Jaký je rozdílem mezi ziskem 140.415.742 a ztrátou 10.631.774?

Dodnes se na Seznamu či Google běžně objevují dotazy typu „jaký je rozdíl mezi českými a mezinárodními účetními standardy?“.

Odpověď na tuto otázku záleží však především na úhlu pohledu.

Z právně-legislativního, jeden systém klade důraz na formu, zatímco druhý na ekonomickou povahu. Z technického, jeden upravuje postupy, zatímco druhý výstupy. Z uživatelského, jeden slouží široké skupině uživatelů (včetně státní správy), zatímco druhý skupině velmi úzce vymezené.

O prvních dvou se píše poměrně často, dnes bych se proto rád věnoval třetímu. Otázku bych tedy přeformuloval:

Jaký je rozdíl mezi ziskem 140.415.742 a ztrátou 10.631.774?

Odpověď: účetní standardy které byly aplikovány.

Každopádně, jeden obrázek řekne víc než tisíc slov, takže nechám čísla, ať hovoří za sebe.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (podle ČÚS)
ke dni 31.12.2011
XYZ-CZ
		Běžné obd.netto
2.	Změna stavu zásob vlastní činnosti	630,842,817
B. 1.	Spotřeba materiálu a energie	-121,290
B. 2.	Služby	-624,992,065
C. 1.	Mzdové náklady	-4,968,702
C. 3.	Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění	-1,594,630
C. 4.	Sociální náklady	-19,635
D.	Daně a poplatky	-2147.0285
E.	Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku	-68,672
G.	Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období	-11,903
IV.	Ostatní provozní výnosy	13,928
H.	Ostatní provozní náklady	-39,525
X.	Výnosové úroky	313,833
N.	Nákladové úroky	-41,739
XI.	Ostatní finanční výnosy	15,479,230
O.	Ostatní finanční náklady	-25,421,274
****	Výsledek hospodaření před zdaněním	-10,631,774

ROZVAHA (podle ČÚS)
ke dni 31.12.2011
XYZ-CZ
		Běžné obd.netto
3.	Software	65,935
3.	Samostatné movité věci a soubory movitých věcí	377,732
2.	Nedokončená výroba a polotovary	630,842,817
6.	Stát - daňové pohledávky	333,813
7.	Krátkodobé poskytnuté zálohy	169,482
C. IV. 1.	Peníze	68,972
2.	Účty v bankách	369,575,236
D. I. 1.	Náklady příštích období	178,114
	AKTIVA CELKEM	1,001,612,101
A. I. 1.	Základní kapitál	274,675
2.	Neuhrazená ztráta minulých let	-121,580
A. V.	Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/	-10,631,774
4.	Ostatní rezervy	11,903
B. III. 1.	Závazky z obchodních vztahů	352,643,112
4.	Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení	146,866
5.	Závazky k zaměstnancům	181,774
6.	Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění	164,131
7.	Stát - daňové závazky a dotace	71,319
8.	Krátkodobé přijaté zálohy	658,001,805
10.	Dohadné účty pasivní	869,858
	PASIVA CELKEM	1,001,612,090

Důležité upozornění: protože se sestavovala pro interní potřeby firmy, následující finanční zpráva nebyla nikdy publikována. Také, přestože byla sestavená podle pravidel US GAAP, kdyby byla bývala sestavená podle IFRS, až na kosmetické, žádné rozdíly by nevznikly. Nakonec, za účelem ochrany firemních údajů, přestože odráží skutečnou situaci, příklad prezentuje fiktivní firmu.

Český překlad se nachází na konci příspěvku.

