Your browser does not support JavaScript!

efektivita a vykazování hedgingu peněžních toků

Dobrý den,měl bych dotaz ohledně výpočtu efektivity a vykazování hedgingu peněžních toků dle IFRS.Naše společnost zajišťuje expozici plynoucí z plánu peněžních toků na následujících 12 měsíců dopředu, tzn. každý měsíc je klouzavě připraven plán peněžních toků v EUR a výsledná expozice (rozdíl mezi příjmy a výdaji) se za každý měsíc zajistí forwadrovou operací. Takto se postupuje každý měsíc, takže v případě, že se pro daný měsíc mění plán a tedy expozice, je následně opraveno i zajištění. Z tohoto důvodu je k jednomu datu splatnosti uzavřeno několik termínovaných obchodů (často nákupy i prodeje EUR za různé kurzy). Dle směrnice od naší mateřské společnosti je hedging nefektivní v případě, že došlo k tzv. overhedgingu, tzn. např. bylo forwardově nakoupeno více EUR než bylo dle skutečného peněžního toku vyčerpáno. V ostatních případech je hedging efektivní. V případě, že je hedging neefektivní, zaúčtuje se kurzový rozdíl do finančního výsledku hospodaření a pokud efektivní, je zaúčtován do EBITDA performace. Chtěl jsem se zeptat, zda je tento přístup dle IFRS správný. Popř. zda by se efektivita zajištění měla zjišťovat pro každý obchod zvlášť (jak jsem poznamenal k jednomu datu splatnosti existuje několik forwardových obchodů s různými kurzy) nebo jako součet všech obchodů se stejným datem splatnosti?Doufám, že je to pochopitelné.Děkuji za Vaši odpověďR.

Ahoj, snad ti pomuze trochu nasledujici odpoved. V souladu s IFRS nesmi byt prokazovana efektivita pro cistou pozici krome zajisteni urokoveho rizika portfolia (tj. pro menu nemuzes zajistovat rozdil peneznich prijmu a vydaju za dany casovy usek ci podil na portfoliu peneznich prijmu nebo podil na portfoliu peneznich vydaju, ktery ti z ekonomicke rozvahy vyplyne). IFRS pro tyto pripady umoznuji prokazovani efektivity na zaklade tzv. portion approach, tj. vzdy si zvolis jestli v danem casovem useku, ktery hodlas zajistovat (napr. z tveho rocniho obdobi mesicni useky), bud cisty prijem nebo cisty vydaj, vyberes si hrubou pozici aktvini nebo zavazkovou a klasifikujes jako zajistenou polozku prave tu jeji cast (tj. cast hrube pozice), ktera odpovida cistemu peneznimu toku. Bohuzel pokud se pristi obodbi (zde mesic) situace zmeni, muzes bud predchozi zajisteni odvolat (efektivni cast z prechoziho obdobi zustava v kapitalu do data, kdy zajistovana polozka ovlivni vysledovku, takze je to to same, jako nasledujici, ale jine pri papirovani) a klasifikovat zajistovanou polozku znova nebo zvolit/pridat novy podil na hrubem podkladu.

Priklad: V prosinci mam jisty prijem 100 EUR na leden a mam jisty vydaj 100 EUR na unor a odhadnuty prijem 50 EUR na unor. Zajistovaci obdobi je mesicni, tj. sjednam forwardovy prodej 100 EUR na leden (nebo v jine vysi dle internich smernic, napr. zajistuji poze 90% pozice) a forwardovy nakup 50 EUR na unor. Zajistovaci ucetnictvi logicky na leden nedelam, protoze obe polozky jsou v rozvaze, jedna se o tzv. naturalni zajisteni, jisty prijem se v souladu s IAS 21 preceni ze zmeny spotovych kurzu a stejne i forwardovy prodej na fair value vysledkove (vysledkovy dopad je pouze z tzv. forwardovych bodu - urokovy diferencial, protoze derivat je precenen ve fair value, zatimco penezni tok je precenen historickou bazi, nominalni vysi ci lepe amortised cost). Na unor asi budu pravdepodobne zajistovaci ucetnictvi delat, protoze vysoce pravdepodobny prijem 50 EUR neni v rozvaze a pokud nechci mit volatilni vysledovku ke konci roku, klasifikuji jako zajistovanou polozku odhadovany prijem, ktery zajistim 50% jisteho vydaje, pricemz derivatovy nakup 50 EUR se pozere vysledkove s druhou pulkou jisteho vydaje.

