Ochrana akcionáří

Přítel se na mne obrátil s datazem, co si myslím o následující případu (cituji):Česká makléřská firma Private Investors (PI) nabízela zprostředkování obchodů na amerických burzách. Klient složil peníze na účet firmy a ta mu za ně nakoupila na americké burze akcie. Americký partner firmy PI byla firma A.B.Watley. V USA byly všechny akcie na společném účtě, evidenci jednotlivých klientů a jejich majetku prováděla PI. Další službou PI bylo poskytování úvěru klientům (pokud měli zájem) na nákup dalších akcií, přičemž se ručilo jejich akciemi stávajícími i zakoupenými z půjčených peněz. Finance poskytla A.B.Watley, mezi ní a PI byl pravděpodobně podobný úvěrový vztah jako mezi PI a klienty. Aby vše mohlo fungovat, musela v každém okamžiku celková tržní cena klientova portfolia převyšovat hodnotu poskytnutého úvěru + určitá rezerva. Pokud se při poklesu trhu tržní cena portfolia snížila pod uvedenou mez, byl klient požádán o doplnění peněz do určité (krátké)lhůty. Pokud tak neučinil, PI mělo právo (a v podstatě i povinnost) klientovo portfolio prodat, z inkasovaných peněz si odečíst úvěr a zbytek připsat klientovi na účet. A nyní nastal problém: trh vytrvale klesal, PI neprodala akcie klientů, jejich hodnota nedostačovala k ručení pro A.B.Watley a tak, aby si zajistila vyrovnanou bilanci s A.B.Watley, použila jako doplnění zástavy prostředky (peníze, akcie) těch klientů, kteří na úvěr neobchodvali. Samozřejmě bez jejich souhlasu. Na soudním rozsudku by mi ani tolik nevadilo, kdyby zněl ve smyslu: A.B.Watley v dobré víře... neměla možnost kontrolovat... atd. Zbytky mé víry v právní stát totálně podrylo, když soudkyně v zásadě uznala nároky klientů, ale (po více než roce) dospěla k tomu, že je vlastně zastupuje někdo, kdo je zastupovat nemůže. Další informace a dokumenty na http://appi.tsv.cz/Default.aspTakhle se v to Americe řeší? Když si koupím kradené auto, tak policie mi ho zabaví (aniž bych musel vědět, že je kradené. U akcii to nevadí?Dekuji za názoryFrantišek Vilím

Protoze o pripadu, ktery jste uvedl ve svem prispevku, nevim nic vic, nez jsem se dozvedel z televiznich zprav (a protoze mi tak chybi dostatecne podrobne znalosti pro kvalifikovany nazor), puvodne jsem mel v umyslu na nej nereagovat. Na konec, po te, co jsem si ho precetl podruhe, jsem dospel k opacnemu nazoru, a proto na nej reaguji az ted.

Za prve, americke soudy nejsou od toho, aby resily spory mezi cizimi subjekty. Myslim, ze jak Private Investors, tak podvedeni klienti byli ceskymi (pravnickymi nebo fyzickymi) obcany. Pokud je to pravda, tak to neni pripad pro americkou justici, nybrz pro ceskou. Jinak receno, americke soudy nejsou od toho, aby zastupovaly soudy tech zemi, kde domaci soudy nefunguji. Naopak, je ukol obcanu tech zemi zvolit takove politicke zastupce, kteri jsou schopni zarucit efektivni fungovani justice. Pokud toho nejsou schopni, tak obcane techto zemi nemohou ocekavat, ze Americane za ne budou (na vlastni naklady) resit jejich spory.

Jina by byla situace, kde by cesky obcan uzavrel dohodu primo s americkou spolecnosti. Ale podle toho, co jste napsal, tomu tak nejen nebylo, ale podle vsech naznaku americka strana jednala korektne.

Za druhe, i kdyby americka spolecnost podvadela, americka justice nefunguje jako pojistovaci spolecnost. Nedavno se pred americky soud dostal pripad, kde investori, kteri verili analytikum a na zaklade jejich doporuceni investovali, zazalovali maklerske spolecnosti, ve kterych analytici pracovali. Soudce pripad smetl ze stolu a vzkazal investorum, ze soud neni od toho, aby pojistil spekulanty, kteri si nedostatecne promysleli, kam cpou sve penize. Investorum vzkazal, ze meli pouzivat vlastni rozum a pokud to neudelali, to, ze prisli o sve penize, byl adekvatni trest za jejich vlastni nedbalost.

