Ocenění zásoby plynu v souladu s IAS 2

Dobrý den,právě v naší společnosti s obchodníky řešíme problém jak ocenit zásobu plynu v podzemním zásobníku (zásoba na skladě dle IAS 2). Jsme společnost která s plynem jednak obchoduje jako obchodník s komoditami s cílem dosažení zisku s pohybu ceny (trading) a jednak  jako dodavatel s tím že plyn dodáváme koncovému zákazníkovi. V rámci výkazů sledujeme trading zvlášť.V souladu s IAS 2 jsem toho názoru, že na plyn která nakoupím a uložím do podzemního zásobníku s cílem ho následně dodat koncovému zákazníkovi ocením v souladu s IAS 2 nižší z cen a) náklady na pořízení, b) čistá realizovatelná hodnota (cena za kterou jsem schopen plyn prodat koncovým zákazníkum). V případě plynu který pořádím do podzemního zásobníku pro trading budu postupovat v souladu s IAS 2 tak že jej při první příležitosti přecením na reálnou hodnotu (tržní cena z organizovaného trhu). Problém ovšem je, že naši obchodníci se tímto cítí poněkud svazáni a nejsou příliš ochotni resp. schopni rozdělit nakoupený plyn uložený v podzemní zásobníku na výše uvedené dvě kategorie (trading a dodávka zákazníkovi). Zvažujeme, zda je možná postupovat tak, že bude pouze jedna skupina (plyn pro koncové zákazníky) a zasobu na skladě oceníme dle IAS 2 buď náklady na pořízení nebo čistou realizovatelnou hodnotu s tím, že část plynu může být následně prodána dalšímu obchodníkovi (tedy zobchodována v rámci tradingu). Je to dle vašeho názoru možné? Nenarazíme na další omezení plynoucí z jiných standardů? 

IAS 2 vyslovne rika, ze se nevztahuje na obchodniky s komoditami, pokud precenuji na realnou hodnotu.

IAS 2.3 This Standard does not apply to the measurement of inventories held by: ... (b) commodity broker-traders who measure their inventories at fair value less costs to sell. When such inventories are measured at fair value less costs to sell, changes in fair value less costs to sell are recognised in profit or loss in the period of the change.

Proto tvrzeni, ze se musi precenovat na realnou hodnotu podle IAS 2, nemuze byt pravdive.  IAS 2 se o moznosti precenovani sice zminuje, ale v zadnem pripade na tom netrva.

Pokud vim ani zadny jiny standard se na ocenovani prumyslovych komodit (jako plyn) vyslovne nevztahuje.

To vsak jeste neznamena, ze zadna pravidla nejsou.  Podle IAS 8.11.a je nutno v teto situaci zvazit pozadavky podobnych standardu.  V tomto pripade, podobny standard je IAS 41, kde odstavec 13 prikazuje ocenei biologickych produktu v realne hodnote (krome v pripade, kde se jejich realna hodnota zjistit neda).

Protoze biologicke produkty (jako vlna ci bavlna) jsou biologicke komodity, je logicke odvodit, ze u plynu nebo uhli (prumyslove komodity) je to podobne, a proto by se meli ocenovat podobne, jinak receno ocenovat v realne hodnote (minus naklady na likvidaci).

Nicmene, pokud vim, ne kazdy auditor na tomto vykladu trva.  Proto, pokud jste schopni presvedcit vaseho auditora, ze je mozne plyn bud ocwenovat odlysne podle ucelu, asi tak budete moci postupovat, aniz byste nejaky vyslovny prikaz ci zakaz IFRS porusil.

Dobrý den pane Mládku,


Nejprve si Vám dovoluji moc poděkovat za rychlou odpověď. Nechci být nevděčný, ale dovolil bych si s Vaším závěrem polemizovat a předkládám Vám ke zvážení následující argumentaci…


 


Naše společnost má licenci na obchodování s plynem a jsme tedy, v širším slova smyslu, obchodníkem. V rámci činností, které na trhu s plynem provádíme, ale striktně oddělujeme tzv. trading (tedy obchody s plynem prováděné s cílem profitovat z vývoje tržních cen) a nákup plynu s cílem jeho následného dodání koncovému zákazníkovi (který plyn spotřebuje) za dopředu sjednanou smluvní cenu (to je naší hlavní činností).


