Jaký je rozdílem mezi ziskem 140.415.742 a ztrátou 10.631.774?

Červenec 2012

Dodnes se na Seznamu či Google běžně objevují dotazy typu „jaký je rozdíl mezi českými a mezinárodními účetními standardy?“.

Odpověď na tuto otázku záleží však především na úhlu pohledu.

Z právně-legislativního, jeden systém klade důraz na formu, zatímco druhý na ekonomickou povahu. Z technického, jeden upravuje postupy, zatímco druhý výstupy. Z uživatelského, jeden slouží široké skupině uživatelů (včetně státní správy), zatímco druhý skupině velmi úzce vymezené.

O prvních dvou se píše poměrně často, dnes bych se proto rád věnoval třetímu. Otázku bych tedy přeformuloval:

Jaký je rozdíl mezi ziskem 140.415.742 a ztrátou 10.631.774?

Odpověď: účetní standardy které byly aplikovány.

Každopádně, jeden obrázek řekne víc než tisíc slov, takže nechám čísla, ať hovoří za sebe.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY (podle ČÚS)

ke dni 31.12.2011

XYZ-CZ

   

Běžné obd.netto

2.

Změna stavu zásob vlastní činnosti

630,842,817

B. 1.

Spotřeba materiálu a energie

-121,290

B. 2.

Služby

-624,992,065

C. 1.

Mzdové náklady

-4,968,702

C. 3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

-1,594,630

C. 4.

Sociální náklady

-19,635

D.

Daně a poplatky

-2147.0285

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

-68,672

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

-11,903

IV.

Ostatní provozní výnosy

13,928

H.

Ostatní provozní náklady

-39,525

X.

Výnosové úroky

313,833

N.

Nákladové úroky

-41,739

XI.

Ostatní finanční výnosy

15,479,230

O.

Ostatní finanční náklady

-25,421,274

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

-10,631,774

     

ROZVAHA (podle ČÚS)

ke dni 31.12.2011

XYZ-CZ

   

Běžné obd.netto

3.

Software

65,935

3.

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

377,732

2.

Nedokončená výroba a polotovary

630,842,817

6.

Stát - daňové pohledávky

333,813

7.

Krátkodobé poskytnuté zálohy

169,482

C. IV. 1.

Peníze

68,972

2.

Účty v bankách

369,575,236

D. I. 1.

Náklady příštích období

178,114

 

AKTIVA CELKEM

1,001,612,101

     

A. I. 1.

Základní kapitál

274,675

2.

Neuhrazená ztráta minulých let

-121,580

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/

-10,631,774

4.

Ostatní rezervy

11,903

B. III. 1.

Závazky z obchodních vztahů

352,643,112

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

146,866

5.

Závazky k zaměstnancům

181,774

6.

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

164,131

7.

Stát - daňové závazky a dotace

71,319

8.

Krátkodobé přijaté zálohy

658,001,805

10.

Dohadné účty pasivní

869,858

 

PASIVA CELKEM

1,001,612,090

     

Důležité upozornění: protože se sestavovala pro interní potřeby firmy, následující finanční zpráva nebyla nikdy publikována. Také, přestože byla sestavená podle pravidel US GAAP, kdyby byla bývala sestavená podle IFRS, až na kosmetické, žádné rozdíly by nevznikly. Nakonec, za účelem ochrany firemních údajů, přestože odráží skutečnou situaci, příklad prezentuje fiktivní firmu.

Český překlad se nachází na konci příspěvku.

XYZ-CZ

Statement of Net Income

For the Year Ended 12/31/2011

Core activities

 

Revenue

792,476,618

 

Cost of sales

(626,811,032)

 

Gross profit

165,665,587

SG&A

 

Business development

(378,867)

 

Payroll

(2,432,650)

 

Staff Development

(50,572)

 

Travel and entertainment

(310,173)

 

Professional services

(112,435)

 

Utilities and telecom

(382,538)

 

Office equipment, maintenance, etc.

