Světové účetnictví III online Zpět na seznam

Rozvaha / závazky a vlastní kapitál[1]
The balance sheet / liabilities and equity

Rozdělení rozvahy poskytuje zajímavý pohled na odlišné chápání podstaty podnikání a potažmo účetnictví mezi anglosaským světem na jedné straně a germánským na straně druhé. V anglosaském pojetí jsou firmy považovány za ekonomické subjekty, které existují proto, aby vytvářely zisk. Proto čistě anglosaské účetnictví, jako například US GAAP,[2] vychází z tzv. finančního konceptu kapitálu.[3] V germánském pojetí jsou firmy považovány za společenské subjekty, které existují proto, aby vyráběly výrobky, poskytovaly služby a zaměstnávaly pracovníky. Proto většina národních systémů kontinentální Evropy (které byly historicky silně ovlivněné germánským myšlením) vychází z tzv. fyzického konceptu kapitálu.

Přestože tento rozdíl má na účetnictví vícero dopadů,[4] jeho vliv je zřetelný právě na rozvaze. Pokud se na firmy díváme z pohledu zisku, je logické rozvahu dělit na majetek (něco, co přinese v budoucnosti zisk), závazky (finanční zdroje na pořízení majetku bez vlastnického vztahu) a kapitál (finanční zdroje na pořízení majetku s vlastnickým vztahem). Na druhou stranu, pokud se na firmy díváme jako na výrobce výrobků, na poskytovatele služeb a tvůrce pracovních míst, je logické rozvahu rozdělit na aktiva (něco, co se může fyzicky používat na tvorbu výrobků, služeb a práce) a pasiva (něco, co se k tomu nehodí).[5]

Rozvaha / závazky
The balance sheet / liabilities

Závazky,[6] podle IFRS a US GAAP, jsou číselné vyjádření povinností účetní jednotky vůči jiným subjektům.[7]

Rozvaha / závazky / klasifikace
The balance sheet / liabilities / recognition
Vznik závazku
(liability recognition): závazek všeobecně vzniká v okamžiku transakce, nebo jiné události, kdy účetní jednotce vznikne povinnost, pravděpodobně[8] v budoucnu, převést majetek (třeba peníze), nebo poskytnout službu. Jinak řečeno, závazky, podobně jako majetek, všeobecně vznikají na základě historické události. Z toho však také vyplývá, že pokud žádná historická událost nenastala, závazek vzniknout nemůže.

U většiny závazků nenastávají žádné komplikace. Například pohledávka vznikne v okamžiku, kdy firma odebere zboží (výrobek nebo službu). Půjčka vznikne v okamžiku, kdy od banky (nebo jiného subjektu) převezme peníze. Leasing vznikne v okamžiku, kdy nad pronajatým předmětem získá kontrolu (nebo převezme rizika a výhody vlastnictví). U některých však ano. Například pokud firma na trh dodá vadný výrobek, pravděpodobně bude muset odškodnit ty, které výrobek poškodí.[9] Není však úplně jasné, na základě jaké události závazek vzniká. Vzniká v momentu prodeje vadného výrobku? A co kdyby firma o vadě v tom momentu nevěděla? Vzniká, až se o ní dozví? Nebo až vada způsobí škodu? Nebo až poškození firmu zažalují? Nebo až se firma dohodne o vyrovnání? Nebo až prohraje soudní proces? Nebo až vyčerpá všechny možnosti se odvolat? Bohužel, ani IFRS, ani US GAAP neposkytují jednu, jednoznačnou, systematickou a vždy správnou odpověď. Firmám proto (zatím)[10] nezbývá nic jiného, než na tuto a podobné otázky odpovídat (po dohodě s auditorem) ad hoc.

Zánik závazku[11] (liability derecognition): závazek zaniká v okamžiku, kdy: 1. dlužník zaplatí[12] a tímto činem je zbaven závazku, nebo 2. je zbaven závazku dohodou s věřitelem nebo (podle US GAAP) soudním konáním / (podle IFRS) ze zákona.[13]

In-substance defeasance: podle US GAAP a IFRS závazek nezaniká v případě, že se dlužník dohodne s třetí stranou, že tato strana se s věřitelem vyrovná.[14]

Kompenzace (offsetting): pokud se jedná o jednu účetní jednotku (jeden konsolidovaný celek), závazek s majetkem se podle US GAAP a IFRS kompenzovat nesmí.

Zápočet (offsetting):[15] pokud se jedná o dva, vůči sobě nezávislé subjekty, zápočet se (pokud splní určité podmínky)[16] podle US GAAP a IFRS provést smí.

Rozvaha / závazky / ocenění
The balance sheet / liabilities / measurement

Závazky se všeobecně oceňují v současné hodnotě budoucích peněžních toků, neboli v hodnotě, která vychází z „historické ceny“.[17]

Podle IAS 39 (odst. 47) se tyto požadavky vztahují na všechny závazky (kromě derivátů),[18] které se proto budou diskontovat a účtovat metodou amortizované ceny[19] (amortised cost). V praxi se podle IFRS však nediskontují běžné závazky z obchodního styku[20] (splatné do jednoho roku)[21] a jiné podobné položky, pokud rozdíl mezi současnou a nominální hodnotou není materiální.[22]

US GAAP má srovnatelné požadavky, až na to že, podle vyhlášky APB 21 (odst. 3) se následující položky diskontovat nemusí:[23]

1. Běžné[24] závazky z obchodního styku[25] (accounts payable / trade payables).

2. Vratné zálohy[26] (returnable / refundable deposits).

3. Nevratné zálohy[27] (non-returnable / refundable deposits).

4. Transakce mezi matkou a dcerou (transactions between parent and subsidiary).

5. Účty klientů u bank (client deposits at banks).

6. Transakce, kdy úrokové sazby jsou předepsané státem nebo regulátorem (transactions where interest rates are prescribed by the government or regulators).

A podle vyhlášky SFAS 5:

7. Rezervy a opravné položky[28] (provisions and allowances).

Rozvaha / závazky / vykazování
The balance sheet / liabilities / disclosure

Na rozdíl od majetku (který se standardně rozděluje na sub-klasifikace jako peníze, pohledávky, investice, hmotný majetek, atd.) pro závazky neexistuje žádná, tradicí daná struktura vykazování. Důvodem je, že firmy jsou různorodé. Například, pokud firma A nakupuje za hotové a od nikoho si nic nepůjčuje, žádné závazky vykazovat nemusí (protože je nemá). Pokud firma B nakupuje na fakturu, uzavírá úvěrové linky, půjčuje si od bank, vydává směnky a dluhopisy, uzavírá deriváty, může mít závazků mnoho.

US GAAP a IFRS jsou proto celkem flexibilní. Pokud firma vykáže všechny materiální závazky pod názvy, které lze považovat za rozumně popisné,[29] a pokud uvedou všechna důležitá fakta v příloze, dá se konstatovat, že postupují správně.

Například: 31.12.2005 firma XYZ svým dodavatelům dluží 100 000 Kč za zboží odebrané na fakturu. Jiným dodavatelům dluží 50 000 Kč na základě směnek, podepsaných při odběru zboží. Bance dluží 150 000 Kč splatné do jednoho roku a z 1 000 000 Kč úvěrové linky vyčerpala 25 000 Kč.

XYZ
Rozvaha
31.12.2005

-- atd. --

Krátkodobé závazky

Běžné závazky z obchodního styku, poznámka 23[30]

100

Směnky z obchodního styku, poznámka 23

50

Krátkodobá půjčka, poznámka 24

150

Vyčerpaná uvěrová linka (z €1 000 000 celkem), poznámka 25

125

Krátkodobé závazky celkem

425

-- atd. --


XYZ
Balance sheet
12/31/2005

-- etc. --

Current liabilities

Trade accounts payable, note 23

100

Trade notes payable, note 23

50

Short term loans, note 24

150

Line of credit (of €1 000 000 in total), note 25

125

Total current liabilities

425

-- etc. --

Pokud by tyto položky nebyly individuálně materiální, mohla by vykázat:

XYZ
Rozvaha
31.12.2005

-- atd. --

Krátkodobé závazky

Běžné závazky a směnky, poznámka 23

150

Krátkodobá půjčka a uvěrové linky, poznámky 24 a 25

275

Krátkodobé závazky celkem

425

-- atd. --


XYZ
Balance sheet
12/31/2005

-- etc. --

Current liabilities

Trade accounts and notes payable, note 23

150

Short term loans and lines of credit, notes 24 and 25

275

Total current liabilities

425

-- etc. --

Sloučit závazky z obchodního styku s půjčkami, protože se jedná o položky, které nemají stejný ekonomický charakter, se však nepovažuje za všeobecně akceptovatelné.[31]

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky
The balance sheet / liabilities / current liabilities

Krátkodobé závazky jsou závazky, které budou do jednoho roku (od dne závěrky) vcelku vyrovnané.

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / závazky z obchodního styku
The balance sheet / liabilities / current liabilities / accounts payable, trade payables

Závazky z obchodního styku[32] vzniknou v okamžiku,[33] kdy účetní jednotka od jiného subjektu odebere výrobek, zboží, materiál, službu, atd., a tím jí vznikne povinnost se vyrovnat. Není však podmínkou, že se musí jednat o nákup na „fakturu“.

Protože podle US GAAP a IFRS vždy bere ekonomická podstata přednost nad právní formou, mezi závazky z obchodního styku se mohou zařadit například směnky[34] (pokud se vystavily při nákupu zboží, výrobků nebo služeb),[35] splátky
(pokud poslední platba proběhne do jednoho roku), a jiné formy úvěrového nákupu[36] (credit purchase).

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / krátkodobé půjčky
The balance sheet / liabilities / current liabilities / short-term loans

Krátkodobé půjčky jsou půjčky splatné do jednoho roku. Jedinou účetní zvláštností u půjček je, že pokud průběžně platí smluvní[37] nebo případně tržní úrok,[38] jejich nominální hodnota se rovná jejich současné. Firma proto splní své účetní povinnosti tím, že půjčku vykazuje v nominální hodnotě a úrok promítá rovnou do nákladů (a případně ho časově rozliší).

Příklad 1: 1.1.2005 firma XYZ si půjčí 1 000 000 Kč od banky na jeden rok s tím, že bude platit kvartální úrok v (roční) výši 6 %.

1.1.2005

Peníze

1 000 000


 

Půjčka


1 000 000

Zaúčtování krátkodobé půjčky.


Cash

1 000 000


Loan


1 000 000

To record short-term loan.

1.4.2005

Nákladový úrok

15 000


 

Peníze


15 000

Zaúčtování nákladového úroku.


Interest expense

15 000


Cash


15 000

To record interest expense.

1.1.2006

Půjčka

1 000 000


Nákladový úrok

15 000


 

Peníze


1 015 000

Zaúčtování nákladového úroku a splacení půjčky.


Loan

1 000 000


Interest expense

15 000


Cash


1 015 000

To record interest expense and loan repayment.

Příklad 2: stejná situace jako v příkladě 1, kromě toho, že XYZ zaplatí úrok a jistinu dohromady.

1.1.2005

Peníze

1 000 000


 

Půjčka


1 000 000

Zaúčtování krátkodobé půjčky.


Cash

1 000 000


Loan


1 000 000

To record short-term loan.

1.4.2005

Nákladový úrok

15 000


 

Půjčka


15 000

Zaúčtování nákladového úroku.


Interest expense

15 000


Loan


15 000

To record interest expense.

1.1.2006

Nákladový úrok

15 000


Půjčka

1 060 000


Půjčka


15 000

 

Peníze


1 060 000

Zaúčtování nákladového úroku a splacení půjčky.


Interest expense

15 000


Loan

1 060 000


Loan


15 000

Cash

1 060 000

To record interest expense and loan repayment.

Jediná další povinnost spojená s půjčkami je, že se musí adekvátně popsat v příloze.[39]

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / krátkodobé směnky
The balance sheet / liabilities / current liabilities / short-term notes

Pokud směnka (nebo podobný finanční nástroj) vznikne z obchodního styku (při pořízení zboží, výrobku nebo služby), zachází se s ní stejně jako s běžným závazkem.[40]

Pokud směnka (nebo podobný finanční nástroj) vznikne z finanční operace (při půjčení peněz), a pokud platí vyslovenou úrokovou sazbu[41] (explicit interest rate), zachází se s ní stejně jako s krátkodobou půjčkou.

Pokud směnka však neplatí vyslovený úrok, zachází se s ní takto:

Příklad 1: 1/1/2005 firma XYZ prodala firmě ABC roční směnku s nominální hodnotou $100 000 s nulovým kupónem za $94 340. Z faktů transakce[42] vyplývá, že implicitní úroková sazba[43] (implicit interest rate) je 6 % [94 340 = 100 000 / (1 + 6 %)].[1]

1/1/2005

Peníze

94 340


Diskont

5 660


 

Směnka


100 000

Zaúčtování krátkodobé půjčky.


Cash

94 340


Discount

5 660


Note


100 000

To record short-term loan.

3/31/2005

Nákladový úrok

1 415[44]


 

Diskont


1 415

Zaúčtování nákladového úroku.


Interest expense

1 415


Discount


1 415

To record interest expense.

12/31/2006

Nákladový úrok

1 415


Směnka

100 000


Diskont


1 415

 

Peníze


100 000

Zaúčtování nákladového úroku a splacení půjčky.


Interest expense

1 415


Note

100 000


Discount


1 415

Cash


100 000

To record interest expense and loan repayment.

Příklad 1a: pokud diskont není materiální (a proto se na rozvaze vykazovat nebude), je možné ušetřit si práci a případ účtovat jednodušeji.

1/1/2005

Peníze

94 340


 

Směnka


94 340

Zaúčtování krátkodobé půjčky.


Cash

94 340


Note


94 340

To record short-term loan.

3/31/2005

Nákladový úrok

1 415[45]


 

Směnka


1 415

Zaúčtování nákladového úroku.


Interest expense

1 415


Note


1 415

To record interest expense.

Atd.

Příklad 2: pokud se jedná o směnku (nebo jiný podobný finanční nástroj) se splatností do jednoho roku, firma sice metodu efektivního úrokové sazby[46] (effective interest method) používat nemusí, ale může.[47]

Ob.

Diskontní sazba

Směnka

Nákladový úrok


A

B = B(B+1) + C

C = A x B

1

1.47%*

94 340

1 384

2

1.47%

95 724

1 405

3

1.47%

97 129

1 425

4

1.47%

98 554

1 446


5 660

* 1.4673845% 

1/1/2005

Peníze

94 340


 

Směnka


94 340

Zaúčtování krátkodobé půjčky.


Cash

94 340


Note


94 340

To record short-term loan.

31/3/2005

Nákladový úrok

1 384


 

Směnka


1 384

Zaúčtování nákladového úroku.


Interest expense

1 384


Note


1 384

To record interest expense.

Atd.

Jedinou další povinností je, podobně jako u půjček, poskytnout adekvátní vysvětlení v příloze.

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / krátkodobé půjčky / úvěrové linky
The balance sheet / liabilities / current liabilities / short term loans / lines of credit

„Úvěrové linky“[48] jsou dohody, které firmám umožní (ale nevyžadují) čerpat úvěr. Z účetního hlediska je postup celkem jednoduchý. Firma vyčerpanou část vykáže na rozvaze (krátkodobě, pokud se peníze budou do jednoho roku vracet, jinak dlouhodobě), a v příloze popíše celkovou část k čerpání, plus všechny materiální podmínky spojené s čerpáním a další okolnosti linky.

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / deriváty
The balance sheet / liabilities / current liabilities / derivatives

Diskuse o derivátech se objevuje jinde.[49]

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / časové rozlišení
The balance sheet / liabilities / current liabilities / accruals

O časovém rozlišení se hovořilo v rámci diskuse o krátkodobém majetku.[50] Bylo by však namístě zde poskytnout nějaké další podrobnosti.

Nezasloužené výnosy (unearned revenue): pojem běžně používaný v Čechách, „výnosy příštích období“ často slouží jako překlad anglického pojmu „unearned revenue“. Výnosy příštích období však spíš (věcně) odpovídají pojmu „deferred revenue“ (odložené výnosy). Důvodem je, že unearned revenue vzniká v situaci, kde firma získá peníze (nebo jiné prostředky) dříve, než si je zaslouží.

Například, pokud by firma A zaplatila firmě B €1 000, aby si rezervovala stroj, který odebere později, jedná se peníze,[51] které firma B sice realizovala (protože je vyinkasovala), ale nezasloužila (protože stroj ještě nedodala). Podle IFRS a US GAAP je však nezbytně nutné, aby přijaté prostředky byly jak realizované (realized), tak zasloužené[52] (earned), než je příjemce smí klasifikovat (recognize) jako výnos (revenue).

Při aplikaci US GAAP je obzvláště důležité hledět na správnou sémantiku. Důvodem je, že americká Komise pro cenné papíry interpretuje[53] US GAAP tak, že firmy mají povinnost tuto položku „řádně“[54] označit, aby se vyvarovaly případného obvinění z nedodržení US GAAP.