XYZ-CZ
Statement of Net Income
For the Year Ended 12/31/2011
Core activities
	Revenue	792,476,618
	Cost of sales	(626,811,032)
	Gross profit	165,665,587
SG&A
	Business development	(378,867)
	Payroll	(2,432,650)
	Staff Development	(50,572)
	Travel and entertainment	(310,173)
	Professional services	(112,435)
	Utilities and telecom	(382,538)
	Office equipment, maintenance, etc.	(95,014)
	Depreciation	(75,558)
	Rent	(866,343)
	Insurance	(261,704)
Peripheral operations
	Interest revenue	313,833
	Interest expenses	(41,739)
	Taxes and fees	(2,147)
	Other expenses	(39,525)
	Forex losses	(250,157)
	Bank fees	(45,143)
Income before taxes		160,634,854
	Income tax expense	(20,219,112)
Income after taxes		140,415,742

XYZ-CZ
Balance Sheet
As of 12/31/2011
Current Assets
	Cash		369,644,207
	Accruals		681,409
Long-lived assets
	Property plant and equipment		377,732
	Intangible Assets		65,935
	Contract in progress		134,474,814
Total assets			505,244,098
Short-term liabilities
		Trade payables	352,643,112
		Payroll payable	181,774
		Social security payable	164,131
		Taxes payable	71,319
		Accrued expenses	869,858
Long-term liabilities
		Deferred tax liability	20,219,112
		Provisions	11,903
		Related party payables	146,866
Total liabilities			374,308,076
Equity
		Paid- capital	274,675
		Retained earnings	140,294,151
		Adjustments	(9,632,816)
Liabilities and equity			505,244,086

Jak se tvářilo vedení XYZ-CZ, když se dozvědělo, že jejich firma je vlastně zisková?

Protože se jedná jen o příklad, bezprostřední reakci popsat nemohu.

Co však můžu konstatovat, je, že pokud je vedení jakékoli firmy odměňováno na základě dosažených výsledků, z těchto dosažených výsledků pravděpodobně smutné nebude. Třeba, pokud by generální ředitel měl nárok na prémie ve výši 3% zisku, myslím, že prémie ve výši 4.212.472 Kč by potěšila víc, než prémie ve výši 0 Kč.

Pravdou je, že ne každý vedoucí pracovník vítá zisk. Většinou však vítají ztrátu, pouze pokud se tato může promítnout do daňového přiznání.

Česká legislativa však použití US GAAP nepřipouští. Proto výsledek podle US GAAP nemá, a nesmí mít, žádný vliv na českou daňovou povinnost. Podobně, přestože použití IFRS se připouští, při výpočtu daňového základu se veškerý jeho vliv musí odstranit. Proto nemůže existovat tento důvod preferovat ztráty při aplikaci US GAAP či IFRS.

Pak jsou manažeři, kteří neradi vykazují zisk, protože se domnívají, že jim ho vlastníci „seberou“.

Tato obava však pronásleduje především manažery firem zřízených podle kontinentálního práva. U firem zřízených jinde, o rozdělení zisku nerozhodují ani akcionáři, ani valné hromady, nýbrž správní rady.

To mi také připomíná názor, se kterým se občas setkávám: že by se měly stanovit vysoké odpisy, aby bylo za co pořizovat nový majetek.

Kam na to lidi chodí? Majetek se nepořizuje za odpisy. Majetek se pořizuje za peníze.

Mne ve škole učili, že pokud firma chce pořídit majetek, má tři možnosti. Nejprve může vydat peníze získané emisí nových podílů: majetek pořídí proti kapitálu. Nebo může vydat peníze, které v minulosti vydělala, ale nevyplatila: majetek pořídí proti nerozdělenému zisku. Nakonec může použit půjčené peníze (ať už splátky, leasing, emise dluhopisů či bankovní půjčky): majetek pořídí na dluh.

Problém asi bude v tom, že já jsem chodil do školy v zemi, kde o důležitých věcech jako vyplácení dividend, rozhodují odborníci. V tomto (především anglosaském) prostředí, pokud je vedení schopné přesvědčit správní radu, že je rozumnější zisk zadržet a investovat do rozvoje firmy (třeba nákupem nového majetku), firma žádné dividendy vyplácet nebude (možná nikdy).

Každopádně, pokud se bude předpokládat, že matka XYZ-CZ byla zřízená v zemi, kde o vyplácení dividend nerozhodují akcionáři, jaký jiný důvod by manažeři měli nebýt z vyššího zisku nadšení?

Tím nechci naznačovat, že úkol účetního aplikující US GAAP či IFRS je dělat radost vedení.

Povinnost takového účetního je věrně zobrazit ekonomickou pozici firmy (a změny v této pozici) tak, jak upravují pravidla IFRS či US GAAP.

