Diskontovanie pohladavky

Pekny den p. Mladek, chcel by som Vas poprosit o radu v oblasti, ktora je mozno pre mnohych uctovnikov elementarna, ale v niektorych pripadoch v tom nemam uplne jasno. Jedna sa o diskontovanie..... napriklad o diskontovanie dlhodobej pohladavky na sucasnu hodnotu z pohladu IAS/IFRS.Priklad 1: 30.6.2007 vznikla pohladavka v sume 1000 EUR a je splatna o 3 roky. K suvahovemu dnu, teda k 31.12.07 precenujem jej menovitu hodnotu na sucasnu hodnotu efektivnou urokovou mierou. Avsak 31.12.07 je zostatkova doba splatnosti pohladavky uz iba 2,5 roka. Ako ju diskontujem ? Predpokladajme efektivny urok 5 % p.a. :1/ SH = 1000 / 1,05 ^ 3alebo 2/ SH = 1000 / 1,05 ^ 2 (cize diskonujem iba 2 roky, kedze zvysnych 6 mesiacov je uz iba kratkodoba cast pohladavky)alebo 3/ SH = 1000 / (1,05 x 1,05 x 1,025) …. za zvysnych 6 mesiacov dostanem urokovu mieru 5% / 2 = 2,5%Priklad 2: 30.6.2007 vznikla pohladavka v sume 1500 EUR a je splatna vo forme 3och splatok po 12mesiacoch, vzdy po 500 EUR. K suvahovemu dnu, teda k 31.12.07 precenujem jej menovitu hodnotu na sucasnu hodnotu efektivnou urokovou mierou. Avsak 31.12.07 je zostatkova doba splatnosti pohladavky uz iba 2,5 roka. Ako ju diskontujem ? Predpokladajme efektivny urok 5 % p.a. :1/ SH = 500/1,05 + 500/1,05^ 2 + 500/1,05^ 3alebo2/ SH = 500 + 500/1,05^ 2 + 500/1,05^ 3... splatost prvej splatky je uz v kratkodobom horizonte(6mesiacov), preto ju nediskontujemalebo 3/ SH = 500/1,025 + 500/1,05^ 2 + 500/1,05^ 3... splatnost prvej splatky je o 6 mesiacov, preto ju diskontujem polrocnym urokom (vychadzame z predpokladu, ze napriek tomu, ze pohladavka ma vo svojej strukture kratkodobu cast, ako celok vystupuje ako dlhodoba a teda treba diskontovat vsetko)Dakujem za Vasu trpezlivost :-)Martin K.

Dobrý den,

Podle IFRS není nutné pohledávky jen diskontovat, ale pak se musí aplikovat metoda efektivní úrokové sazby. IAS 39.46 (a) loans and receivables as defined in paragraph 9, which shall be measured at amortised cost using the effective interest method;.

V praxi se takto (relativně složitě) však postupuje jen, pokud splatnost překročí (vcelku nebo v části) jedno roční období. Jinak se úrok může jen časově rozlišit.

K Vašemu příkladu. 5% se mi zdá být málo. Diskontní sazba má odpovídat úvěrové bonitě zákazníka, a (podle mého) jakýkoliv zákazník, který potřebuje tři roky na to, aby zaplatil, moc vysokou úvěrovou bonitu asi mít nebude. Proto radši zvolím 8%.

Zároveň, protože se vychází z úvěrové bonity zákazníka (nikoli „tržního úroku“), diskontní sazba se během amortizační doby nemění. Proč by si nějaká firma dala tu námahu aktualizovat odhad pravděpodobnosti nezaplacení každý kvartál? To nedělají ani banky. Jinak, doufám, že jste nezvolil diskontní sazbu třeba podle NBS nebo něco podobného (co by vedlo k její změně). To by byla hrubka.

Nakonec, v praxi se obchod výjimečně uskutečňuje poslední den měsíce nebo kvartálu, proto budu předpokládat, že pohledávka vznikla 20.5.2006.

Pokud bych €1000 diskontovalo 8 procenty na tři roky, dostal bych 793.83 = 1000 / ((1+0.08)^3).