Bohuzel v techto pripadech jde ucetnictvi zbytecne a nelogicky mimo ekonomickou podstatu a nuti ucetni jednotku slozite prokazovat efektivitu.
Jinak do takoveto slozite konstrukce vas nikdo nenuti a pokud ani auditor takovyto postup nepozaduje, doporucuji v techto prikladech jednat v rozporu s IFRS :o) a nadale aplikovat vas jednodusi pristup, dle internich smernic.
Kdyby nebylo neco jasne, muzes se ozvat. S pozdravem Zdenek Kavrik

Ano, co se efektivity týče, směrnice je konzistentní s požadavky IAS 39.96, který praví:

(a) the separate component of equity associated with the hedged item is adjusted to the lesser of the following (in absolute amounts):

(i) the cumulative gain or loss on the hedging instrument from inception of the hedge; and
(ii) the cumulative change in fair value (present value) of the expected future cash flows on the hedged item from inception of the hedge;

(b) any remaining gain or loss on the hedging instrument or designated component of it (that is not an effective hedge) is recognised in profit or loss; and

Co netuším, je, proč by se efektivní část hedge měla promítat do EBITDA, když IAS 39.95 praví:

If a cash flow hedge meets the conditions in paragraph 88 during the period, it shall be accounted for as follows:

(a) the portion of the gain or loss on the hedging instrument that is determined to be an effective hedge (see paragraph 88) shall be recognised directly in equity through the statement of changes in equity (see IAS 1);

Tato část hedge by se měla promítnout rovnou do kapitálu. Nebo ne?

Pouze ten overhedge se má promítat na výsledovku (a pokud ho firma chce nacpat do EBITDA, nebo EBIT, jak je libo, protože IFRS tyto položky stejně nedefinuje).

Nevím však, jak vaše firma přišla na to, že se efektivní část hedge má promítat do EBITDA. Také netuším, jak přišla na to, že EBITDA (hospodářský výsledek plus úroky, daně a odpisy) je jiný název pro performance (podle Framework 69 až 73, performance = revenue – expenses).

Ale pokud vás to baví, jen do toho. IFRS se tím neporušuje. Protože IAS 39 nepřikazuje firmám používat hedge accounting, pokud se matka rozhodne promítat efektivní část hedge do EBITDA, nebo performance, nebo EBIT, nebo nějak jinak, že se to nakonec stane součástí net income, klidně může. Hedge accounting de facto nepoužívá, takže nic konkrétního neporušuje.

Co se předchozí odpovědi týče, já se v této problematice nevyznám dostatečně dobře (sám jsem o cash flow hedge nikdy neúčtoval), abych mohl s jistotou říct, zda IAS 39 je „zbytečně“ složitý nebo „nezbytně“ složitý. Jediné, co vím, je, že postupovat v rozporu s písmenem IFRS obvykle nebývá nejlepší nápad, i když to auditorovi (kterému nakonec nehrozí až tak velké riziko) nevadí.

Než bych se pod takovým rozhodnutím podepsal já, uvědomil bych si, že (pokud nastane nejhorší situace) svůj postup nebudu muset obhajovat pouze u auditora (který mi nanejvíc může dát výhradu), ale před soudem, který (pokud mi dokáže, že jsem vědomě porušoval IFRS, aniž bych na to upozornil) mne může poslat do vězení.

Obzvláště, pokud bych pracoval v zemi jako třeba Austrálie, kde tamější soudy jsou v těchto věcech mnohem méně shovívavé než ty zdejší.

Proto se radou autora „jednat v rozporu s IFRS“ v žádném případě ztotožnit nemohu.

Přidat komentář