20. Dub 2007
9
V roce 2004 probíhala opět bouřlivá diskuze na téma vykazování zaměstnaneckých opcí do nákladů. Našla jsem informaci, že SEC jednou odložila uvedení v platnost, a to k datu 1. ledna 2006. Je tedy už nyní standard normálně platný a firmy podle něj vykazují? A trvají stále snahy kongresu pravidlo zvrátit?
Re: SFAS 123
Napsal uživatel Mladek dne Pá, 04/20/2007 - 21:06.
SFAS 123(R) je už platná součást US GAAP. Kongres se vyhlášce sice snažil zabránit, ale neuspěl.
Primární důvod je že (podle SOX) dnes, US GAAP smí tvořit pouze politicky nezávislý subjekt (co minimalizuje možnosti kongresu ohrozit existenci FASB).
Přestože toto opatření nezaručuje úplnou nezávislost FASB (SEC stále má právo rozhodovat který nezávislí subjekt bude tvořit US GAAP a schvalovat jeho rozpočet), FASB má výrazně silnější pozici než před SOXem.
Primární důvod je že (podle SOX) dnes, US GAAP smí tvořit pouze politicky nezávislý subjekt (co minimalizuje možnosti kongresu ohrozit existenci FASB).
Přestože toto opatření nezaručuje úplnou nezávislost FASB (SEC stále má právo rozhodovat který nezávislí subjekt bude tvořit US GAAP a schvalovat jeho rozpočet), FASB má výrazně silnější pozici než před SOXem.
Re: Re: SFAS 123
Napsal uživatel Blanka dne Pá, 04/20/2007 - 21:28.
Pokud by ovšem byl zákon senátem schválen, standard by nebyl platný, je to tak? Jinak by se ho přece kongres nesnažil protlačit.
Re: Re: Re: SFAS 123
Napsal uživatel Mladek dne So, 04/21/2007 - 11:54.
Americký právní řád není až tak jednoduchý. 1. Aby zákon začal platit, musí ho schválit obě komory, 2. podepsat prezident a potvrdit.
Pokud ho prezident vetuje, obě komory musí veto přehlasovat super (2/3) většinou, což se povede jen výjimečně.
Jednou jak zákon začne platit, soud k němu musí vytvořit precedens. Než to udělá, lidé se mohou pouze domnívat, jak asi bude v praxi fungovat.
Soud však může rozhodnout, že (pokud odporuje ústavě, jinému zákonu nebo nějakému precedentu) zákon nebude prosazovat. Tím zákon buď (de facto) zruší, nebo (pokud se nějaká strana odvolá) odloží jeho platnost do té doby, než rozhodne Nejvyšší soud.
To není vše, protože obecně platné zákony se musí aplikovat na specifické situace, soud rozhoduje o tom, jak se zákon bude aplikovat, čím vytvoří precedens pro jiné soudy, které budou řešit podobné situace.
Podobně, soud může tímto způsobem zákon zbavit chyb a nekonzistentností, které se do něj během legislativního procesu mohou dostat (proto není nutné zákony v USA neustále novelizovat, jak je tomu tady).
Proto nejdůležitější událost nikdy není schválení nějakého zákona, ale to, jak soud o zákoně poprvé rozhodne.
Z toho vyplývá, že pokud se budete snažit porozumět článkům týkajících se amerického prostředí, budete se muset naučit, jak toto prostředí funguje. Pokud budete vycházet z toho, co znáte v Čechách, americký systém se bude zdát absurdní.
Jinak, co se opcí týče, Kongres měl, snahu obejít smysl Sarbanes-Oxley tím, že by nařídil SEC pravidla pro opce nerespektovat. Nakonec, pro takový krok se nenašla dostatečná podpora, takže SFAS 123 (R) je dnes závazná součást US GAAP.
SEC sice platnost odložil, ale pouze o 6 měsíců. Firmy se proto musí řídit těmito pravidly pro všechny fiskální roky, které začaly dnem 15.6.2006.
Pokud ho prezident vetuje, obě komory musí veto přehlasovat super (2/3) většinou, což se povede jen výjimečně.
