21. Črv 2005
1
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je nějak pevně stanoveno, zda je závazek z finančního leasingu dle IFRS pojat jako finanční závazek nebo běžný závazek. Také bych potřebovala zjistit, ve které části CF by měly být úroky i leasingové splátky zachyceny (příp. jestli vstupují do free cash flow). A ve výsledovce mohou být tyto úroky pouze jako finanční nebo i provozní náklady? Mockrát děkuji za odpověď.
Re: finanční leasing
Napsal uživatel Mladek dne Čt, 07/21/2005 - 20:57.
Dobrý den,
Otázka 1. IFRS nerozlišuje závazky na finanční a běžné. Závazek je závazek. Jediné rozlišení, které se požaduje, je na krátkodobé nebo dlouhodobé. Proto by se závazek spojený s leasingem měl vykazovat jako dlouhodobý závazek, kromě té části (a tady se jedná pouze o tu jistinu), která bude zaplacena do jednoho roku ode dne závěrky.
Otázka 2a. na SCF se ta část splátky, která snižuje jistinu, vykazuje jako finanční tok (IAS 7, odst. 17 e), zatímco ta část, která se považuje za úrok, se vykazuje buď jako operační nebo finanční tok. IAS 7 je v tomto ohledu flexibilní, s tím, že odst. 33 praví, že se může vykázat jako součást jak operačních, tak finančních toků. Jak si člověk má vybrat? To bohužel IAS nespecifikuje. Proto je možné odvolat se na jiné zdroje (třeba US GAAP).
Podle US GAAP se vysloveně jedná o operační tok. FASB tento příkaz odůvodnil tím, že: 1. tak se to dělá u většiny firem, a 2. že pod pojmem „operační“ se obvykle chápou položky, které ovlivňují hospodářský výsledek (což úrok dělá, ale splátka jistiny ne). Třetí (nepsaný) důvod je, že FASB nemá rád alternativní řešení. Pokud existují dvě možnosti, které se mohou logicky opodstatnit, FASB si téměř vždy vybere jednu, a tu (v zájmu konzistentnosti postupu a srovnatelnosti firem) předepíše.
Co se správného postupu týče, já vesměs souhlasím s IASB: jedno řešení je stejně dobré jako to druhé (i když, protože se nejedná o pro mně důležitou otázku, nikdy jsem nad tím nebádal). Na druhé straně, pokud bych tuto otázku musel sám řešit, zvolil bych cestu nejmenšího odporu a zařadil bych to do operačních toků. Důvod je zcela pragmatický. Momentálně probíhá konvergence mezi IFRS a US GAAP, která spočívá, mimo jiné, v tom, že se obě strany dohodnou na jednom řešení. Proto je celkem pravděpodobné (protože to většina firem tak stejně dělá), že nakonec IASB rozhodne, že se vždy bude jednat o operační tok, a tak bych nemusel měnit svůj přístup.
Otázka 2b, Free cash flow technicky není účetní koncept (vyhláška tuto položku nedefinuje, a ani se o ní nezmiňuje), nýbrž finanční koncept (je to něco, co si finanční analytici počítají jako zastupitele pro zisk na akcii pro své modely), proto nevím, zda se úrok do ní zahrne, nebo ne (záleží na tom či onom analytikovi, a jak se sám rozhodne položku definovat).
Otázka 3. ačkoliv to vysloveně nepředepisuje, IAS 17 se o úrocích spojených s leasingem vyjadřuje jako o „finančních poplatcích“ (finance charges), z čehož celkem jasně vyplývá, že by se měly vykázat na výsledovce jako součást finančních nákladů (finance costs) tak, jak je upravuje IAS 1.
Otázka 1. IFRS nerozlišuje závazky na finanční a běžné. Závazek je závazek. Jediné rozlišení, které se požaduje, je na krátkodobé nebo dlouhodobé. Proto by se závazek spojený s leasingem měl vykazovat jako dlouhodobý závazek, kromě té části (a tady se jedná pouze o tu jistinu), která bude zaplacena do jednoho roku ode dne závěrky.
Otázka 2a. na SCF se ta část splátky, která snižuje jistinu, vykazuje jako finanční tok (IAS 7, odst. 17 e), zatímco ta část, která se považuje za úrok, se vykazuje buď jako operační nebo finanční tok. IAS 7 je v tomto ohledu flexibilní, s tím, že odst. 33 praví, že se může vykázat jako součást jak operačních, tak finančních toků. Jak si člověk má vybrat? To bohužel IAS nespecifikuje. Proto je možné odvolat se na jiné zdroje (třeba US GAAP).
Podle US GAAP se vysloveně jedná o operační tok. FASB tento příkaz odůvodnil tím, že: 1. tak se to dělá u většiny firem, a 2. že pod pojmem „operační“ se obvykle chápou položky, které ovlivňují hospodářský výsledek (což úrok dělá, ale splátka jistiny ne). Třetí (nepsaný) důvod je, že FASB nemá rád alternativní řešení. Pokud existují dvě možnosti, které se mohou logicky opodstatnit, FASB si téměř vždy vybere jednu, a tu (v zájmu konzistentnosti postupu a srovnatelnosti firem) předepíše.
Co se správného postupu týče, já vesměs souhlasím s IASB: jedno řešení je stejně dobré jako to druhé (i když, protože se nejedná o pro mně důležitou otázku, nikdy jsem nad tím nebádal). Na druhé straně, pokud bych tuto otázku musel sám řešit, zvolil bych cestu nejmenšího odporu a zařadil bych to do operačních toků. Důvod je zcela pragmatický. Momentálně probíhá konvergence mezi IFRS a US GAAP, která spočívá, mimo jiné, v tom, že se obě strany dohodnou na jednom řešení. Proto je celkem pravděpodobné (protože to většina firem tak stejně dělá), že nakonec IASB rozhodne, že se vždy bude jednat o operační tok, a tak bych nemusel měnit svůj přístup.
Otázka 2b, Free cash flow technicky není účetní koncept (vyhláška tuto položku nedefinuje, a ani se o ní nezmiňuje), nýbrž finanční koncept (je to něco, co si finanční analytici počítají jako zastupitele pro zisk na akcii pro své modely), proto nevím, zda se úrok do ní zahrne, nebo ne (záleží na tom či onom analytikovi, a jak se sám rozhodne položku definovat).
Otázka 3. ačkoliv to vysloveně nepředepisuje, IAS 17 se o úrocích spojených s leasingem vyjadřuje jako o „finančních poplatcích“ (finance charges), z čehož celkem jasně vyplývá, že by se měly vykázat na výsledovce jako součást finančních nákladů (finance costs) tak, jak je upravuje IAS 1.