Druhý krok je sestavit amortizační tabulku, která bude aplikovat metodu efektivní úrokové sazby na (alespoň) roční periodicitu:

Datum / období / diskontní sazba / současná hodnota / výnosový úrok

A / B / C / D, d+e / E = C x D

6/2006 - 5/2007 / 1 / 8% / 793.83 / 63.51
6/2007 - 5/2008 / 2 / 8% / 857.34 / 68.59
6/2008 - 5/2009 / 3 / 8% / 925.93 / 74.07

Pak zaúčtuji případ.

20.5.2006

MD - pohledávka / €1000
D - výnos z prodeje zboží / €206.17
D - odložený (časově rozlišený) úrok / €793.83

Jinak, vím, že to je evidentní, ale pro ostatní účastníky skupiny:

Protože peněžní tok nastane v Euro, případ se má primárně účtovat v Euro. Pouze při sestavení závěrky se částka přepočítává (současném kurzem) na měnu té závěrky.

30.6.2006 (konec druhého kvartálu) je nejprve nutné amortizovat úrok.

Protože se spočítal pouze roční €63.51, je třeba spočítat, kolik z něj se vztahuje na období mezi 20.5. a 30.6. Nejjednodušší postup je (účetně) předpokládat, že veškerý obchod se uskutečňuje poslední den měsíce a vypočítat úrok ve výši €5.29 (€63.51 / 12), a pak ho zaúčtovat takto:

MD - odložený úrok / €5.29
D - výnosový úrok / €5.29

Jistě, člověk si může dát tu práci a zjistit, že se vlastně jednalo o 41 dní a účtovat:

MD - odložený úrok / €7.13
D - výnosový úrok / €7.13

(63.51 / 365) x 41 = 7.13

Ale to by se asi musel hodně nudit.

Na kvartální závěrce (sestavené v Sk) by se pak objevilo (kurz je průměr za měsíc podle NBS):

Rozvaha:

Pohledávka celkem = 38,036.00 Sk
Odložený úrok = (7,570.46) Sk
Čistá pohledávka = 30,465.54 Sk

1,000.00 x 38.036 = 38,036.00
(199.03) x 38.036 = (7,570.46)
800.97 x 38.036 = 30,465.54

Výsledovka

Výnosy = 30,194.12 Sk
Úrokové výnosy = 199.689 Sk

793.83 x 38.036 = 30,194.12
5.25 x 38.036 = 271.33

Na další kvartální závěrce:

Rozvaha

Pohledávka celkem = 37,505.00 Sk
Odložený úrok = (6,662.14)Sk
Čistá pohledávka = 30,842.86Sk

1,000.00 x 37.505 = 37,505.00
(177.63) x 37.505 = (6,662.14)
822.37 x 37.505 = 30,842.86

Výsledovka

Úrokové výnosy = 802.64 Sk
Kursová ztráta = 436.68 Sk

822.37 x 38.036 = 31,279.54,
822.37 x 37.505 / = 30,842.86,
30,842.86 - 31,279.54 = (436.68)

Atd.

Další možnost by byla, místo roční periodicity, zvolit měsíční. Tato volba neovlivní samotné účtování, pouze amortizační tabulku a konečné částky:

Datum / obd. / disk. sazba / souč. hod. / úrok

6/2006 / 1 / 0.661847% / 793.83 / 5.25
7/2006 / 2 / 0.661847% / 799.09 / 5.29
8/2006 / 3 / 0.661847% / 804.37 / 5.32
9/2006 / 4 / 0.661847% / 809.70 / 5.36



1/2009 / 32 / 0.661847% / 973.96 / 6.45
2/2009 / 33 / 0.661847% / 980.40 / 6.49
3/2009 / 34 / 0.661847% / 986.89 / 6.53
4/2009 / 35 / 0.661847% / 993.43 / 6.57

Zde je však důležité si pamatovat, že měsíční diskontní sazba není roční / 12 (jak to bylo se samotným úrokem v předchozím příkladě). Místo 0.666667% se použije 0.661847%.