(95,014)

 

Depreciation

(75,558)

 

Rent

(866,343)

 

Insurance

(261,704)

Peripheral operations

 

Interest revenue

313,833

 

Interest expenses

(41,739)

 

Taxes and fees

(2,147)

 

Other expenses

(39,525)

 

Forex losses

(250,157)

 

Bank fees

(45,143)

Income before taxes

160,634,854

 

Income tax expense

(20,219,112)

Income after taxes

140,415,742

 

 

XYZ-CZ

Balance Sheet

As of 12/31/2011

Current Assets

 

Cash

369,644,207

 

Accruals

681,409

Long-lived assets

 

 

Property plant and equipment

377,732

 

Intangible Assets

65,935

 

Contract in progress

134,474,814

Total assets

505,244,098

Short-term liabilities

 

Trade payables

352,643,112

 

Payroll payable

181,774

 

Social security payable

164,131

 

Taxes payable

71,319

 

Accrued expenses

869,858

Long-term liabilities

 

Deferred tax liability

20,219,112

 

Provisions

11,903

 

Related party payables

146,866

Total liabilities

374,308,076

Equity

 

Paid- capital

274,675

 

Retained earnings

140,294,151

 

Adjustments

(9,632,816)

Liabilities and equity

505,244,086

 

Jak se tvářilo vedení XYZ-CZ, když se dozvědělo, že jejich firma je vlastně zisková?

Protože se jedná jen o příklad, bezprostřední reakci popsat nemohu.

Co však můžu konstatovat, je, že pokud je vedení jakékoli firmy odměňováno na základě dosažených výsledků, z těchto dosažených výsledků pravděpodobně smutné nebude. Třeba, pokud by generální ředitel měl nárok na prémie ve výši 3% zisku, myslím, že prémie ve výši 4.212.472 Kč by potěšila víc, než prémie ve výši 0 Kč.

Pravdou je, že ne každý vedoucí pracovník vítá zisk. Většinou však vítají ztrátu, pouze pokud se tato může promítnout do daňového přiznání.

Česká legislativa však použití US GAAP nepřipouští. Proto výsledek podle US GAAP nemá, a nesmí mít, žádný vliv na českou daňovou povinnost. Podobně, přestože použití IFRS se připouští, při výpočtu daňového základu se veškerý jeho vliv musí odstranit. Proto nemůže existovat tento důvod preferovat ztráty při aplikaci US GAAP či IFRS.

Pak jsou manažeři, kteří neradi vykazují zisk, protože se domnívají, že jim ho vlastníci „seberou“.

Tato obava však pronásleduje především manažery firem zřízených podle kontinentálního práva. U firem zřízených jinde, o rozdělení zisku nerozhodují ani akcionáři, ani valné hromady, nýbrž správní rady.

To mi také připomíná názor, se kterým se občas setkávám: že by se měly stanovit vysoké odpisy, aby bylo za co pořizovat nový majetek.

Kam na to lidi chodí? Majetek se nepořizuje za odpisy. Majetek se pořizuje za peníze.

Mne ve škole učili, že pokud firma chce pořídit majetek, má tři možnosti. Nejprve může vydat peníze získané emisí nových podílů: majetek pořídí proti kapitálu. Nebo může vydat peníze, které v minulosti vydělala, ale nevyplatila: majetek pořídí proti nerozdělenému zisku. Nakonec může použit půjčené peníze (ať už splátky, leasing, emise dluhopisů či bankovní půjčky): majetek pořídí na dluh.

Problém asi bude v tom, že já jsem chodil do školy v zemi, kde o důležitých věcech jako vyplácení dividend, rozhodují odborníci. V tomto (především anglosaském) prostředí, pokud je vedení schopné přesvědčit správní radu, že je rozumnější zisk zadržet a investovat do rozvoje firmy (třeba nákupem nového majetku), firma žádné dividendy vyplácet nebude (možná nikdy).

Každopádně, pokud se bude předpokládat, že matka XYZ-CZ byla zřízená v zemi, kde o vyplácení dividend nerozhodují akcionáři, jaký jiný důvod by manažeři měli nebýt z vyššího zisku nadšení?

Tím nechci naznačovat, že úkol účetního aplikující US GAAP či IFRS je dělat radost vedení.

Povinnost takového účetního je věrně zobrazit ekonomickou pozici firmy (a změny v této pozici) tak, jak upravují pravidla IFRS či US GAAP.