Pokud tato pravidla vedou k výsledku, který potěší (i akcionáři obvykle preferují zisk, ať už o jeho rozdělení mohou rozhodovat nebo ne), na tom nic špatného není.

Podrobnosti příkladu

Přestože pointa tohoto příspěvku není popsat metodiku, která se použila, některé čtenáře by mohla zajímat a proto situaci stručně popíšu.

Firma XYZ-CZ byla právnická osoba založená podle zákonů České republiky, a proto, jako účetní jednotka, měla povinnost aplikovat české účetní standardy.

Firmu XYZ-CZ vlastnila (100%) firma XYZ-D, která sídlila v jiné evropské zemi. Firmu XYZ-D vlastnila (také 100%) třetí firma (XYZ-H), která sídlila v další evropské zemi.

Akcie XYZ-H byly obchodované na evropské burze, a firma nemá žádného majoritního vlastníka (žádný jeden akcionář neměl ani podíl vyšší než 20%).

Vedle evropské burzy, ADR XYZ-H také byly obchodované na burze v USA, a proto (přestože mělo možnost zvolit IFRS) se vedení XYZ-H rozhodlo publikovat konsolidovanou finanční zprávu podle US GAAP.

V době, kdy XYZ-CZ vznikla, její život byl jednoduchý. Protože byla malá, bezvýznamná dcera velké mezinárodní společnosti, nikdo (až na české úřady) se o to, jak účtuje, příliš nezajímal. Aby vyhověla požadavkům matky, jednou za rok jednoduše vzala své české účetnictví, jednotlivé účty namapovala na firemní „reporting package“, který pak poslala matce (měsíčně také posílala přehled peněžních toků, ale jen kvůli požadavkům na interní kontrolu).

Jak už to ale bývá, z malé firmy se stala větší firma.

Po té, co se stala „materiální“, controlling XYZ-H rozhodl, že jednoduchý reporting package už nebude stačit. Místo něj se začne připravovat plná finanční zpráva, která bude plně vyhovovat všem požadavkům US GAAP. Zároveň XYZ-CZ přestane spadat pod XYZ-D, a místo toho své výsledky začne posílat přímo XYZ-H. A také, aby to nebylo příliš jednoduché, finanční zprávu nebude sestavovat jen ročně, ale každý měsíc.

V účetním oddělení XYZ-CZ vypukla panika.

Ale tím požadavky XYZ-H neskončily.

Protože si controlling rozhodl vykládat ASC 105-10-05-1 až 5 striktně, nařídilo XYZ-CZ, aby se místo „adjusted local GAAP“ začal používat US GAAP jako „primary accounting system“. Přeloženo do češtiny: XYZ-CZ musela přestat účtovat podle ČÚS a začít účtovat podle US GAAP. Přestože si většina čtenářů problémy s tímto spojené dokáže představit, firma Deloitte je v tomto článku sumarizuje.

Samozřejmě, pokud by (vedle požadavků matky) také měla vyhovovat českým zákonům, jediné východisko by bylo paralelní účtování (komplet se dvěmi nezávislými účtovými osnovami), kde se každý doklad (podle ČÚS), či každá transakce a událost (podle US GAAP) účtuje (minimálně) dvakrát, a to často k jinému dni a také v jiné hodnotě.

A jak už také bývá, protože se o místní legislativní požadavky příliš nezajímala, matka byla názoru, že se nová agenda zvládne bez problému, a to aniž by se musel navyšovat rozpočet účetního oddělení.

Účetní oddělení XYZ-CZ upadlo do deprese.

A pak se objevila ještě jedna komplikace.

Přestože byl expertem na českou legislativu, o US GAAP neměl finanční ředitel XYZ-CZ žádné podrobné znalosti. Protože čas podrobně prostudovat standardy US GAAP (asc.fasb.org) a související povinnosti (sec.gov/divisions/corpfin/cfreportingguidance.shtml) se krátil, rozhodnul se (poté přesvědčil matku, že nová agenda si přece jenom zaslouží nový rozpočet) obrátit se na externího poradce.

