metody odpisování

Dobrý den, jsem studentka vysoké školy a píšu bakalářskou práci na téma metody odpisování DHM dle české účetní legislativy a IFRS.Do rukou se mi dostala i Vaše kniha Postupy účtování podle IFRS. Zajímalo by mě u jedné metody, konkrétně u metody DDB, která je interpretována jako metoda, která způsobí při použití značné zrychlení odpisování majetku, a při využití zbytkové hodnoty dokonce zkracuje životnost, a proto je také tento model odpisů těžko obhájitelný před auditory. Zajímá mě tedy, k čemu, nebo proč je tato metoda dobrá, pokud se jeví v těchto ohledech jako nevýhodná.Ve své práci bych také chtěla pro české účetní předpisy teoreticky doporučit využití zbytkové hodnoty povinně u majetku, který má účetní jednotka v úmyslu prodat na konci doby životnosti. I když můžou účetní jednotky tuto metodu u nás fakultativně použít již od roku 2009, stále se mi zdá, že moc podniků tuto možnost nevyužívá. Myslíte si že by zavedení tohoto povinného modelu pro prodej majetku bylo zbytečné?Děkuji předem za případnou odpověďs přáním hezkého dneEliška

U metody declining (diminishing) balance se muze pouzivat jakykoliv koeficient (procento). K vyraznemu zrychleni dochazi, jen pokud se zvoli vysoky (koeficient vyssi nez dva a pul / procento vyssi nez 30%).

Co se obhajoby u auditora tyce, kazda metoda ma sve misto. Jsou typy majetku, pro ktere je DB naprosto vhodna (treba technologicke zarizeni, kde hodnota ubyva nejrychleji na zacatku zivotnosti).

Problem je v tom, ze nektere firmy tuto metodu pouzivaji ucelove, aby umele navysily odpisy (duvody jsou ruzne). Proto auditori (alespon ti auditori, kteri se v IFRS vyznaji) byvaji skepticti, a pouziti DB se jim musi vysvetlit / obhajit.

Ale pokud firma ma legitimni duvody, pouzivat se samozrejme smi.

Jinak, dle me zkusenosti, ceske firmy si s odpisy prilis hlavu nelamou. Znacne procento se ani nenamaha stanovit jiné, nez upravuji tabulku.

Castecne je chapu. Nakonec, jaky ucetni si chce pridelat praci tim, ze pouzije jiny, a pak musi pocitat odlozene dane?

Vetsina ceskych firem se take nenamaha stanovit zbytkovou hodnotu, prestoze majetek bezne prodava.

Ale CUS stejne nema za cil informovat investory (jako by nejaky investor cetl ceskou zaverku), takze ceskym auditorum jsou odpisy celkem volne. Ano, realita by mela byt jina, ale neni.

To paradoxne vede k tomu, ze DB muze byt lepsi nez ceske odpisy. Protoze (pokud se nestanovi zadna zbytkova hodnota) metoda nikdy nepovede k majetku v nulove hodnote, alespon zabranuje tomu nesmyslu, kde firma pouziva majetek bez hodnoty.

Kazdopadne, pri aplikaci IFRS by auditori ale nemeli byt tak laxni. Zaprve IFRS neslouzi nikomu jinemu nez investorum, a zadruhe spatne nastavene odpisy jsou porusenim explicitniho prikazu (IAS 16.50) majetek odepisovat po dobu jeho skutecne doby uzivani.

A firma se ani nemuze vymlouvat, ze to nejde zjistit. IAS 16.51 narizuje zivotnost rocne overovat, a (pokud prijde nova informace) odpisy / zivotnosti upravit.

Proto, pokud firma nastavi spatne odpisy a pak je neopravi, nedopousti se jedne chyby, ale hned dvou. A podle IAS 8.42 se vsechny chyby musi opravovat zpetne. Proto i kdyby jeden rok dorazil auditor, ktery si chyby nevsimne, dalsi rok muze dorazit jiny, ktery na oprave bude trvat.

Abych odpovel i na Vasi druhou otazku.
 
Ja jsem nazoru, ze CUS jsou jako celek zbytecne, a kdyby se zrusily, nikomu by nechybely (coz jsem psal uz pred deseti lety). Stat muze vybirat dane bez CUS, banky na CUS pri pridelovani uveru nespolehaji, vedeni firmy CUS k nicemu nepotrebuje, a investorum jsou zaverky podle CUS (kterym stejne neduveruji) na nic.

Kazdopadne, i kdyby se do CUS neco takoveho pridalo, firmy by pozadavek stejne ignorovaly, podobne jako ignoruji vsechny pozadavky, ktere jim nebude vycitat danovy urad.

Děkuji Vám mnohokrát za odpověď,

s ignorováním požadavků firmami máte asi pravdu, měla jsem možnost se zeptat i pár účetních, ale někteří o zbytkové hodnotě zatím ani neslyšeli. 

 

Chtěla bych Vás ještě poprosit o objasnění metody SYD, v jednom dotazu dříve jste psal, že tato metoda je používána spíše v rámci US-GAAP, u nás je ale zmiňována také často (nevím jak je to v rámci praxe). Je to v rámci CUS metoda zrychleného odpisování, po metodě lineární a výkonové, zmíňěné jsou i zpomalené odpisy (ty se vyskytují vzácně). Platí tedy, že pro IFRS je SYD spíše vzácnější a setkáme se s ní méně než u nás?

Děkuji 

Bohuzel, ja se s CUS nezabyvam (na ceske predpisy je odborniku dost a nikdo nepotrebuje dalsiho) takze netusim co firmy pri aplikaci techto pravidel preferuji.

Jedine co jsem vydudokoval je ze byva snaha minimalizovat dane tim ze se maxamalizuji odpisy (asi protoze vetsina firem sve ceske ucto chape jako prodlouzeni danovych zakonu).

Pri aplikaci IFRS / US GAAP byva snaha opacna. Vim ze jsem psal ze se firmy obcas snazi umele navysovat odpisy, ale toto je jen velmi maly zlomek.  Naprosta vetsina se snazi o opak: maximalizovat zisk tim ze minimalizuji odpisy.

Z toho vypliva ze linearni odpisy prevladaji.  Uprime, kdyby mohly, spousta firem by radi pouzivali zpomalene odpisy.  Jedine co jim v tom brani je ze auditori to nemaji radi a obhajoba proto byva slozita.

Jinak, ja proti SYD nic nemam.  Nebyva sice tak presna jako DB, ale jeji aplikaci je celkem jednoducha (zadny koeficient / procento se stanovovat / obhajovat nemusi).  U mych klientu se vsak casto neobevuje (protoze preferuji linerni).

Přidat komentář