Začíná boj o podobu světových účetních systémů1

11.7.2002

Od roku 2005 budou muset všechny významné společnosti přejít na mezinárodní účetní standardy. Budou jednotné? Jak budou vypadat?

Titulní stránky novin jsou, vedle obvyklých nehod a politických skandálů, plné článků o firmách jako Enron (jejíž krach se stal největším bankrotem všech dob), WorldCom (která se přiznala k největší účetní chybě v moderních dějinách), Adelphia (jejíž vedení používalo firemní pokladnu jako svoje osobní prasátko), Xerox (která se kvůli účetním machinacím ocitla na pokraji krachu), nebo Andersen (v jedné době nejlepší auditor světa, který je dnes odsouzený za trestný čin maření vyšetřování). Společným jmenovatelem těchto skandálů, které ohrožují fungování moderního světa, je účetnictví. To najednou už není nudný obor stranou zájmu veřejnosti. Dostalo se do centra pozornosti. Je terčem kritiky, ale současně se k němu upínají naděje.

Důvěra v účetnictví a v informace, které poskytuje, je základem, na kterém je postaven kapitálový trh (a nakonec i bankovnictví, protože bankéři také potřebují spolehlivé informace). Bez důvěry investoři nebudou investovat. Bez investic firmy nedostanou kapitál. Bez kapitálu firmy nemohou fungovat. Bez firem lidé nebudou mít žádnou práci, a od koho co kupovat. Bez důvěry je hospodářství mrtvé.

V ČERVNU EVROPSKÁ RADA MINISTRŮ RATIFIKOVALA návrh Evropské komise, podle kterého v EU budou muset všechny firmy obchodované na veřejných trzích (včetně všech českých) od roku 2005 používat IFRS (International Financial Reporting Standards, neboli Mezinárodní standardy pro finanční reportování).

Vzhledem k tomu, že v té době Česká republika s největší pravděpodobností bude členem Evropské unie, IFRS se v roce 2005 stanou také českým účetním systémem (pokud nebudeme mít odklad). V současné době musí pracovat povinně podle českých standardů. Vládní návrh zákona o účetnictví, který by měl platit od příštího roku, má všem podnikům umožnit přechod na “mezinárodně uznávaný účetní systém” (myšleno IFRS, nebo US GAAP), pokud budou chtít. Pro konsolidované jednotky by mělo být používání IFRS nebo US GAAP povinné. Pokud tento návrh projde, půjde o velký krok ke vzniku skutečně funkčního hospodářského systému.

Přechod na IFRS bude pro české firmy představovat značnou práci a další obtíže. Největší změnou bude, že nový systém vyžaduje, aby firmy investorům poskytly pravdivý a věrný obraz svého podnikání. Vedení, které není zvyklé poskytovat takovéto pravdivé informace, bude mít s přechodem na IFRS značné potíže.

Celkový dopad však bude jednoznačně pozitivní, protože konečně vytvoří základ, na kterém se bude moci vybudovat skutečně funkční kapitálový trh. Ten je pro veřejnost zatím spíš nejapným vtipem. Za hlavní důvod nefunkčnosti kapitálového trhu považuji že současné české účetní standardy nebyly vytvořeny za účelem poskytování informací investorům, a tak se na informace, které poskytují, nedá spoléhat. To se s příchodem IFRS změní. České firmy budou muset vykazovat úplné a pravdivé informace, ale za odměnu bude v České republice existovat kapitálový trh, který jim umožní získat kapitál jinde než pouze u bank.

JAK SOUVISÍ KRACHY amerických firem a přechod na mezinárodní účetní standardy v Evropě? Jednoduše: standard IFRS je velmi podobný americkému účetnímu systému, který používaly všechny zmíněné americké firmy. Je to systém známý jako US GAAP (US Generally Accepted Accounting Principles neboli Americké všeobecně uznávané účetní zásady). Je tedy namístě otázka: když US GAAP umožnil firmám lhát, krást a podvádět, nedovolí jim IFRS totéž? Vždyť oba systémy jsou téměř identické… proč se tedy vzdávat našich účetních standardů a přejít na nový systém?

US GAAP nedovolil firmám lhát, krást a podvádět. Aby to jejich manžeři dokázali, museli jeho pravidla porušit.