Pokud tato pravidla vedou k výsledku, který potěší (i akcionáři obvykle preferují zisk, ať už o jeho rozdělení mohou rozhodovat nebo ne), na tom nic špatného není.

Podrobnosti příkladu

Přestože pointa tohoto příspěvku není popsat metodiku, která se použila, některé čtenáře by mohla zajímat a proto situaci stručně popíšu.

Firma XYZ-CZ byla právnická osoba založená podle zákonů České republiky, a proto, jako účetní jednotka, měla povinnost aplikovat české účetní standardy.

Firmu XYZ-CZ vlastnila (100%) firma XYZ-D, která sídlila v jiné evropské zemi. Firmu XYZ-D vlastnila (také 100%) třetí firma (XYZ-H), která sídlila v další evropské zemi.

Akcie XYZ-H byly obchodované na evropské burze, a firma nemá žádného majoritního vlastníka (žádný jeden akcionář neměl ani podíl vyšší než 20%).

Vedle evropské burzy, ADR XYZ-H také byly obchodované na burze v USA, a proto (přestože mělo možnost zvolit IFRS) se vedení XYZ-H rozhodlo publikovat konsolidovanou finanční zprávu podle US GAAP.

V době, kdy XYZ-CZ vznikla, její život byl jednoduchý. Protože byla malá, bezvýznamná dcera velké mezinárodní společnosti, nikdo (až na české úřady) se o to, jak účtuje, příliš nezajímal. Aby vyhověla požadavkům matky, jednou za rok jednoduše vzala své české účetnictví, jednotlivé účty namapovala na firemní „reporting package“, který pak poslala matce (měsíčně také posílala přehled peněžních toků, ale jen kvůli požadavkům na interní kontrolu).

Jak už to ale bývá, z malé firmy se stala větší firma.

Po té, co se stala „materiální“, controlling XYZ-H rozhodl, že jednoduchý reporting package už nebude stačit. Místo něj se začne připravovat plná finanční zpráva, která bude plně vyhovovat všem požadavkům US GAAP. Zároveň XYZ-CZ přestane spadat pod XYZ-D, a místo toho své výsledky začne posílat přímo XYZ-H. A také, aby to nebylo příliš jednoduché, finanční zprávu nebude sestavovat jen ročně, ale každý měsíc.

V účetním oddělení XYZ-CZ vypukla panika.

Ale tím požadavky XYZ-H neskončily.

Protože si controlling rozhodl vykládat ASC 105-10-05-1 až 5 striktně, nařídilo XYZ-CZ, aby se místo „adjusted local GAAP“ začal používat US GAAP jako „primary accounting system“. Přeloženo do češtiny: XYZ-CZ musela přestat účtovat podle ČÚS a začít účtovat podle US GAAP. Přestože si většina čtenářů problémy s tímto spojené dokáže představit, firma Deloitte je v tomto článku sumarizuje.

Samozřejmě, pokud by (vedle požadavků matky) také měla vyhovovat českým zákonům, jediné východisko by bylo paralelní účtování (komplet se dvěmi nezávislými účtovými osnovami), kde se každý doklad (podle ČÚS), či každá transakce a událost (podle US GAAP) účtuje (minimálně) dvakrát, a to často k jinému dni a také v jiné hodnotě.

A jak už také bývá, protože se o místní legislativní požadavky příliš nezajímala, matka byla názoru, že se nová agenda zvládne bez problému, a to aniž by se musel navyšovat rozpočet účetního oddělení.

Účetní oddělení XYZ-CZ upadlo do deprese.

A pak se objevila ještě jedna komplikace.

Přestože byl expertem na českou legislativu, o US GAAP neměl finanční ředitel XYZ-CZ žádné podrobné znalosti. Protože čas podrobně prostudovat standardy US GAAP (asc.fasb.org) a související povinnosti (sec.gov/divisions/corpfin/cfreportingguidance.shtml) se krátil, rozhodnul se (poté přesvědčil matku, že nová agenda si přece jenom zaslouží nový rozpočet) obrátit se na externího poradce.

Za normálních okolností, jediné, co by poradce mohl konstatovat, je že požadavky matky jsou v naprostém souladu nejen s požadavky ASC 105-10-05-1 až 5, ale také zákonů jako Securities and Exchange Act, či Sarbanes-Oxley. Proto, pokud se má také vést české účetnictví, jediná možnost než paralelní účtování není.