Odložené položky (deferred items): odložené položky jsou (pokud jsou pasivní),[55] podobné nezaslouženým výnosům. Rozdíl mezi nimi je, že nezasloužené výnosy vznikají oproti skutečným příjmům, zatímco odložené položky vznikají oproti očekávaným příjmům.[56]

Například firma C prodá firmě D zboží na splátky. V okamžiku prodeje firmě C vzniká pohledávka (v hodnotě součtu splátek) a zároveň nárok na úrok (který se rovná rozdílu mezi součtem splátek a jejich současnou hodnotou).[57] Jak pohledávka, tak úrok byly (technicky) realizované (s tím, že firmě D vznikla povinnost splátky odvést, zatímco firmě C vznikl nárok na tyto splátky), ale zatím firma C žádné peníze nezískala. Proto tyto odložené výnosy nebyly „výslovně“ realizované. Z účetního hlediska sice není žádný zásadní rozdíl mezi „nezaslouženými“ a „odloženými“ výnosy, ale, protože by se měly (pokud jsou materiální) vykazovat zvlášť,[58] měly by se také zvlášť účtovat.

Výdaje příštích období (accrued expenses): IAS 37[59] odst. 11 b definuje výdaje příštích období[60] jako: „závazky zaplatit za zboží, výrobky nebo služby, které byly přijaty nebo poskytnuty, ale které nebyly zaplaceny, fakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem včetně částky dlužné zaměstnancům (například související s dovolenou). Ačkoliv je občas nutné odhadnout částku nebo načasování výdajů příštích období, nejistota je podstatně nižší než u rezerv“. V praxi se do této klasifikace obvykle zahrnují následující položky (seznam není vyčerpávající):

 Mzdy a platy[61] (wages and salaries)

 Částky vybírané za jiné subjekty[62] (agency accounts neboli withholdings)

 Splatné úroky (interest payable)

 Splatná daň[63] (taxes payable)

 Splatné dividendy[64] (dividends payable)

Dohadné položky[65] se nepovažují za samostatnou klasifikaci podle IFRS a US GAAP. Místo toho spadají pod výdaje příštích období. V každém případě, protože se jedná o částky, které se musely odhadnout, vztahují se na ně pravidla týkající se události po dnu závěrky.[66] V praxi, pokud je například nutné odhadnout nějaký náklad, firma to učiní. Jednou jak se náklad upřesní, opraví dřívější odhad.

Například: 31.12.2005 (konec fiskálního roku) firma odhadne (na základě elektroměru), že během prosince spotřebovala elektřinu v hodnotě €12 250. Konečné vyměření však dostane až 15.1.2006 v hodnotě €12 325.

31.12.2005

Náklad: elektřina

12 250


Závazek z obchodního styku[67]


12 250

Zaúčtování spotřeby elektřiny.


Expense: electricity

12 250


Accounts payable


12 250

To record electricity used.

15.1.2006

Závazek z obchodního styku[68]

12 250


Náklad: elektřina


12 250

Náklad: elektřina

12 325


Závazek z obchodního styku


12 325

Zaúčtování opravy dohadného nákladu.


Accounts payable

12 250


Expense: electricity


12 250

Expense: electricity

12 250


Accounts payable


12 250

To record correction or prior-period estimate.

Protože se jedná o odhad, firma má právo ho upřesnit až do dne vydání výroční zprávy (často až tři měsíce po skončení fiskálního roku). Pokud se odhad nestihne upravit do tohoto dne, může se o něj upravit počáteční stav nerozděleného zisku[69] v dalším období[70].

Aktivní dohadné položky by (teoreticky) vznikat neměly.[71] Pokud ano (například, pokud by firma nestihla přesně spočítat, kolik jí zákazníci dluží), tato „dohadná položka“ by se neměla zahrnout do časového rozlišení,[72] kromě v případu, kdy se jedná o pohledávku za tzv. ostatními výnosy (úrok, nájemné, dividendy, atd.). Pokud se jedná o řádný výnos (ze standardního prodeje zboží, výrobků nebo služeb), „dohadná položka“ se vykáže jako součást běžných pohledávek.[73]

Rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / ostatní krátkodobé závazky
The balance sheet / liabilities / current liabilities / other current liabilities
Krátkodobá část dlouhodobého závazku
(current portion of long-term debt): pokud se část dlouhodobého závazku bude splácet do jednoho roku, tato část se vykazuje mezi krátkodobými závazky.

Vypověditelný dlouhodobý závazek (callable long-term debt): pokud věřitel má právo (na vlastní rozhodnutí) dlouhodobý závazek vypovědět, závazek se vykazuje krátkodobě.

Dlouhodobý závazek, u kterého byly porušené podmínky (long-term debt on which covenants have been breached): pokud dlužník poruší významné podmínky[74] spojené s dlouhodobým závazkem, závazek se vykazuje krátkodobě.

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities

Dlouhodobé závazky jsou závazky, které nebudou do jednoho roku (ode dne účetní závěrky) vcelku vyrovnány.

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / dluhopisy
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / bonds (debentures[75])

Dluhopisy jsou nejběžnějším[76] druhem dlouhodobého financování u firem, které reportují podle US GAAP.[77] Tento způsob financování se však stává rozšířený i v kontinentální Evropě.[78] Podle statistik EMCC[79] v roce 2001 banky stále poskytovaly 81.9 % cizího kapitálu v Evropě. Podle statistik Bundesbank[80] však emise dluhopisů (i v zemi s jednou z nejsilnějších tradicí bankovního financování) rostou téměř geometrickým tempem.[81] Pokud se situace bude nadále vyvíjet podobně (což se dá rozumně předpokládat), evropské firmy brzy budou (alespoň z pohledu jejich financování) k nerozeznání od svých amerických protějšků.

Naštěstí z účetního hlediska dluhopisy (pokud nemají žádné zvláštní vlastnosti)[82] jsou jednoduché. Kromě toho, že se musí adekvátně popsat v příloze,[83] stačí za-účtovat jejich současnou hodnotu, a rozdíl mezi ní a nominální hodnotou (pokud nějaký je) amortizovat metodou efektivní úrokové sazby.[84]

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / dluhopisy / základní druhy dluhopisů
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / bonds / basic bond types

Dluhopisy mohou mít různé vlastnosti.[85] Zde je příklad nejběžnějších:

Nezajištěné dluhopisy (unsecured neboli debenture bonds): dluhopisy, které nejsou zajištěny žádným konkrétním majetkem.

Zajištěné dluhopisy (secured bonds): dluhopisy, které jsou zajištěny nějakým konkrétním majetkem.

Dluhopisy zajištěné nemovitostí (mortgage bonds): dluhopisy zajištěné nemovitostí.

Dluhopisy, kde jistina je splatná najednou (term bonds): dluhopisy, kdy se jistina věřiteli splatí najednou v budoucnosti.

Dluhopisy, kde jistina je splatná postupně (serial bonds):[86] dluhopisy, kdy se jistina splácí postupně (jako součást splátky).[87]

Spravované dluhopisy (sinking funds): dluhopisy, které kombinují vlastnosti term a serial bonds. Emitent splácí jistinu postupně správci (trustee), který jí vyplatí věřitelům najednou.[88]

Dluhopisy s velmi nízkým úrokem (deep discount bonds): dluhopisy, které platí nízký úrok a které se proto prodávají s vysokým diskontem.

Bez-kupónové dluhopisy (zero coupon bonds): druh deep discount bonds, které neplatí žádný úrok.

Dluhopisy, které platí fixní úrok (fixed rate bonds): dluhopisy, jejichž kupón se nepohybuje.

Dluhopisy, které platí variabilní úrok (variable rate bonds): dluhopisy, jejichž kupón se pohybuje v závislosti na LIBOR, Fed Funds rate, Prime Rate, nebo na jiné tržní sazbě.

Dluhopisy na jméno (registered bonds): dluhopisy, kde firma má evidenci o jejich držitelích.

Dluhopisy na držitele (bearer bonds): dluhopisy, kde firma nemá evidenci o jejich držitelích.

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / speciální typy závazků

The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / special liability types
Upozornění:
podobně jako u podmínek,[89] i při účtování dluhopisů a podobných finančních nástrojů, které mají „speciální podmínky“ (kde se jedná o více než pouze klasický dluhopis nebo půjčku), je nezbytně nutné obrátit se pro pomoc na experta, který se nejenže vyzná v US GAAP a IFRS, ale také v zákoně a v požadavcích regulátora. Proto zde uvedená diskuse je jen a pouze orientační. V žádném případě není vyčerpávající a dostatečně podrobná, aby mohla sloužit jako základ pro správní účetní postup.

Vypověditelné dluhopisy (callable bonds): pokud dluhopis je vypověditelný ze strany věřitele, z pohledu věřitele je „callable“ (odvolatelný) a z pohledu dlužníka „puttable“ (vratný), a naopak. Nicméně, všem vypověditelným dluhopisům se často říká „callable“. Z účetního hlediska, pokud věřitel má právo dluhopis (nebo jiný závazek) kdykoliv vypovědět, dlužník závazek nesmí vykazovat dlouhodobě, ale musí ho vykazovat jako součást krátkodobých závazků.

Dluhopisy vypověditelné kvůli porušení podmínek (bonds on which covenants have been breached): pokud dlužník poruší nějakou podmínku(y),[90] a pokud toto porušení dává věřiteli právo dluhopis vypovědět, ze strany dlužníka se jedná o vypověditelné dluhopisy, které se musí vykazovat krátkodobě.

Přeměnitelné dluhopisy (convertible bonds): pokud se z dluhopisu může stát jiný druh finančního nástroje (obvykle akcie), jedná se o přeměnitelný dluhopis (convertible bond). Na rozdíl od jiných vlastností, které obvykle nemívají větší dopad na účetní postupy, tato vlastnost může způsobit účetní komplikace. Následuje krátký přehled účetních postupů. Podle US GAAP (APB 14) se tyto cenné papíry všeobecně vykazují jako závazky. Podle IFRS (IAS 32) se cenný papír rozdělí na komponentní části, s tím, že samotný dluhopis je závazek a s tou částí, která umožňuje přeměnu, se zachází jako s opcí[91] (a proto je součástí vlastního kapitálu).

Závazek odkoupit vlastní akcie (obligations to repurchase own shares): pokud firma má povinnost odkoupit vlastní akcie, vykáže závazek v hodnotě majetku, který bude muset vydat, aby ho vyrovnala. Stejná povinnost existuje i v případě, že se jedná o variabilní počet vlastních akcií.

Závazky, které se mohou vyrovnat vlastními akciemi (obligations that can be settled in equity shares) jsou podle IFRS (IAS 32) závazkem, ale podle US GAAP (SFAS 133 a EIFT 00-19) součástí vlastního kapitálu.

Vypověditelné prioritní akcie (callable preferred stock): jsou prioritní akcie, které investor může vypovědět a emitent musí zpětně odkoupit. Podle IFRS a US GAAP se musí vykazovat jako závazky. Možnost, kdy se podle US GAAP mohly vykazovat v tzv. mezipatru (mezzanine disclosure), byla (v rámci konvergence s IFRS) zrušena. US GAAP (SFAS 150) však nadále poskytuje výjimku pro situace, kdy akcie se musí odkoupit pouze v případě likvidace účetní jednotky.

Povinně odkupné prioritní akcie (mandatory redeemable preferred stock): jsou prioritní akcie, které emitent je zavázán v budoucnosti koupit od investora zpět. Podobně jako vypověditelné, vykazují se jako závazky jak podle IFRS, tak podle US GAAP. US GAAP (SFAS 150) však nadále poskytuje výjimku pro situace, kdy akcie se musí odkoupit pouze v případě likvidace účetní jednotky.

Krátkodobé závazky, které se budou refinancovat (short-term obligations expected to be refinanced): pokud se krátkodobý závazek prodlouží tím, že se dojednají nové podmínky, které splatnost odloží o více než jeden rok, závazek se může vykázat dlouhodobě. Podle IFRS i US GAAP se však dohoda musí uzavřít před závěrkou.[92]

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / dluhopisy / podmínky
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / bonds / covenants

Pojem „covenants“ se běžně používá k popisu podmínek a okolností spojených s dluhopisy (a jinými závazky).

Všeobecné pravidlo je: všechny významné (significant) covenants se musí adekvátně vysvětlit.

Přestože IFRS a US GAAP uvádí seznamy minimálních požadavků, výraz „adekvátní“ je velmi subjektivní. Při jeho interpretaci je proto nutné brát do úvahy nejen samotná pravidla, ale i to, jak je budou chápat auditoři, regulátoři, investoři, jejich právní zástupci a nakonec soud (a v případě společnosti kotované na americkém kapitálovém trhu) i porota. Proto nejrozumnějším postupem[93] je zvážení všech okolností a pak porada s auditorem, a po té s právním poradcem nebo zástupcem.[94]

Obvykle se musí minimálně zveřejnit všechny podmínky, které: 1. pokud se poruší, umožní věřiteli vypovědět závazek nebo udělit penále, 2. omezují obchodní suverenitu účetní jednotky a 3. mohou mít vliv na práva ostatních věřitelů nebo investorů.

Například, pokud podmínky vyžadují, že poměr cizího kapitálu k vlastnímu nesmí překročit hranici 50:50, muselo by se to sdělit. Pokud by podmínky zabraňovaly v prodeji nebo převodu nějakého majetku, muselo by se to sdělit. Pokud by podmínky umožňovaly konverzi závazku (třeba na akcie), muselo by se to sdělit.

Součástí přílohy by také mělo být vysvětlení různých práv různých věřitelů, například jejich priorita při likvidaci podniku. Nakonec by se uvedla informace jako splátkové kalendáře a podobné informace, které investorům umožní odhadnout výši, načasování a pravděpodobnost budoucích peněžních toků (nebo toků jiného majetku).

Nakonec, primárně pokud se jedná o firmy regulované americkou Komisí pro cenné papíry, vysvětlení musí být v tzv. plain English. Jinak řečeno, musí být napsáno tak, aby mu porozuměl i „běžně vzdělaný člověk“, ne pouze účetní nebo právník.

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / dluhopisy / příklady
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / bonds / examples
Příklad 1 (podle US GAAP):
1/1/2005 firma XYZ prodala 10 000 dluhopisů s nominální hodnotou $1 000 na otevřeném trhu. Dluhopisy platí pololetní kupón ve výši $25 a jsou splatné 1/1/2020. Za dluhopisy dostane celkem $8 576 356. Investiční bance, která dluhopisy uvedla na trh, zaplatila $214 409.

Ob.

Čistý závazek

Efektivní sazba[95]

Nákladový úrok

Splátka úroku

Snížení diskontu


A = A(A+1) + E

B

C= A x B

D

E = C - D

1

8 576 356

3.25%

278 732

250 000

28 732

2

8 605 088

3.25%

279 665

250 000

29 665

-

-

-

-

-

-

29

9 857 008

3.25%

320 353

250 000

70 353

30

9 927 361

3.25%

322 639

250 000

72 639



1 423 644

1/1/2005

Peníze

8 576 356


Diskont

1 423 644


Finanční náklad

214 409


Dluhopis


10 000 000

 

Peníze

214 409

Zaúčtování prodeje dluhopisu a zaplacení cost na zprostředkování.


Cash

8 576 356


Discount

1 423 644


Financing expense

214 409


Bond


10 000 000

Cash


214 409

To record sale of bond and financing cost.

6/30/2005

Nákladový úrok

278 732


Peníze


250 000

 

Diskont


28 732

Zaúčtování platby úroku a amortizace diskontu.


Interest expense

278 732


Cash


250 000

Discount


28 732

To record interest payment and discount amortization.

12/31/2019

Nákladový úrok

322 639


Splatný úrok


250 000

Discount


72 639

Zaúčtování časového rozlišení úroku.


Interest expense

322 639


Interest payable


250 000

Discount


72 639

To record interest accrual.

1/1/2020

Dluhopis

10 000 000


Splatný úrok

250 000


Peníze


10 250 000

Zaúčtování platby úroku a zaplacení jistiny.


Bond

10 000 000


Interest payable

250 000


Cash


10 250 000

To record interest payment and principle repayment.


Příklad 2 (IFRS a US GAAP): stejná fakta jako v příkladu 1, kromě toho, že XYZ náklady spojené s prodejem dluhopisu odečetla od získané částky[96].


Ob.

Čistý závazek

Efektivní sazba

Nákladový úrok

Splátka úroku

Snížení diskontu


A = A(A+1) + E

B

C= A x B

D

E = C - D

1

8 361 947

3.38%*

282 379

250 000

32 379

2

8 394 326

3.38%

283 473

250 000

33 473

-

-

-

-

-

-

29

9 833 110

3.38%

332 060

250 000

82 060

30

9 915 169

3.38%

334 831

250 000

84 831






1 638 053

*3.3769538849%

1/1/2005

Peníze

8 576 356


Diskont

1 638 053


Dluhopis


10 000 000

 

Peníze


214 409

Zaúčtování prodeje dluhopisu a zaplacení cost na zprostředkování.


Cash

8 576 356


Discount

1 638 053


Bond


10 000 000

Cash


214 409

To record sale of bond and financing cost.

Na rozvaze XYZ dluhopisy vykáže:[97]

XYZ
Rozvaha
31.12.2005

-- atd. --

Dlouhodobé závazky

Dluhopisy, poznámka 45

10 000 000

Diskont

(1 394 912)

Čistá hodnota dluhopisů

8 605 088

-- atd. --


XYZ
Balance sheet
12/31/2005

-- etc. --

Long-term liabilities

Bonds payable, note 45

10 000 000

Discount

(1 394 912)

Net bonds payable

8 605 088

-- etc. --

Nebo:[98]

XYZ
Rozvaha
31.12.2005

-- atd. --

Dlouhodobé závazky

Dluhopisy (po odečtení diskontu $1 394 912), poznámka 45

8 605 088

-- atd. --


XYZ
Balance sheet
12/31/2005

-- etc. --

Long-term liabilities

Bonds payable (net of $1 394 912 discount), note 45

8 605 088

-- etc. --

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / půjčky
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / loans

Z účetního hlediska jsou dva typy půjček:[99]

1. Term loans (půjčky, kde se jistina vrátí najednou).

2. Serial loans (půjčky, kde se vrací postupně).

Pokud se jedná o první typ, účetní postup je velmi jednoduchý. Půjčka se zaúčtuje a dál vykazuje v nominální hodnotě. Všechny úrokové splátky[100] se promítnou rovnou do nákladů (a případně se časově rozliší).

