10. Čer 2004
3
Dobrý den, rád bych se zeptal na následující věc:Do kterého řádku výsledovky US GAAP spadají náklady lidských zdrojů, financí, IT, jestliže tyto útvary nepracují jen pro výrobu, ale pracují i pro útvary marketingu, výzkumu a vývoje, registrací apod. Domnívám se, že tyto náklady by neměly být součástí standardních nákladů CoGS na jednotlivé produkty, ale měly by spadat do General Administrative. Je možno zvolit cestu procentního rozdělení těchto nákladů (sleduji činnosti, pro koho tato oddělení pracují a kolik času) mezi jednotlivá oddělení a část alokovat do standardních CoGS produktů (protože částečně tato oddělení pracují pro výrobu)?Děkuji za odpověď
Re: Obsah Nákladů na prodané množství - CoGS
Napsal uživatel Mladek dne Čt, 06/10/2004 - 23:13.
Podle US GAAP se vsechny naklady rozdeluji podle ucelu na minimalne vyrobu (COGS), odbyt (selling) a spravu (general and administrative).
Například, pokud behem mesice jeden pracovnik stravi ½ sveho casu vyrobou, ¼ opravou dopravniho prostredku (pouzivaneho na dodavani zbozi) a ¼ opravou budovy (pouzivanou na spravu), naklady s nim spojene za ten mesic by se aplikovaly takto: ½ do COGS, ¼ do selling a ¼ do administrative.
US GAAP nepredepisuje zadnou standardni vysledovku, takze to, „do jake radky“ by se naklady promitly, zalezi jen a pouze na strukture nakladu u konkretni firmy. Nelze zevseobecnovat.
Dale, neni prijatelne rozdelovat naklady plosne. Napriklad v jednom mesici pracovnik muze stravit vsechen svuj cas vyrobou, a proto v tom mesici vsechny naklady s nim spojene, skonci v COGS. V jinem mesici svuj cas muze stravit jinou cinnosti, a tak naklady skonci jinde. Kam se naklady nakonec budou aplikovat, se tak odviji od toho, jak skutecne stravil svuj cas, ne dle nejakeho centralne zrizeneho planu, ktery naklady jen tak arbitrarne promita tam, kam vedeni firmy si mysli, ze patri.
Například, pokud behem mesice jeden pracovnik stravi ½ sveho casu vyrobou, ¼ opravou dopravniho prostredku (pouzivaneho na dodavani zbozi) a ¼ opravou budovy (pouzivanou na spravu), naklady s nim spojene za ten mesic by se aplikovaly takto: ½ do COGS, ¼ do selling a ¼ do administrative.
US GAAP nepredepisuje zadnou standardni vysledovku, takze to, „do jake radky“ by se naklady promitly, zalezi jen a pouze na strukture nakladu u konkretni firmy. Nelze zevseobecnovat.
Dale, neni prijatelne rozdelovat naklady plosne. Napriklad v jednom mesici pracovnik muze stravit vsechen svuj cas vyrobou, a proto v tom mesici vsechny naklady s nim spojene, skonci v COGS. V jinem mesici svuj cas muze stravit jinou cinnosti, a tak naklady skonci jinde. Kam se naklady nakonec budou aplikovat, se tak odviji od toho, jak skutecne stravil svuj cas, ne dle nejakeho centralne zrizeneho planu, ktery naklady jen tak arbitrarne promita tam, kam vedeni firmy si mysli, ze patri.
Re: Re: Obsah Nákladů na prodané množství - CoGS
Napsal uživatel J.Zimmer dne Pá, 06/11/2004 - 00:39.
Děkuji za Vaši odpověď. Na druhé straně, jakým způsobem mám stanovit standardní náklady výrobku pro rozpočet, kdy nevím, kolik času (zda vůbec) bude pracovník př. lidských zdrojů pracovat pro výrobu a kolik pro prodej. Není mnohem přesnější rozdělit oddělení společnosti a výrobní část, technickou část (obsluhující výrobu a spadající do režijních nákladů výroby¨), marketingovou (SaM) a administrativu (GaA).
