USA banky vs. US GAAP

Dobrý den, pane Mládku,z řady Vašich článků jsem nabyla dojmu obrovské přísnosti systému účetního vykazování v USA, zejména toho, jak se v USA všichni účetní bojí, že půjdou sedět :-))) ... o to více v posledních letech po pádu velkých firem ( viz ENRON).Ovšem teď ve finanční krizi, kdy se zřejmě ukazuje, že USA banky jsou rozkradené minimálně stejně kvalitně jako ty české :-)), vypadá situace poněkud jinak. Nebo oni snad ten zoufalý reálný stav svých úvěrových portfolií dlouhodobě vykazovaly ... a to v souladu se všemi zásadami US GAAP ?? :-))Že by tedy nakonec byl i celý ten slavný US-GAAP pouhou opičárnou dobrou výhradně pro chudé a naivní hlupáky ... :-))Děkuji, zdravím Vás P.

Proti projevům schadenfreude nic nemám. Ale Vy jste tento příspěvek nahrála do špatné rubriky, takže jsem ho přesunul tam, kam patří.

Přestože tato krize Vám evidentně udělala velkou radost (tolik smajlíků jsem na skupině zatím nikdy neviděl), pár Vašich bodů jsou trefných a zaslouží si odpověď.

Zaprvé, US GAAP opravdu přísný je. Ale jak pro koho. Přestože FASB je nezávislá nevládní organizace, US GAAP existuje primárně proto, že ho uznává americká Komise pro cenné papíry (nominálně nestranická, ale přece jenom vládní organizace). Na US GAAP tak, vedle účetních expertů, mají vliv úředníci a politici, kteří se neustále snaží (někdy víc, někdy míň úspěšně) jeho podobu a/nebo aplikaci ovlivňovat (na což jsem už na těchto stránkách vícekrát upozorňoval). Proto, zatímco je obvykle přísný, US GAAP občas dokáže být překvapivě flexibilní.

Ale původcem této krize není US GAAP. Původcem je americká vláda.

Na americké politické scéně už mnoho let panuje přesvědčení, že každý Američan má, vedle svobody slova a střelné zbraně, právo na vlastní dům. Toto přesvědčení panuje jak u levice (která se chce zastat sociálně slabých), tak u pravice (která si myslí, že zadlužená pracovní síla je produktivnější).

Aby tohoto dosáhla, americká vláda kdysi zřídila Fannie Mae a Freddie Mac. Tyto organizace měly za úkol zkupovat hypotéky od bank (které pak mohly půjčovat dál), dávat je do balíků, připojit k nim („implicitní“) státní garanci a pak je opět prodávat rozkouskované jako finanční nástroje, primárně dluhopisy.

Banky jim však strašně záviděly. Proto apelovaly na zákonodárce, aby apelovali na Federální banku a Komisi pro cenné papíry, aby apelovaly na FASB, aby jim to US GAAP také umožňoval. I když nerad, FASB nakonec souhlasil a vytvořil (spíš, po pádu Enronu, zachoval) pravidla pro mimorozvahové „vehikly“, které si banky zřídily, aby od nich kupovali jejich hypotéky.

Logika byla, že na rozdíl od firem jako Enron (který takové vehikly také používal), banky mají silnějšího regulátora (především Federální banku), která zabrání machinacím.

Pro banky se to stal lukrativní obchod. Jednou rukou vytvořily hypotéku a druhou ji prodaly jednotce, kterou zřídili (a často sami vedli), ale kterou (protože byla nominálně nezávislá) konsolidovat nemuseli. Samozřejmě tyto jednotky za hypotéky nabízely výhodné ceny, a také si často najímaly banky (neboli zřizovatele), aby hypotéky spravoval (vybíral splátky), za což zřizovateli platily.

Aby se dluhopisy těchto subjektů dobře prodávaly, zřizovatelé (banky) poskytovali garance. Garance by (za normálních okolností) způsobily, že by banky tyto subjekty musely konsolidovat (čím by zmizely všechny jejich výhody). Ne však, když si to pojistily. Třeba u AIG, největší (a nejagresivnější) pojišťovna v USA, která pojistku psala, aniž by měla dostatek kapitálu dostat všem souvisejícím závazkům.

Je v souladu s US GAAP psát pojistky, aniž by byl dostatečný kapitál dostat vlastním závazkům? Tipuji, že ne. Dělalo to vedení AIG? Asi jo.

Sebelepší pravidla nejsou nic platná, pokud se je vedení firem rozhodně porušovat a pokud se regulátor (sám pod politickým tlakem) rozhodne přimhouřit oko.

Ale co se dodržování pravidel týče, dle mé zkušenosti, americké zákony jsou většinou respektovány. To však nemění nic na tom, že Amerika vězní vyšší procento své populace než jakákoliv jiná (civilizovaná) země. Je to tím, že jsou Američané víc zločinecky založení než třeba Češi? Nebo tím, že Američané jsou méně shovívaví vůči zločincům?

Nejsem sociolog, takže na tuto otázku nemám žádnou definitivní odpověď. Všimnul jsem si však, že kdykoliv v Čechách vyjde nějaký nepopulární zákon, tentýž den se ve zprávách objeví někdo, kdo vysvětluje, jak se ten zákon bude moci obcházet. Za těch přibližně 26 let, co jsem žil v USA, jsem podobnou reportáž nikdy neviděl.