Kez by to takto take fungovalo v Cechach. Ale v Cechach stat vzdy ve svem srdci najde prostor pro politovani bolesti, kterou si lide zpusobili vlastni hlouposti. Napriklad zadny soudny clovek by neveril, ze mu nejaka kampelicka skutecne vyplati 25%. To vsak nezabranilo statu v tom, aby takove duverivce odskodnil (z dani lidi, kteri se kampelickam obloukem vyhnuli).

A co tim stat svym obcanum rika? Rika tem, kteri s obsahem vlastni lebky neumi prilis zachazet, at se neboji, at jednaji jak chteji, protoze je z te bryndy, do ktere se dostanou, vzdy vytahne. A co rika stat tem, kteri vi co delat s mozkovymi zavity? Tem rika, ze to je jejich ukol platit za zpusobene skody.

Receno vic vedecky, toto je klasicky pripad moralniho hazardu, kde spekulanti berou nadbytecna rizika, protoze veri, ze jim stat na konec sve ztraty nahradi. Toto, vazeny priteli, je cesta do pekel.

Tak aniz bych o kauze Private Investors prilis vedel, mohu konstatovat, ze jasam nad tim, ze ti lide, kteri o sve penize prisli, zadnou nahradu nedostali. Mozna si priste dvakrat rozmysli, komu sve penize sveri. A pokud to zacnou delat vsichni, mozna jako zazrakem podvodnici, kteri nenajdou nikoho, koho by mohli podvest, konecne z Cech zmizi.

Vážený pane Mládku,
úvodem bych se Vám chtěl omluvit za nedorozumění jehož jste se stal mimovolnou obětí a které jsem zavinil. Můj kamarád, František Vilím, mi vyprávěl jak ho zaujaly Vaše názory na řešení některých problémů ve Spojených státech a v Evropě. Já jsem měl právě čerstvou zkušenost s americkými soudy a moc mě Váš názor zajímal. Bohužel nedopatřením se stalo, že Vám dorazil pouze můj popis situace a nikoliv přiloha ve které byl závěr amerického soudu. Protože mě Váš názor skutečně velmi zajímá, dovoluji si Vám zaslat co nejstručnější, avšak úplný popis problému:

Česká makléřská firma Private Investors (PI) nabízela zprost-
ředkování obchodů na amerických burzách. Použila však akcie patřící klientům (bez jejich vědomí!) jako záruku na úvěr, který ji poskytla americká firma A.B.Watley. A.B.Watley si podle všeho nijak neověřovala původ majetku, který jí byl dán do zástavy. Správkyně konkursní podstaty, zplnomocněná klienty, podala v USA žalobu na A.B.Watley. Po roce projednávání se dospělo k závěru:

V řízení o žalobě v USA bylo rozhodnuto, že správkyně konkurzní podstaty nemá aktivní legitimaci k vedení tohoto sporu. Soudkyně Federálního soudu L. Presca uznala však individuální nároky jednotlivých poškozených klientů. Ve sporu u Federal Court of New York by mohli pokračovat pouze klienti, jejichž škoda přesáhla částku 75 tisíc USD (jedná se o cca 35 klientů, ve sporu podle dosavadních informací pokračuje pouze jeden - Akro Capital). Ostatní klienti by museli podat novou žalobu u soudu nižší instance - District Court (stát NY) nebo tzv. Class Action (hromadnou žalobu). Vzhledem k již vynaloženým finančním prostředkům přesahujících 9 mil. korun a k finančně velmi nákladnému navrhovanému řešení bylo od uvedeného upuštěno.

Rád bych znal Váš názor na dvě věci:

1) Platí v USA princip, že ukradená věc by měla být vrácena majiteli
i v případě, že ji už mezitím někdo jiný, byť i v dobré víře, koupil?

2) Připadá Vám v pořádku, že soudkyně v zásadě uzná nároky klientů, ale (po více než roce) dospěje k tomu, že je vlastně zastupuje někdo, kdo je zastupovat nemůže. Navzdory tomu, že správkyně konkursní podstaty, vybavená veškerými zplnomocněními, je podle všeho nejlogičtějším zástupcem klientů protože z titulu své funkce zná podtatu problému a nemusí se s ním (za peníze klientů) seznamovat.