 


Plyn skladujeme v pronajatém podzemním zásobníku. Jde tedy o zásobu. Standard IAS 2 se vztahuje na veškeré zásoby s přesně definovanými výjimkami. Bod 3b říká cituji : „Tento standard se nevztahuje na ocenění zásob, které jsou drženy…makléři a obchodníky s komoditami, kteří oceňují své zásoby reálnou hodnotou sníženou o náklady na prodej“.  To jste ve své odpovědi zmínil. Je ale myslím nutné vzít v potaz bod 5, který dle mého názoru definuje kdo je obchodníkem a to následovně : Makléři, resp. obchodníci jsou ti, kteří nakupují nebo prodávají komodity pro jiné osoby nebo na svůj vlastní účet. Zásoby uvedené v odst. 3 písm. b) jsou zásadně pořízeny za účelem prodeje v blízké budoucnosti a generují zisk, který vzniká na základě kolísání cen nebo marží makléřů, resp. obchodníků“.


 


Výše zmíněná definice, dle mého názoru, bezezbytku platí u tradingu. Pokud se ale podívám na naši druhou činnost, jsem toho názoru, že tomu tak není. Plyn nakoupíme, uskladníme, vyskladníme a prodáme za sjednanou cenu a vývoj, resp. kolísání ceny na trhu s komoditami (to sice standard striktně nezmiňuje, ale já si to tak dovozuji) mne vůbec nezajímá. Nerealizuje tedy v tomto případě zisk který vzniká na základě kolísání cen a tudíž nejsme obchodník dle definice IAS2.


 


Proto se mi jeví jako správné rozdělit zásobu plynu „na skladě“ na dvě skupiny a každou oceňovat jinak. Plyn pro trading tržní cenou a plyn pro dodávku dle IAS2 pořizovací cenou nebo čistou realizovatelnou hodnotou.  Na vašich školeních hovoříte o tom, že IFRS jsou hodně o úsudku a v tomto kontextu si dovoluji položit otázku. Jaký by pro mne mělo smysl ocenit a následně přeceňovat plyn, který nakonec dodám koncovému zákazníkovi za sjednanou smluvní cenu, na reálnou hodnotu? Jaká by byla vypovídací hodnota této informace  pokud předpokládám, že zákazník nasmlouvaný plyn odebere a zaplatí? Myslím žádná…


 


Mohl byste se prosím nad mou argumentací zamyslet a sdělit mi zda je to relevantní argumentace či nikoliv? Je to sice proti „zájmům“ mých kolegů z obchodu (jak jsem zmínil naši obchodníci by nejraději oceňovali zásobu plynu jednou cenou, nejlépe tržní a dopředu neřešily v jakém „levelu“ plyn následně prodají), ale myslím že mé závěry jsou relevantní a z pohledu vypovídací schopnosti účetnictví správné....


Děkuji za vaše názory a za Váš čas. Přeji hezký den.

Dobry den,


mne polemika vubec nevadi. Naopak, ja jsem vzdy rad, kdyz nekdo ma vlastni nazor, za ktery je ochoten za nej bojovat a to bez ohledu na to, zda s nim souhlasim ci nikoli.


Kazdopadne, ja jsem nenapsal, ze Vas vyklad je spatny, ani ze byste nemel sanci ho obhajit.


Ja pouze konstatoval, ze IFRS se vyslovne nevyjadruje k tomu, jak presne se MUSI ocenovat prumyslove komodity, jako napriklad plyn.


Co jsem take konstatoval, je ze se naopak vyslovne vyjadruje k tomu, jak presne se MUSI ocenovat zemedelske komodity, jako napriklad bavlna.


A IAS 41 vyslovne vyzaduje, aby se tyto komodity ocenily v FV, a to i v pripade, ze jejich producent je mini prodat konecnym spotrebitelum, a to i v pripade, ze maji podepsanou kupni smlouvu (tato moznost se v tom standardu vyslovne rozebira).


Co je tedy relevantni, ze zemedelska komodita je ekonomicky srovnatelna s prumyslovou komoditou.


Jinak receno, obe jsou komodity (jednotlive kusy jsou zamenitelne).  Obe se obchoduji na aktivnim trhu.  Obe se mohou ocenit podle IFRS 13 uroven 1.  Proto obe maji realnou hodnotu, kterou lze bezprodlene a spolehlive zjstit.


