18. Dub 2007
1
Dobrý den,prosím mohli by ste mi vysvetliť princíp - podstatu stanovenia zbytkovej hodnoty? Prečo sa to robí? Totižto si to neviem v praxi celkom dobre predstaviť, jej nestanovenie asi môže mať pre firmu celkom škaredé dôsledky...Vdaka.
Re: Zbytková hodnota
Napsal uživatel Mladek dne St, 04/18/2007 - 21:15.
Zbytková hodnota (salvage nebo residual value) je odhad reálné hodnoty na konci životnosti.
Sleduje se proto, aby se během užívání majetku nezkreslovaly odpisy a zisk / ztráta při jeho likvidaci.
Škaredé důsledky nastanou pouze v případě, že auditor shledá, že firma úmyslně odhadla nereálnou zbytkovou hodnotu (příliš vysokou nebo nízkou) proto, aby odpisy (potažmo hospodářský výsledek) zkreslila. Pokud toto nastane, jedná se o chybu (odhad vytvořený ve špatné víře neboli bad faith estimate), která se musí opravit zpětně (tzv. restatement) ve všech obdobích, kde tento špatný odhad ovlivnil hospodářský výsledek (stejný postup jako kdyby firma úmyslně zkreslila dobu odepisování).
Obvykle se zbytková hodnota stanovuje na 10% až 20% pořizovací hodnoty, ale to je pouze orientační.
Například, pokud firma pořídí majetek za 12,000, stanoví zbytkovou hodnotu na 2,000 a nakonec majetek prodá za 4,000, asi se bude jednat o chybu. Pokud majetek prodá za 2,500, chyba to nebude, a nebude nutná zpětná oprava.
Co se IFRS týče, jsou tací, kteří tvrdí, že na zbytkové hodnotě netrvá zdaleka tolik jako US GAAP (primárně proto, že IAS 16.53 říká, že často bývá nemateriální). Samozřejmě toto by byla pravda, pouze pokud by firma majetek nakonec odvezla na skládku, nebo prodala na šrot.
Většina firem však majetek přestává užívat dlouho před tím, než ztratí veškerou svou hodnotu, takže o zbytkové hodnotě by účtovat měly.
Sleduje se proto, aby se během užívání majetku nezkreslovaly odpisy a zisk / ztráta při jeho likvidaci.
Škaredé důsledky nastanou pouze v případě, že auditor shledá, že firma úmyslně odhadla nereálnou zbytkovou hodnotu (příliš vysokou nebo nízkou) proto, aby odpisy (potažmo hospodářský výsledek) zkreslila. Pokud toto nastane, jedná se o chybu (odhad vytvořený ve špatné víře neboli bad faith estimate), která se musí opravit zpětně (tzv. restatement) ve všech obdobích, kde tento špatný odhad ovlivnil hospodářský výsledek (stejný postup jako kdyby firma úmyslně zkreslila dobu odepisování).
Obvykle se zbytková hodnota stanovuje na 10% až 20% pořizovací hodnoty, ale to je pouze orientační.
Například, pokud firma pořídí majetek za 12,000, stanoví zbytkovou hodnotu na 2,000 a nakonec majetek prodá za 4,000, asi se bude jednat o chybu. Pokud majetek prodá za 2,500, chyba to nebude, a nebude nutná zpětná oprava.
Co se IFRS týče, jsou tací, kteří tvrdí, že na zbytkové hodnotě netrvá zdaleka tolik jako US GAAP (primárně proto, že IAS 16.53 říká, že často bývá nemateriální). Samozřejmě toto by byla pravda, pouze pokud by firma majetek nakonec odvezla na skládku, nebo prodala na šrot.
Většina firem však majetek přestává užívat dlouho před tím, než ztratí veškerou svou hodnotu, takže o zbytkové hodnotě by účtovat měly.