23. Srp 2007
7
Dobrý den,chtěla bych Vás požádat o radu ve věci funkční měny. Mateřská společnost má jako funkční měnu EUR, dceřiná společnost má jako funkční měnu CZK. Dcera bude přecházet na funkční měnu EUR, nicméně lokální účetnictví nadále zůstane vedeno v CZK. Dle IAS 21 je účinek změny prospektivní, účetní jednotka k datu převodu (např. 31.12.2007) převede všechny položky na novou funkční měnu kurzem platným ke dni změny, zde potíž nevidím. Jakým způsobem se však vypořádat se závěrkou např. k 31.12.2008, pokud je účetnictví nadále vedeno v CZK, ale funkční měnou je EUR? Díky vedení účetnictví v CZK jsou ve výsledovce účtovány kurzové rozdíly, které by přece jinak nevznikaly, pokud by bylo účetnictví skutečně vedeno v EUR (tj. např. EUR bankovní účty, EUR pohledávky, závazky, úvěry atd.). Na druhou stranu však dle mého názoru chybí kurzové rozdíly, které by naopak vznikaly, pokud by funkční měnou a měnou účetní bylo EUR (zde by cizí měnou byla CZK, takže by v průběhu roku měly vznikat kurzové rozdíly z těchto přepočtů, které ale v tuto chvíli zohledněné nejsou). Jak se tedy vypořádat s kurzovými rozdíly? Je nutné chybějící kurzové rozdíly dopočítávat a doúčtovat a zároveň zaúčtované kurzové rozdíly eliminovat? Nebo je možné toto zohlednit jednou položkou?Předem velice děkuji za odpověď a za pomoc.
Re: Funkční měna vs. měna účetní
Napsal uživatel Mladek dne Pá, 08/24/2007 - 00:07.
Dobrý večer,
chápu Váš problém. Logika IAS 21 je sice celkem jasná, ale napsat text vyhlášky ještě méně srozumitelným způsobem, by bylo nad lidské síly. IASB se často své standardy snaží psát „tajným kódem“, ale tentokrát se doopravdy překonala.
Podstata IAS 21 je ale jednoduchá. Standard nabízí dvě možnosti (na které jste už evidentně natrefila):
Možnost A: dcera má jinou funkční měnu než matka.
Možnost B: dcera má stejnou funkční měnu jako matka.
Pokud A je správně, jedná se o „cizí operaci“ (dříve známou jako cizí entita), která se převádí metodou současného kurzu (current rate method), kterou už znáte.
Pokud B je správně, nejedná se o cizí operaci, ale o dceru, která podniká v zahraničí (čemu starý IAS 21 říkal nedílné cizí operace). Protože jak matka, tak dcera používají stejnou funkční měnu, žádný převod není nutný.
Z uvedeného však vyplývá, že pokud tato cizí „dcera“ něco koupí, prodá, půjčí, atd. v cizí měně (měně, která není funkční), jedná se o „transakce v cizí měně“, tak jak jim rozumí odst. 20.
Tyto transakce se převedou (den transakce) na funkční měnu (matky a dcery) kursem platným v den té transakce (odst. 21), nebo ve váženém průměru za týden, případně měsíc (odst. 22).
Samozřejmě, tento požadavek je zcela konsistentní s logikou IFRS.
IFRS neexistují proto, aby firmám umožnily konvertovat cizí účetnictví na IFRS. IFRS existují proto, aby firmám vysvětlily, jak vést účetnictví podle IFRS.
Proto odpověď na otázku „Jakým způsobem se však vypořádat se závěrkou např. k 31.12.2008, pokud je účetnictví nadále vedeno v CZK, ale funkční měnou je EUR?“ je: neveďte účetnictví v CZK.