Jednou jak zákon začne platit, soud k němu musí vytvořit precedens. Než to udělá, lidé se mohou pouze domnívat, jak asi bude v praxi fungovat.
Soud však může rozhodnout, že (pokud odporuje ústavě, jinému zákonu nebo nějakému precedentu) zákon nebude prosazovat. Tím zákon buď (de facto) zruší, nebo (pokud se nějaká strana odvolá) odloží jeho platnost do té doby, než rozhodne Nejvyšší soud.
To není vše, protože obecně platné zákony se musí aplikovat na specifické situace, soud rozhoduje o tom, jak se zákon bude aplikovat, čím vytvoří precedens pro jiné soudy, které budou řešit podobné situace.
Podobně, soud může tímto způsobem zákon zbavit chyb a nekonzistentností, které se do něj během legislativního procesu mohou dostat (proto není nutné zákony v USA neustále novelizovat, jak je tomu tady).
Proto nejdůležitější událost nikdy není schválení nějakého zákona, ale to, jak soud o zákoně poprvé rozhodne.
Z toho vyplývá, že pokud se budete snažit porozumět článkům týkajících se amerického prostředí, budete se muset naučit, jak toto prostředí funguje. Pokud budete vycházet z toho, co znáte v Čechách, americký systém se bude zdát absurdní.
Jinak, co se opcí týče, Kongres měl, snahu obejít smysl Sarbanes-Oxley tím, že by nařídil SEC pravidla pro opce nerespektovat. Nakonec, pro takový krok se nenašla dostatečná podpora, takže SFAS 123 (R) je dnes závazná součást US GAAP.
SEC sice platnost odložil, ale pouze o 6 měsíců. Firmy se proto musí řídit těmito pravidly pro všechny fiskální roky, které začaly dnem 15.6.2006.
Re: Re: Re: Re: SFAS 123
Napsal uživatel Blanka dne So, 04/21/2007 - 21:35.
Ano, toto všechno chápu. Ve článku od profesora Zeffa, který jste mi doporučil, v některých případech údajně k nepřijetí standardu stačil fakt, že kongres vyjádřil odmítavý postoj vůči pravidlu či se uchýlil k vyhrožování ohledně financování. To bylo ovšem před schválením SOX. Podle mého názoru - dokud bude FASB byť jen teoreticky závislá na SEC, hrozí, že tvorba standardů může být ovlivňována neúčetními argumenty. V podobném smyslu se vyjádřil i profesor Zeff. Nicméně schválení SFAS 123R je velmi pozitivní.
Re: SFAS 123
Napsal uživatel Mladek dne Ne, 04/22/2007 - 13:58.
Ano, pokud SEC (nebo jakýkoliv jiný státní úřad) bude rozhodovat, kdo má či nemá právo tvořit US GAAP a pokud mu budou schvalovat jeho rozpočet (moc, která teď nedávno umožnila SEC zvýšit svůj vliv nad výběrem členů FASB), FASB nebude nikdy 100% politicky nezávislá.
Nicméně, přestože jí absolutně nezaručil, SOX tuto nezávislost výrazně posílil (jinak by žádný SFAS 123(R) býval nevzniknul).
Dále probíhající globalizace, také (mimo mnoho jiného) posiluje nezávislost FASB. Důvodem je, že IASB není (technicky) pod kontrolou (ani nominální) jedné vlády nebo regulátora (tvoří mezinárodní standardy, které se mají aplikovat všude, nejen na území EU). Konvergence mezi US GAAP a IFRS (která na globalizaci reaguje) proto znamená, že FASB má v arsenálu další zbraň. Pokud se SEC (nebo američtí zákonodárci) budou snažit protlačit nekoncepční standard, vždy může argumentovat, že IASB takový standard nebude akceptovat, a tím se konvergence zastaví (IASB, mimochodem, používá stejný argument, když jedná s Evropskou komisí).
Protože zastavení konvergence není politicky přijatelné, tato hrozba je často dostatečná, aby zviklala přesvědčení dost zákonodárců, a politická vůle pro zásah postupně vyprší (například Francouzi by uvítali podobný zásah do pravomocí IASB).
