Your browser does not support JavaScript!

kursový přepočet

Přeji hezký den a po delší době si zase dovoluji se Vás zeptat na řešení následující záležitosti. Česká společnost koupila podíl na zahraniční společnosti v USD. Řekněme, že tento podíl pořídila za 10 000 USD a takto je také vykazován ve finančním majetku.( v české měně v kursu pořízení) Podléhá tento podíl krusovému přepočtu na konci účetního období podle IAS 21?Děkuji předem za Vaši odpověď.S pozdravem F.Kočínek

Dobrý den,

Na investici se vztahuje jak IAS 21 (podle které se jedná o tzv. monetary item) tak 39 (kde se jedná o investici klasifikovanou jako fair value through profit or loss nebo available for sale).

V prvním případě se všechny změny hodnoty (jak tržní tak kurzu) promítají do běžného hospodářského výsledku jako zisky / ztratí (gains / losses). V případě AFS se zisk / ztráta tržní hodnoty se promítá do kapitálu zatím, co změna kurzu do běžného výsledku.

Pokud se jedná o neobchodovatelný podíl (u kterého nelze zjistit reálná hodnota), vykazuje se v pořizovací ceně ale změny kurzu se znova promítají do běžného výsledku.

Ahoj Roberte,

z ceho usuzujes, ze majetkovy podil (akcie) je monetary item v kontextu IAS 21?

Definice peněžní položky v IAS 21.8 je:
Monetary items are units of currency held and assets and liabilities to be received or paid in a fixed or determinable number of units of currency.

Z mého pohledu nelze u akcie či jiného majetkové podílu naplnit tuto definici a jde tak o nepeněžní položku, která nepodléhá kurzovému přepočtu k datu závěrky za předpokladu aplikace historického ocenění (tj. neznalosti a nemožnosti aplikovat fair value bázi s pravidelným přeceněním).

Navic IAS 39.AG83 obsahuje nasledujici:
...For available-for-sale financial assets that are not monetary items under IAS 21 (for example, equity instruments), the gain or loss that is recognised directly in equity under paragraph 55(b) includes any related foreign exchange component....

Pokud je akcie oceňována ve fair value:
(i) v kategorii FVPL, pak se samozřejmě uvažuje i kurzový přepočet, resp. zde jde o přecenění fair value, na který má vliv i kurzový pohyb. Podnik však vykazuje jen fair value přecenění bez jakéhokoliv rozlišování kurzového pohybu a cenového pohybu apod.

(ii) v kategorii AFS, pak se uvažuje také kurzový přepočet, ale také jakoa přecenění fair value s dopadem do vlastního kapitálu.

Hezký den,
Libor

Nazdar Libore,

protože bylo pozdě a chtělo se mi spát, usoudil jsem, že se jedná o monetary item primárně na základě vlastního rozumu bez toho, abych citoval konkrétní paragrafy (což evidentně bylo chybou; příště radši půjdu spát).

Každopádně, akcie (a majetkové podíly obecně) svým držitelům umožní v budoucnu získat dividendy nebo podíly na zisku (které se obvykle vyplácí v penězích) a likvidační zůstatek (který je také obvykle peněžní), takže se (podle mého) jedná o „a right to receive a fixed or DETERMINABLE number of units of currency” tak, vysvětluje IAS 21.16.

Zároveň akcie (na rozdíl od třeba výrobku nebo stroje) nemají fyzickou hmotu, ani nejsou nehmotným majetkem (jako patent nebo copyrighty). Proto se asi nebude jednat o majetek jako „...; goodwill; intangible assets; inventories; property, plant and equipment; …“ (příklady běžných nepeněžních položek uvedených ve stejném odstavci).

Ale máš pravdu, existuje teoretická možnost, že místo peněz, majitelský podíl také může (přestože si to u podílu menšího než 20% nedokážu dobře představit) investorovi přinést něco jiného než peníze (třeba stroj nebo budovu), takže asi se může považovat za nepeněžní majetek.

