Your browser does not support JavaScript!

Ocenění komoditního forwardu na nákup elektřiny

Dobrý den pane Mládku,využívám možnosti které poskytujete na svých stránkách a moc rád bych se zeptal na Váš názor ohledně ocenění komoditního OTC derivátu (forwardu) na nákup elektřiny. Naše společnost obchoduje s komoditními deriváty na elektřinu a to jednak s klasickými futures obchodovanými na veřejných burzách (PXE, EEX) a dále s OTC forwardy. Burza obchoduje se standardizovanými kontrakty jejichž podmínky jsou dány platným burzovním předpisem. Například CZECH Base load month futures je termínový kontrakt s fyzickým dodáním elektřiny s konstatní hodnotou hodinového výkonu 1MW ve všech hodinách všech dnů dodávkového období (tedy daný měsíc) s místem dodání elektřiny v elektrizační soustavě ČR.Ohledně ocenění fututes myslím není sporu, existuje trh, na trhu jsou nezávislé osoby a tak je tržní cena reálnou hodnotu futures. Na druhé straně jsou zde forwardy, které jsou ovšem, co se týče podkladového aktiva a všech dalších parametrů, úplně totožné s futures obchodovanými na burze (tedy výkon, dny a místo dodání). Kromě toho burza připouští ve svých předpisech možnost zaregistrovat takovéto OTC deriváty na burze a tím se z OTC forwardu de fakto stane burzovní futures. Jak tento derivát ocenit? Tržní ceny na OTC trhu by se stanovovala o obhajovala těžko. Existuje možnost provést ocenění fwd modelem, který porovnává současnou tržní cenu komodity a forwardovou cenou a výsledek následně diskontuje s využitím diskontní sazby, kterou literatura nazývá "roční náklady na přenos kapacity" a tato sazba v soubě zahrnuje náklady na skladování, dopravu, pojistné a úrokové náklady. Myslím, že stanovení této sazby nebude příliš složité u komoditních derivátů, kde podkladovým aktivem je fyzická komodita. U elektřiny by to šlo asi poněkud obtížněji, ale asi by to šlo. Napadá mne ale proč si to nezjednodušit a forwardy, které jsou vlastně "to samé" jako burzovní futures a futures se mohou stát (pokud se zaregistrují na burze) ocenit cenou furures z burzy.Děkuji a přeji hezký den.  

Dobrý den,

Souhlasím s Vámi. Jednodušší by to bylo.

Ale pouhá skutečnost, že by bylo jednodušší nemusí znamenat, že to dělat může.

Problémem je, že IFRS se k této konkrétní problematice explicitně nevyjadřuje, takže Vám nemůžu říci, zda to je či není (explicitně) v souladu s IFRS.

Ale já osobně nevidím nic, co by bylo v rozporu s IAS 39.88.d (nebo IAS 39.46, 39.47, 39.AG80 nebo 39.AG81).

Kromě toho, IASB připravuje novou normu, která se otázce stanovení reálné hodnoty bude věnovat, a její návrh je v podstatě doslova opsaný US GAAP.

US GAAP (ASC 820-10-35-29) praví: The market approach is defined in this Subtopic as a valuation technique that uses prices and other relevant information generated by market transactions involving identical or comparable assets or liabilities (including a business).

ASC 820-10-35-30: For example, valuation techniques consistent with the market approach often use market multiples derived from a set of comparables. ...

Z tohoto textu jasně vyplívá, že podle US GAAP by bylo v naprostém pořádku vycházet z tržní ceny future při oceňování srovnatelného forward.

Pak se můžu podívat na IAS 8.12, kde zjistím, že se má dolovávat na srovnatelný systém (třeba US GAAP) pokud se nějaký standard IFRS nějaké situace explicitně nevěnuje.

S toho vyplívá, že pokud budu vycházet z tržní hodnoty obchodovaného future při stanovení reálné hodnoty neobchodovaného forward nejenže tím neporušuji IAS 39, ale jednám tak jak mne doporučuje IAS 8.12. 

To že zároveň volím postup, který mne šetří čas a námahu, je jen malý bonus.

Podmínkou je, aby nástroje byly srovnatelné.

Protože hlavní rozdíl mezi forward a future je že u future existuje ta třetí strana která garantuje konání prvních dvou, musím zvážit, jak pravděpodobné bude, že protistrana forward nebude konat, pokud to pro ní nebude výhodní. 

Pokud by toto riziko bylo mizivý, nástroje jsou srovnatelní (ve smyslu ASC 820-10-35-29) a může používat tržní cenu.

Ale prosím, vezměte na vědomí, že nejsem odborník na finanční nástroje a deriváty. Možná jsou i další významné rozdíly, které by vedly k tomu, že by nástroje, nebyly srovnatelný.  To že mne žádný nenapadá ještě neznamená že neexistují.

 


Přidat komentář