Jistě, kdybychom žili v ideálním světě, žádný politik by nikde nemohl do účetnictví zasahovat.
Ale kdybychom v takovém světě žili, nebyl by nutný ani žádný US GAAP nebo IFRS, nebo FASB nebo IASB, nebo velká čtyřka nebo jiný auditor. Důvod by byl, že v perfektním světě by žili perfektní ředitelé perfektních firem, kteří by všem investorům vždy říkali naprostou pravdu bez toho, aby je do toho tlačily pravidla jako US GAAP nebo IFRS.
V takovém světě bychom však nepotřebovali ani žádnou vládu nebo soudy, protože všichni lidé by se všude chovali čestně a své spoluobčany by se nesnažili okrást, podvést nebo jinak ohrozit, všichni lidé by spolu žili v klidu a míru, a svět by se stal rájem.
V skutečném světě jsme však vděční za každý krok (jako byl SOX) správným směrem a doufáme, že (až se politické kyvadlo začne vracet) že krok zpátky (jakým bylo už zmíněné posílení pravomocí SEC) bude menší.
Nicméně, přestože jí absolutně nezaručil, SOX tuto nezávislost výrazně posílil (jinak by žádný SFAS 123(R) býval nevzniknul).
Dále probíhající globalizace, také (mimo mnoho jiného) posiluje nezávislost FASB. Důvodem je, že IASB není (technicky) pod kontrolou (ani nominální) jedné vlády nebo regulátora (tvoří mezinárodní standardy, které se mají aplikovat všude, nejen na území EU). Konvergence mezi US GAAP a IFRS (která na globalizaci reaguje) proto znamená, že FASB má v arsenálu další zbraň. Pokud se SEC (nebo američtí zákonodárci) budou snažit protlačit nekoncepční standard, vždy může argumentovat, že IASB takový standard nebude akceptovat, a tím se konvergence zastaví (IASB, mimochodem, používá stejný argument, když jedná s Evropskou komisí).
Protože zastavení konvergence není politicky přijatelné, tato hrozba je často dostatečná, aby zviklala přesvědčení dost zákonodárců, a politická vůle pro zásah postupně vyprší (například Francouzi by uvítali podobný zásah do pravomocí IASB).
Jistě, kdybychom žili v ideálním světě, žádný politik by nikde nemohl do účetnictví zasahovat.
Ale kdybychom v takovém světě žili, nebyl by nutný ani žádný US GAAP nebo IFRS, nebo FASB nebo IASB, nebo velká čtyřka nebo jiný auditor. Důvod by byl, že v perfektním světě by žili perfektní ředitelé perfektních firem, kteří by všem investorům vždy říkali naprostou pravdu bez toho, aby je do toho tlačily pravidla jako US GAAP nebo IFRS.
V takovém světě bychom však nepotřebovali ani žádnou vládu nebo soudy, protože všichni lidé by se všude chovali čestně a své spoluobčany by se nesnažili okrást, podvést nebo jinak ohrozit, všichni lidé by spolu žili v klidu a míru, a svět by se stal rájem.
V skutečném světě jsme však vděční za každý krok (jako byl SOX) správným směrem a doufáme, že (až se politické kyvadlo začne vracet) že krok zpátky (jakým bylo už zmíněné posílení pravomocí SEC) bude menší.
Re: Re: SFAS 123
Napsal uživatel Blanka dne Ne, 04/22/2007 - 17:42.
Když už jste zmínil IASB, zajímalo by mě, jestli byste mi mohl poradit ještě s tímto. Všichni víme, jakým způsobem funguje schvalovací mechanismus IFRS v EU. Zajímalo by mě, co by teoreticky následovalo v případě, že by (třeba jen po určité období) nebyl některý ze standardů přijat, dejme tomu nejdiskutovanější IAS 39. Znamenalo by to, že by firmy na evropských burzách uváděly, že reportují podle IFRS kromě IAS 39? Jak by to bylo u zahraničních firem, které dobrovolně reportují podle IFRS a chtěly by vstoupit na evropské burzy, také by musely své výkazy přepracovat a vyjmout z nich pravidla podle IAS 39? Jak to vlastně s reportováním fungovalo v době, kdy některé ze standardů ještě nebyly schváleny? Nemůžu na to téma najít žádný uspokojivý odborný článek..