Bibli jsem sice nikdy nečetl, ale zde by asi bylo vhodné biblické přísloví - Ten kdo žije ve skleněném domě, by si asi házení šutrů měl pořádně rozmyslet.

Možná že za toto všechno může US GAAP (který není dokonalý). Možná za to může vláda (která na banky neustále tlačila). Možná za to může Federální banka (jejíž dozor asi nebyl nejdůkladnější). Možná za to můžou akcionáři bank, kteří si mysleli, že půjčovat nemajetným je dobrý business. Nebo za to nakonec může ten, kdo kupoval dluhopisy bez toho, aby si zjistil, co to je ten SIV, který je vydává.

U podobné krize jsem kdysi psal podobný příspěvek (http://gaap.cz/index.php?ln=1&tm=5&om=24&z_id=a_diskuse_c&msg=9&sl=4). Za posledních 8 let se toho evidentně příliš moc nezměnilo.

Jinak, jistě jste si všimla, že americká vláda vyčlenila kolem $750 B na odkup těchto nástrojů. Podle nejnovějších zpráv, vlády Evropské unie zatím plánují utratit dvakrát tolik. Kolik tato „americká“ krize nakonec bude stát třeba Čínu nebo Saudskou Arábii (kdysi také rádi kupovali americké dluhy), se zatím v tisku neobjevilo.

Možná zde je místo na nějaký ten schadenfreude.

Je však diskutabilní, zda tato strana Atlantiku je ta pravá, která se může radovat z cizího neštěstí.

Ale abych se vrátil zpátky. US GAAP není perfektní. Dokonce panuje přesvědčení, že perfektní nikdy nebude, takže místo plýtvání námahy na jeho opravu, bylo by lepší ho rovnou zrušit (zatím se hovoří o roku 2014 nebo 2015).

Překvapivé je, že největší zastánce tohoto řešení je sám Robert Herz, předseda FASB (tvůrce US GAAP).

Proč?

Já pana Herze osobně neznám, ale možná je to člověk, pro kterého správná věc je důležitější než jeho vlastní místo. Ano, jeho mandát bude za několik let končit, ale kolik úředníků aktivně usiluje o zrušení vlastního úřadu, i když plánují odejít do důchodu.

Podle toho co jsem si dočetl, pan Herz je přesvědčen, že US GAAP se zachránit nedá, právě proto, že americká politická obec má (a bude dál mít) tak silné postavení, že není způsob jak zabránit účelovým zásahům do US GAAP ze strany politiků. To neznamená, že IFRS je bez chyby. IASB je také pod neustálým politickým tlakem. Rozdíl je v tom, že IASB tvoří IFRS pro celý svět, nikoli pouze pro jednu zemi. Vliv jednotlivých vlád je proto slabší, a pokud se na něčem mezi sebou nedomluví (jako třeba že je nutné zmírnit pravidla pro reálnou hodnotu), vlivu jedné z nich se dá bez větších komplikací odolat.

Proto budoucnost nepatří US GAAP, ale IFRS. Tato krize tuto budoucnost pouze trochu přiblíží.

Nakonec, mne samotná krize mne vůbec netrápí. Nejenže se tyto věci stávají (toto je už moje třetí), ale jednou jsem četl, že čínský znak pro krizi se skládá ze dvou jiných znaků: nebezpečí a příležitost.

Sám čínsky neumím, takže toto nedokážu ani potvrdit ani vyvrátit ale přesně o to se zde jedná. Co však vím, je že když se trh zblázní, jako teď, i akcie skvělých firem klesají, a často se dají pořídit za 50% nebo míň své skutečné dlouhodobé hodnoty.

Samozřejmě, že zde hovořím o kvalitních firmách, které se zabývají skutečnou činností. Třeba výrobce traktorů, nebo turbín, nebo pracích prášků, nebo umělých kloubů nebo poskytovatelé služeb jako nákladní přeprava, prodej zboží v kamenných obchodech, operování kloubních náhrad, atd.

Je celá řada firem, které vyrábí důležité věci, bez kterých moderní svět nemůže fungovat, a pokud se úplně nezhroutí (což je nepravděpodobné) za rok dva, jejich akcie se znova vrátí tam, kam patří.

Jistě, firmy, které se donedávna živily tím, že přesouvají peníze z jedné skořápky do druhé (a doufají, že si nikdo nevšimne, když na ně zbude ta prázdná), to budou mít těžké. Nejenže jejich nový vlastník asi bude stát, a i kdyby ne, regulační prostředí, které je čeká, bude výrazně odlišné od toho, na které si za posledních 25 let zvykly.

Není proto divu, že většina bankéřů se snaží přeškolit na novou profesi. Jenom doufám, že je nenapadne stát se účetními. V této profesi preferujeme lidi, kteří se snaží poskytovat pravdivý a věrný obraz, ne ty, kteří se snaží překrucovat pravidla tak, aby ho zkreslila.

Děkuji, pane Mládku, za velice zajímavou a vyčerpávající odpověď ...

PS
ano - děkuji za přesun, zadání dotazu do IFRS diskuze bylo jen technickým omylem, z pozice uživatele jsem pak už ale nemohla napravit ...

Přidat komentář