nepřímé náklady

Vážený pane Mládek,měl bych prosím na Vás tyto dva dotazy :1) Jakým způsobem se kalkuluje % nepřímých nákladů při pořízení zboží na sklad? 2) Ve vašich materiálech jsem se dočetl, že podle USGAAP nelze dát přímo do nákladů samostatné mov. věci, přesto, že jsou pod stanoveným fin. limitem. Jak tedy s nimi naložit?Děkuji

Nevím přesně, co myslíte pod pojmem nepřímé náklady. Pokud tím myslíte českou „správní režii“, ta se do ceny zásob promítnout nesmí (v žádné výši). Pokud se však jedná o tzv. nepřímé výrobní náklady (třeba spotřeba energie, oprava a údržba, odpisy strojů atd.), ty se promítají podle toho, jakým způsobem přispívají k tvorbě těch zásob. Na toto téma jsem před časem publikoval článek, který si můžete přečíst na stránce http://www.gaap.cz/index.php?ln=1&tm=3&om=14&z_id=c_Zasoby1_c.

Co se druhé otázky týče, jak podle IFRS, tak podle US GAAP pořizovací cena neurčuje, zda se jedná o majetek (oproti nákladu), to dělá doba životnosti. Jednou jak něco bude firmě sloužit nějakou dobu, je to majetek (doba ani nemusí být delší než jeden rok. Například - podle její výroční zprávy - firma IBM některou svou výpočetní techniku odepisuje po dobu měsíců, nikoli let).

Nicméně, protože účetní pravidla se obvykle vztahují pouze na materiální položky, některé firmy mají takovou politiku, že drobný majetek dávají přímo do nákladů. Zde je však nutné dávat pozor na skupiny a třídy. Například, kdyby počítačová firma pořídila kladivo, tak protože má pouze to jedno, při pořízení by se dalo klasifikovat jako náklad. Na druhé straně, pokud by pořídila židle, kterých asi bude víc, nejednalo by se o náklad „židle“, ale o přírůstek do majetkové skupiny „kancelářský nábytek“.

Přidat komentář