Your browser does not support JavaScript!

Leasing

Dobrý den, mohl byste mi prosím doporučit nějakou literaturu, která se podrobně zabývá zpětným leasingem podle IFRS. Děkuji.

Všeobecně, je obtížné doporučit jakoukoliv literaturu, která se podrobně zabývá mnoho aspektů IFRS. Kniha o které se hovořilo v dřívějším příspěvku (http://www.gaap.cz/index.php?ln=1&tm=5&om=90&z_id=a_diskuse_c&msg=589&sl=589) tuto problematiku sice probírá ale nelze uvedenou diskusi označit jako „podrobnou“.

Proto bych Vám spíš doporučil SIC 27, která se problematice věnuje. Tato interpretace také není „podrobná“ ale (pokud se interpretuje rozumně) měla by být (dohromady z IAS 17) dostačující.

Podrobnejsi diskusi najdete na adrese:

http://www.a-is-a.eu/index.php?ln=1&tm=5&om=90&z_id=a_diskuse_c&msg=675&sl=675

Protože se zdá, že o toto téma je relativně velký zájem (a protože jsem mou minulou odpověď celkem dost odbyl), rozhodl jsem se jej poněkud rozšířit.

Co se vyhlášek týče, téma se upravuje ve standardu IAS 17.58 - 66. a interpretaci SIC 27.


Co se vyhlášky týče, ačkoliv je stručná, skutečně (jak jsem uváděl dřív) poskytuje jasné instrukce, které se (až na jednu malou výjimku) ani nemusí příliš interpretovat.

Co se interpretace 27 týče, ta standard upřesňuje tím, že vedle dvou standardních možností při klasifikaci leasing zavádí třetí a poskytuje podrobnější instrukce o tom, jak se má klasifikovat.

Protože klasifikace je vždy první krok při řešení jakéhokoliv účetního případu, začínám zde.

Při klasifikaci prodeje se zpětným pronájmem existují tři možnosti:

1. prodej, kde se zpětný pronájem klasifikuje jako OPERATIVNÍ LEASING

2. prodej, kde se zpětný pronájem klasifikuje jako FINANČNÍ LEASING

3. prodej, kde se zpětný pronájem jako LEASING klasifikovat NEMŮŽE.

O jakou klasifikaci se jedná, se zjišťuje na základě IAS 17.10 a 11.

V těchto odstavcích se uvádí „situace“ (10) a „indikace“ (11), které by správnou klasifikaci měly ujasnit. Bohužel (protože jsou poněkud abstraktní a nekonkrétní), o velké míře objasňování se bez další interpretace hovořit nedá. Naštěstí, tato drobná závada už byla v praxi dávno odstraněná tím, že se text standardu profiltruje vyhláškou SFAS 13 (která tuto problematiku upravuje v US GAAP).

Každopádně (podle SIC 27), ustanovení IAS 17.10 a 11 by se měla aplikovat takto:

1. pokud nenastala ŽÁDNÁ z pěti situací uvedených v odstavci 10 a riziko spojené s pronájmem se skutečně (jak vyplývá z odst. 11) převedlo na kupujícího / pronajímatele: jedná se o prodej a zpětný OPERATIVNÍ LEASING.

2. pokud NASTALA situace c) nebo d), ale nebyla „NEPŘEKROČENA“ a pokud NENASTALA situace a), b) nebo e): jedná se o prodej a zpětný FINANČNÍ LEASING.

3. pokud NASTALA situace a), b) nebo e), nebo pokud situace c) nebo d) byla „PŘEKROČENA“: nejedná se, podle SIC 27 (viz: poznámka 1) o leasing vůbec, nýbrž o ZAJIŠTĚNOU PŮJČKU (viz: poznámka 2).

A co vlastně znamenají pojmy „NASTAT“ a „PŘEKROČIT“?

Zde je právě nutno standard, a především odstavec 10 poněkud interpretovat, protože jeho text podobné názvosloví vysloveně neobsahuje (přestože z něj vyplývá).

SITUACE C) NASTALA, pokud doba trvání pronájmu trvá „významnou část“ životnosti majetku.

SITUACE C) byla PŘEKROČENA, pokud se tato doba rovná životnosti, nebo (v dohodě nakonec může být napsáno cokoli) jí překračuje.