Stejně, účetnictví, které musíte vést v CZK, jsou české národní standardy, nikoli IFRS. Proto nejenže byste převáděli CZK na třeba EUR, ale zároveň byste převáděli české standardy na IFRS. Protože české standardy se na IFRS převést stejně nedají, jediné rozumné řešení je sestavit českou závěrku podle českých předpisů, sestavit IFRS závěrku podle IFRS, a v žádném případě se ty dvě nesnažit promíchat, propojit, nebo nějak jinak spojit.
Protože jiné rozumné řešení neexistuje, žádné další Vám doporučit nedokážu.
chápu Váš problém. Logika IAS 21 je sice celkem jasná, ale napsat text vyhlášky ještě méně srozumitelným způsobem, by bylo nad lidské síly. IASB se často své standardy snaží psát „tajným kódem“, ale tentokrát se doopravdy překonala.
Podstata IAS 21 je ale jednoduchá. Standard nabízí dvě možnosti (na které jste už evidentně natrefila):
Možnost A: dcera má jinou funkční měnu než matka.
Možnost B: dcera má stejnou funkční měnu jako matka.
Pokud A je správně, jedná se o „cizí operaci“ (dříve známou jako cizí entita), která se převádí metodou současného kurzu (current rate method), kterou už znáte.
Pokud B je správně, nejedná se o cizí operaci, ale o dceru, která podniká v zahraničí (čemu starý IAS 21 říkal nedílné cizí operace). Protože jak matka, tak dcera používají stejnou funkční měnu, žádný převod není nutný.
Z uvedeného však vyplývá, že pokud tato cizí „dcera“ něco koupí, prodá, půjčí, atd. v cizí měně (měně, která není funkční), jedná se o „transakce v cizí měně“, tak jak jim rozumí odst. 20.
Tyto transakce se převedou (den transakce) na funkční měnu (matky a dcery) kursem platným v den té transakce (odst. 21), nebo ve váženém průměru za týden, případně měsíc (odst. 22).
Samozřejmě, tento požadavek je zcela konsistentní s logikou IFRS.
IFRS neexistují proto, aby firmám umožnily konvertovat cizí účetnictví na IFRS. IFRS existují proto, aby firmám vysvětlily, jak vést účetnictví podle IFRS.
Proto odpověď na otázku „Jakým způsobem se však vypořádat se závěrkou např. k 31.12.2008, pokud je účetnictví nadále vedeno v CZK, ale funkční měnou je EUR?“ je: neveďte účetnictví v CZK.
Stejně, účetnictví, které musíte vést v CZK, jsou české národní standardy, nikoli IFRS. Proto nejenže byste převáděli CZK na třeba EUR, ale zároveň byste převáděli české standardy na IFRS. Protože české standardy se na IFRS převést stejně nedají, jediné rozumné řešení je sestavit českou závěrku podle českých předpisů, sestavit IFRS závěrku podle IFRS, a v žádném případě se ty dvě nesnažit promíchat, propojit, nebo nějak jinak spojit.
Protože jiné rozumné řešení neexistuje, žádné další Vám doporučit nedokážu.
Re: Re: Funkční měna vs. měna účetní
Napsal uživatel Marie dne Pá, 08/24/2007 - 11:05.
Dobrý den,
moc děkuji za odpověď. Co se týká převodu české závěrky na IFRS, jsou v tomto případě prováděny úpravy tak, aby čísla byla srovnatelná. Dosud to bylo řešeno tak, že se sestavily české výkazy, zohlednily se úpravy pro účely IFRS a závěrka se přepočítala dle IAS 21 závěrkovým kursem, resp. průměrným kurzem, historickým kurzem... Pakliže by funkční měnou bylo EUR a měna účetnictví CZK, stává se z toho opravdu chaos. Jenže varianta, že by účetní jednotka vedla účetnictví alespoň v EUR s tím, že by se následně provedly úpravy pro účely IFRS, nepřichází v úvahu.