Přes rozruch způsobený Enronem, WorldComem, Andersenem a dalšími se často zapomíná na jeden základní fakt. I přes urputnou snahu vedení firem, auditorů, investičních bankéřů a analytiků využít všechny dostupné skuliny v pravidlech, museli nakonec pravidla porušit aby byli schopní podvést své investory. V několika případech pravidla vysloveně neporušili, ale překroutili tak, že porušili základní zásadu, na které jsou pravidla postavená: pravdivě popisovat ekonomickou realitu. Podle amerického pojetí spravedlnosti je toto stejné, jako kdyby pravidla porušili. Jiná otázka je, jak dopadnou žaloby. Protože v Americe o těchto věcech rozhodují poroty, které jsou nevyzpytatelné, budeme se muset nechat překvapit.

Tyto skandály tak možná svědčí o zkorumpovatelnosti auditorů a o nedostatku dohledu nad vedením firem ze strany správních rad, ale rozhodně nesvědčí o nekvalitních účetních standardech.

IFRS dnes používá jako svůj primární účetní systém pouze přibližně 300 firem, a většina z nich pouze několik let. Toto je příliš malý vzorek a příliš krátká doba na hodnocení. Na druhé straně, US GAAP používá přes 10,000 firem více než 70 let. To je dost na to, aby se zjistilo, zda tento systém v praxi funguje, nebo ne.

PROČ NE GLOBÁLNĚ? Dřív bylo řečeno, že IFRS a US GAAP nejsou dva systémy, ale dvě interpretace jednoho systému, zásadně odlišného od standardů národních. Podle teorie je tomu skutečně tak. Hlavní rozdíly mezi národními standardy a US GAAP / IFRS je, že ty druhé jsou tvořeny soukromými institucemi. Další rozdíl je, že národní systémy se snaží zkombinovat reportování pro stát (hlavně pro účel vykázaní daňové povinnosti) a reportování pro investory. US GAAP / IFRS se o daňové otázky nezajímají a jsou zaměřeny pouze na investory. Třetí rozdíl je, že národní systémy jsou zaměřeny na postup (říkají účetním, jak by měli účtovat), zatím co US GAAP / IFRS jsou zaměřeny na výsledek (účetní může účtovat jak si přeje, pokud konečným výsledkem jsou úplné a pravdivé informace).

Z praktického hlediska jsou však IFRS a US GAAP dva různé účetní systémy. To také znamená, že i přes slovo „mezinárodní“ v názvu se IFRS nemohou považovat za světový účetní systém.

Důvod je prostý. Amerika si to nepřeje. I přes prasknutí internetové a telekomunikační spekulativní bubliny, i přes krach firem Enron a Adelphia, i přes zánik firmy Andersen, i přes skandály kolem WorldCom a Xerox jsou Američané stále přesvědčení o tom, že jejich účetní systém je nejkvalitnější systém na světě. Tvrzení že opak je pravdou, není podloženo fakty. Za prvé, pouze kolem 300 firem používá IFRS, zatím co US GAAP používá přes 10 000 firem. Za druhé, skandály kolem firem ABB, Lernout & Hauspie a Vivendi ukazují, že i evropské firmy umí podvádět. Za třetí, studie, která se dívala na firmy kotované na německém Neur Markt ukázala, že firmy, které používají IFRS, porušují pravidla mnohem častěji než firmy, které používají US GAAP.

Co nám je do toho, co si Amerika přeje, nebo nepřeje? Bohužel, americký kapitálový trh je větší než všechny kapitálové trhy celého zbytku světa dohromady, a je to místo, kam většina investorů světa chodí kupovat a prodávat své akcie. Z praktického hlediska, pokud sebevětší firma není kotovaná v Americe, v očích investorů není skutečně významná.

Američané nejsou ochotní, navzdory nátlaku ze strany EU, bez úprav IFRS přijmout. Důvodem je hlavně možnost účetní standardy politicky ovlivňovat.

Nedůvěryhodný je už způsob, jakým IFRS Evropská unie přijala. EU si ponechává možnost jednotlivá pravidla „potvrzovat“, a přijmout pouze ty standardy, které jsou politicky přijatelné (toto potvrzování je ve formě tzv. endorsement mechanism ). Vláda každé země v EU tedy může dohlížet na nové standardy a zajistit, aby neobsahovaly "podstatné nedostatky", které neberou v úvahu "prvky specifické pro prostředí EU".

Jak si Evropská komise tuto intervenci konkrétně představuje, neupřesňuje. Říká však, že pouze ty IFRS, které projdou potvrzením, budou použitelné v EU.