Kdyby alespoň soudní rozsudek zněl ve smyslu: A.B.Watley v dobré víře... neměla možnost kontrolovat... atd. Nemohu si pomoci, ale ve vyhlášení soudkyně Prescy vidím spíše snahu co nejvíce zaměstnat (za české peníze) americký soudní systém. Nebo ještě hůře: finančně unavit žalobce tak, aby sám rád od žaloby ustoupil.

Věta ze závěrečné části zápisu vyjadřuje asi přesně pocit
Čechů, kteří jeli do USA hledat právní stát: Vzhledem k již vynaloženým finančním prostředkům přesahujících 9 mil. korun a k finančně velmi nákladnému navrhovanému řešení bylo od uvedeného upuštěno.

Proto mě moc zajímá Váš pohled na věc. Nejde samozřejmě o to, aby byli chráněni klienti před investičním rizikem. Zajímá mě však, zda a jak jsou ve Spojených státech klienti chráněni před kriminálním jednáním.

Mnohokrát Vám děkuji za Váš zájem

S pozdravem Ing.Libor Polan
Karlovy Vary
polan@cmail.cz


Příloha: 1 x Celý zápis z valné hromady APPI



*****************************************************************************
Zápis z valné hromady občanského sdružení Asociace poškozených klientů Private Investors & Online Investor (APPI),
konané dne 10. června 2003


Valné hromady APPI se zúčastnilo 36 členů (z tohoto počtu 3 noví členové). Zaregistrováno bylo ke dni 10. 6. 2003 celkem 324 členů, tzn. valné hromady se zúčastnilo 10 % členů.

Valnou hromadu zahájila předsedkyně APPI Ing. Chromíková. Za výbor byli dále přítomni JUDr. Ing. Vítek, JUDr. Žáček, Mgr. Králová, tiskový mluvčí p. Petrášek.

Program: 1) Zahájení
2) Zpráva o činnosti výboru
3) Aktuální informace o kauze PI
4) Diskuse a závěr


Ing. Chromíková přednesla Zprávu o činnosti výboru Asociace poškozených klientů PI od poslední valné hromady dne 16. 9. 2002 .Výbor APPI sešel pouze 3x, neboť čtyři členové výboru se pravidelně setkávají na věřitelském výboru, který se koná v průměru každých 14 dnů.

Pozvání obdrželi správkyně konkurzní podstaty JUDr. Konvalinková a JUDr. Kovanda. Oba se omluvili s tím, že již řekli vše podstatné na minulé valné hromadě.

Omluvil se i JUDr. Korb, generální ředitel Garančního fondu.

Pozvání přijala i Ing. Jindřichová, ze sdružení Jistota a naděje, která chrání zájmy poškozených klientů KTP Quantum. Ještě před konáním valné hromady se však ze zdravotních důvodů omluvila.

1) Členové APPI byli informováni o přezkumu přihlášek do konkurzu, který se konal dne 27. ledna 2003. Ještě do dvou měsíců po tomto datu bylo možno podat přihlášku do konkurzu a pak již tato možnost definitivně skončila.
53 klientů podalo incidenční žaloby a správkyně konkurzní podstaty apeluje na tyto klienty, aby vzali zpět své žaloby a tak by se konkurz zbytečně neprodlužoval. Je zbytečné nárokovat vložené finanční prostředky v plné výši. Uznány byly pouze nároky klientů k 18.5. 2001 – viz dopis KCP. První soudní projednávání je totiž nařízeno na leden 2004. Z tohoto důvodu musel být podán návrh na prodloužení konkurzu do konce roku 2004. Upozorňujeme v této souvislosti na skutečnost, že každý měsíc konkurzu stojí v průměru 250 tisíc korun.
Usnesením Městského soudu v Praze JUDr. Jitkou Šťastnou jako samosoudkyní v právní věci úpadce Private Investors, a.s. byla lhůta určená správci konkurzní podstaty pro předložení konečné zprávy a vyúčtování její odměny a výdajů do 30.6.2003. Správkyně konkurzní podstaty požádala o další prodloužení do konce roku 2004.