Další otázka, která mě trápí v souvislosti s IFRS je, že IASB je financována prodejem standardů. Evropská unie ale musí základní standardy poskytovat zdarma. Proč by tedy pak jiné firmy měly za standardy platit, když jsou tyto dostupné na internetu?
Předem děkuji za odpověď a váš názor, když tak to přesuňte do rubriky IFRS.
Další otázka, která mě trápí v souvislosti s IFRS je, že IASB je financována prodejem standardů. Evropská unie ale musí základní standardy poskytovat zdarma. Proč by tedy pak jiné firmy měly za standardy platit, když jsou tyto dostupné na internetu?
Předem děkuji za odpověď a váš názor, když tak to přesuňte do rubriky IFRS.
Re: Re: Re: SFAS 123
Napsal uživatel Mladek dne Ne, 04/22/2007 - 19:50.
K Vaší první otázce. Pokud se jedná o firmy, které reportují podle IFRS pouze proto, že dodržují evropský zákon, řídí se pouze těmi standardy, které EU schválila (a pouze těmi částmi, které schválila). Tyto firmy proto nereportují podle IFRS, ale podle E-IFRS.
Tento fakt však znepokojuje některé členy SEC (například http://www.sec.gov/news/speech/2007/spch030807rcc.htm), a může vést k tomu, že SEC odstraní povinnost provést reconciliation pouze u těch firem, které aplikují IFRS, tak jak ho schválil IASB.
Co se financování IASB týče, zhruba 2/3 zdrojů jsou příspěvky a asi 1/3 pochází z prodeje publikací.
Firmy proto zatím za standardy platí dobrovolně, tím že tyto příspěvky posílají. Momentálně však probíhá jednání, podle kterého by země / firmy, které IFRS používají, měly za standardy začít platit povinně (podobně jak to dělají větší firmy v USA).
Jinak, firmy platí za publikace, protože to je pro ně výhodné. Zaprvé získají online přístup ke všem standardům ve formátu, který je mnohem uživatelsky přátelský než server EU. Zadruhé, mohou si přečíst i ty standardy, které EU zatím neschválila. A za třetí, firmy obvykle nemívají tak hluboko do kapsy jako chudí studenti, tak jim nevadí platit za věci, které používají, obzvlášť když to podporuje dobrou věc.
Tento fakt však znepokojuje některé členy SEC (například http://www.sec.gov/news/speech/2007/spch030807rcc.htm), a může vést k tomu, že SEC odstraní povinnost provést reconciliation pouze u těch firem, které aplikují IFRS, tak jak ho schválil IASB.
Co se financování IASB týče, zhruba 2/3 zdrojů jsou příspěvky a asi 1/3 pochází z prodeje publikací.
Firmy proto zatím za standardy platí dobrovolně, tím že tyto příspěvky posílají. Momentálně však probíhá jednání, podle kterého by země / firmy, které IFRS používají, měly za standardy začít platit povinně (podobně jak to dělají větší firmy v USA).
Jinak, firmy platí za publikace, protože to je pro ně výhodné. Zaprvé získají online přístup ke všem standardům ve formátu, který je mnohem uživatelsky přátelský než server EU. Zadruhé, mohou si přečíst i ty standardy, které EU zatím neschválila. A za třetí, firmy obvykle nemívají tak hluboko do kapsy jako chudí studenti, tak jim nevadí platit za věci, které používají, obzvlášť když to podporuje dobrou věc.
Re: Re: Re: Re: SFAS 123
Napsal uživatel Blanka dne Po, 04/23/2007 - 00:09.
Děkuji za odpověď. Narazila jsem totiž na článek na http://www.cfo.com/article.cfm/7158121/c_7850066
kde se uvádí, že 35 % příspěvků plyne od velké čtyřky a zbytek od méně než 200 firem. Což se evr. komisi moc nelíbí, vzhledem k možnému střetu zájmů a faktu, že jen v EU je veřejně obchodovaných firem kolem 8.000. Takže reakce na to je ta možnost povinných příspěvků, kterou uvádíte. Když píšete země / firmy, které IFRS používají, máte na mysli země, nebo firmy? Protože mi z jednoho článku vyplynulo, že přímo země, ale nevím, zda jsem si to špatně nepřeložila.
