Hedging

Dobrý den pane Mládku,ráda bych Vás požádala o Váš jistě nezávislý a kvalifikovaný názor.Máme uzavřené forwardy na nákup eur a účtujeme do vlastního kapitálu o zajištění plánovaných peněžních toků. Při splatnosti forwardů (v roce 2008) nakoupíme cizí měnu, která bude později použita na úhradu faktur za elektřinu.Zároveň máme uzavřené smlouvy na nákup elektřiny (v eurech), při jejichž splatnosti (v roce 2008) dojde k fyzické dodávce komodity. Rozhodli jsme se, že na tyto smlouvy nespadají do rámce IAS 39 (protože při splatnosti dojde k fyzické dodávce komodity, která souvisí s naší hlavní činností, tj. dodávkou elektrické energie jiným distributorům nebo koncovým spotřebitelům) a o zajištění ceny elektřiny neúčtujeme. Moje otázka zní:Je správné, že nerealizované zisky a ztráty ze zajištění měnového kurzu ovlivňují vlastní kapitál hned (v roce 2007), zatímco o nerealizovaných ziscích a ztrátách ze zajištění ceny elektřiny v roce 2007 neúčtuji? (Přijaté denní vypořádání od burzy účtujeme do pohledávek/ závazků.)Jak tento nesoulad vysvětlit? Zvoleným účetním postupem?Velmi děkuji za odpověď.

Dobrý den,

Ano. Tento postup je správný.

Z praktického hlediska je správný, protože (podle IAS 39.6.c) smlouva není finanční nástroj, na který se vztahuje povinnost přeceňovat na reálnou hodnotu. Proto se změny smlouvy nepromítají ani do kapitálu, ani do výsledku hospodaření (jako kdyby se na ně IAS 39 vztahoval).

Podle mého názoru to z teoretického hlediska správně není. Já osobně nesouhlasím s výjimkou obsaženou v odstavci 5. Podle mého, firmy by měly účtovat o změně hodnoty všech nástrojů bez ohledu na to, zda převezmou fyzickou komoditu, či nikoli. Ale můj osobní názor (bohužel) není předmětný. Co předmětné je, že postupujete v souladu s IAS 39.5 a 6.

Hezké dopoledne přeji (a panu Tupému za mne vyřiďte pozdrav).

Jinak, původní příspěvky jsem poněkud zeditoval, aby se tato diskuse mohla lépe číst.

Přidat komentář