2) Přítomní členové APPI byli seznámeni s možnostmi vymáhání náhrady způsobené škody:

a) pohledávkou v USA

b) žalobou vůči KCP.


ad a) V řízení o žalobě v USA bylo rozhodnuto, že správkyně konkurzní podstaty nemá aktivní legitimaci k vedení tohoto sporu. Soudkyně Federálního soudu L. Presca uznala však individuální nároky jednotlivých poškozených klientů. Ve sporu u Federal Court of New York by mohli pokračovat pouze klienti, jejichž škoda přesáhla částku 75 tisíc USD (jedná se o cca 35 klientů, ve sporu podle dosavadních informací pokračuje pouze jeden – Akro Capital). Ostatní klienti by museli podat novou žalobu u soudu nižší instance – District Court (stát NY) nebo tzv. Class Action (hromadnou žalobu). Vzhledem k již vynaloženým finančním prostředkům přesahujících 9 mil. korun a k finančně velmi nákladnému navrhovanému řešení bylo od uvedeného upuštěno.
Klienti, kteří přispěli na vedení sporu v USA proti firmě A.B. Watley, byli prostřednictvím webu požádáni o sdělení čísla svých účtů (písemně správkyni konkurzní podstaty), aby jim tato záloha mohla být vrácena. Dosud tak neučinil pouze jeden člen APPI.

Správkyně konkurzní podstaty zvažuje možnost podání trestního oznámení na AK Levine spolu s uplatněním náhrady škody ve výši vynaložených prostředků na žalobu v USA, neboť AK Levine tvrdila, že má jistou konstrukci, která umožní správkyni konkurzní žaloby vést spor o náhradu škody za poškozené klienty vůči A.B.Watley.
Správkyně konkurzní podstaty ve spolupráci s členy výboru APPI a věřitelským výborem zvažuje tuto „pohledávku“ za A.B.Watley řešit mimosoudní cestou. První kroky již byly učiněny.

Diskuse k tomuto tématu
dotaz – nedostatek aktivní legitimace SKP, odpovídá dr. Vítek, SKP přistoupila k žalobě, kterou již dříve podala společnost Akro Capital. Žaloba byla podána za poškozené klienty a AK Levine tvrdila, že zná způsob jak umožnit správkyni konkurzní žaloby vést spor o náhradu škody pro klienty vůči A.B. Watley. Soud nezamítl žalobu, ale nemohla již hájit SKP

samotní klienti se škodou nad 75 tis. USD by mohli dále pokračovat ve vedení sporu, ti s menšími nároky byli odkázáni na soud nižší instance

Class Action – (hromadná žaloba) společná žaloba, jeden žalobce vede žalobu za ostatní klienty a pokud je nárok přiznán, je přiznán i pro ostatní zmocněnce, za které tento žalobce jedná
problém je ve financích – vložit peníze do Class Action – otázka sta tisíce dolarů,
zorganizování mandátu – zmocnění amerického právníka, který by žaloval,
rozbor, případné nároky – je uložen SKP
možnost odkupu nároku, nikoliv pohledávky
soudkyně v USA uznala nárok jako individuální nárok každého klienta

ad b) Vůči KCP bylo podáno cca 30 žalob.
Členové APPI byli rovněž informováni o žalobách na KCP prostřednictvím kanceláře Teryngel & Strnadová, u nichž bylo přerušeno řízení, aby nedošlo k jejich zamítnutí.
Soudní jednání bylo nařízeno pouze v jednom případě a žaloba byla zamítnuta pro její předčasnost. Bylo podáno odvolání a očekává se, že soud podpoří první rozhodnutí.
Žaloby budou obnoveny po ukončení výplat z GF a zbytku finančních prostředků z konkurzní podstaty. Potom bude přesně známa výše škody každého klienta včetně úroků z prodlení a v žalobách se může pokračovat.