Pokud se jedná o druhý typ, účetní postup je sice poněkud složitější, ale stále celkem jednoduchý. Půjčka se zaúčtuje v nominální hodnotě, a všechny splátky se rozdělí na snížení jistiny a nákladový úrok metodou efektivní úrokové sazby.

Pokud půjčka má nějaké zvláštní podmínky, složitost účetního postupu se odvíjí od nich.[101]

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / půjčky / příklady
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / loans / examples
Příklad 1:
1/1/2005 si firma XYZ půjčí $100 000 od banky na pět let s tím, že bance zaplatí úrok ve výši 8 % každého 12/31.

Protože se jedná o „term loan“, současná hodnota (jak potvrzuje uvedená tabulka) se rovná nominální.


Ob.

Úroková sazba

Peněžní tok

Současná hodnota


A = A(A+1) + E

D

E = C - D

1

8%

8 000

7 407

2

8%

8 000

6 859

3

8%

8 000

6 351

4

8%

8 000

5 880

5

8%

108 000

73 503




100 000





Firma proto účtuje:

1/1/2005

Peníze

100 000


 

Dlouhodobá půjčka


100 000

Zaúčtování dlouhodobé půjčky.


Cash

100 000


Long-term loan


100 000

To record long-term loan.

12/31/2005

Nákladový úrok

8 000


 

Peníze


8 000

Zaúčtování zaplacení nákladového úroku.


Interest expense

8 000


Cash


8 000

To record interest expense paid.

Pokud firma vydává meziroční reporty, roční úrok může jednoduše časově rozlišit:

31/3/2005

Nákladový úrok

2 000


 

Závazek na úrok


2 000

Zaúčtování časového rozlišení nákladového úroku.


Interest expense

2 000


Interest payable


2 000

To record interest expense accrual.

Příklad 2: 1.1.2005 si firma XYZ půjčí €100 000 od banky s tím, že po dobu pěti let každého 31.12. zaplatí €25 046.

Protože se jedná o „serial loan“, firma sestaví následující splátkový kalendář.

Ob.

Diskontní sazba

Jistina

Nákladový úrok

Splátka

Snížení závazku

A

B

C = C(C+1) - F

D = C x B

E

F = E - D

1

8%

100 000

8 000

25 046

17 046

2

8%

82 954

6 636

25 046

18 409

3

8%

64 545

5 164

25 046

19 882

4

8%

44 663

3 573

25 046

21 473

5

8%

23 190

1 855

25 046

23 190




100 000

Půjčku zaúčtuje:

1.1.2005

Peníze

100 000


 

Dlouhodobá půjčka


100 000

Zaúčtování pořízení půjčky


Cash

100 000


Long-term loan


100 000

To record long-term loan.

31.12.2005

Dlouhodobá půjčka

17 046


Nákladový úrok

8 000

 

 

Peníze

 

25 046

 Zaúčtování splátky.


Long-term loan

17 046


Interest expense

8 000

 

 

Cash

 

25 046

 To record loan payment.

Nebo:

31.3.2005

Nákladový úrok

2 000


 

Závazek na úrok[102]


2 000

Zaúčtování časového rozlišení nákladového úroku.


Interest expense

2 000


Interest payable


2 000

To record interest expense accrual.

31.12.2005

Dlouhodobá půjčka

17 046


Závazek na úrok

6 000


Nákladový úrok

2 000

 

 

Peníze

 

25 046

 Zaúčtování splátky.


Long-term loan

17 046


Interest payable

6 000


Interest expense

2 000

 

 

Cash

 

25 046

 To record loan payment.

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / další příklady
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / additional examples
Směnky vydané za peníze[103]
(notes issued for cash)

Příklad 1: 1.1.2005 firma XYZ prodala firmě ABC směnku s nominální hodnotou €10 000, splatnou 31.12.2005, za €9 150.

Protože se jedná o směnku s ekonomickým charakterem půjčky[104] a protože firmy jsou nezávislé a jednaly dobrovolně,[105] a protože vedle směnky neexistovala žádná další dohoda, XYZ účtovala:

1.1.2005

Směnka

9 150


Diskont

850

 

 

Peníze

 

10 000

 Zaúčtování prodeje směnky.


Cash

9 150


Discount on note

850


Notes payable


10 000

To record sale of note.

31.3.2005

Nákladový úrok

213[106]


 

Diskont

 

213

 Zaúčtování nákladového úroku v prvním kvartálu.


Interest expense

213


Discount on note


213

To record interest expense for Q1.

31.12.2005

Směnka

10 000


Nákladový úrok

213

 

Peníze


10 000

 

Diskont


213 

 Zaúčtování nákladového úroku ve čtvrtém kvartálu a splacení směnky.


Notes payable

10 000


Interest expense

213


Cash


10 000

Discount on note


213 

To record interest expense for Q4 and payment of note.

Příklad 1a: pokud by firma chtěla použít na amortizaci diskontu metodu efektivní úrokové sazby, nic jí v tom samozřejmě nebrání.

Ob.

Čistá směnka

Diskontní sazba

Nákladový úrok

A

B

C

D

1

9 150

2.25%[107]

205

2

9 355

2.25%

210

3

9 566

2.25%

215

4

9 780

2.25%

220

850

31.3.2005

Nákladový úrok

205


 

Diskont

 

205

 Zaúčtování nákladového úroku v prvním kvartálu.


Interest expense

205


Discount on note


205

To record interest expense for Q1.

Atd.

Příklad 2: 1.1.2005 firma XYZ firmě DEF prodala směnku s nominální hodnotou €10 000 a splatnou 31.12.2007 za €7 829.

Zde, na rozdíl od příkladu 1, splatnost překročila jedno roční období, a proto se metoda efektivní úrokové sazby stává povinnou.

Ob.

Čistá směnka

Diskontní sazba

Nákladový úrok

A

B

C

D

1

7 829

8.50%

665

2

8 495

8.50%

722

3

9 217

8.50%

783

2 171

1.1.2005

Směnka

7 829


Diskont

2 171

 

 

Peníze

 

10 000

Zaúčtování prodeje směnky.


Cash

7 829


Discount on note

2 171


Notes payable


10 000

To record sale of note.

31.3.2005

Nákladový úrok

166[108]


 

Diskont

 

166

 Zaúčtování nákladového úroku v prvním kvartálu.


Interest expense

166


Discount on note


166

To record interest expense for Q1.

Atd.

Směnky vydané za peníze a vedlejší výhodu (notes issued for cash and another benefit).

Příklad 3: 1.1.2005 firma XYZ prodala firmě EFG směnku s nominální hodnotou $100 000 a splatnou 31.12.2007 za $100 000. Zároveň uzavřela s firmou dohodu, podle které do 31.12.2007 bude odebírat výrobek X pouze od ní.[109]

Protože vedlejší dohoda ovlivňuje podmínky směnky, musí se v účetnictví zohlednit.[110] Proto obě firmy vyčíslí (impute) rozumnou úrokovou sazbu (imputed interest rate). Firma XYZ sazbu vyčíslí tak, že získá závaznou nabídku od své banky na půjčku splatnou za 3 roky. Firma EFG sazbu vyčíslí tak, že zjistí, za kolik by její banka byla směnku ochotná odkoupit.[111]

Jakmile firmy zjistí rozumné sazby, sestaví amortizační tabulky:


XYZ

EFG

Ob.

Směnka

Diskontní sazba

Rozpuštění diskontu

Směnka

Diskontní sazba

Rozpuštění diskontu


A, A = A + C

B

C = A x B

A, A = A + C

B

C = A x B

1

71 178

12%

8 541

73 119

11%

8 043

2

79 719

12%

9 566

81 162

11%

8 928

3

89 286

12%

10 714

90 090

11%

9 910

28 822


26 881

1/1/2005 (XYZ)

Peníze

100 000

 

Diskont na směnkách k úhradě

28 822

 

 

Směnky k úhradě

 

100 000

 

Odložený nákladový úrok

 

28 822

Zaúčtování směnky k úhradě a odloženého nákladového úroku.


Cash

100 000

 

Discount on notes payable

28 822

 

 

Notes payable

 

100 000

 

Deferred interest expense

 

28 822

To record note payable and deferred interest expense

1/1/2005 (EFG)

Směnky k inkasu

100 000

 

Odložený výnosový úrok

26 881

 

 

Peníze

 

100 000

 

Diskont na směnkách k inkasu

 

26 881

Zaúčtování směnky a odloženého úroku.


Notes receivable

100 000

 

Deferred interest income

26 881

 

 

Cash

 

100 000

 

Discount on notes receivable

 

26 881

To record note receivable and deferred interest income.

12/31/2005 (XYZ)

Odložený nákladový úrok

9 607[112]

 

Nákladový úrok

8 541

 

 

Náklady na prodané zboží[113]

 

9 607

 

Diskont na směnkách k inkasu

 

8 541

Zaúčtování rozpuštění diskontu na směnkách a úpravy nákladů na prodané zboží.


Deferred interest expense

9 607

 

Interest expense

8 541

 

 

Cost of goods sold

 

9 607

 

Discount on notes payable

 

8 541

To record amortization of discount and adjustment of cost of goods sold.

12/31/2005 (EFG)

Výnosy

8 960

 

Diskont na směnkách k inkasu

8 043

 

 

Odložený Výnosový úrok

 

8 960

 

Výnosový úrok

 

8 043

Zaúčtování rozpuštění diskontu na směnkách a úpravy tržeb.


Revenue

8 960

 

Discount on notes receivable

8 043

 

 

Deferred interest income

 

8 960

 

Interest income

 

8 043

To record amortization of discount and adjustment of revenue.

Atd.

Směnky vydané za jiné než peníze (notes issued for other than cash)

Příklad 4: 1/1/2004 společnost XYZ zaregistrovala 10 000 směnek série 123. Směnky měly nominální hodnotu $1 000, kupón 9 % a byly splatné 12/31/2008. Během roku 2004 společnost vydala 5 000 těchto směnek, se kterými se začalo obchodovat na trhu.

3/14/2005 XYZ koupila stroj s reálnou hodnotou $50 000 a výrobci předala 50 směnek ze série 123. Tentýž den se směnky obchodovaly za $990. Protože hodnota směnek byla objektivněji zjistitelná než hodnota stroje,[114] zaúčtovala:

3/14/2005

Stroj číslo 123

49 500

 

Diskont na směnkách k inkasu

500

 

 

Směnky ze série 123, splatné 12/31/2008

 

50 000

Zaúčtování nákupu stroje za finanční nástroj.


Machine # 123

49 500

Discount on notes

500

Series 123 notes payable 12/31/2008

50 000

To record acquisition of machine for financial instrument.

Atd.

Příklad 5: 1.1.2005 XYZ koupila stroj s reálnou hodnotou €10 000 od jeho výrobce. Výrobci předala neobchodovatelnou směnku s nominální hodnotou €12 544, splatnou 31.12.2006.


Protože hodnota stroje byla objektivněji zjistitelná než hodnota finančního nástroje, firma XYZ postupovala takto:

1.1.2005

Stroj číslo 123

10 000

 

Diskont na směnkách k inkasu

2 544

 

 

Směnky

 

12 544

Zaúčtování rozpuštění diskontu na směnkách a úpravy tržeb.


Machine # 123

10 000

Discount on notes

2 544

Notes

12 544

To record purchase of machine.


Ob.

Čistá směnka

Efektivní diskontní sazba

Nákladový úrok


A(A-1) = A + C

B

C = A x B

1

10 000

12%

1 200

2

11 200

12%

1 344

2 544

Atd.

Rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / další záležitosti
The balance sheet / liabilities / long-term liabilities / other issues
Restrukturalizace nedobytných závazků
(troubled debt restructuring): podle IAS 39 (odst. 40) pokud se dlužník a věřitel dohodnou na nových, významně jiných podmínkách než původní závazek, tento zaniká a vzniká nový. Obě strany promítnou rozdíl mezi původní účetní hodnotou závazku a novou do běžného hospodářského výsledku.[115]

Podle US GAAP[116] je postup podobný. Rozdíl je v tom, že US GAAP specifikuje, že u dlužníka se jedná o zisk nebo ztrátu, a pokud vznikne zisk, zařadí ho do klasifikace mimořádných položek[117] (extraordinary items).

Rozdíl (jak pro dlužníka, tak věřitele) se zjistí tak, že se porovná současná hodnota reálné hodnoty majetku (peněz nebo jiného majetku), který se měl předat podle starých podmínek se současnou hodnotou reálné hodnoty majetku, který se předal nebo bude předávat podle nových.

Pokud se dlužník vyrovná tím, že věřiteli předá vlastní akcie, jedná se o „kapitalizaci závazků“. Pokud akcie mají tržní hodnotu, pro vyčíslení rozdílu platí stejná pravidla jako v případě předání majetku (s tím, že může vzniknout zisk / ztráta). Pokud akcie (nebo jiný majetkový podíl) tržní hodnotu nemají, transakce se ocení v hodnotě závazku, a žádný zisk / ztráta nevzniknou.

Dlouhodobé časové rozlišení (accrued long-term liabilities): pokud časové rozlišení překročí jedno roční období, rozdělí se do dvou částí: dlouhodobé a krátkodobé, s tím, že až se dlouhodobé stane krátkodobé, přeúčtuje se.

Dlouhodobé odložené položky (deferred long-term liabilities): zde se obvykle jedná pouze o odložené daně. Důvodem je, že odložený úrok se vykazuje dohromady se související pohledávkou.

Rozvaha / závazky / rezervy
The balance sheet / liabilities / provisions (contingent liabilities)

IFRS a US GAAP řeší problematiku opravných položek (allowances), rezerv (provisions), a podmíněných závazků (contingent liabilities) velmi podobně.[118]

Samozřejmě po přečtení standardu IAS 37 a vyhlášky SFAS 5 se toto tvrzení zdá nesmyslné. Důvodem je, že na první pohled se zdá, že tyto standardy jsou diametrálně odlišné. Například, IAS 37 (odst 27) praví: „firma by neměla zaúčtovat podmíněný závazek“. SFAS 5 (odst 8.) praví: „podmíněná ztráta [na základě které vznikne podmíněný závazek] se má odečíst od hospodářského výsledku, pokud … [je pravděpodobná a dá se odhadnout].”

O původu tohoto zdánlivého rozdílu se dá spekulovat, ale pravděpodobnou příčinou jsou kulturní rozdíly. Například jak Brit, tak Američan by definoval výraz „podmíněný závazek“ jako závazek, který vznikne v budoucnosti, pokud nastane nějaká událost, která pravděpodobně nastane.[119] Problém nastává, pokud budou definovat význam slova „pravděpodobný“. Pokud by se tázal Brit (nebo spíš britský účetní), řekl by „more likely than not“ (více pravděpodobné než nepravděpodobné), neboli kolem 50 %. Na stejnou otázku by však Američan řekl „something is probable, if it is likely to occur“ (něco je pravděpodobné, pokud se to pravděpodobně stane). Touto (poněkud zmatečnou) odpovědí samozřejmě myslí, že se jedná o něco s pravděpodobností 85 % až 90 % a vyšší.

A to není jediný sémantický rozdíl, se kterým se český účetní musí poprat. Existují výrazy, které v češtině znamenají něco úplně jiného než v angličtině. Například:

Omezená aktiva (funds): anglické slovo „fund“ není ekvivalent českého slova „fond“. „Fund“ je běžný hovorový výraz pro položku, které se oficiálně říká „restricted assets“[120] (majetek, který není účetní jednotce k dispozici).

Opravné položky (allowances): opravné položky nezpůsobují větší komplikace, pokud se jedná o položku, která upravuje jinou. Například, pokud se očekává, že některé pohledávky se stanou nedobytné, vytvoří se opravná položka, která toto riziko zohledňuje. Allowances mohou být jak aktivní, tak pasivní. Pokud upravují majetek, mají pasivní zůstatek a proto se na rozvaze objevují záporně. Podobně pokud upravují závazky, mají aktivní zůstatek a znovu se objevují záporně. Proto se allowances běžně také říká „contra accounts” (kontrární účty), které se vykazují na „opačné straně“ než mají zůstatek, a proto se vždy ve výkazech objevují jako minusová čísla.

Rezervy (provisions): rezervy také nezpůsobují větší komplikace. Rezerva se vytvoří, pokud se očekává, že firma bude muset v budoucnosti předat majetek nebo poskytnout službu, ale existuje značná nejistota o výši nebo načasování konečného výdaje. Jediná komplikace, která v praxi nastává, je, že (kvůli rozdílnému chápání významu slova „pravděpodobný“) US GAAP považuje výrazy „provision“ a „contingent liability“ (podmíněné závazky) za synonyma, zatímco podle IFRS se jedná o dvě úplně jiné záležitosti.

