Vážený pane Mládek,jako dceř. spol. zahr. matky jsme nuceni přejít na IFRS. Rozdílů není příliš mnoho, ale trápí mě dost otázka přeceňování zásob. Podle IFRS by se měly zásoby vykazovat podle metody LCM, kde by se měli zásoby pravidelně (alespoň jednou ročně) přeceňovat přímo do ztrát a ne prostřednictvím oprav. položek.Jsme obchodní společnost, kde dominantní položkou aktiv jsou zásoby, a kde v čase dochází u různých typů zásob k různým cenovým výkyvům z titulu trhu a pravidelně se stává, že jsme nuceni prodávat se ztrátou.Dotaz je, zdali je v pořádku, když během roku bude u ztrátových prodejů ztráta vykázána jako rozdíl na účtech net sales a cost of good solda takto to tam zůstane i k datu účetní závěrky? De-facto na konci roku by se přecenily pouze zásoby, které tam zůstanou?Jaký by byl vhodný způsob prokázání snížení hodnoty zásob ve vztahu např. k auditorům? Děkuji za Váš názor
Re: přeceňování zásob
Pokud během roku koupíte zboží za 100 a prodáte ho za 90, žádní zásoby už nemáte, obchodní cyklus je uzavřen a jediné co vykazujete je 90 v revenue (nevím jak přesně definujete „net“ sales tak se radši vyjádřím takto) 100 v cost of sales a (10) v gross profit (pokud žádní další výnosy nebyly).
Takže, LCM se vztahuje pouze na STAV ZÁSOB (zboží na skladě nebo v prodejnách) na konci období. Na nic víc.
Dále, jak jste správně podotknul, podle IAS 2.34 tvorba opravných položek je zakázaná. Nicméně, v určitých případech by se tento zákaz mohl (teoreticky) porušit. Muselo by se však jednat o výjimečnou situaci (a i kdyby, auditor by stejně pravděpodobně nesouhlasil). Jinak by se zásoby mely odepisovat ihned do ztrát (losses) nikoli do nákladů (expenses).
Jinak, pro úplnost:
Co Vám možná usnadní život. Podle IAS 2.21 (pokud nejste výrobce), můžete používat maloobchodní metodu (retail method) místo, abyste postupoval složitějším způsobem.
Také, IAS 2.34 technicky praví že by se měly odepsat do „nákladů“ („The amount of any write-down of inventories to net realisable value and all losses of inventories shall be recognised as an EXPENSE in the period the write-down or loss occurs.“). Skuteční požadavek IFRS jste si však vyložil naprosto správně. Jedná se o ztrátu (loss) nikoli náklad (expense).
Důvod proč IAS 2 působí tak zmatečně je že v odst. 34 o nákladech hovoří v širokém (Framework.78) smyslu slova. Toto potvrzuje tím že vyžaduje, aby se o poklesu účtovalo ihned místo toho aby se čekalo na související výnos (jako se dělá pokus se zásoba řádně prodá: „When inventories are SOLD, the carrying amount of those inventories shall be recognised as an expense in the period in which the related revenue is recognised.“).
Nakonec, IAS 2.33 technicky praví že LCM se má zjistit JEDNOU ZA OBDOBÍ nikoli jednou za rok. Firmy to sice obvykle dělají jednou za rok (aby si tím ušetřili práci) ale to je přijatelní pouze pokud by se nejednalo o materiálně rozdíl. Jinak se pokles v hodnotě musí zjistit pokaždé, co se zveřejní nějaká mezitímní závěrka (třeba kvartálně) a minimálně (podle IAS 37.16 a 17.a) uvést v příloze té závěrky.