3) Trestní oznámení na bývalý management Private Investors, a.s. je ve stádiu ukončení výslechů jednotlivých klientů až na výjimky a nyní probíhá jejich sumarizace. Pro soudní proces bude vybráno 6 zmocněnců, kteří budou jednotlivé klienty zastupovat a to podle počtu zastupovaných klientů. Vzhledem k tomu, že není požadováno pouze právnické vzdělání, výbor APPI navrhl kromě JUDr. Vítka i Ing. Chromíkovou pro zastupování poškozených klientů, aby se zabránilo tomu, že se zmocněncem stane někdo, kdo není kauze příliš informován. Na webových stránkách www.appi.cz budou v nejbližších dnech uveřejněny podmínky pro zastupování vč. vzoru plné moci.

4) O uvolnění finančních prostředků pro výplaty z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry vláda ČR zatím nejednala. V této souvislosti upozorňujeme na interpelace p. poslance Langera na předsedu vlády a webové stránky Garančního fondu www.gfo.cz , kde se dovíte více.

Dopis ministru financí p. Sobotkovi, jak uložila valná hromada dne 16. 9. 2002, byl odeslána a nejdete jej na našich webových stránkách stejně jako další 3 dopisy (stejného znění) p. ministru Sobotkovi, Svobodovi a Mlynářovi.

Dále byl odeslán dopis velvyslanci a vedoucímu delegace EK v České republice p. Ramiro Cibrianovi, který spolu odpovědí najdete na našich webových stránkách .

5) P. Ing. Jindřichová se chtěla zúčastnit naší valné hromady, aby Vás informovala a osobně pozvala na plánovanou demonstraci občanského sdružení Jistota a Budoucnost, které sdružuje 17 000 poškozených klientů KTP Quantum, a bude se konat dne 25. června 2003 v 11.00 hodin na Malostranském náměstí v Praze.
Za naši Asociaci přednese krátkou zprávu náš tiskový mluvčí.
Všichni jste srdečně zváni podpořit naše úsilí o zahájení výplaty z Garančního fondu.
Dopis předsedkyně sdružení L. Jindřichové všem poškozeným klientům je přiložen a bude též vystaven na našem webu.


Usnesení z jednání Asociace poškozených klientů PI dne 10. 6. 2003:
Všichni přítomní bývalí klienti PI jednomyslně schvalují, aby členové výboru APPI usilovali o vymáhání pohledávky (nároky jednotlivých klientů) za A.B. Watley a v krajním případě se ji pokusili odprodat


Zapsala: Mgr. Králová
*****************************************************************************

Nejprve Vam musim rict, ze jsem rad, ze o muj nazor stojite, i presto, ze (protoze nejsem pravnik, a tak nemam zadne opravneni vydavat pravni nazory) postrada sebemensi prakticky vyznam.

Pokud chcete porozumet podstate americkeho soudnictvi, je nutne porozumet, jakou roli plni soudy v USA. Aby to bylo jasne, je nejprve nutne vysvetlit roli cele vlady.

Vlada Spojenych statu (a ostatne kazda jina) existuje od toho, aby drzela a udrzovala monopol nad nasilim.

Napriklad, pokud muj soused proti me osobe pouzije nasili tim, ze mne prasti pesti do nosu, vznika mi pravo potrestat ho za poruseni mych prav. Pokud bych me pravo uplatnil treba tak, ze (protoze je vetsi nez ja) bych ho uderil klackem do hlavy, naopak jemu by vzniklo pravo reagovat na mou nadmernou reakci treba tim, ze mne prejede autem. Samozrejme jeho reakce take byla neprimerena, a tak memu synu vznika pravo pomstit mou smrt. Atd. Atd.

Behem poslednich nekolika tisic let lidska civilizace vsak prisla na to, ze i pres to, ze kazda lidska bytost ma pravo branit se nasili a trestat neopravnene nasili pouzite proti vlastni osobe nebo majetku, je prece jenom lepsi, kdyz toto pravo nevyuziva sama, ale na ochranu a trest spoleha na radu starsich, nebo slechtu a krale, nebo demokraticky zvolenou vladu a soudni system. Vlada tak od obcana prebira jeho pravo pouzivat nasili a zaroven se mu zavazuje, ze ziskane pravo bude pouzivat v jeho prospech.