Dalším problémem je ohrožení nezávislosti tvůrce IFRS. Je jím Výbor pro mezinárodní účetní standardy (IASB neboli International Accounting Standard Board). Ta je dnes nezávislou organizací, jejíž příjmy plynou hlavně z prodeje IFRS. EU však, podle vyjádření člena Evropské komise Karla Van Hulle nepovažuje za vhodné za svá účetní pravidla platit. Pokud EU za IFRS nebude platit, IASB přijde o své příjmy. Jednak pokud EU dostane IFRS zdarma, bude je chtít zdarma každý. Navíc, IFRS budou, jako každý jiný zákon EU, k dispozici na internetu.

IASB tak přijde o přímý zdroj financování a bude muset spoléhat na „nepřímé“ dotace od států (Van Hulle naznačil, že EU svou neochotu za práci IASB přímo zaplatit vynahradí dotací) a příspěvky od firem a účetních organizací. Protože takovéto dary nikdy nepřichází bez háčků, IASB ztratí poslední zbytky nezávislosti, které jí zbudou poté, co jednotlivé standardy budou „potvrzené“.

EU si tedy buduje možnosti zasahovat do práce IASB, pokud IFRS nebudou vyhovovat představám evropských politiků.

Právo rozhodnout, jaký účetní systém se bude v USA používat, má Americká Komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission, SEC). Podle té jsou US GAAP i přes poslední skandály kvalitní účetní systém. Je o ní také známo, že účetní pravidla ovlivňovaná politickým procesem nepovažuje za spolehlivá. Je tak jisté, že dokud IFRS budou ovlivňovány evropským politickým procesem, pro Američany nebudou akceptovatelné.

SEC dnes umožňuje firmám, které používají IAS (nebo jiné účetní standardy) vstup na americký kapitálový trh, ale klade si za podmínku tvorbu úprav (reconciliation). V těchto úpravách se vysvětlují vybrané rozdíly mezi US GAAP a systémem, který firmy používají. Cizí firmy mají samozřejmě také možnost rovnou vést své účetnictví podle US GAAP. V tomto případě SEC žádné úpravy nevyžaduje.

JAK BUDOU US GAAP OVLIVŇOVAT vývoj IFRS, a potažmo práci českých účetních, kteří se IFRS budou muset brzy zabývat?

Oba systémy se budou ovlivňovat navzájem a budou se přibližovat do té doby, než se na konec sloučí. IFRS se však budou víc přibližovat US GAAP.

IFRS se pyšní tím, že používají tzv. zásadový přístup (principles based approach), na rozdíl od postupu podle pravidel (rules based approach), který údajně používají US GAAP. V tomto tvrzení je zrnko pravdy. US GAAP jsou složité, a skutečně obsahují velmi rozsáhlá a podrobná pravidla a návody na to, jak se tato pravidla mají interpretovat a aplikovat. Pouze člověk, který nezná US GAAP, by však tvrdil, že US GAAP jsou pouze sada pravidel, která se slepě aplikují. Pro správnou aplikaci US GAAP je znalost principů naprosto nezbytná. Na druhé straně, neznalost principů vede k většině chyb, kterých se lidé během práce s US GAAP dopouští.

Složitost US GAAP ale nevyplývá z toho, že Američané jsou zamilovaní do pravidel. US GAAP jsou složitá, protože business je složitý a právě proto, že je složitý, dovolit každému účetnímu popisovat ho, jak uzná za vhodné, by vedlo k chaosu. Příkladem je, když dvě ekonomicky srovnatelné firmy podají kapitálovému trhu finanční zprávy, které srovnatelné nejsou. To je pro kapitálový trh (a americkou Komisi pro cenné papíry) nepřijatelné. Právě na přání SEC začali tvůrci US GAAP přibližně před patnácti lety vydávat podrobná pravidla, která nejenom uváděla zásady, ale také poskytovala podrobný návod, jak mají být tyto zásady v praxi chápány.

IASB, tvůrce IFRS, už tento fakt dávno (přibližně od roku 1996) implicitně uznala. Jeden výsledkem je vznik Stálé komise pro interpretaci standardů (Standing Interpretations Committee, SIC). To je organizace, která IFRS interpretuje a jejíž interpretace se dají považovat za závazné. Její interpretace striktně vymezují, jak mají účetní individuální standardy aplikovat.