V dokumentu na http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ecofin/90465.pdf (informace ohledně financování IASB začínají na straně 15). Poslední odstavec na straně 15 říká:
a financing system based on voluntary contributions should be reviewed after three years
of operation in order to see if the system has fulfilled its objectives. The possibility of
funding the IASB partly through public means remains to be examined
což mi připomnělo debatu, kterou jsme zde měli zhruba před rokem, ohledně K. van Hulle a jeho připomínkám k financování FASB. Tj. pokud systém financování na základě dobrovolných příspěvků nebude vyhovující, financováním z rozpočtu EU je nasnadě.
kde se uvádí, že 35 % příspěvků plyne od velké čtyřky a zbytek od méně než 200 firem. Což se evr. komisi moc nelíbí, vzhledem k možnému střetu zájmů a faktu, že jen v EU je veřejně obchodovaných firem kolem 8.000. Takže reakce na to je ta možnost povinných příspěvků, kterou uvádíte. Když píšete země / firmy, které IFRS používají, máte na mysli země, nebo firmy? Protože mi z jednoho článku vyplynulo, že přímo země, ale nevím, zda jsem si to špatně nepřeložila.
V dokumentu na http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ecofin/90465.pdf (informace ohledně financování IASB začínají na straně 15). Poslední odstavec na straně 15 říká:
a financing system based on voluntary contributions should be reviewed after three years
of operation in order to see if the system has fulfilled its objectives. The possibility of
funding the IASB partly through public means remains to be examined
což mi připomnělo debatu, kterou jsme zde měli zhruba před rokem, ohledně K. van Hulle a jeho připomínkám k financování FASB. Tj. pokud systém financování na základě dobrovolných příspěvků nebude vyhovující, financováním z rozpočtu EU je nasnadě.
Re: Re: Re: Re: Re: SFAS 123
Napsal uživatel Mladek dne Po, 04/23/2007 - 11:18.
Financování těchto organizací je sporná záležitost. Pokud se IASB rozhodne přijmout financování ze strany Evropské unie, postupem času (až se na tomto financování stane závislý) EU její rozhodování bude moci (přes rozpočet) korigovat.
Proto IASB chce tzv. broad based financing, kde za standardy nebudou platit vlády (nebo pouze vlády), nýbrž firmy (jak je tomu v USA). Pokud se to podaří, IASB nakonec bude ještě nezávislejší než FASB (který je sice placen firmami, ale jehož rozpočet „schvaluje“ SEC).
Přestože by účetní, auditoři, investoři a členy IASB / IASCF tento krok uvítali, je proti srsti lidem jako van Hulle, kteří jsou hluboce přesvědčení o tom, že politici mají plné právo rozhodovat o všem (včetně obsahu účetních pravidel).
Jak to nakonec dopadne, zatím (protože jednání právě probíhají) nevím. Já se však touto záležitostí přímo nezabývám.
Protože Vy evidentně ano, pokud se něco zajímavého dozvíte, že se se skupinou podělíte :-)
Proto IASB chce tzv. broad based financing, kde za standardy nebudou platit vlády (nebo pouze vlády), nýbrž firmy (jak je tomu v USA). Pokud se to podaří, IASB nakonec bude ještě nezávislejší než FASB (který je sice placen firmami, ale jehož rozpočet „schvaluje“ SEC).
Přestože by účetní, auditoři, investoři a členy IASB / IASCF tento krok uvítali, je proti srsti lidem jako van Hulle, kteří jsou hluboce přesvědčení o tom, že politici mají plné právo rozhodovat o všem (včetně obsahu účetních pravidel).
Jak to nakonec dopadne, zatím (protože jednání právě probíhají) nevím. Já se však touto záležitostí přímo nezabývám.
Protože Vy evidentně ano, pokud se něco zajímavého dozvíte, že se se skupinou podělíte :-)