Nebo pomocí SFAS 13:

NASTALA: 75% ekonomického života majetku <= doba trvání pronájmu < 100% ekonomický život majetku.

BYLA PŘEKROČENA: doba trvání dohody => 100% ekonomický život majetku.

SITUACE D) NASTALA, pokud se současná hodnota splátek téměř rovná reálné hodnotě majetku.

SITUACE D) byla PŘEKROČENA, pokud se současná hodnota rovná reálné nebo jí převyšuje.

Nebo znovu pomocí SFAS 13:

NASTALA: 90% reálné hodnoty majetku <= současná hodnota splátek < 100% reálné hodnoty majetku.

BYLA PŘEKROČENA: současná hodnota splátek => 100% reálné hodnoty majetku.


Nakonec, jednou jak se vyřeší otázka klasifikace, zbytek vyhlášky je jasný jako facka.

Prodej se zpětným OPERATIVNÍM leasingem (IAS 27.61 - 63)

V momentu vstupu do dohody se majetek převede na kupujícího/pronajímatele, a prodávajícího/nájemce dál účtuje jen o splátkách.

S případným ziskem (ztrátou) se pak zachází takto:

1. prodejní cena = (příbližně rovná) reálné hodnotě (viz: poznámka 3): účetní zisk (gain neboli profit) / ztráta (loss) se zaúčtuje ihned (toto by mělo nastat u většiny případů).

2. prodejní cena > reálná hodnota: účetní zisk / ztráta se zaúčtuje ihned, ale zisk spojený s reálnou hodnotou se odloží a rozpustí po dobu trvání dohody.

3. prodejní cena < reálná hodnota: účetní zisk / ztráta a ztráta spojená s reálnou hodnotou se zaúčtují ihned, kromě v případě, že netržní (nízké) splátky kompenzují ztrátu. V této situaci se ztráta spojená s reálnou hodnotou odkládá a rozpouští se po dobu splácení.


Prodej se zpětným FINANČNÍM leasingem (IAS 27.59 – 60 a 64):

V momentu vstupu do dohody se majetek převede na kupujícího/pronajímatele. U prodávajícho/nájemce tento majetek sice zanikne, ale nahradí ho jiný (pronajatý) majetek, který se zaúčtuje oproti závazku stejně jako každý jiný finanční leasing.

Na rozdíl od operativního leasingu, zde reálná hodnota majetku nemá na zaúčtovaný zisk / ztrátu žádný vliv, a proto je postup podstatně jednodušší:

1. pokud prodejní cena = (příbližně rovná) účetní hodnotě, žádný zisk nebo ztráta nevzniká, tak není o čem účtovat (toto by mělo nastat u většiny případů).

2. pokud prodejní cena > účetní hodnota, účetní zisk se rozpouští po dobu trvání dohody.

3. pokud prodejní cena < účetní hodnota, nejprve se aplikuje IAS 36 (impairment of value), poté se postupuje stejně, jako kdyby prodejní cena = účetní hodnotě.


ZAJIŠTĚNÁ PŮJČKA (SIC 27):

V momentu vstupu do dohody firma zaúčtuje přijaté peníze oproti závazku a pak postupuje stejně jako u půjčky.


PŘÍKLADY

1.1.20X1 firma XYZ koupí stroj za €26,000. Odhaduje, že vydrží 12 let a že bude mít zbytkovou hodnotu €2,000. 1.1.20X3 stroj prodá firmě ABC za €20,000 (což se rovná reálné hodnotě stroje). Zároveň uzavře dohodu na pronájem stejného stroje na dobu 4 let (40% zbývajícího života), během kterých zaplatí €2,415.37, jejíž současná hodnota je €8,000 (40% reálné hodnoty) při tržní 8%ní diskontní sazbě.