Fondy ze zisku (reserves): až na sémantiku (která často způsobuje zmatky) tyto položky také nepředstavují žádné účetní komplikace. Tvoří se proti nerozdělenému zisku a proti němu se také rozpouští. Ani IFRS, ani US GAAP jejich tvorbu nevyžadují. Pokud se jejich tvorba vyžaduje zákonem, mohou se podle IFRS a US GAAP vytvořit. Jinak je firmy mohou tvořit nebo ne, podle vlastního rozhodnutí.

Poslední komplikace, která nastává, vyplývá ze skutečnosti, že anglicky mluvící lidé často nedbají na sémantiku. Bez sebemenšího váhání používají slova allowances, funds, contingencies, provisions a reserves jako synonyma a nejraději všemu říkají reserve.

Důvodem je, že anglicky mluvící lidé jsou zvyklí na to, že slova mohou mít mnoho významů (třeba slovo „term“ může znamenat: lhůta, období, pojem, výraz nebo podmínka) a proto si správný význam domýšlí z kontextu. Proto, pokud se zdá, že druhá strana konverzace nebo korespondence se dopouští „sémantické nesrovnalosti“, stačí se zeptat, kde by se ta jeho „-------“ objevila na rozvaze a vše bude jasné.

Následující příklad položky uvádí tak, jak by se měly správně uvádět.

XYZ
Rozvaha
k 31.12.2005

Majetek

Závazky a vlastní kapitál

Peníze

$10

Závazky z obchodního tyku

$15

Pohledávky

20

Směnky k úhradě

5

Opravná položka (poznámka 4)

(5)

Rezerva (poznámka 8)

10

Celkové pohledávky

15

Dluhopisy

50

Zásoby

30

Celkové závazky

80

Investice

100

Vložený kapitál

150

Omezená aktiva (poznámka 12)

20

Běžný nerozdělený zisk

100

Celkové investice

120

Fondy ze zisku (poznámka 18)

45

Hmotný majetek

200

Celkový vlastní kapitál

145

Celkový majetek

$375

Celkové závazky a vlastní kapitál

$375


Poznámky

Poznámka 4: opravné položky pro nedobytné pohledávky byly vyčíslené …

Poznámka 8: odhad povinnosti poskytovat záruční opravy se vytvořil …

Poznámka 12: finanční investice předané správci ke krytí penzijních závazků byly vyčíslené …

Poznámka 18: nerozdělený zisk vyhrazen pro výstavbu nové výrobní haly …


XYZ
Statement of financial position
As of December 31, 2005

Assets

Liabilities

Cash

$10

Accounts payable

$15

Receivables

20

Notes payable

5

Allowance (note 4)

(5)

Provision (note 8)

10

Total receivables

15

Bonds payable

50

Inventory

30

Total liabilities

80

Investments

100

Paid in capital

150

Funds (note 12)

20

Unappropriated retained earnings

100

Total investments

120

Reserves (note 18)

45

PP&E

200

Total retained earnings

145

Total assets

$375

Total liabilities and equity

$375


Footnotes

Note 4: the allowance for doubtful accounts was calculated …

Note 8: this warrantee obligations was created …

Note 12: financial investments transferred to the pension trust fund were calculated …

Note 18: retained earnings restriction for planed production facility …

Rozvaha / závazky / rezervy / klasifikace a ocenění
The balance sheet / liabilities / provisions / recognition and measurement

Protože „pravděpodobnost“ je základní prvek jak při ocenění, tak klasifikaci rezerv a podobných položek, je nutné nejprve ji definovat.

Certain (US GAAP a IFRS): kromě případů historických transakcí a událostí, žádná jistota v účetnictví neexistuje.[121] US GAAP a IFRS tento pojem nedefinují.

Probable (US GAAP) / virtually certain (IFRS): podle US GAAP se pojem „pravděpodobný“ sice definuje jako „budoucí událost(i), která pravděpodobně nastane“ (SFAS 5, odst. 3 a: „Probable: The future event or events are likely to occur.“), ale v praxi se obvykle chápe jako 85 % až 90 % a více jisté.[122] IAS 37 výraz „téměř jistý“ sice používá, ale nedefinuje. V praxi se však chápe přibližně stejně: 85 % až 90 % a více jisté.

More likely than not (US GAAP) / probable (IFRS): podle IAS 37 (odst 2 b) pojem „pravděpodobný“ znamená „více pravděpodobný než nepravděpodobný“ (more likely than not). V US GAAP se pojem „více pravděpodobný než nepravděpodobný“ poprvé objevil ve standardu SFAS 109,[123] ale od té doby se běžně používá na popis pravděpodobnosti 50:50.

Reasonably possible (US GAAP) / not probable (IFRS): SFAS 5 také definuje pojem „rozumně možný“. Oficiální definice však není až tak důležitá. Důležité je, že v praxi se toto rozumí jako opak pravděpodobný (neboli pravděpodobnost mezi 10 % až 15 % a 50 %. Podobně jako u výrazu „téměř jistý“ IAS 37 používá výraz „nepravděpodobný“, aniž by ho definoval (v praxi se však chápe stejně jako „rozumně možný“ podle US GAAP).

Remote (US GAAP a IFRS): SFAS 5 definuje pojem „vzdálený“ jako situaci, kde pravděpodobnost je malá (slight). Protože žádná jiná kvantifikace nezbývá, v praxi to znamená méně než 10 % až 15 %, ale více než 0 %.

Tvorba rezerv (recording provisions), US GAAP: podle SFAS 5 (odst 8.) se podmíněný závazek (čímž se myslí jak opravné položky, tak rezervy) tvoří, pokud podmíněná ztráta (nebo náklad)[124] je:

1. Pravděpodobná (probable)

2. Odhadnutelná (estimable)

Pokud je podmíněná ztráta (nebo náklad) buď pravděpodobná nebo odhadnutelná, rezerva se zaúčtovat nemusí, ale podmíněná událost se musí vysvětlit v příloze (ale pouze pokud se jedná o pravděpodobnost větší než vzdálenou).

Tvorba rezerv (recording provisions), IFRS: podle IAS 37 (odst. 2): rezerva se tvoří, pokud:

1. Společnost má současný závazek (skutečný nebo praktický)[125] vyplývající z historické události

2. Je pravděpodobná (tak jak IFRS chápou pravděpodobnost)

3. Dá se odhadnout.

IAS 37 (odst. 18): tvorbu rezerv pro podmíněné závazky (contingent liabilities)[126] zakazuje.

Ačkoliv se na první pohled může zdát, že IFRS a US GAAP jsou velmi odlišné (jeden tvorbu podmíněných závazků vyžaduje a druhý je zakazuje), pečlivé přečtení pravidel a definic použitých termínů vede k závěru, že správná aplikace SFAS 5 a IAS 37 vede ke srovnatelným účetním výsledkům. Jeden (potenciální)[127] rozdíl však stále existuje.

Podle SFAS 5 (odst. 17) se podmíněný zisk (který vede k podmíněnému majetku) zaúčtovat nesmí. Jinak řečeno, zisk se může účtovat pouze v okamžiku realizace (kdy je 100% jistý). Podle IAS 37 (odst. 22) podmíněný majetek (contingent asset) se může zaúčtovat v momentu, kdy jeho realizace je téměř jistá. Podle studie,[128] která IFRS a US GAAP srovnává, se však nejedná o rozdíl, protože jednou jak je realizace „téměř jistá, už se nejedná o podmíněný závazek“.[129]

Poslední rozdíl, na který studie upozorňuje, je, že IAS 37 je výrazně podrobnější než SFAS 5. V tomto má studie jednoznačnou pravdu. SFAS 5 má celou problematiku vyřešenou (včetně přílohy a jiné „omáčky“) na devatenácti stránkách (a něco přes 12 000 slovy),[130] zatímco IAS 37 potřebuje 25 stránek (a svými více než 20 000 slovy spotřebuje mnohem více inkoustu). Ani jeden standard však situaci neřeší optimálně. Proto se v blízké době, jak už bylo zmíněno v úvodu této části, očekávají změny, které oba standardy výrazně „zmodernizují“.

Rozvaha / závazky / rezervy / rezervy a opravné položky v praxi
The balance sheet / liabilities / provisions / provisions in practice

Rezervy se mohou seskupit podle toho, jak se vykazují na rozvaze nebo podle toho, jak se vytvoří na výsledovce. Přestože se US GAAP všeobecně na rezervy dívá z pohledu výsledovky (proto například hovoří o „podmíněných ztrátách“ nikoli o „podmíněných závazcích“), rozvahový pohled IFRS se lépe popisuje. Proto následující příklady rezerv jsou seskupené tak, jak by se objevily na rozvaze (seznam není vyčerpávající).

Příklady opravných položek (allowances): které se vykazují jako kontrární položky (contra items).

Opravná položka pro nedobytné pohledávky (allowance for uncollectible receivables):[131] na rozvaze se vykazuje v pohledávkách a na výsledovce se tvoří oproti nákladům.

Opravná položka pro reklamace a záruky, povinné[132] (returns and allowances):[133] by se správně měla vykazovat na rozvaze jako rezerva. Pokud není materiální, je celkem běžná praxe jí vykázat jako opravnou položku (k pohledávkám). Na výsledovce se tvoří jako snížení výnosů[134] (nikoli náklad).

Opravná položka k odložené dani (deferred income tax allowance): viz: doplňující diskuse / účetnictví pro daň z příjmu.

Příklady rezerv (provisions): které se vykazují jako závazky.

Placená volna (compensated absences): mezi placená volna patří například nemocenské nebo dovolené, které si zaměstnanci často vybírají v nepředvídatelných dobách. Například aby nevznikly příliš veliké výkyvy, firma v lednu „časově rozliší“ odhad nákladů, které vzniknou, až si zaměstnanec v srpnu vybere svou dovolenou. Přestože se technicky jedná o rezervu, firmy obvykle tyto položky vykazují jako součást časového rozlišení[135] (výdaje příštích období). Protože to jsou technicky rezervy, pokud by se jednalo o materiální položky, měly by se vykázat zvlášť. Na výsledovce se tvorba považuje za náklad (součást ostatních nákladů na pracovní sílu).

Bonusy (bonuses): pokud se jedná o bonusy nebo prémie, které se odvíjí od výkonu pracovníka (nebo na základě nepravidelné události), postupuje se stejně jako u placeného volna. Pokud se však jedná o pevnou částku (například třináctý plat), jedná se o časové rozlišení, nikoli o rezervu.

Reklamace a záruky, smluvní[136] (returns and allowances): na rozdíl od těch povinných, smluvní rezervy se téměř vždy vykazují v závazcích. Další rozdíl mezi nimi je, že tvorba těchto rezerv se nepromítá na výsledovku jako snížení výnosů, ale jako náklad[137] (obvykle součást odbytu).

Správně by se všechny materiální rezervy na opravy a reklamace měly vykazovat v závazcích. Hlavní rozdíl mezi povinnými a smluvními rezervami proto neovlivňuje rozvahu, ale ovlivňuje výsledovku. Rozdíl spočívá v tom, že pokud povinnost akceptovat reklamace nebo provádět bezplatné opravy vyplývá ze zákona (nebo jiné, třeba regulační, povinnosti), na výsledovce se rezerva tvoří jako „snížení“ výnosů. Pokud povinnost vyplývá z dohody mezi kupcem a prodejcem, jedná se o náklad.

Prémie a kupóny (premiums and coupons): pod pojmem „prémie“ se zde myslí prémie pro zákazníka. Například, zákazníkům se často jako „dárek“ třeba k pracímu prášku přibalí slušivá čepička s názvem výrobce. Protože výrobce dopředu často neví, kolik čepiček se nakonec v každém měsíci rozdá, odhadne to a vytvoří rezervu. Podobná situace nastane, pokud se v novinách zveřejní inzerát s kupónem na slevu. V každém případě se na rozvaze jedná o rezervu, zatímco na výsledovce o náklad (který se vykáže jako součást odbytu).

Odpovědnost za defekty (liabilities for defects): pokud firma na trh dodá výrobek s defektem, ten může kupci způsobit škodu, kterou firma bude muset nahradit. Pokud je pravděpodobné (tak, jak US GAAP chápe toto slovo), že firma bude muset poskytnout náhradu, tvoří rezervu.[138] Na výsledovce se jedná buď o náklad, nebo ztrátu, pokud vada byla úmyslná.[139]

Odpovědnost za znečištění životního prostředí (environmental liabilities): zde se postupuje podobně jako u předchozí položky.

Riziko spojené s neadekvátním pojištěním (self, under insurance risk): pokud firma vlastní majetek, který nemá pojištění, nebo nemá dostatečné pojištění (což se obvykle vykládá jako reprodukční hodnota), jedná se o situaci, kdy majetek pojišťuje sama nebo neadekvátně. V této situaci firma musí provést podobný odhad jako pojišťovna, a vytvořit rezervu (oproti nákladu), která riziko zobrazuje.[140]

Nepříznivé dohody (onerous contract): jsou dohody, které jsou pro firmu nepříznivé (které jí přinesou náklad nebo ztrátu). Například pokud je firma zavázána pronajímat obchodní prostor za 10 000, přičemž prostor jí bude vynášet pouze 5 000, jedná se o nepříznivou dohodu.[141]

Restrukturalizace (restructuring): od roku 2002 US GAAP zakazuje tvorbu rezerv na restrukturalizace,[142] kromě případu obchodních kombinací[143] (fúzí a akvizicí). Pravidla IFRS jsou (vesměs)[144] opačná. V zájmu konvergence[145] se obě strany[146] brzy přiblíží, a rezervy na restrukturalizace se nebudou moci vůbec tvořit ani podle IFRS, ani podle US GAAP.

Rezervy vytvořené koupenou firmou (pre-acquisition contingencies): pokud koupená firma vytvořila rezervy před akvizicí, kupující firma je (pokud očekává, že bude muset poskytnout plnění) převezme, stejně jako jiné závazky.[147]

Soudní spory (litigation): všeobecně se rezerva tvoří v momentu, kdy je zahájen soudní proces. Nicméně protože soudní procesy vznikají z historických událostí (třeba z prodeje vadného výrobku, znečištění životního prostředí, diskriminace, nedodržování pravidel bezpečnosti práce, atd.), rezerva se může tvořit i v případě, že bude pravděpodobné, že proces teprve zahájen bude.[148]

Garance podle IFRS (guarantees): IAS 37 (odst. 2) praví, že s garancemi se má zacházet stejně jako se všemi jinými případnými závazky.

A další podobné události: mezi další události by možná patřilo riziko, že majetek firmy bude vyvlastněn nějakou cizí vládou.

Situace, kde se rezervy tvoří, i když plnění je nepravděpodobné
Garance podle US GAAP
(guarantees): podle US GAAP (FIN 45) firmy mají povinnost vytvořit rezervu v okamžiku, kdy jinému subjektu poskytnou záruku (guarantees) včetně bankovních záruk (standby letters of credit).

Dohody o zpětném odkoupení (repurchase agreements).[149]

Situace, kdy rezervy se netvoří
Opravy a údržba
(repairs and maintenance): jak US GAAP, tak IFRS neumožňují tvorbu těchto rezerv.

Pojištění rizika (risks assumed by insurance companies): pokud pojišťovna plně kryje nějaké riziko, není nutné tvořit rezervu. Pokud ho kryje pouze částečně, ano (viz: riziko spojené s neadekvátním pojištěním).

Očekávané změny v zákoně (costs associated with expected changes in law): rezervy se nemohou tvořit pouze proto, že se očekává změna zákona. Jednou jak se však zákon změní, rezerva se vytvořit může.

Všeobecné riziko spojené s podnikáním (general business risk): má se vysvětlit v příloze, ale rezervy se tvořit nesmí.

Rozvaha / vlastní kapitál
The balance sheet / equity

Z účetního hlediska je vlastní kapitál[150] jednoduchý. Je to rozdíl mezi majetkem a závazky[151] (vlastní kapitál = majetek - závazky).

To, že je jednoduchý, však neznamená, že není důležitý. Proto každá vláda každé země světa vydala nějaké zákony,[152] které (do menší nebo větší míry) upravují vztah mezi firmou a investorem, a tím ovlivňují věcnou strukturu kapitálu. Pravidla IFRS a US GAAP jsou proto primárně popisné. Vesměs vyžadují od firem, aby plně a pravdivě popsaly skutečnou strukturu svého kapitálu. Jakou strukturu zvolí, už IFRS a US GAAP příliš neřeší.

Například IFRS a US GAAP vyžadují, aby firmy majetek dělily na krátkodobý a dlouhodobý. Také vyžadují, aby krátkodobý majetek dělily dál na peníze, pohledávky, zásoby a časové rozlišení. A dlouhodobý na investice, hmotný a nehmotný. Pokud si však firma přeje všechen vložený kapitál (základní, nezákladní a ostatní) vykázat dohromady, IFRS a US GAAP jí v tom bránit nebudou. Podobně pokud nechce tvořit žádné fondy ze zisku, podle IFRS a US GAAP nemusí. Pokud si přeje vyplácet dividendy přesto, že je ve ztrátě, podle IFRS a US GAAP, jen do toho. Jedinou podmínku, kterou si IFRS a US GAAP kladou, je, že investoři musí být plně informováni.[153]

Z tohoto důvodu i tato část publikace má spíše pouze popisný charakter. Na těch několik požadavků IFRS a US GAAP upozorňuje, ale většina jejího obsahu spíše vychází ze zavedené praxe a zvyklostí.