Bohuzel vsichni, at je to rada starsich, slechta, kral nebo demokraticky zvoleny president, maji jeden nedostatek. Jsou to jenom lide nebo skupina lidi, a i pres to, ze do jejich rukou sverujeme statni moc, zustavaji predevsim lidmi. Protoze jak rekl Aristoteles: ”A je A”, clovek je clovek, vsichni lide, kteri jsou na teto planete, se deli o zakladni lidskou vlastnost, a to, ze jejich vlastni zajmy a zajmy jejich blizkych jsou jim prednejsi, nez zajmy siroke verejnosti, a to i v tom pripade, ze je to ta verejnost, ktera je do jejich pozic zvolila. Statni moc se tak behem lidske historie nepouzivala na to, aby chranila zajmy vsech obcanu, ale aby umoznovala jedne skupine lidi prosazovat sve vlastni zajmy na ukor druhe, a casto to i delat pod zastitou zakona a “spravedlnosti”.

Zakladni cil tvurcu americkeho statu bylo tuto situaci napravit. Proto americka ustava neni predevsim o pravech statu, ale o pravech obcanu, a cely dovetek se zabyva tim, ze uvadi individualni prava obcanu a statu zakazuje tato prava porusovat. Tento zaklad americkeho pravniho radu ma, mel a stale bude mit za ukol zabranit vzniku systemu, kde vladnou lide a vytvaret system, kde vladne zakon.

Na tomto zakladu tak byl postaven soudni system, ktery predevsim ochranuje pred statni moci. Tento system to dela nekolika zpusoby. Mezi ty hlavni patri: 1. ze behem trestniho rizeni obcana nesoudi stat, anebo jeho zmocnenec, ale o jeho vine ci nevine rozhoduji jeho spoluobcane (porota). 2. ze zatim co umoznuje obcanovi odvolat se, statu stejnou moznost neposkytuje (protoze zatim co obcan behem soudniho procesu musi spolehat predevsim na vastni prostredky, za statnim zastupcem stoji cela sila vlady. Zamezeni moznosti statu odvolat se tak vraci urcitou rovnovahu do vztahu mezi statem a obcanem). 3. ze zakazuje statu zazalovat obcana za stejny cin dvakrat (ze stejneho duvodu) a 4. ze umoznuje soudum reagovat na menici se okolnosti (tim, ze drivejsi rozhodnuti soudu se stavaji zavaznymi v dalsich pripadech) bez toho, aby zakonodarci museli neustale menit zakony.

Dalsi zpusob jak zakon chrani lidi, je, ze se snazi minimalizovat subjektivitu pri jeho aplikaci. To dela tim, ze se ridi svym vlastnim pismenem a vysledek je ten, ze podle americkeho systemu statni zastupce prosazuje zakon, nikoli “spravedlivost”. I kdyz takove uprednostnovani formalnich pozadavku zakona nad moralnimi uvahami se zda byt na prvni pohled nespravedlive, dela se to proto, ze zatim co moralnost je vec nazoru, zakon musi byt objektivni. Napriklad, nekdo si predstavuje, ze adekvatni trest pro zlodeje je nahrada skod a pokuta, druhy by vyzadoval 10 let za mrizemi, zatim co treti by nejradsi zlodejovi usekl ruku. Ktery z techto trestu je moralni a co je spravedlive, tak casto zalezi na usudku statniho zastupce, soudu a poroty. Pokud by se takovemu usudku dala prilis velka svoboda, tak by vznikl system, ktery by mel od spravedlnosti hodne daleko. Proto se pred soudem musi hledet na formalni pozadavky zakona. Bez toho zakon prestava mit vyznam.

To mne vede k Vasi druhe otazce (na prvni odpovim pozdeji). Podle formalnich pozadavku zakona ma pravo pozadovat nahradu pouze osoba, ktera utrpela ujmu. Tento pozadavek je zcela rozumny. Predstavme si, co by se mohlo stat, pokud by to bylo jinak.

Firma A podvede firmu B. Firma B se kvuli podvodu dostane do konkurzu. Klientum firmy B vznikne narok domahat se nahrady skod od firmy A (uz ted jsme se dostali na tenky pravni led, ale budeme predpokladat, ze firma B jednala jako agent svych klientu pri jednani s firmou A, a tak to byli klienti, a ne samotna firma B, kdo technicky uzavirali tyto dohody). Firma B se vsak ocitne v konkurzu, a protoze klienti firmy B nechteji sami podat zalobu (protoze by to bylo prilis nakladne), sve pravo zazalovat firmu A, predaji spravci konkurzu C. Spravce C chce konkurz uzavrit co nejdrive, a tak misto toho, aby vyuzil sve pravo zazalovat firmu A, proda ho firme D, ktera ho pak zastavi jako jistinu pro pujcku u banky E. Pote, co firma D prestane platit pujcku, banka E pravo zabavi a nasledne proda makleri F. Makler F pravo prevede na komanditni spolecnost G, ktera na jeho zaklade vyda dluhopisy, ktere proda na kapitalovem trhu. Absurdni?