Jinak, díky za upozornění na ten AG (asi si přílohy nečtu tak pečlivě, jak bych měl). Já si sice nedokážu představit nepeněžní majetkový podíl (možná jsem příliš ovlivněn US GAAP, kde by něco takového nebylo možné), a tak je dobré vědět, že existuje výjimka k tomu šílenému pravidlu, kde se musí od sebe oddělovat zisk/ztráta ze změny reálné hodnoty a zisk/ztráta ze změny kurzu.

Vážení,
děkuji velmi za Vaše odpovědi na můj dotaz. Jak mohu vyrozumět, IAS 21 nedává jednoznačnou odpověď. Sám bych považoval takovýto podíl spíše za položku nepeněžní povahy a tedy za normálních okolností bych ji nepodroboval kursovému přepočtu.

S pozdravem
F.Kořínek

Dobrý den,

co se účetního postupu týče, IAS 21 jej vyjadřuje celkem jasně. Říká:

IAS 21.23 At each balance sheet date:

(a) foreign currency monetary items shall be translated using the closing rate;

(B) NON-MONETARY ITEMS THAT ARE MEASURED IN TERMS OF HISTORICAL COST IN A FOREIGN CURRENCY SHALL BE TRANSLATED USING THE EXCHANGE RATE AT THE DATE OF THE TRANSACTION; AND

(c) non-monetary items that are measured at fair value in a foreign currency shall be translated using the exchange rates at the date when the fair value was determined.

Kde je méně než optimálně jasný, je v tom, jak definuje / vysvětluje monetary item / non-monetary item.

Samozřejmě, pokud firma koupila stroj za cizí měnu, je celkem jasné, že se jedná o nepeněžní majetek, který se nebude přeceňovat. Důvodem je, že jednou jak stroj vlastní a používá, kurz té měny, za kterou ho kdysi pořídila, není v sebemenší míře předmětný.

Majetkový podíl však není stroj. Jak jsem psal dřív, majetkový podíl je investice, která investorovi poskytuje nárok na podílu na zisku (peníze) a likvidační zůstatek (také peníze). Já si jen těžko dokážu představit, jak se investice, která v budoucnosti přinese peníze, dá klasifikovat jako nepeněžní majetek. A pokud tyto peníze budou v cizí měně, celkem dost mě zajímá, jakou hodnotu budou mít, až se smění za mou vlastní měnu. Vás ne?

Proto na rozdíl od Vás nebo Libora, bych byl opatrný, než bych označil jakýkoliv majitelský podíl za nepeněžní majetek.

Jeden důvod je, že to nedává žádný ekonomický smysl, a druhý je, že je celkem možné, že auditora napadne, že se snažím obcházet IAS 39.43.c, který výslovně říká, že nemám povinnost přeceňovat akcie, pouze pokud nemají tržní hodnotu, A NELZE [jinak] ZJISTIT jejich reálnou hodnotu.

Nezapomeňte, předpoklad je, že firmy se vždy budou bránit zuby nehty jakémukoliv přecenění (protože to zvyšuje volitilitu hospodářského výsledku) jakéhokoliv finančního nástroje. Mimochodem, IAS 39 (a před ním SFAS 115 a 133) vznikly právě proto, aby firmy donutily vykazovat finanční nástroje v reálné hodnotě. Proto auditoři (kteří nejsou slepí a hluší) jsou velmi skeptičtí ohledně jakéhokoliv postupu, který může vést k tomu, že nějaký finanční nástroj (kromě půjčky, pohledávky nebo dluhopisu drženého do splatnosti) bude vykazován v jiné hodnotě než reálné.

Proto já bych hodně váhal, než bych jen tak lehkomyslně usoudil, že majitelský podíl není peněžní položka (a v případě, že podíl je ve formě akcií, je to téměř vyloučené).

Přidat komentář