změna odpisování

Dobrý den,

než odpovím na Vaši otázku, musím upozornit na několik skutečností.

Zaprvé, mně se zdá, že Vaše firemní politika („vše do 40 tis jde rovnou do nákladů“) vychází z českých předpisů, nikoli z IFRS.

Pokud je tomu tak, tím jste (jako firma) porušili IAS 8 (především odstavec 12), protože při aplikaci „IFRS“ se necháváte ovlivnit standardy (ČNS), které nebyly vytvořené tvůrcem, který vychází ze srovnatelného koncepčního rámce.

Za druhé, IFRS  nejsou stejně direktivní jako české předpisy.  Místo aby předepisovaly postupy a stanovovaly číselné hranice, dovolují firmě (a jejím odpovědným pracovníkům) aplikovat vlastní profesní úsudek.

Ale tím se samozřejmě nemyslí, že jim dovolují dělat, cokoliv chtějí (jak si někteří lidé frázi „aplikovat vlastní úsudek“ vykládají). 

Tím se myslí, že jim umožňují vytvářet vlastní postupy, které umožní zachytit specifické transakce, události či okolnosti a podat je tak, že se věrně popíše jejich skutečná ekonomická povaha (nebo, jak to říkají samotné IFRS: že naplní všechny požadavky, jak je upravují standardy a interpretace IFRS).

Teď k Vašemu případu.

IAS 16.9* explicitně říká, že firmám nepřikazuje, jaké položky musí kapitalizovat / či jaké třídy či skupiny (IFRS neobsahuje ekvivalentní frázi pro český pojem „investiční celek“) používat. 

Naopak vyžaduje, aby si firmy toto rozhodly samy, základě vlastního úsudku.

Jinak řečeno, podle IFRS třída nemusí být „počítače“.  Třídy mohou být: „běžné administrativní počítače“, „NTB pro vedení“, „NTB pro obchodní zástupce“, „stanoviště pro výzkumníky“ a „servery a stanoviště pro ERP“, atd.

Zároveň není vyloučeno, že některé tyto třídy (třeba NTB pro vedení či pracovní stanice pro výzkumníky) se odepíšou za pár měsíců (čím se de facto stávají náklady období), zatím co jiné (třeba běžné administrativní stroje či ERP) se budou odepisovat několik let.

Důležité je si pamatovat, že vše se odvíjí od SKUTEČNÉ životnosti (useful life) těch strojů.

Podle IAS 16 (na rozdíl od ČNS), nízká pořizovací cena není, sama o sobě, kritérium na základě, kterého se může rozhodnout, zda se jedná o majetek či náklad. 

Aplikace té 40.000 hranice (podle ČNS) by tedy byla, při aplikaci IFRS, chybou.

Podle IAS 16, pokud se očekává, že nějaký předmět (bez ohledu jaký) bude sloužit nějakou delší dobu, jedná se o majetek.

Samozřejmě, i IFRS také pamatuje na „drobný majetek“, ale ne tak, že natvrdo stanovuje hranici 40.000 Kč.

Ono to funguje takto:

Z IAS 16 vyplývá účetní politika, podle které se do majetku zahrnou veškeré předměty (věci s fyzickou hmotou), které budou firmě sloužit nějakou dobu (IFRS nespecifikuje, jak dlouhá tato doba musí být).

Podle IAS 8 firma má povinnost aplikovat politiku uvedenou v každém standardu (včetně IAS 16).

Takže, podle IFRS se musí kapitalizovat každý předmět (od výrobního stroje až po šroubovák), který bude sloužit (pro jednoduchost) alespoň jedno období.

 Avšak aby se firmy nezatěžovaly zbytečnými požadavky, IAS 8.8** říká, že politika uvedená v jakémkoliv standardu (včetně IAS 16) se aplikovat nemusí, pokud by ne-aplikace té politiky nevedla k významnému („materiálnímu“) zkreslení.

Z tohoto vyplývá následující postup.

1. Firma zjistí, kolik „drobného“ majetku za období pořídila (obvykle se jedná o roční období, ale jen kvůli tomu, že je to jednoduché, ne proto, že to IFRS přikazuje). 

2. Sečte všechny tyto položky.

3. Porovná součet položek s majetkem na rozvaze. 

4. Pokud tento součet je vyšší než cca. 1% majetku, její úsudek by měl být, že dochází k materiálnímu zkreslení.

<!--[if !supportEmptyParas]-->

5. Zkreslení odstraní tak, že začne přesouvat položky (byly by rozumné začít s největšími) z „drobného majetku“ do hmotného majetku do té doby, než „drobný majetek“ je menší než 1% hmotného.

Mimochodem, pokud ten „drobný majetek“ má opravdu dlouhou životnost (třeba se jedná o nábytek, který bude sloužit 15 let), ta roční hranice se posouvá dolu, aby celkové zkreslení nikdy nepřesáhlo cca. 5% majetku.

A jen tak pro pořádek.

Protože IFRS (na rozdíl od ČNS) neukládá žádnou povinnost „inventarizovat“ majetek, a protože existují účetní postupy, které výrazně usnadní kapitalizaci (nejsou o nic víc pracné než drobný majetek dávat do nákladů), některé firmy nemají žádnou hranici pro „drobný majetek“ a všechny (od vrtáků až po kladiva) dávají do majetku.

Takže, abych to shrnul.

Pokud se Vaše vedení domnívá, že některé pořízené počítače nebudou sloužit více než (abych to zjednodušil) jeden rok, klidně je může dávat rovnou do nákladů, a to i kdyby stály více než 40.000 Kč.

Pokud se naopak domnívá, že jiné počítače, používané za jiným účelem, budou složit více než rok, klidně je může dávat do majetku, a to i kdyby stály jen 5.000 (nebo méně).

Nejenže by toto nebylo v nesouladu s IFRS, byl by to řádně správný postup.

*IAS 16.9 This Standard does NOT PRESCRIBE the unit of measure for RECOGNITION, ie what constitutes an item of property, plant and equipment. Thus, JUDGEMENT IS REQUIRED in applying the recognition criteria to an entity’s specific circumstances. It MAY be appropriate to aggregate individually insignificant items, such as moulds, tools and dies, and to apply the criteria to the aggregate value.

** IAS8.8 IFRSs set out accounting policies that the IASB has concluded result in financial statements containing relevant and reliable information about the transactions, other events and conditions to which they apply. Those policies need not be applied when the effect of applying them is immaterial. However, it is inappropriate to make, or leave uncorrected, immaterial departures from IFRSs to achieve a particular presentation of an entity’s financial position, financial performance or cash flows.