Rozvaha / vlastní kapitál / základní klasifikace
The balance sheet / equity / basic classifications

Pokud následující položky existují (a jsou materiální), vykážou se:

Vložený kapitál (paid-in capital): celkový kapitál vložený do firmy.[154]

Nominální hodnota kmenového kapitálu (common equity at par): nominální hodnota vloženého kapitálu.[155]

Emisní ažio (paid-in capital in excess of par): vložený kapitál nad nominální hodnotu.[156]

Základní kapitál (legal capital): povinný minimální vklad.[157]

Nerozdělený zisk (retained earnings): kumulace běžného hospodářského výsledku.[158]

Fondy ze zisku (reserves):[159] nerozdělený zisk, který se nemůže vyplatit investorům.[160]

Kumulace ostatního souhrnného hospodářského výsledku,[161] US GAAP (accumulated other comprehensive income): položka vznikající při aplikaci finančního konceptu kapitálu.[162]

Úpravy udržující kapitál,[163] IFRS (capital maintenance adjustments): položka vznikající při aplikaci fyzického konceptu kapitálu.[164]

Minoritní podíly (minority interest): majetkové podíly minoritních investorů konsolidovaných dcer.

Ostatní kapitálové účty (other paid-in capital): například vlastní (pokladní) akcie, pohledávky za upsaný vlastní kapitál, darovaný kapitál, atd.

Rozvaha / vlastní kapitál / základní klasifikace / vybrané položky ve větší podrobnosti
The balance sheet / equity / basic classifications / selected items in more detail

Autorizované kmenové akcie (authorized shares of common / ordinary stock[165]): celkový počet akcií, které firma může vydat, je obvykle uvedeno v její ústavní listině (articles of incorporation) nebo stanovách (corporate charter). Autorizované kmenové akcie jsou proto maximální počet akcií, které firma smí vydat, aniž by změnila nebo upravila své stanovy.

Vydané kmenové akcie (common stock issued): celkový počet akcií vydaných (prodaných) firmou.

Kmenové akcie v oběhu (common stock outstanding / issued and outstanding): celkový počet vydaných akcií v oběhu (v rukách investorů).

Vlastní akcie (treasury shares):[166] = počet vydaných akcií - počet akcií v oběhu. Nebo, vlastní akcie jsou akcie, které firma jednou vydala, ale později znovu odkoupila (bez toho, aby je „zrušila“).[167]

Potenciální akcie (potential common shares / dilutive securities):[168] cenné papíry, které zatím nejsou akciemi, ale stanou se jimi nebo se stát mohou.[169]

Třídy akcií (common stock classes): pod pojmem „třída“ se rozumí akcie (nebo série) akcií, která má jiné vlastností než ostatní akcie nebo série.[170] Například:

Super volicí akcie (super-voting shares): poskytují držiteli více jak jeden hlas[171] při volbě správní rady nebo podobného orgánu.[172]

Zlaté akcie (golden shares): dávají jednomu akcionáři (nebo skupině akcionářů) právo ovládnout nebo významně ovlivnit rozhodování správní rady nebo podobného orgánu, přestože vlastní relativně malý počet akcií.[173]

Blokující akcie (blocking shares): jsou podobné zlatým akciím, až na to, že držitelům umožňují blokovat pouze určitá rozhodnutí správní rady nebo podobného orgánu.

Nevolicí akcie (non-voting shares): pokud akcie držitelům neposkytují žádné přednosti a zároveň jim neumožňují hlasovat při volbě správní rady nebo podobného orgánu, jedná se o nevolicí akcie.[174]

Akcie vztahující se na obchodní jednotku (tracking stock): akcie, které držitelům poskytují vlastnický podíl v celé firmě, ale nárok na zisk pouze jedné části.[175]

Prioritní akcie (preferred stock / preference shares): pokud akcie mají prioritu[176] při likvidaci, jedná se o „prioritní akcie“. Prioritní akcie také často mívají i jiné výhody. Mezi ně patří například fixní dividendy, které jsou také často „kumulativní“[177] (cumulative). Obvykle takové akcie však neumožňují hlasovat při volbě správní rady. Pokud ano, jedná se o třídu kmenových akcií se speciálními vlastnostmi, nikoli o „prioritní akcie“.

Povinně odkupné nebo vypověditelné prioritní akcie (mandatory redeemable / callable preferred stock): prioritní akcie, které firma musí povinně odkoupit od držitelů, nebo které držitelé (z vlastního rozhodnutí) mohou vypovědět. Tyto akcie se nesmí vykazovat v kapitálu. Musí se vykazovat jako závazky.[178]

Darovaný kapitál (donated capital): všeobecně, když firma získá majetek od majitele (akcionáře) bez kompenzace, jedná se o nereciproční převod[179], který se promítne jako zisk na výsledovku. Hodnota darovaného majetku se proto nakonec objeví v nerozděleném zisku. Existuje však názor, podle kterého by se takové dary měly promítat přímo do kapitálu jako „darovaný kapitál“. Tento názor však není příliš rozšířený.

Upsaný vlastní kapitál (subscribed stock): pohledávka za prodej vlastních akcií se v majetku vykázat nesmí. Pokud taková pohledávka vznikne, musí se vykazovat v kapitálu (jako kontrární položka) do doby, než emitent získá peníze (nebo jiný majetek s objektivně prokazatelnou reálnou hodnotou). Vykazování takovéto pohledávky v majetku by bylo hrubé porušení US GAAP a IFRS.


Rozvaha / vlastní kapitál / příklady
The balance sheet / equity / examples

Kmenové akcie

Příklad 1: 1/1/2005 firma XYZ na trhu prodala 1 000 000 akcií bez nominální hodnoty za $10.[180]

1/1/2005

Peníze

10 000 000


 

Kapitál akcionářů


10 000 000

Zaúčtování primární emise akcií.


Cash

10 000 000


Shareholder's equity


10 000 000

To record initial share issue.

Příklad 2: 1.1.2005 firma ABC na trhu prodala 1 000 000 akcií s nominální hodnotou €1 za €10.

1.1.2005

Peníze

10 000 000


Kmenové akcie v nominální hodnotě


1 000 000

 

Emisní ažio


9 000 000

Zaúčtování primární emise akcií.


Cash

10 000 000


Common stock at par


1 000 000

Additional paid-in capital


9 000 000

To record initial share issue.

Pokladní akcie

Příklad 3 (cost method): 30.6.2005 společnost na trhu prodala 15 dluhopisů[181] (s nominální hodnotou €1 000) za €16 000, a koupila 1 107 vlastních akcií. Tržní cena akcií byla €14.45.

30.6.2005

Peníze

16 000


Dluhopisy: série 123


15 000

 

Prémie: dluhopisy: série 123


1 000

Pokladní akcie: 30.6.2005 / €14.45[182]

16 000


 

Peníze


16 000

Zaúčtování prodeje dluhopisů a nákup vlastních akcií.


Cash

16 000


Bonds: series 123


15 000

Premium: bonds, series 123


1 000

Treasury shares: 30.6.2005 / €14.45

16 000


Cash


16 000

To record sale of bonds and purchase of own shares.

15.7.2005 prodala 540 pokladních akcií za €15.75 a zaplatila fakturu.

1.1.2005

Peníze

8 500


Pokladní akcie: 30.6.2005 / €14.45


7 798

 

Emisní ažio


702

Závazek č. 456789, firma DEF, 15.7.2005

8 500


Peníze


8 500

Zaúčtování prodeje pokladních akcií a zaplacení faktury.


Cash

8 500


Treasury shares: 30.6.2005 / €14.45


7 798

APIC, treasury shares


702

Payable # 456789, DEF Co., 15.7.2005

8 500


Cash


8 500

To record sale own shares and payment of invoice.

15.12.2005 prodala 560 pokladních akcií za €12.50.[183]

15.12.2005

Peníze

7 000


Emisní ažio: pokladní akcie[184]

702


Nerozdělený zisk

390


Pokladní akcie: 30.6.2005 / €14.45


8 092

Zaúčtování prodeje vlastních akcií.


Cash

7 000


APIC, treasury shares

702


Retained earnings

390


Treasury shares: 30.6.2005 / €14.45


8 092

To record sale of own shares.

Příklad 4 (par value method): 20.9.2005 firma svému ředitele udělí opci na nákup 1 000 akcií firmy za pět let.[185] Aby opce kryla, koupí 1000 akcií na trhu za €16.[186]

20.9.2005

Pokladní akcie: nominální hodnota €1

1 000


Emisní ažio[187]

15 000


 

Peníze


16 000

Zaúčtování nákupu vlastních akcií.


Treasury shares: par value €1

1 000


Additional paid-in capital

15 000


Cash


16 000

To record purchase of own shares.

15.6.2007 propustila správní rada ředitele kvůli špatným výkonům, a protože firma jeho opci už nemusela krýt, akcie prodala za €5.

31.12.2007

Peníze

5 000


Pokladní akcie: nominální hodnota €1


1 000

Emisní ažio


4 000

Zaúčtování prodeje vlastních akcií.


Cash

5 000


Treasury shares: par value €1


1 000

Additional paid-in capital


4 000

To record sale of own shares.

Příklad 5 (metoda constructive retirement): 31.12.2007 firma místo vyplacení dividend koupila 10 000 vlastních akcií za €26. Certifikáty, které byly na jméno, fyzicky zničila.

31.12.2007

Kmenové akcie v nominální hodnotě

10 000


Emisní ažio

250 000


 

Peníze


260 000

Zaúčtování nákupu vlastních akcií.


Common stock at par

10 000


Additional paid-in capital

250 000


Cash


260 000

To record purchase of own shares.




1 Sémantická poznámka: v předchozím vydání, protože se jednalo pouze o US GAAP, jsem používal výraz „pasiva“ jako překlad pro „liabilities and equity“. V tomto vydání, aby bylo naprosto jasné, že se jedná o dva různé komponenty rozvahy, jsem zvolil (více či méně) doslovný překlad. Proč je tento překlad pouze „více či méně“ doslovný, je vysvětleno v podkapitole rozvaha / vlastní kapitál: poznámka.



2 IFRS, protože jsou „mezinárodní,“ technicky (i když ne vždy prakticky) uznávají oba koncepty.



3 Viz výsledovka / náklady / operační náklady: poznámka.



4 Například také vede k tomu, že většina evropských národních systémů vykazuje druhovou výsledovku (viz výsledovka / formy podle IFRS), že v IFRS se vykazují kapitálové úpravy (viz rozvaha / vlastní kapitál / základní klasifikace: kapitálové úpravy) nebo že IFRS umožňuje kapitalizovat vývoj (viz rozvaha / dlouhodobý majetek / nehmotný majetek / ocenění / zdroj hodnoty nehmotného majetku / teoretické pozadí).



5 Akcie by se sice asi mohly používat na mytí oken (přestože hadříky by asi fungovaly lépe) nebo vytapetování místnosti, ale jen těžko by se s nimi vykopal příkop nebo zašrouboval šroub.



6 Viz úvod do problematiky / 10 prvků: závazky.



7 Jiným účetním jednotkám, fyzickým osobám, státním orgánům, finančním institucím, atd.



8 Podle US GAAP. Podle IFRS téměř jistě.



9 Problematika rezerv se řeší primárně standardem IAS 37 a v US GAAP vyhláškou SFAS 5 (viz rozvaha / závazky / rezervy).



10 Momentálně se však pracuje na projektu (viz rozvaha / závazky / ocenění: poznámka), který poskytne řešení.



11 SFAS 140, odst. 16 a IAS 39, odst. 39, a AG 57 až 60.



12 Pod pojmem „zaplatit“ se rozumí předání majetku (třeba peněz) nebo poskytnutí služby tak, jak uvádí podmínky dohody, na základě které závazek vznikl. Pokud závazek vznikl jinak než na základě transakce, pojem zaplatit se chápe podobně, a to tak, že po „zaplacení“ věřiteli nezbude žádný další nárok vůči dlužníkovi. Protože zákony a právní normy mohou mít vliv na zánik závazku, pokud existují nějaké otázky, je rozumné se poradit s právním poradcem nebo zástupcem, než se definitivně zvolí účetní postup. Pod pojmem „zaplatit“ se také rozumí situace, kdy firma koupí vlastní dluhopisy (nebo podobné finanční nástroje) na trhu, i v tom případě, že si je ponechá „v pokladně“. Pokud dluhopisy znovu vydá, závazek s nimi spojený vznikne znovu.



13 Ačkoliv pravidla IFRS a US GAAP jsou si velmi podobná, existuje mezi nimi jeden důležitý rozdíl. US GAAP ve druhém bodě používá obrat „judicially“, což znamená „na základě soudního konání“, zatím co IFRS používá obrat „by process of law“, což znamená „ze zákona“. Důvodem je, že US GAAP vychází z amerického právního řádu, kde obvykle pouze rozhodnutí soudu může dlužníka zbavit závazku. IFRS však musí zaujímat širší postoj a proto používá širší pojem. V každém případě, právní normy té či oné země mohou mít rozhodující vliv při volbě účetního postupu. Účetní by se proto vždy měl poradit se svým právním poradcem nebo zástupcem, než definitivně zvolí účetní postup.



14 Dříve se „in-substance defeasance“ povolovala. Protože se postup zneužíval, je už řadu let zakázán.



15 V angličtině se na zápočet používá stejný výraz (offsetting) jako na kompenzaci.



16 Viz výsledovka / uznání výnosů / barterový obchod / zápočet.



17 Podle FASB reporting závazků vycházející z historických hodnot nevede k optimálním výsledkům (svou logiku vysvětluje na: www.fasb.org/project/fv_measurement.shtml), a proto se pracuje na projektu (www.fasb.org/project/fv_measurement.shtml), který nakonec povede k tomu, že všechny závazky se budou oceňovat v reálné hodnotě. Ze své strany IASB (který je tradičně ještě více nakloněn reálné hodnotě než FASB) by takovou změnu jistě také přivítal. Ale protože změna by mimo jiné vedla k tomu, že závazky platící fixní sazbu by se přeceňovaly podle pohybů tržního úroku, je pravděpodobné, že se narazí na podobné potíže, jaké (ze strany Evropské unie) doprovází IAS 39. Proto IASB zatím projekt ponechává v rukou FASB s tím, že v IFRS se bude řešit až později, v kontextu projektu konvergence.



18 Odst. 47 technicky říká, že povinnost diskontovat se nevztahuje na: 1. závazky, které se oceňují v reálné hodnotě a kdy se změny v této hodnotě promítají do běžného hospodářského výsledku a 2. závazky, které vzniknou při „částečném převodu“ finančního majetku. V praxi jediné závazky, které se vedou v reálné hodnotě, jsou deriváty. Podrobnější vysvětlení druhé výjimky by bylo kontra-produktivní (zbytečně by diskusi komplikovalo, aniž by většině čtenářů přineslo prakticky využitelné informace).



19 Viz rozvaha / krátkodobý majetek / půjčky a pohledávky / metoda amortizované pořizovací ceny.



20 V praxi se (při aplikaci IFRS, které žádnou takovou specifickou výjimku technicky neobsahují) běžně odvolává na všeobecné výjimky, materiality a cost versus benefit (viz úvod do problematiky / koncepční rámec / všeobecné výjimky). Z toho vyplývá, že pokud by rozdíl mezi současnou hodnotou a nominální hodnotou nebyl materiální, bylo by příliš pracné diskontovat všechny přijaté faktury.



21 Jednou jak splatnost (vcelku nebo v části) překročí jedno roční období, diskontovat se musí bez ohledu na výši závazku.



22 Test materiality se má provádět v souhrnu, nikoli položku po položce. Proto odložený úrok by nebyl „materiální“, pouze, pokud součet všech odložených úroků u všech běžných závazků (který by se podle doslovné aplikace pravidel měl skutečně spočítat položku po položce, ale který se v praxi obvykle zjistí „od oka“) nepřekročil 1 % až 5 % celkového kapitálu (cizího + vlastního). Pokud by překročil, odložený úrok by se začal zohledňovat u největších položek (a/nebo položek s nevzdálenější splatností) a pokračovalo by se tak dlouho, než by zbývající rozdíl přestal být materiální.



23 Upozornění: protože APB 21 je stará vyhláška, její ustanovení (například, že „žádné“ běžné závazky z obchodního styku se „nikdy“ nemusí diskontovat) by se neměly brát doslovně. V dnešní po-enronové době už dávno všechny podobné „kategorické“ výjimky přestaly být kategorické (obzvlášť, pokud by jejich doslovná aplikace vedla ke zkreslení pravdivého a věrného obrazu).



24 Podobně jako u IFRS, když se překročí jedno roční období (vcelku nebo v části), musí se diskontovat.



25 Tato výjimka se vztahuje i na směnky (a podobné nástroje), které mají charakter závazků z obchodního styku (kdy nástroj vznikne proto, že emitent odebere zboží, výrobky nebo služby).



26 Například kauce nebo zádržné (security deposits or retainages).



27 Například zálohy nebo předplatné (advances or subscriptions).



28 Přestože vyhláška 5 (z roku 1975) o diskontování výslovně nehovoří, a přestože se rezervy historicky příliš často nediskontovaly, modernější vyhlášky (například SFAS 143, Viz rozvaha / dlouhodobý majetek / hmotný majetek / klasifikace a ocenění / costs na vyřazení) diskontování často vyžadují. A protože IAS 37 (odst. 45) diskontování vyžaduje, stává se to běžnou praxí podle US GAAP.

Upozornění: nicméně protože pravidla nejsou úplně jasná (a protože názory se různí), bylo by rozumné tuto problematiku předem konzultovat s auditorem, aby nenastaly zbytečné komplikace.