V každém případě děkuji moc za rychlou odpověď a hezký den.
moc děkuji za odpověď. Co se týká převodu české závěrky na IFRS, jsou v tomto případě prováděny úpravy tak, aby čísla byla srovnatelná. Dosud to bylo řešeno tak, že se sestavily české výkazy, zohlednily se úpravy pro účely IFRS a závěrka se přepočítala dle IAS 21 závěrkovým kursem, resp. průměrným kurzem, historickým kurzem... Pakliže by funkční měnou bylo EUR a měna účetnictví CZK, stává se z toho opravdu chaos. Jenže varianta, že by účetní jednotka vedla účetnictví alespoň v EUR s tím, že by se následně provedly úpravy pro účely IFRS, nepřichází v úvahu.
V každém případě děkuji moc za rychlou odpověď a hezký den.
Re: Re: Re: Funkční měna vs. měna účetní
Napsal uživatel Mladek dne Pá, 08/24/2007 - 14:27.
Není zač (i když předpokládám, že moc nepotěšila).
Jinak já vím, že téměř všechny české firmy se k aplikaci IFRS staví tak, že vezmou české výkazy, provedou pár úprav a vykouzlí závěrku podle „IFRS“.
Problém je v tom, že IFRS a české standardy (a potažmo národní standardy většiny evropských zemí) jsou ve své podstatě neslučitelné (jak na teoretické, tak na praktické úrovni). Proto takovýto převod nelze udělat bez napáchání spousty chyb.
Samozřejmě, většině firem a auditorů to (zatím) příliš nevadí. Nejenže k IFRS přišli jako slepí k houslím (většině staré standardy vyhovovaly, a vůbec nechápou, proč je EU nutí používat nějaké hloupé IFRS), ale vůbec jim nerozumí (a rozumět ani nechtějí).
Z toho vyplývá, že vedení netuší, proč by mělo investovat do toho, aby IFRS aplikovalo správně. Místo toho, protože se jim to zdá být levnější, volí cestu, kdy „sestaví české výkazy a zohlední úpravy pro účely IFRS“.
Ale tito lidé také podceňují riziko, které jim hrozí.
Podrobně to rozebírat nechci, ale v kostce:
V dnešním globálním světě, kde skupiny jako hedge funds, private equity funds a ostatní agresivní investoři hledají jakoukoliv možnost, jak snadno vydělat peníze, firmy, které sestavují IFRS převodem, jsou (nebo se brzy stanou) lákavým terčem.
Já osobně si dokážu představit, jak jednoduché by to bylo dokázat (před soudem), jak taková firma zkreslila své výkaznictví a investorům (kteří na něj „spoléhali“) způsobila obrovské škody. Jednou jak se toto dokáže, nevyžaduje to ani příliš šikovného právníka, aby se z takové firmy vysoudilo nějaké „adekvátní“ odškodné.
Podle toho, kde takový soud proběhne (a u mezinárodních firem může proběhnout kdekoli), toto odškodné může být tak „adekvátní“, že firmu zruinuje, nebo (co asi bude běžnější) umožní poškozeným investorům firmu převzít.
A co se stane (bývalému) vedení? Bohužel, ve většině evropských zemí, je dodržování IFRS zákonem daná povinnost. Proto, pokud se před soudem dokáže, že firma IFRS nedodržovala, dokazuje i to, že zodpovědné osoby nesplnily svou zákonem danou povinnost (jaký trest padne, to znova záleží na tom, kde nastala škoda, a kde proběhne soud).
Ale to je zatím věc budoucnosti. Zatím jsou zkušenosti s IFRS příliš krátké, aby takovýto postup nějakou chytrou hlavu napadl. Co však jisté je, že někdy v budoucnosti se to stane.
Já osobně bych proto velmi nerad pracoval u firmy, která provádí převod, obzvláště, pokud bych za něj byl zodpovědný, nebo se na něm podílel (v mém věku je pud sebezáchovy už plně vyvinutý).
Ale (pokud si přečtete moje články a staré příspěvky na této skupině) tuto věc opakuji dokola už roky, a většina lidí mne s radostí ignoruje.