Naštěstí, okolnosti XYZ-CZ nebyly normální.

XYZ-CZ sice sídlila na území České republiky a zde pouze řídila svou hlavní činnost (výstavba projektů), která se ale fyzicky odehrávala mimo území ČR.

Mimo jiné to znamenalo, že (přestože proudily přes české účty) všechny příjmy a většina výdajů (potažmo nákladů) XYZ-CZ nebyly v českých korunách. Dále to znamenalo, že u všech projektů (kvůli požadavkům na interní kontrolu) se sledovala informace mnohem většího rozsahu, než je běžná praxe při aplikaci českých předpisů. Proto, přestože firma podle US GAAP „neúčtovala“, informace nutné k sestavení zprávy vyhovující požadavkům US GAAP už sledovala.

Jinak řečeno, místo aby se musel implementovat nový účetní okruh či systém, stačilo informace nutné k sestavení zprávy podle US GAAP čerpat z toho, který už existoval.

Další pozitivum bylo, že tyto informace se (opět kvůli požadavkům na interní kontrolu) sledovaly už od založení firmy. Proto k vytvoření první zprávy podle US GAAP (americké SEC obecně vyžaduje pět let historických dat) nebyla nutná žádná zpětná rekonstrukce.

Jediný technický zádrhel byl, že se tato informace nesledovala z titulu ČÚS, a proto se nemohla čerpat přímo z účetních systémů, ale to byl jen detail.

Jediný skutečný problém byl, že ta část XYZ-CZ, která se projektovou výstavbou nezabývala, žádné dodatečné informace nesledovala.

U této části se účtovalo jen proto, aby se vyhovělo minimálním požadavkům české legislativy. Z pohledu US GAAP proto chybělo (například) účelové členění nákladů, určité položky (především majetku) byly oceněné jinak než měly být, kurzové rozdíly byly úplně jiné, atd.

Naštěstí tato část XYZ-CZ představovala necelé 1% její celkové činnosti, a největší jedna položka (kurzové rozdíly) se mohla upravit poměrně jednoduchým „adjustmentem“.

Zvolený postup podrobněji

Pro ty čtenáře, které takové podrobnosti zajímají, popisuji zvolený postup podrobněji.

Na konci každého období (v tomto případě měsíce) se začalo u účetní závěrky podle ČÚS.

Jako první krok se z této závěrky „vyloupla“ ta část XYZ-CZ, která se věnovala projektové výstavbě. K této části se pak vytvořila finanční zpráva, odpovídající požadavkům ASC 105-10-05-1 až 5. Informace k tomu nutné se čerpaly z interního okruhu.

Druhým krokem se zbývající závěrka (vztahující se především na kancelář a administrativní činnost) upravila (pomocí tzv. „adjustments“) tak, aby se odstranily nejvýznamnější rozdíly mezi ČÚS a US GAAP.

Třetím krokem (protože se české účetnictví vedlo YTD, neboli kumulativně) bylo sestavení měsíční výsledovky (další požadavek matky).

Posledním krokem bylo spojení těchto dvou zpráv (podobnou metodikou jako se používá při konsolidaci), čímž opět vznikla jedna finanční zpráva, tentokrát podle US GAAP.

Přestože tato zpráva nebyla 100% konzistentní s požadavky ASC 105-10-05-1 až 5, vzniklé rozdíly se vztahovaly na necelé 1% ekonomické činnosti celého subjektu. Proto bylo možné konstatovat, že se naplnily požadavky ASC 105-10-05-1 až 6 (s tím, že odstavec 6 umožňuje přehlídnout bezvýznamné rozdíly).

Nakonec (jako takový malý bonus), protože zvolený postup nebyl zdaleka tak náročný (na lidské zdroje), jako se původně odhadovalo, v nově schváleném rozpočtu dokonce zbyly rezervy.

 

Výběr příkladu

Samozřejmě, u „typické“ firmy rozdíly mezi ČÚS a US GAAP/IFRS nepovedou k takto dramatické změně ve výsledku hospodaření.

Proč jsem tedy nezvolil jako příklad nějakou „typickou“ firmu?

Především proto, že „typické“ firmy neexistují.

