Your browser does not support JavaScript!

Oceňování

Dobrý den pane Mládek,rád bych se zeptal zdali existuje hodnověrná literatura k oceňování značek. V USA je běžné, že je u společností toto uváděno. v ČR zatím ne. Dalo by se za hodnotu značky považovat goodwill? Rád bych se zeptal na otázku stanovení pravděpodobnosti úpadku. Jak se dané škály sestavují. Vím, že kolik znalců, tolik odpovědí, avšak kupř.¨ratingové společnosti se v základním hodnocením neliší. Jako základ může být považován ohodnocení dlouhodobého dluhu zemí. Abych se přiznal, v ČR vyšela kniha Raiting, ovšem dané praktiky nejsou zevrubné. Táži se proto, neboť jste pracoval pro KPMG v USA a činností auditorské společnosti není pouize kontrolovat účty, zdali platí MD a D. Mé dotazy by vyžadovaly přednášky, ale spíše mne nasměrujte. Děkuji Vám Martin Soldát

Dobrý den,

už jsem zpátky a právě jsem si Vaší otázku celou přečetl.

Musím přiznat, že nevím přesně, na co se ptáte.

Co má rating dluhopisů společného s oceněním značky?

Chcete vědět, jak se má značka oceňovat podle IFRS, nebo US GAAP, nebo obecně?

Pokud podle US GAAP, jste ve špatné rubrice.

Pokud obecně, tak jste na špatném serveru.

Na tomto serveru se probírají pouze PRAKTICKÉ aspekty aplikace IFRS a/nebo US GAAP, nikoli otázky, na které není možné poskytnout žádnou správnou (objektivně potvrditelnou) odpověď.

Každopádně, na otázku „existuje hodnověrná literatura k oceňování značek?“ jste si vlastně už odpověděl sám: co „expert“, to názor.

Z mého úhlu pohledu je ocenění značek velmi jednoduché: pokud se značka koupí v rámci transakce na délku paže (arm’s length transaction), její hodnota je rovná částce, která se za ní zaplatila.

Pokud se značka získala jiným způsobem (včetně v rámci obchodní akvizice), její hodnota je věc spekulace, a zjistit se ve skutečnosti nedá.

Například, vezměme si asi nejznámější značku na světě: Coca-Colu.

Kdyby se nedala koupit láhev / plechovka tohoto nápoje v každém městě, vesnici nebo jakékoliv jiné větší koncentraci lidí na celém světě (obvykle na vzdálenost ne větší než 100 metrů), měla by tato značka nějakou hodnotu?

Jinak řečeno, dá se tento nápoj koupit všude, protože má hodnotnou značku, nebo má hodnotnou značku, protože se dá koupit všude?

Já se domnívám, že ve skutečnosti nelze oddělit tuto značku a distribuční systém. A i kdyby ano, co má větší hodnotu: 100 milionů automatů, mrazáků a dohod s maloobchody, které se mohou nakonec používat na prodej jakéhokoliv nápoje, nebo značka k nápoji, který nelze nikde sehnat?

Nebo jiný pohled na věc.

V čem skutečně spočívá hodnota tohoto nápoje? V tom, že se na obalu objevuje nápis Coca-Cola, nebo v tom, že uvnitř je nápoj, který jako Coca-Cola chutná?

Pokud si vezmeme do úvahy jak katastroficky dopadla snaha zavést „New Coke“, tipoval bych, že značka Coca-Cola by neměla žádnou hodnotu, kdyby se v plechovce objevil nápoj, který nebyl vyroben na základě tajné formule na výrobu Coca-Coly.

Podle mého soudu, tvrzení, že 8 písmen a jedna pomlčka má nějakou samostatnou vnitřní hodnotu, je nesmysl. Tato značka sama o sobě téměř žádnou hodnotu nemá.

A to není vše, kdyby se přestaly investovat miliardy do její údržby (ve formě reklamy), brzy by tu malou hodnotu, co má, ztratila.

Jako účetní (který jedná s fakty, empirickými důkazy a ekonomickými zákony) jsem názoru, že diskuse o tom, jakou má značka hodnotu, postrádá sebemenší smysl. Značky nemají žádnou hodnotu, pokud se oddělí od firem, výrobků, služeb a těch lidí, kteří se za tvorbu a udržování této hodnoty dennodenně zasluhují.

Otázky tohoto charakteru proto správně patří na akademickou půdu, kde doktoři, docenti a profesoři nemají na práci nic lepšího než bádání o těchto a podobně éterických záležitostech. Nebo na půdu poradců a jiných „expertů“, jejichž služba skutečně spočívá v tom, že poskytuje alibi manažerům, pokud se nakonec ukáže, že vyhodili peníze investorů za ve skutečnosti bezcenný obrázek a/nebo seskupení písmen.

Zkuste do Google zadat heslo jako „brand valuation“.

Já jsem to právě udělal a vylezlo mi alespoň tisíc akademiků, kteří mi nabízeli své „vědecké“ papíry, a stovky firem, které mi nabízely své „znalecké“ služby.

Možná by se v té spleti dalo najít něco smysluplného ... nebo možná ne.

Dobrý den,

IFRS a US GAAP vytyčují principy, jinak jak se konkrétně co oceňuje vychází z vlastního přístupu, jenž by měl být v souladu s výše uvedenými principy.

Můj dotaz měl dvě otázky. Inu, je zmiňován rating v IFRS či US GAAP? Například IAS 33 hovoří o správném výpočtu zisku na akcii.

Děkuji

M. Soldát

Co se ocenovani znacek tyce, dulezite je, jak byla znacka porizena. Koupila se? Vyvinula se? Byla porizena v ramci obchodni kombinace?

Rating ceho? Zavazku?

Stale ale nechapu souvislost mezi ratingem a EPS.

Raiting vám dává pohled na společnost. Pro českého auditora to znamená, že musí splňovat zákon o auditorech a praktiky auditorské komory. EPS, její výpočet také vám sdělí jak si s tojí v porovnání s ostatními společnosti, pokud jsou jsou součástí jistého klubu. Tím je třeba burza. Já se pouze táži, zdali existuje auditorské - raitingové praxi ustanovení podle kterého se dané možnosti selhání určují. Já jsem ISA 33 vztahující se k EPS použil jako příklad neboť v daném standardu je též zobrazeny operace, které musí daná strana provést, či lépe informační systém společnosti, aby daná hodnota byla spolehlivě stanovena. Tady je metodologie. Já se táži, zdali je u raitingu také metodologie či ji raitingové společnosti skrývají. S pozdravem M. Soldát

Přidat komentář