Naštěstí to neberu osobně. Zatím, za celou svou kariéru jsem žádný převod neudělal, na žádném se nepodílel, ani jsem žádný nedoporučil. Proto, až nastanou komplikace, tak moje rozhodně nebudou.
Zda budou mít komplikace lidé, kteří mé dobré rady neberou vážně? Kvůli tomu spánek neztrácím.
Jediné čeho trochu lituji, je, že nepracuji jako správce nějakého fondu, který by současnou situaci mohl řádně využít, a tím si vydělat spoustu peněz, ale na změnu kariéry jsem stejně příliš starý.
Jinak já vím, že téměř všechny české firmy se k aplikaci IFRS staví tak, že vezmou české výkazy, provedou pár úprav a vykouzlí závěrku podle „IFRS“.
Problém je v tom, že IFRS a české standardy (a potažmo národní standardy většiny evropských zemí) jsou ve své podstatě neslučitelné (jak na teoretické, tak na praktické úrovni). Proto takovýto převod nelze udělat bez napáchání spousty chyb.
Samozřejmě, většině firem a auditorů to (zatím) příliš nevadí. Nejenže k IFRS přišli jako slepí k houslím (většině staré standardy vyhovovaly, a vůbec nechápou, proč je EU nutí používat nějaké hloupé IFRS), ale vůbec jim nerozumí (a rozumět ani nechtějí).
Z toho vyplývá, že vedení netuší, proč by mělo investovat do toho, aby IFRS aplikovalo správně. Místo toho, protože se jim to zdá být levnější, volí cestu, kdy „sestaví české výkazy a zohlední úpravy pro účely IFRS“.
Ale tito lidé také podceňují riziko, které jim hrozí.
Podrobně to rozebírat nechci, ale v kostce:
V dnešním globálním světě, kde skupiny jako hedge funds, private equity funds a ostatní agresivní investoři hledají jakoukoliv možnost, jak snadno vydělat peníze, firmy, které sestavují IFRS převodem, jsou (nebo se brzy stanou) lákavým terčem.
Já osobně si dokážu představit, jak jednoduché by to bylo dokázat (před soudem), jak taková firma zkreslila své výkaznictví a investorům (kteří na něj „spoléhali“) způsobila obrovské škody. Jednou jak se toto dokáže, nevyžaduje to ani příliš šikovného právníka, aby se z takové firmy vysoudilo nějaké „adekvátní“ odškodné.
Podle toho, kde takový soud proběhne (a u mezinárodních firem může proběhnout kdekoli), toto odškodné může být tak „adekvátní“, že firmu zruinuje, nebo (co asi bude běžnější) umožní poškozeným investorům firmu převzít.
A co se stane (bývalému) vedení? Bohužel, ve většině evropských zemí, je dodržování IFRS zákonem daná povinnost. Proto, pokud se před soudem dokáže, že firma IFRS nedodržovala, dokazuje i to, že zodpovědné osoby nesplnily svou zákonem danou povinnost (jaký trest padne, to znova záleží na tom, kde nastala škoda, a kde proběhne soud).
Ale to je zatím věc budoucnosti. Zatím jsou zkušenosti s IFRS příliš krátké, aby takovýto postup nějakou chytrou hlavu napadl. Co však jisté je, že někdy v budoucnosti se to stane.
Já osobně bych proto velmi nerad pracoval u firmy, která provádí převod, obzvláště, pokud bych za něj byl zodpovědný, nebo se na něm podílel (v mém věku je pud sebezáchovy už plně vyvinutý).
Ale (pokud si přečtete moje články a staré příspěvky na této skupině) tuto věc opakuji dokola už roky, a většina lidí mne s radostí ignoruje.
Naštěstí to neberu osobně. Zatím, za celou svou kariéru jsem žádný převod neudělal, na žádném se nepodílel, ani jsem žádný nedoporučil. Proto, až nastanou komplikace, tak moje rozhodně nebudou.
Zda budou mít komplikace lidé, kteří mé dobré rady neberou vážně? Kvůli tomu spánek neztrácím.