Každá firma jako každý člověk je unikátní. Každá firma má vlastní lidi, vlastní kulturu, vlastní specifika. Při aplikaci US GAAP (a do menší míry IFRS) jedenz úkolů účetního je tuto unikátnost zdůraznit, nikoli potírat.

Asi bylo možné vybrat nějakou průměrnou firmu. Ale koho by bavilo číst takový článek?

Ale vážně, přestože jsou velké, tyto rozdíly nejsou zdaleka největší. Zároveň, jejich dopad na samotnou firmu nebyl příliš dramatický, na rozdíl od jiných firem, kde i menší rozdíly mohou být otázkou života a smrti.

Ale možná nejdůležitější je, že výběr vhodného kandidáta pro příklad je překvapivě náročný.

Povinnost sestavovat účetní závěrku podle českých předpisů se vztahuje na „účetní jednotky" (obvykle právnické osoby). Povinnost sestavovat finanční zprávu podle IFRS či US GAAP se však vztahuje na tzv. „economic entity“.

Problém je, že taková ekonomická entita se může skládat ze stovek (tisíců) jednotlivých právnických osob působících v desítkách (stovkách) zemí.

Například, řekněme, že firma XYZ (jiná firma XYZ než ta v příkladě) podniká ve třech zemích: A, B a C.

Co se její právní struktury týče, v každé zemi má jednu dceru, která je samostatnou právnickou osobou: XYZ-A, XYZ-B a XYZ-C.

XYZ-Holding (100% vlastník všech třech dcer) sídlí ve čtvrté zemi (D), kde se však zabývá jen administrativní činností.

Nakonec, přestože sídlí v zemi D, akcie a dluhopisy XYZ se obchodují v zemi E.

Z právního hlediska závěrky podle národních předpisů sestavují XYZ-A, XYZ-B, XYZ-C a (případně) XYZ-Holdings.

Z hlediska IFRS/US GAAP však právní forma není rozhodující. Rozhodující je ekonomická povaha.

Ekonomická povaha firmy je, že se zabývá třemi činnostmi: M (maloobchodní prodej nakoupeného zboží), V (výroba a prodej vlastních výrobků), S (poskytování služeb).

Podle IFRS/US GAAP se proto tvoří jedna konsolidovaná zpráva pro XYZ. Součástí této zprávy je informace o segmentech XYZ-M, XYZ-V, XYZ-S (plus případně XYZ-Holding neboli tzv. „all other“).

Nebo konkrétně, protože povinnost vést účetnictví je národní, XYZ-A, XYZ-B, XYZ-C sestavují účetní závěrky podle národních předpisů zemí A, B a C.

Aby měla jistotu, že postupuje v souladu s těmito zákony, nejenže používá samostatní účetní okruh pro každou zemi, ale personálně ho obsadí lidmi, kteří jsou experti na danou problematiku.

Mimochodem, přestože to není vyloučené, je poměrně nepravděpodobné, že osoba, která je expertem na legislativní úpravy zemi A, bude mít stejnou úroveň expertízy ve vztahu k úpravě zemí B, C, D a E.

IFRS/US GAAP však zákony nejsou (přestože zákon jejich aplikaci často vyžaduje) a proto vyžadují poněkud jiný přístup.

Proto XYZ vytvoří pátý okruh, který rovněž obsadí experti, ale tentokrát ne na zákony zemí A, B, C a D, nýbrž na standardy IFRS či US GAAP, a případně zákony země E (kde se akcie či dluhopisy firmy skutečně obchodují).

Nakonec, protože ani národní předpisy ani IFRS/US GAAP nemusí sledovat veškeré informace nutné k řízení podniku, firma také může vytvořit šestý okruh, kde se sledují náklady na výrobu, pořízení majetku, dodavatele, odběratele a jiné ERP záležitosti, které zajímají vedení většiny firem.

Tímto nechci naznačovat, že vedení každé firmy zvolí tuto cestu. Některým firmám stačí jeden okruh a Excel. Co se tím snažím naznačit, je, že najít jeden úplně stejný subjekt, který vedle sebe tvoří jak závěrku podle národních předpisů, tak zprávu podle IFRS/US GAAP, není jednoduchý.