29 Viz rozvaha / dlouhodobý majetek / hmotný majetek / vykazování.



30 V příloze by poskytly další podrobnosti, pokud by byly materiální (viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / podmínky).



31 Kromě případu, kdy by se jednalo o zanedbatelnou částku (která by se při zaokrouhlení stejně „ztratila“). Například, pokud by firma vyčerpala pouze €250 ze své linky, a žádné další půjčky by neměla, mohla by těch 250 zahrnout do pohledávek. Pokud by se však jednalo o €501, asi by už linku vykázala samostatně.



32 Zde se vysvětluje účetní postup pro tyto položky. Jejich účetní podstata se vysvětluje v podkapitole rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / časové rozlišení: výdaje příštích období.



33 Viz rozvaha / krátkodobý majetek / zásoby / převod zásob.



34 Pokud se jedná o směnku (nebo podobný finanční nástroj), není žádný ekonomický rozdíl v tom, že směnka pouze kryje pohledávku (a po jejím zaplacení bude držitelem odevzdána nebo zničena), nebo zda se směnka předloží k proplacení. V každém případě se jedná o peníze, které účetní jednotka dluží někomu jinému. Směrodatný proto je důvod, proč závazek vznikl, ne samotná forma závazku. Viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / směnky vydané za jiné než peníze.



35 Pokud se vystavily za jiným účelem, například aby umožnily půjčení peněz, zachází se s nimi jako s krátkodobými půjčkami.



36 Anglický výraz „credit sales / credit purchases“ se všeobecně vztahuje na jakýkoliv nákup, kromě nákupu za hotové (cash sales / cash purchases). Viz rozvaha / krátkodobý majetek / půjčky a pohledávky.



37 Z podmínek půjček vždy (pokud byly uzavřené v transakci na délku paže) jasně vyplývá úroková sazba (buď nominální nebo implicitní), a proto se všeobecná výjimka IFRS (podle které se nemusí diskontovat, pokud rozdíl není materiální) a specifikované výjimky US GAAP na půjčky nevztahují. Na půjčky se místo toho vztahuje jiná výjimka. Při aplikaci metody amortizované ceny (amortized cost) není nutné aplikovat metodu efektivní úrokové sazby. Místo toho je možné úrokový komponent jednoduše časově rozlišit.



38 Pod pojmem „smluvní“ úrok se zde rozumí fixní úrok, na kterém se předem dohodli dlužník a věřitel. Pod pojmem „tržní“ se rozumí variabilní úrok, jehož výše se odvíjí od nějaké tržní veličiny (například: Libor, Prime rate, Fed Funds Rate, Treasury Constant Maturity Rate, atd.).



39 Viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / podmínky.



40 Viz rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / závazky z obchodního styku.



41 Pojem „nominal rate” (nominální sazba) se obvykle používá, pokud se jedná o půjčky. Pojem „explicit rate” (nebo případně coupon rate) se používá, pokud se jedná o jiný druh finančních nástrojů. Z účetního hlediska jsou však srovnatelné.



42 Pokud obě firmy jsou vůči sobě nezávislé, pokud jednají dobrovolně, a ne v tísni, a pokud mezi sebou neuzavřely jinou vedlejší dohodu ovlivňující směnku (viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / směnky vydané za peníze a vedlejší výhodu), dá se a priori konstatovat, že implicitní sazba je reálná.



43 Pojem implicitní sazba (implicit rate) se používá k označení úrokové sazby, která se vypočítá z okolností dohody. Z účetního hlediska jsou anglické pojmy „implied rate” a “implicit rate” synonyma.



44 Úrok je pouze 1 415 (nikoli 1 500 jako v případě půjčky), protože XYZ si skutečně půjčila pouze 94 340 (ne 100 000).



45 Úrok je pouze 1 415 (nikoli 1 500 jako v případě půjčky), protože XYZ si skutečně půjčila pouze 94 340 (ne 100 000).



46 Metodě se také občas říká „metoda efektivního úroku“ (effective interest method).



47 Jediné, na co je nutné pamatovat, je, že bude nutné spočítat diskontní sazbu, která odpovídá periodě reportů. Existují sice i jiné způsoby, jak se dopracovat ke správnému výsledku, ale tento je obvykle nejjednodušší.



48 Kterým se také běžně říká revolving credit nebo overdraft protection.



49 Viz rozvaha / dlouhodobý majetek / investice / deriváty.



50 Viz rozvaha / krátkodobý majetek / časově rozlišení / vykazování a oceňování: výdaje příštích období.



51 V běžném jazyku se na tyto položky používají různé názvy: pre-payments, advances, advance payments, progress payments, reservation payments, subscription fees, pre-paid expenses, atd. Z účetního hlediska se však vždy jedná o tzv. non-returnable (non-refundable) deposits (nevratné zálohy), protože peníze se sice přijmou, ale nevrátí (místo toho se „vrátí“ zboží, výrobky, nebo služby).



52 Viz výsledovka / klasifikace výnosů.





54 Komise sice „řádné“ názvosloví výslovně nepředepisuje, ale pokud by se použil jiný výraz, je pravděpodobné, že komise shledá, že nebylo použité „řádné“ označení.



55 Odložené položky také mohou být aktivní. Například, pokud firmě vznikne daňová ztráta v jednom roce, která se bude moci aplikovat v budoucnu, vznikl by jí odložený majetek. Podobně jako u odloženého závazku, nedošlo k žádnému peněžnímu toku.



56 Podle zásady uznání výnosů se pojem „realizovaný“ chápe jako přijetí peněz nebo příslib peněz. Proto, z ryze účetního hlediska, mezi nezaslouženými a odloženými výnosy není žádný rozdíl. Nicméně, protože regulátoři kapitálových trhů (především americká Komise pro cenné papíry) jsou velmi hákliví na „řádné označení“ těchto položek, v praxi mezi těmito dvěma označeními rozdíl je.



57 Viz rozvaha / krátkodobý majetek / krátkodobé investice / metoda amortizované pořizovací ceny.



58 Pokud se jedná o odložené úroky, musí se účtovat zvlášť (protože odložené úroky se vykazují dohromady se souvisejícími pohledávkami). Ostatní odložené položky (jak aktivní, tak pasivní), jako například daně, by se sice vykazovaly dohromady s ostatním časovým rozlišením, ale odděleně (znovu, pokud jsou materiální) od například nákladů nebo výnosů příštích období.



59 US GAAP (ARB 43, kapitola 3A, odst. 8) definuje tyto položky podobně, ale méně jasně. Pokud by se účetní v praxi řídil uvedenou definicí, postupoval by konzistentně jak s IFRS, tak s US GAAP.



60 Pro srovnání, odst. 11 a definuje běžné závazky z obchodního styku takto: „závazky zaplatit za zboží, výrobky nebo služby, které byly přijaty nebo poskytnuty a které byly fakturovány nebo formálně dohodnuty s dodavatelem“.



61 Pojmy: payroll, payroll costs, payroll expense, employee compensation, personnel costs, atd. se také často používají. Všeobecně se pod pojmem „wages and salaries“ rozumí celkový náklad na zaměstnance, včetně přesčasů (overtime), placeného volna (compensated absences): nemocenské, dovolené (sick leave, vacation neboli holiday time), vedlejších výhod (fringe benefits) a příspěvků zaměstnavatele (employer’s contribution) na sociální zabezpečení (social security), zdravotní pojištění (healthcare benefits), úrazové připojištění (workers compensation insurance), atd.

Ta část sociálního nebo zdravotního pojištění, kterou si zaměstnanci platí sami, se obvykle označuje jako „withholdings“ (například „social security withheld” nebo „health care withholding”). V případě položek jako prémie nebo bonusy (které jsou závislé na výkonu pracovníka nebo na jiné, firmou neovlivnitelné veličině), by se nejednalo o výdaje příštích období, ale (kvůli vyšší nejistotě) o rezervy (viz rozvaha / závazky / rezervy).



62 Mezi částky vybírané za jiné subjekty patří daň ze závislé činnosti, srážková daň, ta část sociálního nebo zdravotního pojištění, která je hrazená zaměstnancem atd. Například „income tax withheld“ by označoval částku, která se zaměstnancům srazila a bude se odvádět státu. Přestože DPH technicky spadá do této kategorie, místo názvu „VAT withheld“ by se pravděpodobně používal název „VAT due“. Důvodem je, že slovo „due“ může znamenat jak „due to“, tak „due from“ a proto stačí jeden účet, který se vykazuje do majetku, nebo mezi závazky podle toho, která strana má zůstatek.



63 Tato položka je odhad částky, která se odevzdá státu. Neměla by se plést s pojmem „odložená daň“(deferred tax), což je rozdíl mezi daňovým nákladem podle pravidel finančního účetnictví a podle daňového zákona. Viz doplňující diskuse / účetnictví pro daň z příjmu.



64 Tato položka vznikne dnem vyhlášení dividend (tím, že se o tuto částku sníží nerozdělený zisk). Až k platbě dividend dojde, výdaj se zaúčtuje oproti této položce.



65 Protože spadají do definice výdajů příštích období, pro tuto položku není speciální anglický výraz a proto se zde nepřekládá.



66 Viz doplňující diskuse / příloha / události po závěrce.



67 Firma by technicky mohla tuto položku považovat za „výdaj příštích období“, ale v praxi (protože se jedná o běžného dodavatele) by to bylo zvláštní.



68 Zde by firma nejprve reverzovala starý zápis (nebo případně provedla storno zápis) a pak zaúčtovala správný. „Doplňovat“ dříve zaúčtované částky o rozdíl (třeba tím, že by se €75 „přidalo“ do nákladu) se nepovažuje za přijatelný účetní postup, a podle některých auditorů by se jednalo o chybu.



69 To samozřejmě jen v případě, pokud se nejedná o materiální částky. Pokud by se jednalo o materiální částku, musely by se také upravit výkazy související s tím rokem.



70 U dcer zahraničních matek se často stává, že účetní nemá tři měsíce na provedení takového upřesnění. Některé matky (obzvláště ty americké) vyžadují uzavření závěrky do konce měsíce, týdne a dokonce dne (ještě že je Amerika přinejmenším pět hodin za námi) po skončení účetního období. V tomto případě by se dcera měla domluvit s matkou, jak postupovat. Pokud matka nepochopí problém (což se také někdy stává), bylo by rozumné postupovat stejně, jako když se položka nestihne upravit do dne vydání výroční zprávy.



71 Jak se vysvětlovalo dříve (viz rozvaha / krátkodobý majetek / zásoby / převod zásob), pohledávka (technicky) nevzniká v momentu vystavení faktury, ale v momentu převodu rizik a výhod vlastnictví nebo případně kontroly. Samotná fakturace se proto nemá považovat za účetní událost, a problematika „nevyfakturovaných dodávek“ se účetně řešit nemusí. To, že samotná fakturace může (v některých zemích) mít vliv na daňovou povinnost, není (technicky) záležitost, se kterou IFRS a US GAAP počítají. Dopad fakturace na daňovou povinnost se proto řeší v kontextu účetnictví pro daně (viz doplňující diskuse / účetnictví pro daň z příjmu).



72 Viz rozvaha / krátkodobý majetek / časové rozlišení / vykazování a oceňování.



73 Zatím co zahrnutí pasivních dohadných položek do běžných závazků (nebo opačně) se obvykle nepovažuje za chybu, zahrnutí „dohadných položek“, které nesouvisí s ostatními výnosy do časového rozlišení, by se za chybu považovalo.

Upozornění: časové rozlišení se (v Evropě) občas používá za účelem řízení zisku (earnings management), kapitalizace nákladů (expense capitalization) a jiné manipulace účetnictví. Proto se dá očekávat, že auditoři se po roce 2005 budou časovému rozlišení pečlivě věnovat. Z toho vyplývá, že při účtování těchto položek by bylo rozumné postupovat velmi konzervativně. Pokud budou materiální, je téměř 100% jisté, že se jimi auditor bude pečlivě zabývat a že bude velmi skeptický u položek, které se zdají, že se odchylují od písma nebo ducha pravidel.



74 Pod pojmem „významné podmínky“ se rozumí podmínky, které věřiteli dávají právo závazek vypovědět, i v tom případě, že věřitel ho nemá v úmyslu vypovědět. Pokud se taková podmínka poruší, dlužník má povinnost závazek okamžitě přeúčtovat, a zveřejnit fakt, že došlo k porušení. Pokud počká se zveřejněním až ke konci kvartálu nebo roku, nejenže tím porušuje regulace americké Komise pro cenné papíry, ale v některých zemích se tím dopustí trestného činu.

Upozornění: autor této publikace není právník. Nic z toho, co je zde uvedeno, by se nemělo vykládat jako právní rada nebo doporučení. Autor této publikace výslovně doporučuje všem čtenářům, aby se obrátili na kvalifikovanou osobu se všemi otázkami spojenými s trestní odpovědností. Viz úvod do problematiky / upozornění.



75 Výraz „debenture“ technicky popisuje dohodu, podle které je dluhopis jištěný pouze všeobecnou úvěrovou bonitou emitenta. Těmto dluhopisům se má proto správně říkat „debenture bonds“. Ve zkratce se jim však běžně říká „bonds“ nebo „debentures“.



76 Bankovní úvěry sice reprezentují mezi 40 % a 50 % celkových závazků všech amerických firem, ale tato statistika je zkreslena malými firmami, které stále primárně spoléhají na banky.



77 I mnoho cizích firem kotovaných na amerických burzách (včetně české firmy ČEZ) v USA neprodává své akcie, ale své dluhopisy.



78 Jednou během přednášky jsem byl pokárán za to, že vysvětluji pouze výhody dluhopisů. Posluchačka měla samozřejmě pravdu. Proto se snažím nedostatek výkladu napravit tím, že zde poskytnu (doufám) vyváženou diskusi.

Výhody spojené s přímým financováním jsou dnes široce známé. Většina lidí, kteří dnes pracují jako finanční ředitelé, se už ve škole učili, že ačkoliv nemusí přinášet nejnižší úrok nebo nejvýhodnější platební podmínky, dluhopisy mají nad bankovními úvěry jednu nespornou výhodu: flexibilitu. Například pokud by výrobce bot (kterého jsme už poznali, viz rozvaha / dlouhodobý majetek / ne-hmotný majetek / leasing / další záležitosti: syntetický leasing nemovitostí / příklad) chtěl svou výrobu přemístit do Číny, je možné, že by narazil na odpor ze strany své (polostátní) banky, která by mu mohla vyhrožovat i vypovězením půjček. I když banky svá rozhodnutí zakládají pouze na ekonomických faktorech, často si rády kladou podmínky, které podnikatelům říkají, na co mohou půjčky utratit, jak je musí zabezpečit, jaké činnosti musí provádět nebo provádět nemohou, a tak podobně. Jinak řečeno, bankovní úvěry často zřetelně omezují svobodu podnikatelů podnikat tak, jak sami uznají za vhodné (což je samozřejmě ze strany bank, které by o peníze svých střadatelů nejradši nepřišly, nejenže pochopitelné, ale žádoucí).

Držitelům dluhopisů jsou tyto věci často úplně cizí. Zaprvé, nemají co ztratit (špatný úvěr banku může i položit, ale nedobytný dluhopis investora s dobře diverzifikovaným portfoliem možná bude bolet, ale existenční potíže mu nezpůsobí), a zadruhé jejich jediný zájem je úrok a jistina. Proto pokud podnikatel splácí úrok a pokud se zdá, že bude schopen vrátit jistinu, má ze strany držitelů dluhopisů svatý klid. Často ani neví, že tam jsou.

Nevýhoda dluhopisů se však projeví v momentu, kdy vyjde najevo, že podnikatel možná nebude schopen splácet úroky nebo vrátit jistinu. Staré dobré rčení praví: pokud si člověk půjčí milión od banky a nezaplatí, má problém. Pokud si firma půjčí miliardu a nezaplatí, banka má problém. Bankéři se bojí nedobytných půjček jako čert ďábla. Banky mají tu nešťastnou vlastnost, že si půjčují krátko-době (od střadatelů), ale (podnikatelům) půjčují dlouhodobě. Stačí proto pouze malá špatná zprávička, která pokud povede k tomu, že si klienti vyberou své peníze, může způsobit, že se z banky obratem může stát bývalá banka. Proto jsou bankéři často ochotni „spolupracovat“ s podnikateli v platebních nesnázích (i když, v dnešní době, kdy existuje trh pro půjčky a různé deriváty, které mohou riziko přesouvat tam a zpátky, rizika bank a s nimi ochota se domluvit jsou výrazně nižší).

S držiteli dluhopisů žádná diskuse není. Ti držitelé, kteří dluhopis původně koupili jako investici, se jich při prvních náznacích potíží hbitě zbaví (což, protože se jedná o tržní nástroj, trvá pouhé minuty nebo vteřiny). Kupující však už nebudou „investoři“. Takový „distressed debt“ obvykle skončí v rukách hedge funds, private equity funds, restructuring funds, takeover funds a jiného „supího kapitálu“ (vulture capital), který má krátkodobé zájmy. Obvyklý postup je, že po skoupení dostatečného množství dluhopisů je dlužník dohnán do bankrotního řízení. Během řízení jsou odstraněni bývalí vlastníci (akcionáři), a všichni jiní věřitelé se slabými pozicemi (třeba dodavatelé, penzisté, bývalí a současní zaměstnanci, jejich odbory, atd.). Firma je poté prodána jiným lidem, kteří „vyčištěnou“ firmu (jako třeba noví vlastníci bývalé firmy Worldcom, která je dnes známá jako MCI) povedou dál, nebo ji jednoduše rozprodají po kouskách (případ firmy Kmart se dá považovat za učebnicový příklad postupů, které se běžně používají).