Z toho take vyplyva, ze kdyz jsou ekonomicky srovnatelne, neni zadny logicky duvod, proc by se mely uctovat a vykazovat jinak.


At s konkretnim postupem souhlasim ci nikoli, ja jsem osobne presvedcen, ze moje povinnost jako ucetniho je zarucit, aby se srovnatelne ekonomicke jevy vzdy a vsude vykazovaly srovnatelnym zpusobem. 


Z toho vyplyva, ze prestoze IAS 2 je formulovan zpusobem, ktery vyslovne nevylucuje pouzivani dvou jinych postupu, podle toho, za jakym ucelem se plyn drzi, ja osobne bych takto asi nepostupoval. Ale zakazane to neni.


Proto, jak jsem take psal, pokud si prejete rozdelit plyn na dve skupiny a kazdou uctovat jinak, nejsem si vedom toho, ze byste postupoval v rozporu s pismenem IFRS. 


Co vsak neni vylouceno, je ze narazite na auditora, kteremu to bude vadit natolik, ze vuci tomu bude mit vyhradu.  Na druhe strane, jak znam auditory, kteri se zde zabyvaji s IFRS, pravdepodobnost, ze na takoveho narazite, je skoro nulova.


Rado se stalo.

Dobrý den,


opět mohu jen poděkovat za rychlou reakci, Váš přístup a Vaše názory. Přiznám se že jsem na celý problém šel z jiné strany. Přiznávám se že IAS 41 neznám a že mne nenapadlo hledat v měm řešení mého problému. Prostě jsem uvažoval, že mám zásobu a účtování zásob řeší IAS 2...  


Prozatím tedy vřelé díky za ponětnou diskusi, projdu si IAS 41 a pokud bych měl ještě nějaké přání, dotaz či polemiku, dovolím si ozvat se¨...


Hezký den :-)


 

Dobry den,


ja bych na to take asi nesel pres IAS 41, ale kdysi jsem resil jinou sitauci s prumyslovimi komoditmi, a tam se na to slo prave pres IAS 41.


Vam take.

Dobrý den dnes již myslím naposledy :-),


Prošel jsem si zběžně standard IAS 41 a na první pohled mne praštil do očí bod 3, který říká:


Tento standard se aplikuje na zemědělskou produkci, která je produktem sklizeným z biologických aktiv účetní jednotky, a to pouze v okamžiku sklizně. Poté je aplikován IAS 2 Zásoby nebo jiný využitelný Mezinárodní účetní standard. To znamená, že standard se nezabývá zpracováním zemědělské produkce po sklizni, například zpracováním vinných hroznů na víno vinařem, který hrozny vypěstoval. Přestože takové zpracování může být logickým a přirozeným pokračováním zemědělské činnosti a probíhající události mohou nést určitou podobnost s biologickou přeměnou, není další zpracování zahrnuto do definice zemědělské činnosti v tomto standardu.


Mám za to že Vámi zmiňovaný postup je zcela relevantní v případě výrobce, v našem případě společnosti která plyn těží. Osobně to považuji za rozumné. Pokud by firma ocenila vytěženou zásobu nějakým kalkulkačním vzorcem a toto ocenění by bylo vyšší něž tržní cena, měla by nadhodnocené aktivum....


My nejsme v této pozici. Jsme druzí v řetězci, plyn nakupujeme od producenta již zpracovaný a v okamžiku po sklizni a tak si myslím, že se na nás IAS 41 nevztahuje. Plyn nakoupíme, dáme na sklad a máme tudíž zásobu a musíme se tedy řídit standardem řešícím zásoby, tedy IAS 2. Akorát řešíme to, že část zásoby prodáme dalšímu obchodníkovi a vyděláme na vývoji tržní ceny a část dodáme koncovému zákazníkovi a vyděláme na marži. A s ohledem na to jak vyděláme, resp. jaká rizika nám s držením této zásoby hrozí bych měl přistupovat k jejímu ocenění....


Ještě jednou děkuji, je skvělé že jste ochoten se nezištně podělit o své znalosti a v dobrém smyslu slova se i pohádat o svůj názor. Mám moc rád takové diskuse, vždy mi dají výrazně více než hodinové suché přednášky nebo studim stohů knih. Takže díky, díky, díky.


 


  


 

Přidat komentář