Ne, tohle by mohl byt dusledek toho, pokud by se porusil “formalni” pozadavek zakona, ktery pravi, ze pouze ten, kdo utrpi skodu, ma pravo vymahat nahradu.

A ted k Vasi prvni otazce. Situace, kterou jste popsal, by mohla vypadat takto: Pan A panu B ukradne majetek, ktery proda panu C. Ted je nutno podivat se, kdo udelal co komu. Kradez je samozrejme forma nasili. Jediny rozdil mezi touto a beznou formou je, ze tato neni pachana vuci osobe, ale vuci majetku osoby. V kazdem pripade se jedna o neopravnene pouziti nasili, protoze, jak jsme videli driv, stat ma na nasili monopol. Trestni cast cinu pana A tak spociva v usurpaci vylucneho prava statu, kteremu vznikne narok pana A za tuto usurpaci potrestat. Zaroven vsak pan A panu B take zpusobil skodu. Panu B proto vznikne osobni narok pozadovat nahradu. Protoze je take rozumne, aby se obcane v techto situacich spolehli na donucovaci pravomoce sverene do rukou statu (misto toho, aby spolehali napriklad na ruskou mafii), stat panu B propujci svou moc. Aby vsak nedoslo ke zneuziti teto moci, udela to vsak pouze po te, co spoluobcane pana A a B (neboli porota) rozhodnou o tom, jaka nahrada je podle zakona adekvatni.

V momentu, kdy pan A prodal majetek panu C, dopustil se druheho trestniho cinu – podvodu, coz je take forma kradeze (kdy se neopravnene ziskaji prostredky na zaklade lziveho prohlaseni). Pan C utrpel ujmu, kterou zavinil pan A a panu C tak vznika narok vyzadovat od nej nahradu teto skody (treba tim, ze mu pan A vrati zaplacene prostredky). Pan C vsak nikdy nenabyl vlastnicke pravo na majetek, protoze pan A toto pravo nikdy nemel, a tak jej nemohl predat.

Mimochodem, pan C si mel proverit, zda pan A skutecne mel pravo prodat mu majetek, a pokud statni zastupce dospeje k zaveru, ze to neudelal, muze pana C obvinit z trestniho cinu prekupnictvi.

Vas zaver, ze soud se snazi o to, aby americke soudy mely co delat, neni spravny. Americke soudy maji dost prace s resenim sporu Americanu. Dalsi business potrebuji priblizne tolik, jako jediny prodejce zmrzliny na dvoukilometrove plazi, ktery ma uprostred srpna od rana do vecera pred kramem dvacetimetrovou frontu.

A co namitka, ze soud se snazi o to, aby americky soudni system nebyl zatizen takovymito zalobami? Americke soudy (ostatne jako i jine) jsou tak zatizene, ze soudci se vzdy snazi zalujici primet k tomu, aby se dohodli mimosoudne. Na tom neni nic spatneho, pokud vezmeme na vedomi, kolik zaplati americti danovi poplatnici kazdy rok za svuj soudni system. Neni vsak pravda, ze americky soudni system se snazi vyhnout sve odpovednosti umoznit vsem, i obcanum cizich zemi, domahat se nahrady skody, pokud jim vznikla v Americe. Pokud by tomu tak bylo, tak by soud pripad rovnou smetl ze stolu s tim, ze poskozeni klienti ceske firmy osobne neuzavreli zadne dohody s americkou.