Jediné čeho trochu lituji, je, že nepracuji jako správce nějakého fondu, který by současnou situaci mohl řádně využít, a tím si vydělat spoustu peněz, ale na změnu kariéry jsem stejně příliš starý.
Re: Funkční měna vs. měna účetní
Napsal uživatel Libor dne Po, 08/27/2007 - 22:21.
Dobrý den,
dovolím si malou odpověď na Váš dotaz, na který Robert již poměrně radikálně zareagoval. Úvodem chci říct, že s ním v kostce souhlasím, jen se pokusím uvést svůj pohled na IAS 21 a Vaši situaci.
Zaprvé....IAS 21 nezná žádnou účetní měnu či měnu účtování, protože IFRS není o účtování, ale o reportingu. IAS 21 zná a myslím, že i poměrně jasně definuje funkční měnu. K tomu definuje měnu vykazování, pokud podnik chce prezentovat výkazy v jiné měně než je měna funkční. Dále jasně vyplývá, co je měna cizí (jiná než ta, co je označena za funkční).
Zadruhé...předpokládám, že Vaše účetní jednotka je neobchodovaný český podnik, který je konsolidován do mezinárodní skupiny a na který se lokálně vztahuje zákon o účetnictví a má povinnost účtovat a sestavovat účetní závěrku v souladu s českými předpisy v Kč. (pokud je tomu jinak, dejte vědět). Z tohoto bodu vyplývá, že máte povinnost vést účetnictví v Kč, nikoliv v EUR.
Dále....dokud byla pro účely IFRS funkční měnou CZK, nenastával problém, který nastiňujete - data byla evidována podle CZK (jak byla evidována a jak je dosaženo IFRS nebudu komentovat, k tomu Robert řekl dost) a následně přepočtena v kontextu IAS 21 do EUR včetně vzniku tzv. translation reserve; pro konsolidaci v danou chvíli OK
Dále II...pokud přejdete na EUR, musíte evidovat všechny transakce v EUR a všechny transakce, které nejsou v EUR (jsou např. v CZK, musíte do EUR přepočítat), CZK se stává cizí měnou; pro účely IFRS se z titulu měny dostáváte naprosto do jiné dimenze než je české účetnictví. Musíte evidovat EUR registry majetku, zásoby, eliminovat kurzové rozdíly na EUR pohled. a závazcích, naopak uznat kurzové rozdíly u CZK pohled. a závazků....z mého pohledu je funkční měna Vaše účetní měna pro účely IFRS, neexistují žádná pravidla jak přepočítat jakousi účetní měnu na funkční měnu.
V kontextu výše popsaného, pokud zavádíte funkční měnu u českého podniku jinou než je CZK, tlačte na oddělení IFRS a ČUS evidence (pokud jste to doposud nedelali). Musíte zavést oddělenou EUR evidenci majetku a následných odpisů, zásob....atd...atd.
dovolím si malou odpověď na Váš dotaz, na který Robert již poměrně radikálně zareagoval. Úvodem chci říct, že s ním v kostce souhlasím, jen se pokusím uvést svůj pohled na IAS 21 a Vaši situaci.
Zaprvé....IAS 21 nezná žádnou účetní měnu či měnu účtování, protože IFRS není o účtování, ale o reportingu. IAS 21 zná a myslím, že i poměrně jasně definuje funkční měnu. K tomu definuje měnu vykazování, pokud podnik chce prezentovat výkazy v jiné měně než je měna funkční. Dále jasně vyplývá, co je měna cizí (jiná než ta, co je označena za funkční).
Zadruhé...předpokládám, že Vaše účetní jednotka je neobchodovaný český podnik, který je konsolidován do mezinárodní skupiny a na který se lokálně vztahuje zákon o účetnictví a má povinnost účtovat a sestavovat účetní závěrku v souladu s českými předpisy v Kč. (pokud je tomu jinak, dejte vědět). Z tohoto bodu vyplývá, že máte povinnost vést účetnictví v Kč, nikoliv v EUR.
