Dobrý den, rád bych se zeptal, proč IAS zavedla možnost přeceněňování tvz. revaluation model. Tento model totiž vyžaduje v jistých periodách přeceňovat majetek, při vzrůstu hodnoty je tvořen fond při zjištění snížení po vytvoření fondu, který se odepisuje dle zvoleného plánu společností, je rozpouštěn, či IAS v téíto oblasti navrhuje metodu pro rozpouštění daného fondu z přecenění. Co se stane, když hodnota majetku klesne pod hodnotu, kterou je odepisován? Může být zjištěná ztráta zapsaná rovnou do nákladou a zbylá cena odepisována nastoupenou cestou? Není tento systém náchylný k vytváření přílišné volatity aktiv, což následně vede až k obtížné stanovení hodnoty společnosti. US GAAP vychází z ocenění v historických cen z důvodu uplatnění principu opatrnosti, a proto testování, které provádí zaznamenává popuze pokls aktiva. Tento akt je nevratný, při vzestupu cen tím vzniká podniku skrytá rezerva, která se projeví v HV při prodeji zhodnoceného majetku.Děkuji
Re: Přecenění
proč IFRS umožňuje přeceňovat, je otázka, na kterou se ptá mnoho lidí. Jednoduchá odpověď je, že v IASB mají velký vliv lidi jako předseda David Tweedy (hlavní zastánce přeceňování), kteří přichází z akademických kruhů. Těmto lidem jde primárně o „teoretickou čistotu“ standardů, a jejich praktickou aplikovatelnost proto odsouvají na vedlejší kolej.
Vedle tohoto povrchního, existuje i hlubší důvod, který nemá nic společného s čistotou teorie, nýbrž s tím, která ekonomická teorie má sloužit jako základ pro tvorbu účetních pravidel. Zatímco FASB (tvůrce US GAAP) v tom má jasno, IASB se stále rozhodnout nedokáže. Proto ty dvě alternativy.
Protože jsem o těchto rozdílech v teoriích psal už dříve (třeba www.ifrs.cz/index.php?ln=1&tm=5&om=90&z_id=a_diskuse_c&msg=680&sl=638 nebo www.ifrs.cz/main_page/Cz/main/Extra/SU-III-02-Rozvaha-11.htm), zde to rozebírat znova nebudu.
US GAAP tyto problémy nemá. Zaprvé, FASB (ze 7 členů FASB 3 jsou auditoři, 2 účetní a pouze jeden akademik) se skládá především z lidí, kteří strávili svou kariéru tím, že řešili praktické problémy, nikoli tím, že by bádali, jak by byl svět báječný, kdyby se ti ostatní chovali tak, jak předepisují učebnice.
US GAAP také má tu výhodu, že má sloužit pouze jedné zemi a jednomu národu, který se dokáže (více či méně) shodnout, který ekonomický model vede k přijatelným výsledkům, a který k bídě a zkáze.
Ne že je perfektní. Bohužel, na práci FASB má stále velký vliv americká Komise pro cenné papíry, která je sama pod vlivem (někteří tvrdí, že je ovládaná) právníků a Wall Streetu. Proto i Američané koketují s myšlenkou zavést přeceňování.
Už teď si bankovní analytici mnou ruce, jak účetní brzy budou muset za ně dělat všechnu jejich práci (odhadovat skutečnou hodnotu majetku), a jak je budou moci zažalovat, pokud se seknou. A právníci si nejen těší, jak budou moci vykládat nová a složitá pravidla (která SEC – aby zabránila účelovému zkreslování, které přeceňování vždy doprovází – bude muset přijmout), přímo se třesou na všechny ty skvělé kauzy, které vzniknou, až se ukáže, že ekonomická hodnota se fakt v praxi spolehlivě odhadnout nedá.
Ale teď straším. Upřímně, nevěřím tomu, že členové FASB jsou tak šílení. Naopak, věřím tomu, že (až sir David konečně odejde do zaslouženého důchodu) přesvědčí své kolegy u IASB, že přeceňování není recept, který povede k pravdivému a věrného zobrazení ekonomické skutečnosti, ale pouze k tomu, že od této profese odežene ty nejschopnější lidi, kteří si dokážou domyslet všechny následky svých činů.
Nakonec, s Vaším tvrzením, že postup, který upravuje US GAAP, vede ke tvorbě skrytých rezerv, nesouhlasím.
Zaprvé, pokud se bude postupovat řádně podle SFAS 144, majetek se neodepíše do doby, než jeho hodnota skutečně poklesla, a tento pokles byl prokazatelně potvrzen objektivními, empiricky získanými důkazy. Pravděpodobnost, že hodnota takového majetku opět vzroste je tak malá, že nestojí za úvahu.
Ale i kdyby. To, že US GAAP umožňuje odpis pouze jedním směrem, vede k natolik lepším výsledkům, že se nedá s IFRS (pokud se zvolí model přeceňování) ani srovnat.
Dodatečná poznámka: tady se opravdu nejedná o nějakou hru, kde účetní dělá, jako že je kouzelník, a čáry máry fuk, z čepice vytáhne nějaký impairment. Tady se jedná o náročný a propracovaný postup, který byl navržen právě tak, aby firmám skutečně zabránil v účelové manipulaci s hodnotou svého majetku. Ano, nějaké firmy se k této záležitosti staví laxně. Ale to není vina US GAAP. To je vina jejich vedení a auditorů, kteří na dodržování jak písmena, tak ducha pravidel, často nekladou dostatečný důraz.