Ale, i pres to vsechno, muj nazor je, ze ten zly soud skutecne nejednal spravne. Misto toho, aby pripad poslal zpatky k soudu nizsi instance, mel ho poslat rovnou do Prahy. Jen tak by mohl ceskym poskozenym usetrit naklady spojene s dalsi cestou do Ameriky. A to neni vse. Mel take naridit, aby se liceni konalo v cestine. Ostatne, jak by k tomu cesti poskozeni prisli, pokud by nerozumeli? A kdyz uz mluvime o spravedlnosti, soud mel udelat vyjimku a umoznit, aby ceske poskozene reprezentoval cesky pravnik. Nakonec, ti americti jsou prilis drahi na to, aby si je chudi cesti poskozeni mohli dovolit.

A mel to vsechno udelat, protoze americke soudy jsou od toho, aby hajily spravedlnost ve vsech koutech sveta, a aby vyresily vsechny spory mezi vsemi lidmi na teto planete.

A jeste jedna vec, opravte mne, pokud se mylim, ale americky soud je ochoten pro ceske poskozene udelat vic, nez pro ne byl ochoten udelat soud cesky. Myslim, ze proto neni uplne na miste povazovat americkou verzi “spravedlnosti” za nespravedlivou.

A kdyz uz mluvime o spravedlnosti, soud mel udelat vyjimku a umoznit, aby ceske poskozene reprezentoval cesky pravnik.

Nemusel, žalobu podával americká AK Levine. To opravdu věci fungují v USA tak, že žalobce nemůže nikoho zplnomocnit a musí cestovat sám k soudu??? Ačkoliv o věci ví daleko méně, než jeho zmocněnec.

Znovu Vas musim upozornit na fakt, ze nejsem pravnik a ze o pravnich formalitach nic nevim.

Nicmene, mam pocit, ze zapominate na jednu zasadni vec. Spravedlnost je mince, ktera ma dve strany.

Jinak receno, zalovany ma stejne pravo na spravedlnost jako zalujici. A vseobecne pravo zalovaneho je stat tvari v tvar tomu, kdo ho zaluje.

Z Vasich prispevku vsak mam dojem, ze byste za spravedlive povazoval ne rovne zachazeni pred soudem, ale to, aby soud bral ohled na to, ze se jedna CESKE poskozene, kteri si zaslouzi ZVLASTNI ZACHAZENI.

A i kdyby soudkyne chtela brat ohled na to, ze cesti investori jsou zvlastni a tak si zaslouzi zvlastni pristup, americky pravni rad ji v tom brani. Duvodem je to, ze v Americe plati precedencni pravo a pokud by soudkyne udelala vyjimku, vytvorila by tim precedens, ktery by mohl vyuzivat kdokoliv jiny na veky do budoucnosti (nebo do te doby, nez by byl precedens vyssim soudem zrusen).

Americti soudci jsou proto pri aplikaci prava velice opatrni, protoze se nechteji dostat do situace, kde by menili zakon.

A ted osobni poznamka.

Pokud ode mne cekate, ze uznam, ze cesti poskozeni si moralne zaslouzi specialni zachazeni, tak se mylite.

Ja osobne si myslim, ze spravedlnosti se uz dosahlo. Cesti poskozeni byli uz davno spravedlive potrestani za svou bud hloupost, a nebo nezodpovednost.

Kazdy investor, bez ohledu na to, zda pochazi z Ameriky, Cech nebo Afriky, ma zakladni zodpovednost dopredu si peclive precist dohody, ktere podepisuje, zjistit, jak tyto dohody budou fungovat v praxi, a proverit si protistranu a zjistit, jake jsou jeho moznosti na nahradu skod v pripade, ze protistrana dohodu nedodrzi.

Pokud nejaky investor takto nepostupuje, tak jedna nezodpovedne, a stejne jako ridici, kteri za nezodpovednou jizdu zaplati i zivotem, investor za svou nezodpovednost zaplati svymi tezko vydelanymi penezi.

Z meho pohledu, stejne jako z pohledu temer kazdeho jineho Americana, spravedlnosti nejen bylo ucineno zadost, ale tito lide se (doufejme) poucili a uz dal nebudou jednat nezodpovedne.

A pokud si myslite, ze takovyto tvrdy metr se pouziva pri mereni pouze pripadu, kde poskozeni jsou Cesi, tak jste si asi neprecetl rozhodnuti soudce Miltona Pollacka, ktery smetl ze stolu zalobu americkych investoru, kteri take pozadovali od soudu nahradu skod, ktere si vlastni hlouposti a nezodpovednosti zpusobili sami.

Přidat komentář