Dále....dokud byla pro účely IFRS funkční měnou CZK, nenastával problém, který nastiňujete - data byla evidována podle CZK (jak byla evidována a jak je dosaženo IFRS nebudu komentovat, k tomu Robert řekl dost) a následně přepočtena v kontextu IAS 21 do EUR včetně vzniku tzv. translation reserve; pro konsolidaci v danou chvíli OK
Dále II...pokud přejdete na EUR, musíte evidovat všechny transakce v EUR a všechny transakce, které nejsou v EUR (jsou např. v CZK, musíte do EUR přepočítat), CZK se stává cizí měnou; pro účely IFRS se z titulu měny dostáváte naprosto do jiné dimenze než je české účetnictví. Musíte evidovat EUR registry majetku, zásoby, eliminovat kurzové rozdíly na EUR pohled. a závazcích, naopak uznat kurzové rozdíly u CZK pohled. a závazků....z mého pohledu je funkční měna Vaše účetní měna pro účely IFRS, neexistují žádná pravidla jak přepočítat jakousi účetní měnu na funkční měnu.
V kontextu výše popsaného, pokud zavádíte funkční měnu u českého podniku jinou než je CZK, tlačte na oddělení IFRS a ČUS evidence (pokud jste to doposud nedelali). Musíte zavést oddělenou EUR evidenci majetku a následných odpisů, zásob....atd...atd.
Re: Re: Funkční měna vs. měna účetní
Napsal uživatel Mladek dne Po, 08/27/2007 - 22:23.
Nazdar Libore,
Nevím, nevím. Podle mého, ta tvoje reakce, byla, v konečném důsledku, téměř tak radikální jako ta moje.
Nebo ne ;-)
Nevím, nevím. Podle mého, ta tvoje reakce, byla, v konečném důsledku, téměř tak radikální jako ta moje.
Nebo ne ;-)
Re: Re: Funkční měna vs. měna účetní
Napsal uživatel Marie dne Út, 08/28/2007 - 17:08.
Dobrý den,
myslím, že obě řešení jsou stejně radikální a v tuhle chvíli mi vůbec nepomáhají :-)
Co se týká zavedení funkční měny EUR, nemůžu než souhlasit. Bohužel varianta, že by bylo zavedeno oddělené účetnictví v EUR a v CZK, je nepřijatelná, i když to byl můj první návrh. Jsem si moc dobře vědomá rozdílů, které mezi IFRS a CZK jsou, na skutečnost, kterou popisujete ohledně toho, která měna v tu chvíli bude měnou cizí, jsem upozorňovala, stejně jako na nutnost vést účetnictví odděleně pro IFRS a CAS. Což o to, kurzové rozdíly, které vznikají ve chvíli, kdy funkční měnou má být EUR, ale účtuji v CZK, jsou ještě z výsledovky eliminovatelné, protože jsou v účetnictví přesně dohledatelné. Když si totiž vezmu např. bankovní účty v EUR, pak jediné kurzové rozdíly, které mi zde vznikají, jsou v případě závěrkových prací při jejich přepočtu na CZK. Toto můžu poměrně snadno eliminovat. Podobně by se dalo přistupovat i k pohledávkám a závazkům, kde kromě nerealizovatelných KR vznikají i KR realizovatelné. Nicméně, pořád je to eliminovatelné tak, abych se dostala na správnou EUR hodnotu, protože informace ze stávajícího účetnictví o obou typech kurzových rozdílů získám. Bohužel stejně snadný přístup není v případě položek v CZK, které by v podstatě kurzové rozdíly vykazovat měly, ale v účetnictví vedeném v CZK logicky nejsou (a bohužel se nejedná jen pohledávky a závazky z obchodní činnosti). Napadlo mě, že by mohla existova snadná varianta zvolit třeba průměrný kurs, ale bohužel to tak jednoduché taky není… Tak třeba: mám stav CZK bankovního účtu k 1.1., je-li toto datum datem přechodu na funkční