pujcky a pohledavky

Dobry den, ve vasi knize Svetove ucetnictvi III. je na strane 42 v poslednim odstavci veta: Prvni je, ze rozdil mezi nominalni a soucasnou hodnotou (odlozeny urok) nesmi byt materialni. Veta se tyka ocenovani pohledavek a ja zde nerozumim vyznamu slova materialni. Mohl byste mi vysletlit co se tim v teto souvislosti mysli? pripadne uvest nejaky priklad kdy je rozdil materialni a kdy nematerialni.DekujiBohuslav

Pojem „materiální“ (material) se v US GAAP a IFRS objevuje často, ale nikde není přesně definován. Jediná definice, která existuje, je: že položka je materiální, pokud její nevykázání by mohlo ovlivnit konečný závěr uživatele finančních zpráv.

Posouzení materiality v praxi proto není jednoduché a VŽDY vyžaduje, aby se posoudila konkrétní situace, a na ní se aplikoval profesní úsudek (což je také důvod, proč v knize nemůže být přesně definováno, co materiální je, či není. Materialita vždy záleží na okolnostech, a kdybych zveřejnil nějaká konkrétní pravidla, jistě bych byl obviněn z toho, že tato pravidla jsou zavádějící. Zde, protože se nejedná o publikaci, ale o diskusní skupinu, si může dovolit být poněkud sdílnější.

V praxi má materialita dva prvky, jeden objektivní a druhý subjektivní.

Objektivní prvek vychází z jedné velmi jednoduché účetní praxe - částky uvedené ve finančních zprávách jsou vždy okrouhlené (čímž účetní implicitně uživatelům dávají najevo, že závěrečně zveřejněná čísla nejsou přesná „na halíř“, ale plus mínus). Například, pokud by firma XYZ vykazovala celkový majetek v hodnotě 5 miliard, rozvahu by sestavovala v miliónech. Proto, aby se nějaká konkrétní majetková položka mohla vůbec vykázat, musela by mít hodnotu minimálně 500,000 (jinak by se okrouhlila na 0 miliónů, a vykázat by se vesměs nedala), protože pak by se okrouhlila na 1 milión, a vykázat by se mohla.

Na druhé straně, vykazovat 1 milión na rozvaze, která se sestavuje v miliardách, by bylo celkem zbytečné. Proto se rozvahová hranice materiality pohybuje mezi 1% a 5% celkových aktiv (s tím, že na výsledovce je to mezi 5% a 10% celkových výnosů).

Ale tato kvantifikace není absolutní. Existují položky, které by mohly ovlivnit uživatele, aniž by byly větší než 1% aktiv nebo 5% celkových výnosů.

Například, pokud firma XYZ dala nějakému vládnímu činiteli v cizině úplatek v hodnotě 10, tato částka je materiální, i když se jedná o hodnotu 0.0000002% celkových aktiv. Důvod je ten, že většina zemí zakazuje firmám dávat úplatky. To, že firma porušila zákon, je jednoznačně něco, co může ovlivnit úsudek uživatele, a proto je to částka, která je vždy materiální (bez ohledu na její číselnou výši).

Nebo další možnost je, že firma vydá pohledávku se splatností šest měsíců s hodnotou 1000. Za normálních okolností by odložený úrok (57, pokud by se vycházelo z 12% roční sazby) nebyl materiální, a pokud by se jednalo o jednu pohledávku (kdyby jich bylo víc, tak by se posoudily v souhrnu, nikoli jednotlivě), nemusela by se diskontovat.

Na druhé straně, pokud by ředitel úseku, kde pohledávka vznikla, dostával výkonnou prémii na základě obratu a k dosažení prémie by mu chybělo 50, odložený úrok je jednoznačně materiální a pohledávka by se diskontovat měla; nebo musela, pokud by se jednalo o firmu zaregistrovanou u americké Komise pro cenné papíry (SEC takovýto postup v těchto případech vysloveně nařizuje).

Pokud Vás toto téma zajímá víc, nedávno SEC vydala interpretaci (www.sec.gov/interps/account/sab99.htm), kde tyto otázky podrobně probírá.

Přidat komentář