Za normálních okolností, jediné, co by poradce mohl konstatovat, je že požadavky matky jsou v naprostém souladu nejen s požadavky ASC 105-10-05-1 až 5, ale také zákonů jako Securities and Exchange Act, či Sarbanes-Oxley. Proto, pokud se má také vést české účetnictví, jediná možnost než paralelní účtování není.

Naštěstí, okolnosti XYZ-CZ nebyly normální.

XYZ-CZ sice sídlila na území České republiky a zde pouze řídila svou hlavní činnost (výstavba projektů), která se ale fyzicky odehrávala mimo území ČR.

Mimo jiné to znamenalo, že (přestože proudily přes české účty) všechny příjmy a většina výdajů (potažmo nákladů) XYZ-CZ nebyly v českých korunách. Dále to znamenalo, že u všech projektů (kvůli požadavkům na interní kontrolu) se sledovala informace mnohem většího rozsahu, než je běžná praxe při aplikaci českých předpisů. Proto, přestože firma podle US GAAP „neúčtovala“, informace nutné k sestavení zprávy vyhovující požadavkům US GAAP už sledovala.

Jinak řečeno, místo aby se musel implementovat nový účetní okruh či systém, stačilo informace nutné k sestavení zprávy podle US GAAP čerpat z toho, který už existoval.

Další pozitivum bylo, že tyto informace se (opět kvůli požadavkům na interní kontrolu) sledovaly už od založení firmy. Proto k vytvoření první zprávy podle US GAAP (americké SEC obecně vyžaduje pět let historických dat) nebyla nutná žádná zpětná rekonstrukce.

Jediný technický zádrhel byl, že se tato informace nesledovala z titulu ČÚS, a proto se nemohla čerpat přímo z účetních systémů, ale to byl jen detail.

Jediný skutečný problém byl, že ta část XYZ-CZ, která se projektovou výstavbou nezabývala, žádné dodatečné informace nesledovala.

U této části se účtovalo jen proto, aby se vyhovělo minimálním požadavkům české legislativy. Z pohledu US GAAP proto chybělo (například) účelové členění nákladů, určité položky (především majetku) byly oceněné jinak než měly být, kurzové rozdíly byly úplně jiné, atd.

Naštěstí tato část XYZ-CZ představovala necelé 1% její celkové činnosti, a největší jedna položka (kurzové rozdíly) se mohla upravit poměrně jednoduchým „adjustmentem“.

Zvolený postup podrobněji

Pro ty čtenáře, které takové podrobnosti zajímají, popisuji zvolený postup podrobněji.

Na konci každého období (v tomto případě měsíce) se začalo u účetní závěrky podle ČÚS.

Jako první krok se z této závěrky „vyloupla“ ta část XYZ-CZ, která se věnovala projektové výstavbě. K této části se pak vytvořila finanční zpráva, odpovídající požadavkům ASC 105-10-05-1 až 5. Informace k tomu nutné se čerpaly z interního okruhu.

Druhým krokem se zbývající závěrka (vztahující se především na kancelář a administrativní činnost) upravila (pomocí tzv. „adjustments“) tak, aby se odstranily nejvýznamnější rozdíly mezi ČÚS a US GAAP.

Třetím krokem (protože se české účetnictví vedlo YTD, neboli kumulativně) bylo sestavení měsíční výsledovky (další požadavek matky).

Posledním krokem bylo spojení těchto dvou zpráv (podobnou metodikou jako se používá při konsolidaci), čímž opět vznikla jedna finanční zpráva, tentokrát podle US GAAP.

Přestože tato zpráva nebyla 100% konzistentní s požadavky ASC 105-10-05-1 až 5, vzniklé rozdíly se vztahovaly na necelé 1% ekonomické činnosti celého subjektu. Proto bylo možné konstatovat, že se naplnily požadavky ASC 105-10-05-1 až 6 (s tím, že odstavec 6 umožňuje přehlídnout bezvýznamné rozdíly).

Nakonec (jako takový malý bonus), protože zvolený postup nebyl zdaleka tak náročný (na lidské zdroje), jako se původně odhadovalo, v nově schváleném rozpočtu dokonce zbyly rezervy.

 

Výběr příkladu

Samozřejmě, u „typické“ firmy rozdíly mezi ČÚS a US GAAP/IFRS nepovedou k takto dramatické změně ve výsledku hospodaření.