měnu EUR, použiji kurs k datu změny a je to v pořádku, mám výchozí hodnotu dle IAS 21. Jenže v průběhu následujícího období se účtují jednotlivé transakce, které by měly být účtované v EUR, ale nejsou. Kdyby se tyto zobrazovaly průměrným kurzem, dopočítala se jakási teoretická hodnota v EUR, která by bývala mohla být zaúčtována, pokud by funkční měnou bylo skutečně EUR. Tato částka by se srovnala s částkou skutečně v CZK vyčíslenou a přepočtenou novým aktuálním závěrkovým kurzem. Vyjdou sice nějaké kurzové rozdíly v EUR, ale v tom jsou v podstatě zahrnuté i kurzové rozdíly z kurzových rozdílů (průměrný kurs plně nenahrazuje kursy k datu transakce) a čísla jsou dost zkreslená. Je to taková definice kruhem :-) a doufám, že se moc neděsíte :-) Tohoto postupu sice zastánce nejsem, ale čistě teoreticky, neumožní mi tenhle přístup aspoň trošku nahradit tu správnou variantu odděleného vedení účetnictví?
A stejně tak, IAS 21 svým způsobem připouští možnost, že by účetní jednotka měla funkční měnu EUR, ale účetnictví by vedla v měně jiné (odst. 34 IAS 21: Jestliže organizace vede své účetní knihy a záznamy v jiné než své funkční měně, v době, kdy organizace připravuje svoji účetní závěrku, se všechny částky převedou do funkční měny organizace v souladu s odstavci 20 až 26. – takže vlastně by měly být použité závěrkové kurzy, kurzy k datu transakce, historické kurzy). Pakliže tohle umožněno je (pokud si to tedy dobře vysvětluju), musí přece existovat nějaký způsob. Opravdu není žádná možnost, jak toho dosáhnout, aniž by účetní jednotka musela vést odděleně IFRS a CAS účetnictví?
Děkuji za skvělou diskusi k tomuhle tématu. Ačkoliv opravdu nejsem zastánce vedlejších úprav, které jakoby přibližují účetnictví CAS k IFRS, resp. CAS účetnictví za IFRS pak vydávají (což je doufám z textu vidět), snažím se najít nějakou cestu, která by to třeba přecejen mohla umožňovat.
Hezký den.
myslím, že obě řešení jsou stejně radikální a v tuhle chvíli mi vůbec nepomáhají :-)
Co se týká zavedení funkční měny EUR, nemůžu než souhlasit. Bohužel varianta, že by bylo zavedeno oddělené účetnictví v EUR a v CZK, je nepřijatelná, i když to byl můj první návrh. Jsem si moc dobře vědomá rozdílů, které mezi IFRS a CZK jsou, na skutečnost, kterou popisujete ohledně toho, která měna v tu chvíli bude měnou cizí, jsem upozorňovala, stejně jako na nutnost vést účetnictví odděleně pro IFRS a CAS. Což o to, kurzové rozdíly, které vznikají ve chvíli, kdy funkční měnou má být EUR, ale účtuji v CZK, jsou ještě z výsledovky eliminovatelné, protože jsou v účetnictví přesně dohledatelné. Když si totiž vezmu např. bankovní účty v EUR, pak jediné kurzové rozdíly, které mi zde vznikají, jsou v případě závěrkových prací při jejich přepočtu na CZK. Toto můžu poměrně snadno eliminovat. Podobně by se dalo přistupovat i k pohledávkám a závazkům, kde kromě nerealizovatelných KR vznikají i KR realizovatelné. Nicméně, pořád je to eliminovatelné tak, abych se dostala na správnou EUR hodnotu, protože informace ze stávajícího účetnictví o obou typech kurzových rozdílů získám. Bohužel stejně snadný přístup není v případě položek v CZK, které by v podstatě kurzové rozdíly vykazovat měly, ale v