1.1.X1
MD: stroj číslo 123 / 26,000
D: závazek z obchodního styku / 26,000

31.12.X1
MD: odpisy / 2,000
D: oprávka / 2,000

1.1.X3
MD: peníze / 20,000
MD: oprávka / 4,000
MD: ztráta na likvidaci majetku / 2,000
D: stroj číslo 123 / 26,000

31.12.X3
MD: náklad (pronájem stroje) / 2,415
D: peníze / 2,415


Příklad 2 vychází ze stejných faktů jako příklad 1, až na to, že firma XYZ (omylem) stanovila životnost na 6 let a ABC za stroj zaplatila €21,000

1.1.X3
MD: peníze / 21,000
MD: oprávka / 8,000
D: stroj číslo 123 / 26,000
D: zisk na likvidaci majetku / 2,000
D: odložený zisk na likvidaci majetku / 1,000

31.12.X3
MD: náklad (pronájem stroje) / 2,415
D: peníze / 2,415
MD: odložený zisk na likvidaci majetku / 250
D: náklad (pronájem stroje) / 250

Poznámka: tento příklad není příliš reální (takovéto chyby by se museli opravit). Zde se uvádí pouze proto aby se ukázal účetní postup.


Příklad 3 vychází ze stejných faktů jako příklad 1, až na to, že firma ABC zaplatila pouze €19,000 a stanovila splátky ve výši €2,113.45 (z čehož vyplývá netržní, 2.23%ní diskontní sazba, pokud se vychází z hodnoty €8,000).

1.1.X3
MD: peníze / 19,000
MD: oprávka / 4,000
MD: ztráta na likvidaci majetku / 2,000
MD: odložená ztráta na likvidaci majetku / 1,000
D: stroj číslo 123 / 26,000

31.12.X3
MD: náklad (pronájem stroje) / 2,113
D: peníze / 2,113
MD: náklad (pronájem stroje) / 250
D: odložená ztráta na likvidaci majetku / 250

Postup u finančního leasingu a zajištění půjčky by měl být jasný, a proto příklady na toto zde neuvádím.


POZNÁMKA 1: SIC 27.5 uvádí tři kritéria, která jednotlivě nebo v kombinaci určují, zda se jedná o leasing či nikoli.

Kritérium SIC 27.5.a praví, že pokud se nepřevedou rizika a výhody vlastnictví a nájemce má v podstatě stejná práva užívat předmět jako před prodejem/pronájmem, nejedná se o leasing. Proto, pokud je splněna buď „situace“ IAS 17.10.a (převod vlastnictví), nebo IAS 17.10.b (opce na výhodný odkup), je naprosto jasné, že rizika a výhody vlastnictví nepřešly, a že se o prodej/leasing nejedná. Podobně, pokud předmět může sloužit pouze nájemci bez významných úprav (IAS 17.10.e), vlastnická práva kupujícího/pronajímatele (který nemůže předmět nabídnout jinému subjektu bez významných úprav) jsou výrazně omezená a práva prodávajícího/nájemce posílená. Zároveň, protože nehrozí, že kupující/pronajímatel předmět lehkovážně nabídne jinému nájemci, prodávající/nájemce nadále bude mít v podstatě stejná práva předmět užívat jako před prodejem/pronájmem.

Kritéria SIC 27.5.b (transakce byla uzavřená primárně z daňových důvodů) a SIC 27.5.c (kupující/pronajímatel má právo prodávajícího/nájemce donutit předmět odkoupit za pro něj nevýhodné podmínky) by se také měla (teoreticky) brát v potaz, ale protože se spíš jedná o upřesnění kritéria a), jejich význam v praxi není až tak velký.

Na druhé straně, je teoreticky možné, že by se mohly splnit IAS 17.10.c (doba trvání pronájmu) a IAS 17.10.d (současná hodnota splátek) bez toho, aby prodejci/nájemci zůstala rizika a výhody vlastnictví a právo předmět dále užívat. Ale, protože se jedná o nuance, tato možnost je v praxi spíš teoretická než praktická, a nikdo (racionální) v praxi neuzavírá dohody, který by vedly k prodeji / zpětnému finančnímu leasingu.

V praxi se proto obvykle rozhoduje mezi možnostmi 1 a 3 (operativní leasing versus zajištěná půjčka).

Zbytek SIC 27 projednává různé další otázky, které mohou vzniknout, pokud se usoudí, že dohoda není leasingem. Protože takové dohody se (dnes) uzavírají jen vzácně, není nutné se k tomu zde blíž vyjadřovat.