Proč jsem tedy nezvolil jako příklad nějakou „typickou“ firmu?

Především proto, že „typické“ firmy neexistují.

Každá firma jako každý člověk je unikátní. Každá firma má vlastní lidi, vlastní kulturu, vlastní specifika. Při aplikaci US GAAP (a do menší míry IFRS) jedenz úkolů účetního je tuto unikátnost zdůraznit, nikoli potírat.

Asi bylo možné vybrat nějakou průměrnou firmu. Ale koho by bavilo číst takový článek?

Ale vážně, přestože jsou velké, tyto rozdíly nejsou zdaleka největší. Zároveň, jejich dopad na samotnou firmu nebyl příliš dramatický, na rozdíl od jiných firem, kde i menší rozdíly mohou být otázkou života a smrti.

Ale možná nejdůležitější je, že výběr vhodného kandidáta pro příklad je překvapivě náročný.

Povinnost sestavovat účetní závěrku podle českých předpisů se vztahuje na „účetní jednotky" (obvykle právnické osoby). Povinnost sestavovat finanční zprávu podle IFRS či US GAAP se však vztahuje na tzv. „economic entity“.

Problém je, že taková ekonomická entita se může skládat ze stovek (tisíců) jednotlivých právnických osob působících v desítkách (stovkách) zemí.

Například, řekněme, že firma XYZ (jiná firma XYZ než ta v příkladě) podniká ve třech zemích: A, B a C.

Co se její právní struktury týče, v každé zemi má jednu dceru, která je samostatnou právnickou osobou: XYZ-A, XYZ-B a XYZ-C.

XYZ-Holding (100% vlastník všech třech dcer) sídlí ve čtvrté zemi (D), kde se však zabývá jen administrativní činností.

Nakonec, přestože sídlí v zemi D, akcie a dluhopisy XYZ se obchodují v zemi E.

Z právního hlediska závěrky podle národních předpisů sestavují XYZ-A, XYZ-B, XYZ-C a (případně) XYZ-Holdings.

Z hlediska IFRS/US GAAP však právní forma není rozhodující. Rozhodující je ekonomická povaha.

Ekonomická povaha firmy je, že se zabývá třemi činnostmi: M (maloobchodní prodej nakoupeného zboží), V (výroba a prodej vlastních výrobků), S (poskytování služeb).

Podle IFRS/US GAAP se proto tvoří jedna konsolidovaná zpráva pro XYZ. Součástí této zprávy je informace o segmentech XYZ-M, XYZ-V, XYZ-S (plus případně XYZ-Holding neboli tzv. „all other“).

Nebo konkrétně, protože povinnost vést účetnictví je národní, XYZ-A, XYZ-B, XYZ-C sestavují účetní závěrky podle národních předpisů zemí A, B a C.

Aby měla jistotu, že postupuje v souladu s těmito zákony, nejenže používá samostatní účetní okruh pro každou zemi, ale personálně ho obsadí lidmi, kteří jsou experti na danou problematiku.

Mimochodem, přestože to není vyloučené, je poměrně nepravděpodobné, že osoba, která je expertem na legislativní úpravy zemi A, bude mít stejnou úroveň expertízy ve vztahu k úpravě zemí B, C, D a E.

IFRS/US GAAP však zákony nejsou (přestože zákon jejich aplikaci často vyžaduje) a proto vyžadují poněkud jiný přístup.

Proto XYZ vytvoří pátý okruh, který rovněž obsadí experti, ale tentokrát ne na zákony zemí A, B, C a D, nýbrž na standardy IFRS či US GAAP, a případně zákony země E (kde se akcie či dluhopisy firmy skutečně obchodují).

Nakonec, protože ani národní předpisy ani IFRS/US GAAP nemusí sledovat veškeré informace nutné k řízení podniku, firma také může vytvořit šestý okruh, kde se sledují náklady na výrobu, pořízení majetku, dodavatele, odběratele a jiné ERP záležitosti, které zajímají vedení většiny firem.

Tímto nechci naznačovat, že vedení každé firmy zvolí tuto cestu. Některým firmám stačí jeden okruh a Excel. Co se tím snažím naznačit, je, že najít jeden úplně stejný subjekt, který vedle sebe tvoří jak závěrku podle národních předpisů, tak zprávu podle IFRS/US GAAP, není jednoduchý.