účetnictví vedeném v CZK logicky nejsou (a bohužel se nejedná jen pohledávky a závazky z obchodní činnosti). Napadlo mě, že by mohla existova snadná varianta zvolit třeba průměrný kurs, ale bohužel to tak jednoduché taky není… Tak třeba: mám stav CZK bankovního účtu k 1.1., je-li toto datum datem přechodu na funkční měnu EUR, použiji kurs k datu změny a je to v pořádku, mám výchozí hodnotu dle IAS 21. Jenže v průběhu následujícího období se účtují jednotlivé transakce, které by měly být účtované v EUR, ale nejsou. Kdyby se tyto zobrazovaly průměrným kurzem, dopočítala se jakási teoretická hodnota v EUR, která by bývala mohla být zaúčtována, pokud by funkční měnou bylo skutečně EUR. Tato částka by se srovnala s částkou skutečně v CZK vyčíslenou a přepočtenou novým aktuálním závěrkovým kurzem. Vyjdou sice nějaké kurzové rozdíly v EUR, ale v tom jsou v podstatě zahrnuté i kurzové rozdíly z kurzových rozdílů (průměrný kurs plně nenahrazuje kursy k datu transakce) a čísla jsou dost zkreslená. Je to taková definice kruhem :-) a doufám, že se moc neděsíte :-) Tohoto postupu sice zastánce nejsem, ale čistě teoreticky, neumožní mi tenhle přístup aspoň trošku nahradit tu správnou variantu odděleného vedení účetnictví?
A stejně tak, IAS 21 svým způsobem připouští možnost, že by účetní jednotka měla funkční měnu EUR, ale účetnictví by vedla v měně jiné (odst. 34 IAS 21: Jestliže organizace vede své účetní knihy a záznamy v jiné než své funkční měně, v době, kdy organizace připravuje svoji účetní závěrku, se všechny částky převedou do funkční měny organizace v souladu s odstavci 20 až 26. – takže vlastně by měly být použité závěrkové kurzy, kurzy k datu transakce, historické kurzy). Pakliže tohle umožněno je (pokud si to tedy dobře vysvětluju), musí přece existovat nějaký způsob. Opravdu není žádná možnost, jak toho dosáhnout, aniž by účetní jednotka musela vést odděleně IFRS a CAS účetnictví?
Děkuji za skvělou diskusi k tomuhle tématu. Ačkoliv opravdu nejsem zastánce vedlejších úprav, které jakoby přibližují účetnictví CAS k IFRS, resp. CAS účetnictví za IFRS pak vydávají (což je doufám z textu vidět), snažím se najít nějakou cestu, která by to třeba přecejen mohla umožňovat.
Hezký den.
Re: Re: Re: Funkční měna vs. měna účetní
Napsal uživatel Mladek dne Út, 08/28/2007 - 20:08.
Vidíš, Libore,
říkal jsem Ti, že si stejně radikální jako já.
Jinak, Marie, nevím, jak Vám mám pomoci. Podle mého se snažíte o nemožné, ale to je často to, co vedení společností od účetních vyžaduje.
Možná by se Vám hodila jedna služba, kterou občas poskytuji, a to je, že vedení (které vlastním lidem často nevěří) vysvětlím, že přesně to, co chtějí, není možné.
Na druhé straně, pokud vezmeme do úvahy typ lidí, kteří banky obvykle vedou, tak asi ne.
říkal jsem Ti, že si stejně radikální jako já.
Jinak, Marie, nevím, jak Vám mám pomoci. Podle mého se snažíte o nemožné, ale to je často to, co vedení společností od účetních vyžaduje.
Možná by se Vám hodila jedna služba, kterou občas poskytuji, a to je, že vedení (které vlastním lidem často nevěří) vysvětlím, že přesně to, co chtějí, není možné.
Na druhé straně, pokud vezmeme do úvahy typ lidí, kteří banky obvykle vedou, tak asi ne.