POZNÁMKA 2: IAS 17.11 se aplikuje při rozlišování operativního a finančního leasingu. Pokud se jedná o odlišení finančního leasingu a zajištěné půjčky, tento odstavec už nehraje žádnou roli.


POZNÁMKA 3: uvedené postupy se samozřejmě používají, POUZE POKUD (IAS 17.61) by bylo jasné, že transakce byla uzavřená v reálné hodnotě. Reálná hodnota je jasná pouze, pokud se jedná o transakci na délku paže (at arm’s length).

Pro pořádek, Arm’s length transaction je transakce:

1. KTERÁ PROBĚHLA MEZI NEZÁVISLÝMI STRANAMI: druhá strana není například podnik ve skupině nebo firma vlastněná manželkou člena vedení prodávajícího.

2. A KDE OBĚ STRANY JEDNALY DOBROVOLNĚ: ani jedna firma nebyla v konkurzu, bankrotu, likvidaci, pod nucenou správou, atd.

3. A KDE OBĚ STRANY MĚLY DOSTATEK INFORMACÍ: nejedná se o situaci, kde jedna firma podvedla tu druhou tím, že například zatajila skutečný stav pronajatého majetku.


DODATEČNÁ POZNÁMKA: ačkoliv se (na první pohled) může zdát, že IAS 17.61 nezpůsobuje žádné vážnější komplikace, v praxi to bývá jinak.

Protože zpětný operativní leasing se považuje za agresivní účetní postup (postup, který se běžně používá na zkreslování výkaznictví, nikoli k legitimním ekonomickým účelům), auditoři bývají skeptičtí. Tento skepticismus se obvykle projevuje tak, že pokud se jakkoliv zdá, že se nejedná o zcela legitimní transakci, auditoři vyžadují přesvědčivé důkazy o reálné hodnotě (někteří dokonce takové důkazy vyžadují vždy, bez ohledu na to, jak se transakce na první pohled jeví), na což podle IAS 17.61 mají právo, a na základě kterého pečlivě zkoumají, zda se skutečně jedná o leasing, či nikoli.

V praxi to znamená že je rozumné si takové důkazy obstarat ihned (nečekat ke konci roku a doufat, že si toho auditor nevšimne) a pokud takové důkazy obstarat nelze, radši transakci rovnou klasifikovat jako zajištěnou půjčku.

PRVNÍ DŮKAZ potvrzuje, že prodejní cena předmětu odpovídala reálné hodnotě předmětu. Obvykle se jedná o cenu obvyklou (za kterou se běžně prodávají srovnatelné předměty na svobodném trhu). Pokud se s předmětem běžně neobchoduje (a žádná obvyklá cena proto prokazatelně neexistuje), bylo by možné použít nabídky na odkup / prodej (nejlépe tři a tři), získané od prokazatelně nezávislých stran. Nakonec, pokud by se jednalo o předmět, na který není možné nabídky získat, mohla by se použít cena z užití (value in use), tak jak ji vysvětluje IAS 36.30. Tato třetí možnost je však zcela teoretická, protože se téměř jistě jedná o předmět, který splňuje IAS 17.10 e, čímž se účtování o zpětném leasingu (podle SIC 27) vylučuje.

DRUHÝ DŮKAZ potvrzuje, že podmínky pronájmu odpovídají tržním podmínkám. V tomto případě se to potvrzuje tím, že se předkládají nabídky (nejlépe alespoň tři) od prokazatelně nezávislých stran. V tomto případě by vždy mělo být možné takové nabídky sehnat, protože se vždy mohou oslovit leasingové společnosti (nebo jiné finanční subjekty), které se takovouto činností zabývají. Proto, pokud klient není schopen takový důkaz předložit, auditor obvykle automaticky předpokládá, že transakce žádnou reálnou hodnotu nestanovila.

Ahoj Roberte,

Určitý problém vidím v tom NASTALA či PŘEKROČILA. Tak jak to podáváš, je to hodně citlivé, já to rozlišení z těch pravidel nevidím. A vede mě to potom k tomu, zdali vůbec lze uvažovat zpětný leasing jako finanční leasing, zdali to není vždy zajištěná půjčka, pokud se nejedná o operativní leasing.

