dobrý deň, rada by som poznala váš názor na model precenenia pri hmotnom majetku, resp. výhody prípadne nevýhody pri aplikácii tohto modelu k súvahovému dňu. ďakujem
Re:
No, neco takoveho jsem si myslel.
Pokud poskytnete patricne citace, muj nazor je:
Ve vetsine pripadu firmy voli model precenovani (podle IAS 16, 38 a 40) ucelove, aby dosahly nejakeho momentalne vyhodneho vysledku. Treba podle jedne studie, svycarske firmy precenuji, aby zvysily hodnotu majetku, a tim ziskaly lepsi podminky od svych bank.
Podle me osobni zkusenosti, firmy zabyvajici se distribuci elektriny ci plynu, tento model pouzivaji, aby mohly precenit sve historicke soustavy (casto porizene v davnych dobach), protoze jim tim vzniknou vyssi odpisy, coz mohou promitnout do svych nakladu, a od sveho regulatora ziskat povoleni zvednout ceny pro sve zakazniky.
Ostatni firmy (ktere nemaji co ziskat) se tomuto modelu vyhybaji jako cert krizi.
Prvnim duvodem je, ze se model nesmi aplikovat selektivne (na jednotlive polozky), ale na celou tridu (ktera se podle IAS 16 definuje dost siroce). Druhy je, ze jednou jak se preceni jedna polozka, muse se precenit cela trida. Treti je, ze neni neobvykle, aby se muselo precenovat rocne, a protoze podle IFRS nestaci pouze kulate razitko, tento proces dokaze byt velmi pracny a nakladny. Posledni je, ze mnoho firem si uvedomuje, ze hodnota majetku nemusi jen rust, dokaze i klesat. Ne ale vsichni.
Treba, kdysi jsem znal banku, ktera vlastnila investicni majetek, ktery precenovala podle IAS 40. Kdyz zavadela tento model, domnivala se, ze hodnota nemovitosti (v rychle vyvijejicich se zemich, jako CR) bude rust, nikoli klesat. Ten “zisk zdarma”, ktery mohla jako dusledek pisne vykazovat svym akcionarum, se ji proto velmi libil.
Pak prisla krize. Banka s hruzou zjistila, ze nejenze ocenovani nemovitosti (v nejistych dobach) dokaze byt slozite, ale ze vysledek muze byt pokles jejich hodnoty.
Mela proto nejen starosti s tim jak prokazat hodnotu sveho majetku svemu (velmi skeptickemu) auditorovi, ale take jak vysvetlit svym akcionarum, ze ty ztraty, ktere musi vykazovat, jsou jen “papirove”, a jiste ne tak vyznamne jako ty zisky (ktere take byly jen “papirove”), ktere vykazovala v minulych letech.
Z toho tedy vyplyva, ze model precenovani sice existuje, smi se podle IFRS pouzivat, ale voli ho pouze podvodnici a blazni. A vetsina z nich toho nakonec stejne trpce lituje (cemu se anglicky rika “just deserts”).
Pro uplnost, jedina vyjimka jsou financni nastroje (podle IAS 39 a IFRS 9).
Zde je precenovani nejen legitimni, ale v podstate jediny mozny model, ktery dokaze uzivatelum poskytnout dostatek uzitecnych informaci.
Re:
neni zac.
Terminu je vic: podivejte se na stranku gaap.cz .. a_kurzy-verejne_c.
Jinak, mezi tim co jste si mou odpoved cetla, trochu jsem ji zeditoval.