25. Črv 2005
1
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak správně postupovat,Společnost eviduje závazky za svými klienty, ve většině případů se jedná o přeplatky klientů. Společnost se rozhodla odepsat tyto závazky do výnosů.Bod 4.1.3 Českého účetního standardu č.19 stanoví, že do výnosu lze odepsat právně zaniklé závazky. Společnost by tedy měla být schopna prokázat, že odepsané závazky byly již právně zaniklé (např. promlčené). V opačném případě by v souladu s principem opatrnosti měly být tyto závazky ponechány na rozvahovém účtu. Zároveň je v tomto bodu uvedeno, že právně zaniklé závazky se vyúčtují na účet příslušných výnosů (648).Jak se má postupovat z hledisku US GAAP? Děkuji za odpověď.
Re: Odpis závazku
Napsal uživatel Mladek dne Po, 07/25/2005 - 23:36.
US GAAP (SFAS 140, odst. 16 b) praví, že závazek zaniká, pokud: „The debtor is legally released from being the primary obligor under the liability, either JUDICIALLY or by the creditor.“
Slovo „judicially” v angličtině znamená „na základě rozhodnutí soudu“. V USA (kde promlčení závazku ze zákona obvykle není možné) závazek zaniká pouze na základě soudního rozhodnutí. Proto, podle striktní interpretace US GAAP, by český závazek zanikl pouze, pokud o jeho zániku rozhodne soud.
IFRS (IAS 39, odst. AG 57 b) praví, že závazek zaniká, pokud dlužník „is legally released from primary responsibility for the liability (or part of it) either BY PROCESS OF LAW or by the creditor. ...“
Zde pojem „by process of law“ znamená „ze zákona“. Proto, podle IFRS, závazek může zaniknout ze zákona, aniž by o zániku musel rozhodnout soud.
Vzniká proto určité dilema. Podle striktní interpretace US GAAP by dlužník, jehož závazek vznikl podle českého práva, na jeho zánik musel aplikovat americké právní normy, a o zániku by nemohl účtovat, ani kdyby věřitel neměl žádné právo závazek vymáhat a on sám neměl v úmyslu ho zaplatit.
Této absurdní situaci by se mohlo zabránit, pokud by se při aplikaci US GAAP dalo odvolávat na jiné zdroje (podobně, jak to v určitých situacích umožňuje IFRS). US GAAP však s touto variantou nepočítá.
Na druhé straně to neznamená, že by se to nikdy nemohlo udělat. Jediné, co se dělat nemůže, je odvolávat se na IFRS. Je však možné odvolávat se na AICPA’s Code of Professional Conduct rule 203, podle kterého firma může zvolit jiný než schválený postup, pokud by dodržování toho schváleného vedlo k zavádějícím reportům. Je pouze čirou náhodou, že postup, který vede k tomu, že finanční reporty nebudou zavádějící, je právě ten, který IFRS upravuje.
Bylo by však nutné doložit, že: 1. neúčtování o zániku závazku by způsobilo, že finanční reporty by byly zavádějící a 2. že na nestandardní postup se řádně (minimálně auditora) upozornilo.
Možná nejjednodušším postupem by bylo vrácení přeplatků.
Slovo „judicially” v angličtině znamená „na základě rozhodnutí soudu“. V USA (kde promlčení závazku ze zákona obvykle není možné) závazek zaniká pouze na základě soudního rozhodnutí. Proto, podle striktní interpretace US GAAP, by český závazek zanikl pouze, pokud o jeho zániku rozhodne soud.
IFRS (IAS 39, odst. AG 57 b) praví, že závazek zaniká, pokud dlužník „is legally released from primary responsibility for the liability (or part of it) either BY PROCESS OF LAW or by the creditor. ...“
Zde pojem „by process of law“ znamená „ze zákona“. Proto, podle IFRS, závazek může zaniknout ze zákona, aniž by o zániku musel rozhodnout soud.
Vzniká proto určité dilema. Podle striktní interpretace US GAAP by dlužník, jehož závazek vznikl podle českého práva, na jeho zánik musel aplikovat americké právní normy, a o zániku by nemohl účtovat, ani kdyby věřitel neměl žádné právo závazek vymáhat a on sám neměl v úmyslu ho zaplatit.
Této absurdní situaci by se mohlo zabránit, pokud by se při aplikaci US GAAP dalo odvolávat na jiné zdroje (podobně, jak to v určitých situacích umožňuje IFRS). US GAAP však s touto variantou nepočítá.
Na druhé straně to neznamená, že by se to nikdy nemohlo udělat. Jediné, co se dělat nemůže, je odvolávat se na IFRS. Je však možné odvolávat se na AICPA’s Code of Professional Conduct rule 203, podle kterého firma může zvolit jiný než schválený postup, pokud by dodržování toho schváleného vedlo k zavádějícím reportům. Je pouze čirou náhodou, že postup, který vede k tomu, že finanční reporty nebudou zavádějící, je právě ten, který IFRS upravuje.
Bylo by však nutné doložit, že: 1. neúčtování o zániku závazku by způsobilo, že finanční reporty by byly zavádějící a 2. že na nestandardní postup se řádně (minimálně auditora) upozornilo.
Možná nejjednodušším postupem by bylo vrácení přeplatků.