Tento postup (s kratší než roční periodicitou) se právě hodí na Váš druhý příklad. Jediné, co je nutné si pamatovat, že současná hodnota nebude

1,000.00 / ((1+ 8%)^(36/12) = 793.83

nýbrž:

1,000.00 / ((1+ 8%)^(30/12)) = 824.97

A amortizační tabulka by bude:

6/2006 / 1 / 0.66565% / 824.97 / 5.49
7/2006 / 2 / 0.66565% / 830.47 / 5.53
8/2006 / 3 / 0.66565% / 835.99 / 5.56



8/2008 / 27 / 0.66565% / 980.29 / 6.53
9/2008 / 28 / 0.66565% / 986.82 / 6.57
10/2008 / 29 / 0.66565% / 993.38 / 6.61
11/2008 / 30 / 0.66565% / 1,000.00 /


Dakujem pan Mladek za vycerpavajucu odpoved. Takze ak som to spravne pochopil, tak ked je splatna pohladavka o 30 mesiacov, resp. o 2,5 roka, diskontny faktor je 1,08^2,5 (resp. 1,08^(30/12)).

Ak by bola pohladavka splatna o 33 mesiacov, dostanem sucasnu hodnotu ako 1000/((1+8%)^(33/12)) = 809,25

Kazdopadne, urok budem rozpustat alikvotne tak, ako ste to napisali... cize je vhodne si nasledne vypocitat mesacnu diskontnu sadzbu a na zaklade nej sa lahsie dopracujem k alikvotnej ciastke, ktoru je potrebne rozpustat k reportovaciemu dnu.

Nerozumiem vsak, ako ste vypocitali, ze mesacny diskontny faktor je 0,66565 % a nie 0,66666% ??? Sposobom pokus-omyl, az ste dostali v poslednom obdobi v amortizacnej tabulke 1000?

Dakujem.

Martin K.

Ospravedlnujem sa, ze to tak moc do podrobna rozoberam, ale napadla ma este jedna metoda ako rozpustat alikvotny urok. Ak by som si vypocital sucasnu hodnotu tejto dlhodobej pohladavky k reportovaciemu dnu a odpocital jej sucasnu hodnotu z predchadzajuceho reportovacieho dna, mal by som dostat urok, ktory by sa mal vykazat v tomto obdobi.. ...za predpokladu, ze by som vykazoval na kvartalnej alebo polrocnej baze, nemusim robit podrobnu amortizacnu tabulku...

Este raz dakujem a pekny den.

Martin K.

Není problém ale slovensky moc dobře neumím takže postup který popisujete, si nedokážu představit. Můžete nějaký příklad?

Priklad: Firme XY vznikla 1.1.2007 pohladavka v sume 1000, ktora je splatna o 18 mesiacov, tj 30.6.2008. Firma XY reportuje na polrocnej baze. Urokova miera je 8%.

1/sucasna hodnota SH = 1000 / ((1+0,08)^(18/12)) = 890,97
2/odlozeny urok =109,03

Riesenie 1:
amortizacna tabulka
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Obdobie Diskontný fak Úrok SH Úrok do výnosov
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
01.01.07 890,97
31.01.07 0,00643430 5,73 896,71
28.02.07 0,00643430 5,77 902,48
31.03.07 0,00643430 5,81 908,28
30.04.07 0,00643430 5,84 914,13
31.05.07 0,00643430 5,88 920,01
30.06.07 0,00643430 5,92 925,93 34,95
31.07.07 0,00643430 5,96 931,89
31.08.07 0,00643430 6,00 937,88
30.09.07 0,00643430 6,03 943,92
31.10.07 0,00643430 6,07 949,99
30.11.07 0,00643430 6,11 956,10
31.12.07 0,00643430 6,15 962,25 36,33
31.01.08 0,00643430 6,19 968,44
28.02.08 0,00643430 6,23 974,68
31.03.08 0,00643430 6,27 980,95
30.04.08 0,00643430 6,31 987,26
31.05.08 0,00643430 6,35 993,61
30.06.08 0,00643430 6,39 1000,00 37,75
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Suma úroku 109,03

Riesenie 2:
Aby som nemusel robit amortizacnu tabulku na mesacnej baze, tak:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
A B C D E=B/D F=E(x+1)–E(x)
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Period Receiv. disk.fak. disk.fak. SH Úrok do výnos.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
01.01.07 1000 1,08 ^(18/12) 1,1223689 890,97 -
30.06.07 1000 1,08 ^(12/12) 1,0800000 925,93 34,95
31.12.07 1000 1,08 ^(6/12) 1,03923048 962,25 36,32
30.06.08 1000 1,08 ^(0/12) 1,0000000 1000,00 37,75
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
109,03

Vyslo mi to rovnako...postupoval som spravne ?
Dakujem.

Martin K.

Přidat komentář