Logicky by situace C „PŘEKROČENA“ nastat neměla, protože je divné, aby doba pronájmu aktiva byla delší než jeho životnost. Alespoň tak to cítím, možná to některé reálné situace vyvracejí. Pak může tedy situace c) „NASTAT“ či „NENASTAT“. Pokud nenastane, jde o operativní leasing, pokud nastane jde o finanční leasing, který má být účtován jako zajištěná půjčka (IAS 17.60).

Současná hodnota může převyšovat 100 % fair value aktiva, ale podle mě nikde nevyplývá horní omezení, a proto zase z mého pohledu můžu uvažovat pouze situace „NASTALA“ a „NENASTALA“. Situaci „PŘEKROČILA“ nemám o co opřít.

A ještě k větě: 1. - Prodejní cena = reálná hodnota: účetní zisk (gain neboli profit) / ztráta (loss) se zaúčtuje ihned (toto by mělo nastat u většiny případů).

Toto může být trochu nejasné, upravil bych to takto: Prodejní cena = reálná hodnota : rozdíl mezi prodejní cenou a účetní hodnotou aktiva se zaúčtuje jako zisk či ztráta z prodeje dlouhodobého aktiva k datu uskutečnění transakce.

Nakonec, k větě 1. Pokud nenastala ŽÁDNÁ z pěti situací uvedených v odstavci 10 a riziko spojené s pronájmem se skutečně (jak vyplývá z odst. 11) převedlo na kupujícího / pronajímatele: jedná se o prodej a zpětný OPERATIVNÍ LEASING.

Tady mi připadá vazba na odst. 11 divná, z těch tří odrážek nevyplývá převod rizika na kupujícího; převod toho rizika vyplývá ze samotné definice finančního leasingu; takže tady mám rozpor.

Nazdar Libore,

Jasně že s tebou souhlasím. Ale já jsem IAS 17 a ten přiblblý SIC nepsal a proto za ten blábol nemůžu. Na druhé straně, já zodpovídám za to, abych ho řádně interpretoval a aplikoval v reálním světě způsobem který nejenže věrně popisuje ekonomickou skutečnost ale který se dá obhájit (v nejhorším případě před soudem).

Z textu vyplývá, že SIC se domníval, že je nutné rozlišit zpětný finanční leasing a zajištěnou půjčku. Proč? To já netuším a netuší to ani FASB, který (přestože této problematice věnuje 4 celé vyhlášky) o tom, zda se skutečně jedná o zpětný finanční leasing nebo zajištěnou půjčku, nepolemizuje.

Každopádně, ten SIC stejně nic na účetní podstatě nemění.

Například, podívejme se na rozvahu před prodejem a zpětném finančním leasing:

Majetek – 10,000

A na stejnou rozvahu po zpětném finančním leasing:

Peníze – 10,000
Majetek: předmět pronájmu – 10,000
Závazek: související s pronájmem – 10,000

Ted se podívejme na rozvahu před zajištěnou půjčkou:

Majetek – 10,000

A po zajištěné půjčce:

Peníze – 10,000
Majetek: zajištující půjčku – 10,000
Závazek: zajištění majetkem – 10,000

Až na to, že se poněkud upraví názvosloví rozvahy a text přílohy, na ekonomické podstatě to nic nemění.

Proč si SIC dal tu námahu vydávat interpretaci, čí podstata je slovíčkaření?

Ježíš, to já nevím. Já jsem tam nebyl, a na rozdíl od IFRIC (který svou logiku vysvětluje), SIC se nenamáhal.

Možná se jenom ten den strašně nudili.

A nakonec k odst. 11.

Podle mého, odst. 11 existuje pouze proto, aby ujasnil odst. 8.

Jinak řečeno, každý člověk si dokáže představit běžné výhody / rizika spojené s vlastnictvím: užívání předmětu / poškození, zničení, krádež, vyvlastnění, atd.

Odst 11. pouze připomíná, že újma způsobená vypovězením dohody, změny v hodnotě ovlivňující zůstatkovou hodnotu a opce na výhodné prodloužení jsou také výhody a rizika který se musí brát v potaz.

Mimochodem, osobně si myslím, že odst. 11 je asi tak stejně potřební jako SIC 27, ale znovu, já jsem to nepsal. Já s tím pouze musím žít.

Přidat komentář