Ano, pravdou je, že existuje poměrně mnoho subjektů, které konvertují svou národní závěrku na „závěrku podle IFRS“. Pak existuje nějaké, které primárně „účtují“ podle US GAAP, a na základě tohoto sestavují národní závěrku. Nakonec, existuje i možnost, že firma může (alespoň zde v Čechách) „účtovat“ podle IFRS místo národních předpisů.

Ale stejně naráží na potíže.

1. za normálních okolností, firma, která účtuje podle ČÚS a pak převádí na „US GAAP“ či „IFRS“, nepostupuje v souladu s ustanoveními ASC 105-10-05-1 až 6 či IAS 8.7 až 12. Firmy, které porušují standardy, jít příkladem nemohou.

2. „účtování“ podle US GAAP není v souladu s právními předpisy České republiky. Proto, pokud firma primárně vede US GAAP, a pak na tomto základě staví českou závěrku, porušuje zákon. Firmy, které porušují zákon, jít příkladem nemohou.

3. pokud firma sestavuje zprávu podle IFRS (na základě zákona 563/1991, §23a (2)), aby tato zpráva byla srovnatelná se závěrkou podle ČÚS, muselo by se jednat o firmu, která se skládá z jen jedné právnické osoby (účetní jednotky). Bohužel, takto malé firmy jít příkladem také nemohou.

4. přestože to zákon (563/1991, §19a) připouští, pokud by se firma rozhodla „účtovat“ podle IFRS, podle zákona (586/1992 § 23 (2) a) by stejně musela odstraňovat veškerý vliv IFRS. Takové firmy by jít příkladem pravděpodobně mohly, ale bohužel, jsem na žádnou takovou zatím nenarazil.

Proto, abych nesrovnával jablka a hrušky, příklady musím čerpat z těch firem, které se rozhodly sestavovat zprávu podle IFRS/US GAAP na úrovni účetní jednotky (právnické osoby). Protože takových firem je skutečně málo, výběr vhodných příkladů je krátký.

Zpráva v českém jazyce

XYZ-CZ

 

Výsledovka

 

Za rok který skončil 31.12.2011

 

Hlavní činnosti

 

Výnosy

792,476,618

 

Výrobní náklady

(626,811,032)

 

Hrubý zisk

165,665,587

Odbyt, správa a obecní náklady

 

Rozvoj obchodování

(378,867)

 

Platy a mzdy

(2,432,650)

 

Rozvoj zaměstnanců

(50,572)

 

Cestovné a reprezentace

(310,173)

 

Profesní služby

(112,435)

 

Telekomunikace a neskladovatelné dodávky

(382,538)

 

Kancelářské zařízení a údržba

(95,014)

 

Odpisy

(75,558)

 

Pronájem

(866,343)

 

Pojištění

(261,704)

Vedlejší činnosti

 

Výnosové úroky

313,833

 

Nákladové úroky

(41,739)

 

Daně a poplatky

(2,147)

 

Ostatní náklady

(39,525)

 

Kursové ztráty

(250,157)

 

Bankovní poplatky

(45,143)

Výsledek před zdaněním

160,634,854

 

Daňové náklady

(20,219,112)

Výsledek po zdanění

140,415,742

   

XYZ-CZ

ROZVAHA

Ke dni 31.12.2011

Běžný majetek

 

Peníze

369,644,207

 

Časové rozlišení

681,409

Dlouhodobý majetek

 

 

Hmotný majetek

377,732

 

Nehmotný majetek

65,935

 

Probíhající kontrakt

134,474,814

Majetek celkem

505,244,098

Krátkodobé závazky

 

Závazky z obchodního styku

352,643,112

 

Platy a mzdy

181,774

 

Sociální zabezpečení

164,131

 

Daně a poplatky

71,319

 

Časové rozlišení

869,858

Dlouhodobé závazky

 

Odložené daně

20,219,112

 

Rezervy

11,903

 

Závazky ke spřízněným stranám

146,866

Závazky celkem

374,308,076

Majitelský podíl

 

Vložený kapitál

274,675

 

Nerozdělený zisk

140,294,151

 

Úpravy

(9,632,816)

Závazky a kapitál celkem

505,244,086

   











Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 25.Sep.2016 | Design: Frkal.com