Dalším výsledkem je, že samotný IASB dnes vydává standardy, které jsou často stejně složité, nebo i složitější, než srovnatelné vyhlášky amerického Výboru pro finanční účetní standardy (Financial Accounting Standards Board, FASB), tvůrce US GAAP. Například standard IAS 37 (rezervy a dohadné položky), má 97 odstavců a 6566 slov. Je téměř třikrát delší a mnohem podrobnější než srovnatelná vyhláška US GAAP SFAS 5, která má 18 odstavců a 2286 slov.

ZÍSKEJTE NÁSKOK! IFRS se začínají podezřele podobat US GAAP. Co to znamená pro české účetní? Znalost dnešních US GAAP znamená znalost IFRS budoucnosti. Navíc, dnešní IFRS se bohužel stále velmi těžko aplikují, protože často chybí interpretace a podrobná pravidla. To otevírá prostor pro chyby. Aby se mohly aplikovat správně, je tak často nutné se odvolávat na jiné standardy. Jediné další standardy, které se mohou považovat za mezinárodně akceptovatelné, jsou US GAAP. Správná aplikace IFRS tedy vyžaduje znalost US GAAP.

Účetní, kteří tuto znalost získají co nejdříve, budou mít na trhu práce jednoznačně náskok před svými méně prozíravými kolegy.

Robert Mládek

IFRS a Amerika[2]

Kličem k efektivnímu kapitálovému trhu je, aby investoři byli vždy adekvátně informováni. To předpokládá jednak existenci rigorózních pravidel (US GAAP), jednak jejich skutečné dodržování "in letter and in spirit" (v písmu i v duchu).

Toto dodržování však vyžaduje víc než jenom dozor od SEC. Vyžaduje také existenci dostatečné infrastruktury, existenci školených a znalých lidí, kteří budou tato pravidla aplikovat (firemní účetní) a znalých nezávislých odborníků, kteří budou míru dodržování pravidel posuzovat (auditoři).

Adekvátní infrastruktura dále vyžaduje existenci spravedlivého a účinného právního řádu a existenci nezávislých soudů, které jsou si schopny dodržování pravidel (od všech zúčastněných stran, včetně SEC) vynutit.

Jedna z hlavních námitek, které SEC vůči IFRS má, je právě to, že (na mezinárodní úrovni) chybí tato infrastruktura. Bez ní nemůže být zaručeno dosažení základního cíle IFRS: poskytovat věrný a pravdivý obraz.

V Americe jsou účetní, kteří mají dlouholetou praxi při aplikování US GAAP a auditoři, kteří mají dlouholetou praxi při dohlížení na tuto aplikaci. V Americe také existuje soudní systém, kde poroty (sestavené z náhodně vybraných běžných občanů) nejenom rozhodují o vině či nevině, ale také o výši odškodného. A sama SEC má dlouholetou historii trestání lidí a firem, kteří pravidla porušují. Ale přesto všechno se každý rok najde mnoho firem, které překrucují nebo dokonce přímo porušují účetní pravidla, firem, které SEC lžou, a které svým počínáním způsobují svým investorům mnohomiliardové škody.

SEC má plné právo mít obavy o to, jak se budou IFRS aplikovat v zemi, kde hrozba soudního postihu je spíš podnětem k smíchu, než k obavě. Na druhé straně jak američtí akcionáři, tak i SEC mají plné právo zažalovat jakoukoliv firmu, která obchoduje své akcie na amerických kapitálových trzích. Podle amerického práva se soudní žaloba může podat tam, kde vznikla škoda. Obavy z nevynutitelnosti IFRS proto nejsou opodstatněné.

SEC vadí, že IFRS jsou příliš všeobecné a flexibilní (to je mimochodem stejný argument, který použila, aby se zbavila Accounting Principles Board, předchůdce FASB, dnešního tvůrce US GAAP). Ale faktem zůstává, že IFRS nikdy nebudou (a ani by neměly být) stejně přísné a rozsáhlé jako US GAAP. Ty totiž řeší pouze problémy USA, zatímco IFRS musí řešit problémy celého světa.


Poznámky:

Poznámka 1:  Tento článek se poprvé objevil v týdeníku Ekonom, číslo 28 / 2002.

Poznámka 2:  Podrobnější článek na toto téma.











Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 30.Sep.2016 | Design: Frkal.com