V každém případě jsou dluhopisy pro vedení firem dvojsečnou zbraní. Pokud se jedná o vedení, které svou firmu úspěšně vede, přinášejí osvobození od otravných a prudících bankéřů. Pokud se jedná o vedení, které svou firmu dostane do nesnází, často vedou k předčasnému odchodu na cestu za novou kariérou (s ničím na rozloučenou, kromě možné žaloby ze strany bývalých investorů a zaměstnanců a možná i státního zástupce).







81 V letech 1994 až 1997 německé firmy ročně vydaly dluhopisy v hodnotě mezi €10 až €15 miliard. V roce 1998 to bylo €25 miliard, v roce 1999: €50 miliard, v roce 2001: €90 miliard, v roce 2002: €120 miliard, v roce 2003: €140 miliard.



82 Pokud ano, pak se na tyto „finanční nástroje s vícero komponenty” začnou aplikovat vyhlášky jako IAS 32 a 39, nebo SFAS 133, SFAS 140 nebo FIN 46. O účetních postupech, které vzniknou, se dá říci ledacos. Nikdo by je však nenazval „jednoduché“.



83 Viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / podmínky.



84 Pro dlouhodobé závazky neplatí stejné výjimky jako pro krátkodobé (viz rozvaha / závazky / ocenění / výjimky), všechny se (kromě derivátů) musí vykazovat v současné hodnotě.



85 Vlastností je prakticky neomezený počet. Dlužník (a banka, která dluhopis uvádí na trh) si může vymyslet jakékoliv podmínky, které ho napadnou (a které nejsou zakázané zákonem), a pokud se najdou investoři, kteří jsou na podmínky ochotní přistoupit, dluhopis vydat. Z účetního hlediska má dlužník pouze dvě základní povinnosti: 1. vykázat závazek v současné hodnotě a 2. vysvětlit všechny významné (significant) podmínky v příloze.



86 Také známé pod pojmem „postupně amortizované dluhopisy“ (amortized bonds).



87 V tomto případě se používá postup podobný sériové půjčce. Viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / půjčky / příklady Příklad 2.



88 Držitelé dluhopisů obvykle preferují, aby se jistina splatila najednou, protože takové dluhopisy se lépe prodávají. Nicméně dluhopisy, které se splácí postupně, jsou bezpečnější. Proto menší firmy, které by jinak měly potíže s vydáním dluhopisů splatných za 10, 15 nebo i 30 let, často používají tento hybrid.



89 Viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / dluhopisy / podmínky



90 Viz rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / ostatní krátkodobé závazky: dlouhodobý závazek, u kterého byly porušené podmínky.



91 Poznámka editora: A to ještě ne vždy, závisí na konverzních podmínkách. A pokud je ponechána určitá proměnlivost do budoucna a není stanoven pevný poměr převodu, může jít i o závazek. Přesně to vymezuje IAS 39 (který se bude probírat ve druhém dílu této publikace).



92 Zde se jedná o interpretaci existujících pravidel (IAS 1 a SFAS 6), která vznikla během projektu konvergence a která ujasnila, že dohoda se musí uzavřít před dnem závěrky. Podle dřívější interpretace se mohla uzavřít po, pokud se uzavřela před dnem vydání výroční zprávy.



93 A jediný postup doporučený autorem této publikace.



94 Upozornění: postup, který se všeobecně doporučit nedá, je snaha striktně vycházet z psaných požadavků standardů, obzvláště pokud by takováto „doslovná“ interpretace vedla k závěru, že nějaká nepříjemná okolnost (která třeba vrhá nelichotivé světlo na působení vedení firmy) se nakonec, podle písma pravidel, zveřejňovat nemusela.



95 Jde o efektivní úrokovou sazbu vyjádřenou na pololetní období, tj. p.s.



96 Podle US GAAP (SFAC 6, odst. 237) firma si může vybrat, zda finanční náklady promítne do nákladů hned, nebo zda je odečte od získané částky. Podle IFRS (IAS 39, odst. 43) tyto costs se musí odečíst od získané částky.



97 Pokud by diskont byl materiální.



98 Pokud by diskont nebyl materiální, ale byl by významný (significant). Pokud by nebyl ani významný, ani materiální, uvedl by se pouze v příloze.



99 Podobně jako u dluhopisů (viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / dluhopisy / základní druhy dluhopisů) a jiných finančních nástrojů, v realitě existuje neomezený počet možností. Základní povinností účetního proto je zvážit všechny podmínky a: 1. vykázat půjčku v současné hodnotě a 2. vysvětlit všechny významné podmínky a vlastnosti v příloze.



100 Pokud se dá doložit, že: 1. se jedná o dvě nezávislé strany, 2. obě strany jednaly dobrovolně a bez tísně a 3. vedle půjčky neuzavřely žádnou další dohodu (viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / další příklady: směnky vydané za peníze a vedlejší výhodu), je možné (a priori) předpokládat, že jakýkoliv dohodnutý úrok je rozumný (jeho rozumnost se proto nemusí potvrzovat žádným zvláštním způsobem).



101 Viz rozvaha / dlouhodobý majetek / investice / převod finančních nástrojů.



102 Meziročně se úrok může jednoduše časově rozlišit. Pokud by si to však firma přála, metodu efektivní úrokové sazby může aplikovat i na období kratší než jeden rok. Viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / další příklady: příklad 1a.



103 Tato tematika se obvykle objevuje v účetní literatuře pod názvy zde používanými. Z účetního hlediska se však příklady vztahují na více případů než pouze směnky. Stejný všeobecný postup by se měl používat u všech dlužných finančních nástrojů (od běžných závazků z obchodního styku až po dluhopisy) kromě derivátů (viz rozvaha / dlouhodobý majetek / investice / deriváty).



104 Která se vždy musí vykazovat v současné hodnotě.



105 A proto lze předpokládat, že domluvený (implicitní) úrok je rozumný.



106 212.50 zaokrouhlení.



107 Jediné, na co je třeba pamatovat, je nutnost vyčíslit efektivní sazbu, která sedí s periodou. V tomto příkladě se jedná o kvartální sazby ve výši 2.24563 %.



108 166 = 665 / 4.



109 Takovéto dohody mohou být zcela legitimní. Například pivovary nebo výrobci slazených nealkoholických nápojů často uzavírají podobné dohody s restauracemi nebo maloobchody.



110 V praxi se účetní často o těchto vedlejších dohodách „přímo“ nedozví. Jinak řečeno, do účetního oddělení často přichází různé dohody a jiné účetní případy bez adekvátní doprovodné dokumentace. Povinnost každého účetního však je všechny tyto a podobné „vedlejší“ dohody zohlednit (i v tom případě, že se jedná o ústní dohody). Protože účetní však není o řadě těchto dohodách (obzvláště těch ústních) plně informován, je běžné, že na jejich existenci přijde tím, že si všimne, že implicitní úroková sazba spojená s dohodou není rozumná.

Protože nerozumné sazby vždy znamenají, že 1. se nejedná o nezávislé strany, nebo 2. jedna nebo druhá strana dohody nejednala dobrovolně anebo jednala v tísni, nebo 3. existuje vedlejší dohoda, účetnímu vzniká povinnost zjistit, o kterou z těchto okolností se jedná (není ani vyloučeno, že se může jednat o kombinaci). A každý účetní (který už má nějakou praxi) bude pátrat po příčině nerozumného úroku důkladně, pečlivě a zarputile. Důvodem je, že účetní si dobře uvědomuje, že pokud příčinu nenajde, a účetní případ zaúčtuje tak, jak mu byl předložen, za případné problémy, které mohou nastat, bude nést zodpovědnost on.

Život je příliš krátký na to, aby účetní bral zodpovědnost za něčí jiné pochybné obchody tím, že je bude účtovat tak, aby plně nezobrazil jejich skutečnou ekonomickou podstatu. Nakonec, pokud se na tuto chybu přijde, bude to účetní (a ne třeba obchodní zástupce, který tuto dohodu uzavřel nebo obchodní ředitel, který ji schválil), který bude za porušení IFRS nebo US GAAP pravděpodobně potrestán. Proto nejlepší taktika, pokud všechny pokusy získat adekvátní dokumentaci selžou, je případ odmítnout zaúčtovat. Samozřejmě takovéto rozhodnutí může mít limitující vliv na kariéru každého účetního. Ale většina účetních si nakonec uvědomí, že je snazší hledat uplatnění u jiné firmy (vedené lidmi, kteří své účetní povinnosti berou vážně) s čistým trestním rejstříkem, než se snažit znovu nastartovat kariéru poté, co jim byl uložen trest za porušení pravidel US GAAP nebo IFRS.

Upozornění: autor této publikace není právník. Nic z toho, co je zde uvedeno, by se nemělo vykládat jako právní rada nebo doporučení. Autor této publikace výslovně doporučuje všem čtenářům, aby všechny otázky spojené s trestní odpovědností, řešili s kvalifikovanou osobou. Viz úvod do problematiky / upozornění.



111 Konkrétní způsob vyčíslení sazby není předepsán. Měl by však, jako v tomto příkladě, být „rozumný“.



112 Tato hodnota by se odvíjela buď od skutečného množství odebraného zboží nebo na základě uplynutí času, podle toho, jak se dohoda sepíše.



113 Zde se technicky jedná o překlasifikaci nákladů. Pokud by XYZ takovou překlasifikaci neprovedla, jednalo by se o chybu „nesprávná klasifikace“ (viz doplňující diskuse / změny a chyby / chyby). EFG by se dopustila stejné chyby, pokud by ona nepřeklasifikovala výnosy.

Poznámka autora: protože u mnoha firem jsou obchodní ředitelé odměňováni na základě EBIT nebo případně EBITDA, mají motivaci se této překlasifikaci bránit (tím, že uzavírají dohody s nereálnými úroky). Protože se jedná o velmi vážné zkreslování (viz výsledovka / náklady / význam COGS), auditoři obvykle po těchto chybách velmi pečlivě pátrají.



114 Viz rozvaha / dlouhodobý majetek / nepeněžní transakce / výměna za finanční nástroj.



115 IAS 39 technicky nespecifikuje, zda se jedná o zisk / ztrátu (gain / loss) nebo výnos / náklad (revenue / expense). Všeobecná praxe je, že vznikne zisk nebo ztráta.



116 Především vyhlášky SFAS 15, 114 a 118, ale také FTB 79-7, 80-2 a 94-1.



117 Viz výsledovka / položky pod čarou / mimořádné položky.



118 Ve velmi blízké době se očekávají v této účetní oblasti výrazné změny. Protože: 1. změny proběhnou až po vydání této publikace, 2. o jejich definitivní podobě se stále jedná a 3. změny nejsou výslovně otázkou konvergence (kde IASB nebo FASB svá pravidla přizpůsobí pravidlům druhé strany), není zde možné s dostatečnou mírou jistoty odhadnout, jak pravidla nakonec budou vypadat. Proto diskuse zde uvedená vychází pouze z dosavadních pravidel.



119 Například firma dodá na trh vadný výrobek. V okamžiku prodeje nemá žádný závazek. Ten jí však vznikne, pokud vada někomu způsobí škodu. Proto je závazek podmíněn jinou událostí.



120 Například firma XYZ svým zaměstnancům nabízí penzijní připojištění. Protože je zaměstnance nutné ochránit před případnou platební neschopností firmy, ta založí spravovaný fond (trust fund) pod vedením správce (trustee) a na penze zaměstnanců „spoří“ (tím, že správci každý rok odevzdá peníze, které správce zaměstnancům nakonec vyplatí. Protože se jedná o „trust fund“, slovo „fund“ se běžně používá, pokud se myslí: majetek, který sice nominálně patří účetní jednotce, ale se kterým účetní jednotka nemá právo volně disponovat.



121 Ani smrt není účetní jistotou. Právnické osoby technicky mohou „žít“ donekonečna.



122 Podle SFAC 6 se takto restriktivní interpretace vztahuje na slovo „pravděpodobný“ pouze v kontextu tvorby rezerv. Pokud se jedná například o význam slova pravděpodobný v kontextu definice majetku, hranice se může poněkud snížit, ale tak či tak by nikdy neklesla pod 75 % a více.



123 SFAS 109 byl první standard, kdy mezinárodní standardy ovlivnily US GAAP. Tento vliv se projevil tím, že FASB si od tehdejšího IASC (mimo jiné) půjčil účetní pojem „more likely than not“, který před tím v US GAAP neexistoval.



124 SFAS 5 technicky zmiňuje pouze ztráty. Toto opomenutí nákladů by se mohlo vyložit tak, že US GAAP umožňuje vytvářet rezervy (a podobné položky), pouze pokud se jedná o ztráty (losses), nikoli pokud se jedná o náklady (expenses). Protože opravná položka pro nedobytné pohledávky (která spadá pod SFAS 5) se však tvoří proti nákladu (nikoli ztrátě), tento výklad by nebyl správný.



125 Zde IAS 37 používá výrazy „legal or constructive“. Pod pojmem „legal“ se rozumí závazek, který se dá (ze zákona) vymáhat. Jedná se proto jak o závazky, které vyplývají ze smluv a dohod (pokud se mohou vymáhat soudní cestou), které vyplývají ze zákona nebo soudního (nebo regulačního) rozhodnutí, atp. Pod pojmem „constructive“ se rozumí závazek, který vyplývá z „očekávání protistran“. Například pokud firma znečistí životní prostředí v nějaké zemi, kde tento čin není trestný, a pokud „veřejné mínění“ v té zemi, kde sídlí, ji „donutí“ škodu napravit, jednalo by se o závazek, který není sice „legal“, ale je „constructive“.



126 Závazky, které nevyplývají z historické transakce nebo události.



127 Zda se jedná o skutečný rozdíl či nikoli, zatím nebylo potvrzeno nebo vyvráceno žádnou empirickou studií (o které by autor této publikace byl informován).



128 The IASC-US GAAP Comparison Project, Second Edition, FASB, 1999.



129 Přestože nesouhlasím s logikou tohoto tvrzení, se závěrem ano. Podle mého chápání US GAAP, pokud se jedná o položku, na kterou se SFAS 5 vztahuje (SFAS 5 se, například, nevztahuje na prodej na fakturu, kdy se majetek, pohledávka běžně zaúčtuje, aniž by byla realizace jistá), podmínka, že realizace musí být jistá, je kategorická. Na druhou stranu, přestože IFRS technicky umožňuje účetním účtovat zisk „bez jistoty“, běžný účetní (který alespoň trochu chápe riziko spojené se „špatným odhadem“) by radši přišel o pravou ruku, než by vzal zodpovědnost za odhad takového případného zisku (obzvláště pokud by se jednalo o materiální položku). Proto žádný rozdíl v praxi neexistuje, ale ne proto, že pravidla jsou srovnatelná, pouze proto, že se v praxi aplikují „rozumně“.



130 Což je (z pohledu US GAAP, který věnuje derivátům 1500 stránek textu) přímo strohé.



131 Také známá pod názvy jako: bad debt allowance nebo allowance for bad debt.



132 Vyplývající ze zákona, nebo jiné (například regulační) povinnosti.



133 Této položce se v praxi obvykle říká „returns and allowances“. Často se používá stejný název jak pro rezervu, tak i její tvorbu. Jak se v tom má člověk vyznat? Jednoduše, rezerva má zůstatek na straně dal a vykazuje se na rozvaze, zatím co její tvorba má zůstatek na straně má dáti a vykazuje se na výsledovce. Viz výsledovka / vykazování / výnosy / hrubé a čisté výnosy.



134 Tento postup vychází primárně z definice výnosů podle US GAAP (kterou poskytuje vyhláška Accounting Terminology bulletin 2). IFRS toto téma příliš podrobně neošetřuje (IAS 18, odst. 17 se pouze zmiňuje, že je správné tvořit rezervu na reklamace, ale o tom, jak se má tvořit, mlčí), a proto se při jeho aplikaci běžně odvolává na US GAAP.



135 Viz rozvaha / závazky / krátkodobé závazky / časové rozlišení.



136 Viz výsledovka / vykazování / výnosy / hrubé a čisté výnosy.



137 Většina auditorů je toho názoru, že vykazovat tvorbu smluvních rezerv jako snížení výnosů je chybou, která se musí opravit bez ohledu na její číselnou výši.



138 Podle IFRS je tou událostí, kdy se rezervy tvoří, pouze historická událost, čin „prodej závadného zboží“, nikoli případná žaloba ze strany poškozeného. US GAAP neřeší, proč firma musí odškodnit. Podle US GAAP se účtuje v momentě, kdy je pravděpodobné, že odškodnit bude muset.



139 Pokud byla úmyslná, jedná se o náklad. Například firma může úmyslně vyrábět vadné rychlo-varné konvice, s tím, že je bude levně prodávat na tržnicích (kde jsou lidé na vadné zboží zvyklí). Pokud by však tato firma používala takovouto obchodní politiku například v USA (kde jsou vedle baseballu nejoblíbenějším sportem soudní spory), jistě by na doporučení právního zástupce zaúčtovala ztrátu, protože účtováním nákladu by technicky dokládala svůj úmysl.

Upozornění: autor této publikace není právník. Nic z toho, co je zde uvedeno, by se nemělo vykládat jako právní rada nebo doporučení. Autor této publikace výslovně doporučuje všem čtenářům, aby všechny otázky spojené s trestní odpovědností řešili s kvalifikovanou osobou. Viz úvod do problematiky / upozornění.



