Dobrý den pane Mládku,blíží se nám mezitímní účetní závěrka za 3Q a jsme postiženy současným zákazem prodeje a vývozu lihovin. Je správné uvažovat tuto událost jako případnou indikaci znehodnocení dlouhodobých aktiv a zásob v mezitímní účetní závěrce?Děkuji za odpoveď a názor,LV
Podle meho na zasoby se ma
Podle meho na zasoby se ma aplikovat LCM (IAS 2 28-33), nikoli impairment (IAS 36).
Zasoby by se tedy odepsaly, jen kdyby jejich NRV klesla pod jejich HC.
Ale, az prohibice skonci, ty zasoby se pravdepodobne budou moci prodat (pote co se opatri novym kolkem, poridi se rodokmen nebo se splni nejaka jina byrokraticka zatez). Mozna dokonce za vyssi cenu.
Jasne, pokud se jedna o tuzemak nejasneho puvodu, jeho prodejni cena se muze blizit nule, ale u jakekoliv kvalitni lihoviny je pokles NRV nepravdepodobny (krome kdyby se nejaky statni urednik zblaznil a naridil to vylejt do kanalu).
Co se majetku tyce, nevidim zadnou indikaci impairment. Nastala sice neprizniva externi zmena (IAS 36.12.a), ale ta ma velmi docasny charakter.
Samozrejme, u vyrobcu tuzemaku muze nastat situace, kdy lidi prestanou podobny sajrajt kupovat a zacnou investovat do kvalitniho piti z dovozu. Pokud vsak vezmeme do uvahy povahu bezneho ceskeho pijaka, nevidim to jako pravdepodobne.
Co by se asi melo udelat, je docasne zastavit odpisy, protoze majetek se nepouziva.
Jednou jak odstavka skonci, odpisy se mohou opet nastartovat.
Ano, teoreticky muze nastat situace, kdy lide prestanou kupovat produkci ceskych vyrobcu, ale stejne by nastal impairment jen tehdy, kdyby se majetek nemohl prodat. A ja tipuji, ze po strojich na vyrobu lihovin nejaka poptavka vzdy bude.
Co by vyrobci / obchodnici naopak meli udelat, je promitnout tyto docasne ztraty na vysledovku.
Ale to se stejne stane automaticky, protoze tam nebudou promitat zadne vynosy.
Prohibice a jeji vliv podnikove vysledky
Děkuji za reakci a názor. Přístupu ke snížení aktiv rozumím, je jasné, že zásoby nespadají pod IAS 36, ale je zde otázka identifikace jejich čisté realizovatelné ceny nyní. Obzvlášť, když se stále mluví o tom, zdali nebude nutné zásoby vylýt. Co mi není úplně zřejmé, jak jste to myslel s pohledem na zastavení odpisů majetku. Pokud uvážíme časové odpisy, IAS 16 nepovoluje přerušit odpisy u majetku, který je přechodně nevyužíván. Odpisovat by se mělo i po tuto dobu, jen nelze odpisy nijak aktivovat. Musí být vyjádření jakési ztráty z nevyužití kapacity výrobního stroje.
Díky za doplnění,
LV
x
IAS 16.55 vyslovne rika “Therefore, depreciation does not cease when the asset becomes idle or is retired from active use unless the asset is fully depreciated.”
Samozrejme, za normalnich okolnosti toto ustanoveni je velmi rozumne a existuje proto, aby zabranilo firmam v ucelove manipulaci s odpisy, napriklad behem recese, nebo kdyz jim nahodou nejde odbyt.
Nicmene, hned dalsi veta rika “However, under usage methods of depreciation the depreciation charge can be zero while there is no production.”
Z toho vyplyva, ze IFRS pripousti moznost, ze se odpisy mohou pozastavit. Jen k tomu musi existovat padny dovod.
