open-ended mutual fund

Dobry den,

co se US GAAP týče (SFAS 115, odst. 3 a), koupené mutual funds jsou investice jako každá jiná, a zařadí se do trading nebo AFS (HTM být nemohou). O open-ended mutual funds se US GAAP vysloveně nezmiňuje, a proto by se na ně měla vztahovat stejná pravidla.

CO se IFRS týče, mám dojem, že toto povídání se vztahuje pouze na emitenta, u kterého může vzniknout závazek, který se nepřeceňuje, a vložený derivát, který se přeceňuje. Mně se zdá, že AG31 a 32 jsou právě zaměřené na ten „mismatch“, který vzniká, protože účetní pravidla zatím nejsou symetrická: vyžadují přeceňování všech finančních investic, ale pouze některých závazků.

Nedokážu si představit situaci, kde by se toto povídání vztahovalo na investora (jak a proč by je investor - který finanční investice vždy musí přeceňovat – rozdělil na dva komponenty, které by oba vykazoval v reálné hodnotě?). Nicméně, nové znění IAS 39 jsem zatím nečetl (čekám, než se IASB a EC konečně přestanou handrkovat a dohodnou se na pravidlech, která se nebudou každý druhý týden měnit). Proto moje stanovisko není definitivní.

P.S. Liborovi, prosím, řekněte, že mne Vás dotaz až tak moc nepotěšil. Z pravidel pro deriváty (jak těch amerických, tak mezinárodních) mne obvykle okamžitě začne bolet hlava. Obzvláště hned po ránu :-).

Podle mne se tak či tak jedná o monetary item. IAS 21, odst. 8: „Monetary items are money held and ASSETS and LIABILITIES to be received or paid in fixed or DETERMINABLE AMOUNTS OF MONEY” (odst. 16 to komentuje ještě podrobněji).

Příjem / výdaj u podílových fondů je zjistitelný, a tak fondy jsou monetary (co jiného by asi tak mohly být?), proto se kursové rozdíly vykazují na výsledovce.

Mimochodem, netuším, jak je možné mít volné zdroje v HC a koupené fondy v FV. Jednou jak jsou volné zdroje použité na nákup fondů, zdroje už nejsou. Jsou fondy.

Nakonec, opravte mne, pokud se mýlím ale, podle mne, podílové fondy nikdy nemohou být HTM (žádnou M nemají). Ano, nástroje, ze kterých se skládají, tu M mají, ale co brání správci fondů v tom, aby jeden nástroj, který dospěl k jeho M, nahradil jiným, který má k M ještě daleko? Tyto fondy proto mohou žít nekonečně (nebo alespoň předem neurčitelnou dobu).

Každopádně IAS 21, odst. 28. hovoří celkem jasně:

„Exchange differences arising on the settlement of monetary items or on translating monetary items at rates different from those at which they were translated on initial recognition during the period or in previous financial statements SHALL BE RECOGNISED IN PROFIT OR LOSS in the period in which they arise, except as described in paragraph 32.“

Proto, pokud se nejedná o budovu, patent nebo náklad příštího období, kursové rozdíly spadnou na výsledovku.

Co se samotného IAS 21 týče, jediné, co můžu dodat, je: proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

Podle US GAAP všechny cizí měny v pokladně nebo bance, všechny pohledávky, investice a závazky splatné v cizí měně, se přeměřují (cizí měny se technicky nekupují - vyměňují se jedna za druhou - a tak nemají „cenu“, která by se mohla „přecenit“). Nic jiného. Vidíte: jednoduché.

Ale IFRS tak jednoduché být nemohou, protože firmám umožňují veškeré své hmotné a nehmotné harampádí přeceňovat. Proto musel vzniknout blábol jako IAS 21.