Vývoj české účetní legislativy

Dobrý den, pane Mládku,jakým směrem se podle Vašeho názoru budu v nejbližší budoucnosti vyvíjet česká účetní legislativa? Je přece nanajvýš nepraktické, vést dvojí účetnictví - dle ČÚL a IFRS. Je možné, že se třeba v horizontu 5 let dočkáme takového ztotožnění obou systémů, že výkazy dle jednoho z nich budou dostačující i pro druhý systém?Děkuji

Praktické / nepraktické jsou otázky, na které politický proces často zapomíná. Protože české standardy jsou zákonem, jejich vývoj neurčuje primárně jejich praktičnost / nepraktičnost, nýbrž politická vůle.

Tato vůle (silně ovlivněná vlivnými zájmovými skupinami) není nakloněná k žádné zásadní změně. Nakonec, kolik účetních, poradců, a vysokoškolských profesorů (kteří neznají nic jiného než české standardy) by přišlo o živnost, kdyby zmizely?

Ale na rozdíl od některých lidí, mne tento stav v žádném případě nezneklidňuje.

Naopak, když porovnám českou situaci s například USA, jsem velmi rád, že existují české národní standardy, které (pokud se aplikují rozumně) slouží primárně jako podklad pro sestavení daňového přiznání (k ničemu jinému se stejně nehodí, protože žádný investor v české závěrce nic užitečného nenajde).

Každopádně, protože v USA (kde žádný zákon o účetnictví není) chyběl řád, lidi své daňové přiznáni dokládali všelijak. Protože jim chybí „účetnictví“, daňové úřady se nemají čeho chytit, takže jejich kontroly bývají invazivnější, náročnější, zdlouhavější (a nakonec méně účinné), než tomu bývá zde.

České standardy mně proto nekomplikují život. Mně ho ulehčují.

Tak či tak bych stejně musel všechno účtovat dvakrát (jednou pro investory a podruhé pro státní správu). Jsem proto rád, že existuje zákon o účetnictví, který mi (černé na bílém) nalinkuje přesně to, co státní správa ode mne očekává, a vlastně mi poskytuje návod, podle kterého můžu vést své daňové účetnictví (sestavení daňového přiznání na základě české závěrky je hračka - na základě závěrky podle IFRS je to nadlidský úkol).

Samozřejmě, kdyby se zákonodárci rozhodli, že není rozumné zdaňovat podniky a podnikání, nebylo by nutné ani daňové přiznání, ani národní účetnictví. Všichni bychom mohli vést jen a pouze IFRS a život by byl snadný. Zatím k takovému kroku však chybí politická vůle.

Z toho také vyplývá, že podnikatelé, kteří se rozhodli v Čechách podnikat, by měli přestat fňukat, pořídit si decentní software, najmout pár dalších účetních a hrát podle pravidel. Pokud se jim nastolené pravidla nezamlouvají, nikdo jim v cestě nestojí. V EU existuje volný pohyb osob, zboží a kapitálu, takže si mohou sbalit své saky paky a jít podnikat jinam.

Přidat komentář