Tato logika je take vyjadrena v IAS 16.50 “The depreciable amount of an asset shall be allocated on a systematic basis over its useful life” kde useful life je:
(a) the period over which an asset is expected to be available for use by an entity; …
Pokud se tedy jedna o majetek jehoz zivotnost je urcena jen a pouze fyzickym opotrebenim, a tento majetek se na nejakou dobu prestane pouzivat, je logicke konstatovat, ze se jeho zivotnost o tuto dobu prodluzuje a tento fakt odrazit v odpisech.
Samozrejme, tato logika ma opodstatneni jen a pouze, pokud se jedna o majetek, jehoz zivotnost je urcena fyzicky.
Pokud by se jednalo o majetek jehoz zivotnost je urcena napriklad technologickym vyvojem nebo (jako u vylepseni pronajatych prostor) smluvnim omezenim, tato logika neplati. Odpisy se zastavit nemohou.
Otazka tedy zni: je zivotnost majetku na vyrobu lihovin urcena a). fyzickym opotrebenim, nebo b) technologickym vyvojem nebo necim podobnym?
Vzhledem k tomu, ze palenka se uz nekolik set let vyrabi vice ci mene stejne, ja tipuji, ze (krome kdyby se jednalo o leasing na dobu urcitou) a) je spravne.
Samozejme, co pri IFRS obcas stava, je ze se narazi na nekoho (treba auditora), kdo zapomina, ze mezi IFRS a narodnimi pravidly je jeden vyznamny rozdil. Proto se bude snazit text IFRS vykladat doslovne a rigidne stejne jako by IFRS byl zakonem (prestoze neni).
Jinak receno, pri aplikaci IFRS bude trvat na tom, aby se striktne dodrzovalo pismeno standardu, a to i v pripade, ze dodrzovani tohoto pismena povede k tomu, ze ekonomicka povaha veci se nezobrazi nejvernejsim moznym zpusobem.
Ale, protoze vetsina auditoru jsou rozumni lide, tipuji, ze by se da, rozumnou argumentaci predvedcit.
Ale co kdyby ne?
Pak bych asi upozornil, ze IAS 16.55 je sedivy odstavec, zatimco IAS 16.50 je cerny.
Take bych upozornil, ze v tech standardech, kde jsou oba, ty cerne berou precedens.
Pak bych upozornil, ze IAS 16.50 hovori jasne: “The depreciable amount of an asset shall be allocated on a systematic basis over its useful life”.
Nakonec bych upozornil, ze u majetku jehoz zivotnost je urcena fyzicky, absence fyzickeho opotrebeni musi zakonite vest k prodlouzeni zivotnosti, a je mou povinnosti tento ekonomicky fakt zobrazit v ucetnictvi.
Ale co kdyby ani tato argumentace nezabrala?
Pokud bych mel naladu dal se hadat (coz asi mit budu), vysvetlil bych mu, ze jeho nazor sice beru v potaz, ale ze trvam na svemu postupu.
Samozrejme auditor ted muze vyjadrit svou vyhradu.
Ale pak bude muset vysvetlit z jakeho duvodu ji ma.
A ja budu take muset vysvetlit, proc jsem neustoupil.
Soucasti tohoto vysvetleni asi bude neco jako “povinnost ucetniho aplikujiciho IFRS, jak naznacuje Framework 4.6, nespociva v tom, ze se se bude slepe podrizovat nazoru auditora, s kterym nesouhlasi. Naopak povinnosti takoveho ucetniho je aplikovat vlastni profesni usudek tak, aby dle jeho nejlepsiho vedomi a svedomi uzivatele ziskali co nejvernejsi mozne informace.”
A pak at si sami uzivatele udelaji vlastni nazor o tom, kdo ma pravdu.
A nejen uzivatele. I regulator toto bude posuzovat.
A na ci strane nakonec skonci?
Hodne zalezi na tom, zda se jedna o regulatora, ktery si IFRS vyklada striktne, jako by byl zakonem, nebo o regulatora, ktery chape, ze IFRS zakonem neni, a ze dulezitejsi nez dodrzovat pismeno kazdeho odstavce, je poskytovani co nejpresnejsich moznych informaci.