27. Úno 2005
3
Ako US GAAP pristupuje k nadmernej tvorbe rezerv? Podla SU-II rezervy ako aj opravne polozky nemozno zuctovat, ale len rozpustit. Akym sposobom sa da potom vysporiadat s rezervami (a pripadne aj opravnymi polozkami) ak pominie dovod ich tvorby? Nebude asi spravne vykazovat zavazky, ktore neexistuju.Dakujem za odpoved
Re: Rezervy
Napsal uživatel Mladek dne Po, 02/28/2005 - 11:13.
Jak může „pominout“ důvod pro tvorbu rezervy?
Podle US GAAP se rezerva, tvoři, pouze pokud existuje více než 85% až 90% pravděpodobnost že dojde výdaji (a podle IFRS pokud vychází z historické události a je, na konci roku, skutečným závazkem). Nedokáži si představit situaci, kde „důvod pro její tvorbu „pominul“.
Vaše otázka spíš proto vychází z „kulturního“ rozdílu, kde (podle většiny evropských národních účetních systémů) se rezervy netvoří, protože se skutečně očekává újma ale pouze, protože to zákon nařizuje.
Jednou jak se rezervy vytvoří, musí se rozpustit (zúčtování je také záležitost některých národních systémů a není pouze logicky nekonzistentní z US GAAP ani IFRS, ale hrubé porušení jak zásady uznání výnosů tak zásady uznání nákladů). Podle US GAAP by se postupovalo příbližně jako v tomto příkladě:
Na konci roku 2005 firma XYZ má celkové pohledávky ve výši 1 000 000. Na základě své historické zkušenosti usoudí, že 2% z těchto pohledávek se stanou nedobytní (ale dnem závěrky netuší, který konkrétní pohledávky to budou). Proto tvoří všeobecnou opravnou položku takto:
MD – Náklad – 20,000
D – Opravna položka – 20,000
Jednou jak usoudí, že nějaká konkrétní pohledávka se stala nedobytná, odepíše jí takto:
MD - Opravna položka – 250
D – Pohledávka číslo, 123 firma ABC, – 250
Pokud původní odhad nebyl správní, třeba pokud by se během roku 2006 odepsali pohledávky pouze ve výši 19 500, upravil by se počáteční stave opravné položky, která se bude tvořit na konci dalšího roku.
U jiných rezerv se obvykle používá postup reversal.
Například, během roku 2005 firma na trh dodá vadné zboží, který zákazníkům způsobilo škodu. Na konci roku odhadne že bude muset vyplatit odškodné v celkové výši 1 000 000. Zaúčtuje:
MD – Náklad – 1 000 000
D – Rezerva – 1 000 000
Během roku 2006 jednomu zákazníku vyplatí 5 000. Zaúčtuje:
MD – Rezerva – 5 000
D – Peníze – 5 000
Po té co odškodnila posledního zákazníka, zjistí, že vyplatila celkem 975 000 a zaúčtuje:
MD – Rezerva– 25 000
D – Náklad – 25 000
Podle US GAAP se rezerva, tvoři, pouze pokud existuje více než 85% až 90% pravděpodobnost že dojde výdaji (a podle IFRS pokud vychází z historické události a je, na konci roku, skutečným závazkem). Nedokáži si představit situaci, kde „důvod pro její tvorbu „pominul“.
Vaše otázka spíš proto vychází z „kulturního“ rozdílu, kde (podle většiny evropských národních účetních systémů) se rezervy netvoří, protože se skutečně očekává újma ale pouze, protože to zákon nařizuje.
Jednou jak se rezervy vytvoří, musí se rozpustit (zúčtování je také záležitost některých národních systémů a není pouze logicky nekonzistentní z US GAAP ani IFRS, ale hrubé porušení jak zásady uznání výnosů tak zásady uznání nákladů). Podle US GAAP by se postupovalo příbližně jako v tomto příkladě:
Na konci roku 2005 firma XYZ má celkové pohledávky ve výši 1 000 000. Na základě své historické zkušenosti usoudí, že 2% z těchto pohledávek se stanou nedobytní (ale dnem závěrky netuší, který konkrétní pohledávky to budou). Proto tvoří všeobecnou opravnou položku takto:
MD – Náklad – 20,000
D – Opravna položka – 20,000
Jednou jak usoudí, že nějaká konkrétní pohledávka se stala nedobytná, odepíše jí takto:
MD - Opravna položka – 250
D – Pohledávka číslo, 123 firma ABC, – 250
Pokud původní odhad nebyl správní, třeba pokud by se během roku 2006 odepsali pohledávky pouze ve výši 19 500, upravil by se počáteční stave opravné položky, která se bude tvořit na konci dalšího roku.
U jiných rezerv se obvykle používá postup reversal.
Například, během roku 2005 firma na trh dodá vadné zboží, který zákazníkům způsobilo škodu. Na konci roku odhadne že bude muset vyplatit odškodné v celkové výši 1 000 000. Zaúčtuje:
MD – Náklad – 1 000 000
D – Rezerva – 1 000 000
Během roku 2006 jednomu zákazníku vyplatí 5 000. Zaúčtuje:
MD – Rezerva – 5 000
D – Peníze – 5 000
Po té co odškodnila posledního zákazníka, zjistí, že vyplatila celkem 975 000 a zaúčtuje:
MD – Rezerva– 25 000
D – Náklad – 25 000
Re: Re: Rezervy
Napsal uživatel Ivan dne Po, 02/28/2005 - 19:08.
Co v pripade, ze firma bude mat sikovneho pravnika a nebude musiet vyplatit zakaznikom ziadnu kompenzaciu (aj ked pri tvorbe rezervy vie, ze je len 5 % pravdepodobnost, ze spor na sude vyhra)?
Mozno v tomto pripade zauctovat
MD – Rezerva– 1 000 000
D – Náklad – 1 000 000 ?
Co v pripade ak je ciastka 1 000 000 vyznamna?
Mozno v tomto pripade zauctovat
MD – Rezerva– 1 000 000
D – Náklad – 1 000 000 ?
Co v pripade ak je ciastka 1 000 000 vyznamna?
Re: Re: Re: Rezervy
Napsal uživatel Mladek dne Po, 02/28/2005 - 21:13.
Pokud firma neocekava, ze odskodne bude muset skutecne zaplatit, rezervu tvorit nesmi. Pokud by takto stejne udelala, pravdepodobne by se jednalo o chybu, ktera by se opravila zpetne v obdobi, kdy se rezerva puvodne vytvorila (obzvlaste podle US GAAP, protoze americka Komise pro cenne papiry je ohledne neopravnene tvorby rezerv velmi obezretna).
Vyznamnost castky hraje roli pouze pri vykazovani, nikoli pri uctovani.
Vyznamnost castky hraje roli pouze pri vykazovani, nikoli pri uctovani.