Domníval jsem se, že v případě, že si stanovím v rozpočtu nějakou základnu, měl bych dle ni postupovat i ve skutečností, abych měl jednotlivé položky porovnatelné. Nebo se mýlím?
Děkuji za Váš čas.
Domníval jsem se, že v případě, že si stanovím v rozpočtu nějakou základnu, měl bych dle ni postupovat i ve skutečností, abych měl jednotlivé položky porovnatelné. Nebo se mýlím?
Děkuji za Váš čas.
Re: Re: Re: Obsah Nákladů na prodané množství - CoGS
Napsal uživatel Mladek dne Pá, 06/11/2004 - 10:29.
Vseobecne, do COGS se smi zahrnout jen a pouze “direct wages”. Proto neni mozne do vyroby zahrnout zadne naklady na lidske zdroje nebo podobne naklady, ktere se nedaji povazovat za PRIMOU mzdu.
Vseobecne do cenu vyrobku se smi zahrnout pouze:
Direct material (primy material): material, ktery se stal fyzickou soucasti vyrobku.
Direct wages (prima mzda): mzda (plus ostatni naklady na pracovnika jako socialni nebo zdravotni pojisteni) za cas primo straveny vyrobou.
Indirect manufacturing costs (neboli manufacturing overhead) fixed and variable (neprimi vyrobni naklady fixni a variabilni).
Mezi fixni patri napriklad odpisy majetku pouzivaneho na vyrobu, dane (jako dan z nemovitosti) a po pripade platy mistru nebo jinych osob, ktere primo dohlizi na vykonanou praci.
Mezi variabilni patri treba material, ktery se behem vyroby spotrebuje, energie, vodne, stocne, kontrola jakosti, bezne zmetky, atd.
Vsechny ostatni naklady (vcetne platu vsech uredniku nebo lidi, kteri se nepodili primo na vyrobe) do ceny vyrobku nepatri, a proto se tyto naklady promitaji do spravy.
Mimochodem, do odbytu take patri pouze ty polozky, ktere primo souvisi s odbytem, napriklad plat nebo provize prodejcu, odpis zarizeni, ktere se pouziva na odbyt (nebo na prepravu hotovych vyrobku zakaznikum) atd. Vsechno jineho skonci ve sprave (kde se to vykaze jako samostatna radkova polozka s rozumne popisnym nazvem, pokud se jedna o materialni polozku).
Vseobecne do cenu vyrobku se smi zahrnout pouze:
Direct material (primy material): material, ktery se stal fyzickou soucasti vyrobku.
Direct wages (prima mzda): mzda (plus ostatni naklady na pracovnika jako socialni nebo zdravotni pojisteni) za cas primo straveny vyrobou.
Indirect manufacturing costs (neboli manufacturing overhead) fixed and variable (neprimi vyrobni naklady fixni a variabilni).
Mezi fixni patri napriklad odpisy majetku pouzivaneho na vyrobu, dane (jako dan z nemovitosti) a po pripade platy mistru nebo jinych osob, ktere primo dohlizi na vykonanou praci.
Mezi variabilni patri treba material, ktery se behem vyroby spotrebuje, energie, vodne, stocne, kontrola jakosti, bezne zmetky, atd.
Vsechny ostatni naklady (vcetne platu vsech uredniku nebo lidi, kteri se nepodili primo na vyrobe) do ceny vyrobku nepatri, a proto se tyto naklady promitaji do spravy.
Mimochodem, do odbytu take patri pouze ty polozky, ktere primo souvisi s odbytem, napriklad plat nebo provize prodejcu, odpis zarizeni, ktere se pouziva na odbyt (nebo na prepravu hotovych vyrobku zakaznikum) atd. Vsechno jineho skonci ve sprave (kde se to vykaze jako samostatna radkova polozka s rozumne popisnym nazvem, pokud se jedna o materialni polozku).