Ano, pravdou je, že existuje poměrně mnoho subjektů, které konvertují svou národní závěrku na „závěrku podle IFRS“. Pak existuje nějaké, které primárně „účtují“ podle US GAAP, a na základě tohoto sestavují národní závěrku. Nakonec, existuje i možnost, že firma může (alespoň zde v Čechách) „účtovat“ podle IFRS místo národních předpisů.

Ale stejně naráží na potíže.

1. za normálních okolností, firma, která účtuje podle ČÚS a pak převádí na „US GAAP“ či „IFRS“, nepostupuje v souladu s ustanoveními ASC 105-10-05-1 až 6 či IAS 8.7 až 12. Firmy, které porušují standardy, jít příkladem nemohou.

2. „účtování“ podle US GAAP není v souladu s právními předpisy České republiky. Proto, pokud firma primárně vede US GAAP, a pak na tomto základě staví českou závěrku, porušuje zákon. Firmy, které porušují zákon, jít příkladem nemohou.

3. pokud firma sestavuje zprávu podle IFRS (na základě zákona 563/1991, §23a (2)), aby tato zpráva byla srovnatelná se závěrkou podle ČÚS, muselo by se jednat o firmu, která se skládá z jen jedné právnické osoby (účetní jednotky). Bohužel, takto malé firmy jít příkladem také nemohou.

4. přestože to zákon (563/1991, §19a) připouští, pokud by se firma rozhodla „účtovat“ podle IFRS, podle zákona (586/1992 § 23 (2) a) by stejně musela odstraňovat veškerý vliv IFRS. Takové firmy by jít příkladem pravděpodobně mohly, ale bohužel, jsem na žádnou takovou zatím nenarazil.

Proto, abych nesrovnával jablka a hrušky, příklady musím čerpat z těch firem, které se rozhodly sestavovat zprávu podle IFRS/US GAAP na úrovni účetní jednotky (právnické osoby). Protože takových firem je skutečně málo, výběr vhodných příkladů je krátký.

Zpráva v českém jazyce

XYZ-CZ
Výsledovka
Za rok který skončil 31.12.2011
Hlavní činnosti
	Výnosy	792,476,618
	Výrobní náklady	(626,811,032)
	Hrubý zisk	165,665,587
Odbyt, správa a obecní náklady
	Rozvoj obchodování	(378,867)
	Platy a mzdy	(2,432,650)
	Rozvoj zaměstnanců	(50,572)
	Cestovné a reprezentace	(310,173)
	Profesní služby	(112,435)
	Telekomunikace a neskladovatelné dodávky	(382,538)
	Kancelářské zařízení a údržba	(95,014)
	Odpisy	(75,558)
	Pronájem	(866,343)
	Pojištění	(261,704)
Vedlejší činnosti
	Výnosové úroky	313,833
	Nákladové úroky	(41,739)
	Daně a poplatky	(2,147)
	Ostatní náklady	(39,525)
	Kursové ztráty	(250,157)
	Bankovní poplatky	(45,143)
Výsledek před zdaněním		160,634,854
	Daňové náklady	(20,219,112)
Výsledek po zdanění		140,415,742

XYZ-CZ
ROZVAHA
Ke dni 31.12.2011
Běžný majetek
	Peníze		369,644,207
	Časové rozlišení		681,409
Dlouhodobý majetek
	Hmotný majetek		377,732
	Nehmotný majetek		65,935
	Probíhající kontrakt		134,474,814
Majetek celkem			505,244,098
Krátkodobé závazky
		Závazky z obchodního styku	352,643,112
		Platy a mzdy	181,774
		Sociální zabezpečení	164,131
		Daně a poplatky	71,319
		Časové rozlišení	869,858
Dlouhodobé závazky
		Odložené daně	20,219,112
		Rezervy	11,903
		Závazky ke spřízněným stranám	146,866
Závazky celkem			374,308,076
Majitelský podíl
		Vložený kapitál	274,675
		Nerozdělený zisk	140,294,151
		Úpravy	(9,632,816)
Závazky a kapitál celkem			505,244,086