140 Tato povinnost se nevztahuje na tzv. „všeobecná rizika spojená s podnikáním“, na která se rezervy tvořit nemohou (ale která se často pojistit mohou). Přestože to pravidla výslovně neřeší, pokud firma majetek „pojišťuje“ derivátem, rezervu tvořit nemusí (místo toho používá tzv. hedge accounting).



141 Firma takové dohody sice může vypovědět, ale penále za vypovězení jsou často tak vysoké, že se firmě vyplatí dohodu dodržet. Jinak, pokud dohodu plánuje vypovědět, vytvořila by rezervu na očekávanou výši penále.



142 SFAS 146 zakazuje obecně tvorbu těchto rezerv. Jediná výjimka se vztahuje na „odchodné při nedobrovolném ukončení pracovního poměru“ (involuntary termination benefits). V tomto případě se rezerva vytvořit může, ale pouze poté, co vedení firmy určí zaměstnance, kteří budou propuštěni a definitivně rozhodne, že uskuteční jejich propuštění. Podle interpretace SEC (sec.gov/interps/account/sab100.htm) je také nutné těm zaměstnancům, kteří budou propuštěni, tento fakt oznámit.



143 Podle jednotného názoru EITF 95-3 se rezervy na restrukturalizace mohou tvořit v případě obchodních kombinací (viz rozvaha / dlouhodobý majetek / hmotný majetek / znehodnocení / další záležitosti: rezervy na restrukturalizaci.). Tato „výjimka“ je však dočasná, protože od 15.6.2005 mají začít platit nová pravidla, která takový postup dovolovat už nebudou.



144 IFRS 3 sice umožňuje tvorbu rezerv, ale pouze pokud závazek provést restrukturalizace existuje před akvizicí. Jinak řečeno, koupená firma musela rezervu vytvořit již dříve sama. Pokud jí nevytvořila, kupující firma jí vytvořit nemůže v důsledku obchodní kombinace (může ji však vytvořit následně).







147 Podle US GAAP (SFAS 141, odst. 41) se ocení v reálné hodnotě, nebo (pokud se jejich reálná hodnota nedá zjistit) se provede stejná kalkulace (podle SFAS 5) jako u každé jiné rezervy. Podle IFRS (IFRS 3, odst. B 16 l) se zjistí, za kolik by třetí strana byla ochotná převzít závazek, přičemž bere do úvahy jak peněžní toky, tak jejich současnou hodnotu s ohledem na riziko.



148 Obzvláště v USA, kde se soudí neustále každý s každým.



149 Tyto dohody mohou být relativně složité a vyžadují podrobnější diskusi, než je tady možné.



150 Jeden čas se kapitál v angličtině vyjadřoval slovem capital (kapitál). Během devatenáctého a dvacátého století získaly na síle názory, podle kterých kapitál ve skutečnosti nebyl vlastnický podíl na majetku, ale bohatství (právem náležící pracujícímu lidu), nespravedlivě ukořistěné kapitalistou. Přestože (jak se nakonec ukázalo) tyto názory postrádaly logiku, staly se natolik rozšířené, že bylo nutné vymyslet nové slovo pro kapitál (ostatně je mnohem jednodušší změnit názvosloví než experimentovat se zcela novým způsobem organizace ekonomické činnosti a potažmo celé lidské společnosti). Proto se kapitálu už dnes nesmí říkat kapitál, ale vlastnický podíl (equity). Z tohoto důvodu se kumulovanému zisku už také neříká accumulated profit, ale místo toho jsou to zadržené výdělky (retained earnings).

Starý IASC se takovým populistickým gestům dlouho bránil (Angličané jsou, tradičně, velmi hrdí na svůj jazyk, a obvykle jim strašně vadí, když se ho jiné anglicky mluvící národy, kterým chybí jakýkoliv respekt pro tradici, snaží znečistit tím, že perfektní slova, spokojeně sloužící mnoho století, nahrazují nic neříkajícím eufemizmem pouze proto, že původní slova se stala politicky nekorektní). Nový IASB (kde Angličané už nejsou v převaze) evidentně takové zábrany nemá. Proto podle znění IAS 1 platné od 1.1.2005, už „Capital and reserves“ není „kapitál a rezervy“, ale „Equity attributable to equity holders of the parent“ (vlastnický podíl náležící držitelům vlastnických podílů v matce). Podobně „Accumulated profits / (losses)“ už nejsou „kumulované zisky a ztráty“, ale „retained earnings“ (zadržené výdělky).

Protože my v Čechách se nestydíme za snahu zde vybudovat svobodný trh (nový eufemizmus pro starý výraz kapitalizmus), není nutné, aby autor této knihy používal podobné laciné lingvistické triky. Proto se kapitálu zde říká kapitál a nerozdělenému zisku nerozdělený zisk. Těm čtenářům, kterým tato netaktnost vadí, se autor omlouvá a srdečně doufá, že tato lingvistická hrubost jim nezabrání v tom, aby tuto knihu doporučili všem svým kolegům a známým.



151 Proto, pokud se majetek a závazky správně ocení, klasifikují a vykážou, kapitál se (více či méně) „postará sám o sebe“.



152 Upozornění: autor této publikace není právník. Nic z toho, co je zde uvedeno, by se nemělo vykládat jako právní rada nebo doporučení. Autor této publikace výslovně doporučuje všem čtenářům, aby všechny otázky spojené s trestní odpovědností řešili s kvalifikovanou osobou. Viz úvod do problematiky / upozornění.



153 Tyto informace se obvykle objevují v příloze a (v mnohem podrobnější formě) ve zprávě (proxy statement) rozesílané před schůzí valné hromady.



154 Protože IFRS a US GAAP striktně nepředepisují názvosloví, často se položce také říká contributed capital, equity, owner‘s equity, shareholders‘ equity, contributed equity, atd. US GAAP obvykle používá výrazy „capital stock“ nebo „contributed capital“.



155 Přestože se nejedná o povinnost (podle IFRS a US GAAP), firmy vložený kapitál rozdělují (často podle zákona) na nominální (par value) a nad-nominální (in excess of par) hodnotu. Pokud by se jednalo o akcie, použil by se výraz „common stock at par“ (americká angličtina) nebo „ordinary shares at par“ (britská angličtina). IFRS (IAS 1, odst. IG 4) také v příkladě používá výraz „share capital“. Čtvrtá direktiva položce říká „called-up share capital“, ale tento výraz se běžně nepoužívá.



156 Na tento výraz se také běžně používá zkratka APIC (additional paid-in capital). Čtvrtá direktiva EU této položce říká „share premium“, ale tento výraz se běžně nepoužívá.



157 Čas od času se objevují i výrazy jako: statutory equity, statutory capital, legal equity, legal mini-mum capital, statutory minimum capital, basic legally required capital, basic capital, atd. V každém případě (protože se technicky jedná o neobvyklou položku) by měla být vysvětlena v příloze, a tak konečný výběr názvosloví by neměl způsobit žádné větší komplikace.



158 Z hlediska investora význam nerozděleného zisku je, že se jedná o prostředky, které jim firma může (formou dividend) v budoucnosti vyplatit. Proto, podle IFRS a US GAAP se obvykle nerozlišuje, zda se jedná o nerozdělený zisk z běžného nebo z minulých období, protože v momentu sestavení rozvahy, už jsou všechna období (včetně toho, které právě skončilo), technicky, minulá. V některých zemích se však dividendy mohou (nebo dokonce musí) platit pouze ze zisku souvisejícího s právě skončeným obdobím. V tomto případě by bylo logické nerozdělený zisk takto rozdělovat.



159 Anglické slovo „reserves” je správný název pro tu část nerozděleného zisku, kterou firma nemůže nebo nemíní vyplatit jako dividendy. Protože slovo reserves se však hovorově používá na označení různých dalších účetních položek (viz rozvaha / závazky / rezervy), místo něj se běžně používá výraz „appropriated retained earnings”. Tento výraz nejenže má tu výhodu, že se neplete se žádným jiným výrazem, ale také přesně vyjadřuje podstatu položky. Pokud je nutné upozornit na skutečnost, že nerozdělený zisk není nějak omezený, může se použít výraz „unappropriated retained earnings“.



160 Podle IFRS se má tato položka (pokud je materiální) vykazovat jak na rozvaze, tak ve výkazu změn ve vlastním kapitálu. Podle US GAAP se položka sice tradičně vykazovala na rozvaze, ale v posledních letech se spíše vykazuje pouze ve výkazu změn ve vlastním kapitálu.



161 Na anglický výraz „accumulated other comprehensive income” se běžně používá zkratka “accumulated OCI”. V českém překladu by se proto mohla používat zkratka „kumulace OSHV“



162 Podle SFAC 6 (odst. 71 a 72) je nutné vykazovat souhrnný hospodářský výsledek, protože podle SFAC 5 (odst. 45) US GAAP vychází exklusivně z finančního konceptu kapitálu. Podle Koncepčního rámce (odst. 110) IFRS „nepreferuje“ jeden koncept před druhým, a proto je možné vycházet i z fyzického. Proto US GAAP vyžaduje vykazování souhrnného hospodářského výsledku, zatím co IFRS (zatím) vyžaduje vykazování tzv. kapitálových úprav.



163 IAS 1 (IG) výslovně neuvádí název pro tuto část rozvahy. Místo toho bez nadpisu uvádí pouze její komponentní části, například zisky a ztráty vznikající při oceňování promítnuté přímo do kapitálu (valuation gains/(losses) taken to equity), nebo zisky a ztráty promítnuté přímo do kapitálu (gains/(losses) taken to equity). Protože se, v souhrnu, jedná o kapitálové úpravy (a protože výraz „capital adjustments“ se běžně používá v praxi), je na místě tento pojem používat v uvedeném seznamu.



164 Protože IFRS technicky „nepreferuje“ jeden koncept kapitálu před druhým, určité prvky IFRS vychází z jednoho (například požadavek, že výnos smí vzniknout teprve v momentu transakce), zatím co jiné (například kapitálové úpravy) z druhého. Protože oba koncepty jsou logicky neslučitelné (viz výsledovka / náklady / operační: podle finančního konceptu kapitálu, poznámka), výsledek je, že IFRS občas působí zmatečným dojmem. IASB postupně tyto logické nekonzistentnosti odstraňuje. Protože účetní systém je však jako nákladní loď, jejíž směr nelze jen tak prudce změnit, na mnoha z nich (například nahrazení kapitálových úprav souhrnným hospodářským výsledkem, www.iasb.org/ uploaded_files/documents/16_19_rci-ps.pdf) se stále pracuje.



165 Správný anglický výraz pro akcie je „shares of stock“. Akciím se však běžně říká buď „shares“ (což by spíše řekl Brit) nebo „stock“ (což by spíše řekl Američan). Podobně Američané slovo „kmenové“ vyjadřují jako „common“, zatímco Britové „ordinary“. Samotnému cennému papíru se říká „certificate”. Proto, pokud by Brit v ruce držel kmenovou akcii, držel by „ordinary share certificate“, zatímco Američan by držel „common stock certificate“.



166 Vlastním akciím se anglicky běžně říká „pokladní“ akcie, protože je firma drží „v pokladně“ (in the treasury).



167 V angličtině se na zrušení akcií obvykle používá pojem „extinguish”. Pod pojmem extinguish se obvykle rozumí, že firma fyzicky zničí akciové certifikáty. Často však takto zrušené akcie definitivně nezmizí. Místo toho se vrátí zpátky do klasifikace autorizovaných. Protože obchod s vlastními akcie-mi je však často ovlivňován zákonem nebo regulacemi, nelze kategoricky uvést, jak přesně bude postupovat každá firma reportující podle IFRS a US GAAP.



168 Výraz „dilutive“ se používá proto, že až se cenné papíry přemění na akcie, sníží se (neboli zředí) i podíl na zisku pro stávající kmenové akcionáře, a tím se sníží i hodnota jejich akcií.



169 Mezi ně patří: opce (options), dlouhodobé opce (warrants), přeměnitelné cenné papíry (convertible securities), atd. (viz výsledovka / zisk na akcie). Další diskuse o zaměstnaneckých opcích se nachází v podkapitole výsledovka / akcie a zaměstnanecké opce.



170 V mnoha zemích (kde stát nezasahuje do soukromých vztahů mezi občany - fyzickými nebo právnickými osobami) jediný limit na počtu možných vlastností je představivost firmy (a jejího investičního bankéře). V jiných zemích (kde se stát snaží regulovat mezilidské vztahy) jsou možné vlastnosti dané zákonem nebo regulátorem. Z praktického hlediska se však takováto omezení vztahují pouze na investory (pokud jsou fyzickými osobami), protože firmy a investiční fondy se mohou, bez větších překážek, přesídlit z jedné země do druhé. Proto IFRS a US GAAP předpokládají, že vlastností může být nekonečné množství, a jejich primární požadavek je, že všechny významné se musí adekvátně popsat v příloze (a / nebo v proxy statement).



171 Například švédská rodina Wallenbergů vlastní 19 % akcií firmy Investor, ale má 41 % hlasů. U firmy Ericsson stejná rodina drží akcie třídy B, které mají 1000 hlasů, zatím co akcie třídy A mají jeden.



172 Pokud správa firmy vychází z tzv. anglosaského modelu řízení společnosti, firma má správní radu (board of directors). Správní rada je volena akcionáři a obvykle má, mimo jiné, právo dohlížet na vedení firmy a jmenovat a odvolat jeho členy. Protože IFRS se aplikuje v jiných než anglosaských zemích, má širší záběr. Pod podobným orgánem se proto může chápat dozorčí rada nebo představenstvo nebo podobný orgán, který může kontrolovat chod firmy.



173 Zlaté akcie obvykle patří vládám, které si přejí nadále kontrolovat „privatizované“ firmy. Ačkoliv Evropská komise se snaží zlaté akcie (a podobná opatření omezující konkurenci) zakázat (jak ukázal nedávný neúspěch ve snaze limitovat vliv zemské vlády nad firmou Volkswagen), není to něco, co se stane zítra.



174 Podle některých expertů se jedná o tzv. „iluzorní akcie“ (kde držitelé sice mají podíl ve firmě, ale nemohou jakkoliv ovlivnit rozhodování vedení nebo nad něj dohlížet). Tento fakt však nezabránil firmě WWF (World Wrestling Federation – pořadatel amerických profesionálních zápasů) v tom, aby takových akcií prodala přes $250 m. Ale koneckonců tato firma se živí tím, že americké veřejnosti prodává iluzorní zápasy (kde se zmalovaní svalovci jakoby mlátí po hlavě). Není proto divu, že se jí podařilo stejné veřejnosti prodat i iluzorní akcie.



175 Takové akcie (GM Class H common neboli GMH) poprvé vydala firma General Motors pro svou obchodní jednotku Hughes Electronics Corporation.



176 Jejím držitelům se při likvidaci firmy vyplatí podíl dříve, než se o zbytek podělí běžní kmenoví akcionáři.



177 Pokud se jeden rok nevyplatí, musí se vyplatit v dalším nebo dříve, než se mohou vyplatit dividendy kmenovým akcionářům.



178 Možnost, kdy je (podle US GAAP) bylo možné vykazovat v tzv. mezipatře (v samostatné třídě mezi závazky a kapitálem), byla v rámci mezinárodní konvergence zrušena (viz rozvaha / závazky / dlouhodobé závazky / dluhopisy / speciální typy závazků: povinně odkupné prioritní akcie).



179 Viz rozvaha / dlouhodobý majetek / nepeněžní transakce / nereciproční převody.



180 Protože právnické osoby v USA vznikají na státní (nikoli federální) úrovni, US GAAP počítá s možností, že firmy mohou vydávat akcie bez nominální hodnoty (proto ne všechny státy vyžadují, aby akcie měly nominální hodnotu). Z evropského pohledu by však tento postup byl zvláštní, a proto IFRS počítá s tím, že akcie nominální hodnotu obvykle mívají.



181 Pokud jim v tom nebrání zákon nebo regulátor, firmy své vlastní akcie, dluhopisy a jiné cenné papíry mohou na trhu kupovat a prodávat stejně jako každý jiný. Proto mnoho firem využívá skutečnosti, že obvykle existuje negativní korelace mezi pohybem cen akcií a dluhopisů, a svou finanční strukturu optimalizuje v reálném čase.



182 Na rozvaze se pokladní akcie (pokud jsou materiální) vykazují jako kontrární účet (contra account), který snižuje kapitál. Pokud materiální nejsou, stačí o nich informovat v příloze.



183 K této transakci firma sice neměla žádný dobrý důvod, ale byla nutná k tomu, aby příklad byl kompletní.



184 Pokud se při opětovném prodeji získá míň, než se původně zaplatilo, rozdíl se čerpá z účtu emisního ážia na pokladní akcie. Jakmile se tento účet úplně vyčerpá, rozdíl se pak začne čerpat z nerozděleného zisku.



185 V tomto příkladě se znázorňuje pouze účetní postup pro vlastní akcie. Diskuse o postupu pro opce se nachází v podkapitole výsledovka / akcie a zaměstnanecké opce.



186 Tato metoda má tu výhodu, že má menší dopad na rozvahu než předchozí.



187 Zde se snižuje emisní ažio, které bylo vytvořeno při primární emisi. Akcie se po té drží a vykazují v nominální hodnotě.











Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 30.May.2016 | Design: Frkal.com