Světové účetnictví II online Zpět na seznam

Doplňující diskuse / reální hodnota
Other issues / fair value

Reální hodnota (fair value) je klíčový pojem v US GAAP a má přímý vliv na všech 10 prvků[1] US GAAP.

Protože je tak důležitá, je nutné pochopit její podstatu předtím, než je možné přejít k tomu, jak se dá spočítat. Z tohoto důvodu se tato publikace nejprve věnuje teoretickému základu reální hodnoty, a teprve poté se věnuje šesti způsobům, jak se dá reální hodnota zjistit.

Doplňující diskuse / reální hodnota / teoretický základ
Other issues / fair value / theoretical foundation

Co je reální hodnota?

Toto je možná nejběžnější otázka, na kterou účetní, který aplikuje pravidla US GAAP, musí odpovědět. Naštěstí odpověď na tuto otázku je poměrně jednoduchá.

Reální hodnota je hodnota toho, čeho se jedna strana vzdala (vyjádřená v peněžních jednotkách), aby v rámci transakce získala něco jiného.

Tato věta je sice jednoduchá, ale aby se správně interpretovala, je nutné správně definovat pojmy, které se v ní používají. První pojem, který se musí definovat, je pojem transakce.

Podle koncepčního rámce US GAAP transakce je dobrovolná výměna ekonomických výhod (voluntary exchange of economic benefits).

Pod pojmem „dobrovolná výměna“ se rozumí výměna, která nebyla vynucená. Podle US GAAP výměna je vynucená, pokud jedna nebo druhá strana je k výměně donucená vládou, soudem nebo jinou osobou, která na ni má vliv[2]. Například výměna, kde jedna nebo druhá strana je v konkurzu, nebo pod nucenou správou, se nedá považovat podle US GAAP za dobrovolnou, a tak není možné na základě takovéto výměny zjistit reální hodnotu.

Pod pojmem „ekonomické výhody“ se rozumí peníze teď, nebo peníze v budoucnosti. Peníze teď jsou jasné, jsou to fyzicky peněžní jednotky buď v hotovosti nebo na bankovním účtě. Peníze v budoucnosti jsou poněkud složitější. Může to být přímý nárok na fyzické peníze, jako na příklad pohledávka, směnka, dluhopis nebo půjčka. Může to také být nepřímý prostředek, jak fyzické peníze v budoucnosti získat, na příklad zboží nebo budova, nebo stroj, nebo patent, který bude sloužit k výrobě produktů (výrobků nebo služeb).

To také znamená, že reální hodnota je (technicky vzato) pro každou stranu transakce jiná.

Například firma XYZ koupí investiční majetek od firmy ABC, a aby ho získala, firmě ABC předá 1,000 peněžních jednotek. Firma XYZ se tak vzdala 1,000 fyzických peněz, aby získala nepřímý prostředek k získání jiných fyzických peněz v budoucnosti. Protože se vzdala 1,000 peněžních jednotek, reální hodnota této investice je pro ní 1,000 peněžních jednotek.

Na druhé straně, firma ABC se vzdala něčeho, co pravděpodobně nemá reální hodnotu 1,000 peněžních jednotek. Proč? Protože pokud firma ABC předmět, který předala firmě XYZ, vyrobila nebo koupila s úmyslem na něm vydělat, pravděpodobně (pokud je schopná provozovat svou obchodní činnost tak, jak se má) k jeho získání vydala míň než 1,000 peněžních jednotek.

Například, pokud firma ABC předmět získala za 600 peněžních jednotek, reální hodnota tohoto předmětu je pro ni pouze 600 peněžních jednotek. Co je zbývajících 400? To je zisk. To je ta ekonomická hodnota, kterou firma ABC vytvořila tím, že provozuje svou obchodní činnost tak, jak se obchodní činnost provozovat má.

Existuje nějaká pochybnost o tom, že firma ABC skutečně vytvořila ekonomickou hodnotu ve výši 400 peněžních jednotek?

Neexistuje. Protože firma ABC od firmy XYZ převzala 1,000 peněžních jednotek, a protože forma ABC jiné osobě (nebo osobám) předala 600 peněžních jednotek, není vůbec žádných pochyb o tom, že firma ABC svou činností vytvořila ekonomickou hodnotu ve výši 400 peněžních jednotek.

Samozřejmě, pokud by tato výměna nebyla dobrovolná, nebo pokud by ani jedna strana nepředala peněžní jednotky[3], tato jistota nemůže existovat.

To je také podstata reální hodnoty, a důvod, proč je nutné, aby existovala transakce (která splňuje náležitosti transakce, jak jim rozumí US GAAP) pro to, aby podle US GAAP existoval výdělečný čin.

Existuje také jiné pojetí reální hodnoty, a to je „hypotetická reální hodnota[4]“.

Někdy se stává, že firma musí zjistit hodnotu něčeho, aniž by měla transakci, o kterou se může opřít. V tomto případě nastupuje na řadu „hypotetická reální hodnota“ (nebo-li odhad skutečné reální hodnoty).

Podle vyhlášky konceptů číslo 7 (SFAC 7) tato „hypotetická reální hodnota“ je „částka, za kterou by se mohl majetek (nebo závazek) koupit (přijmout), nebo prodat (vyrovnat) v současné transakci mezi ochotnými stranami, a to je transakce, která není nucená likvidace“[5].

Například, firma XYZ vlastní stroj, který pořídila na to, aby vyráběla výrobek X. Výrobek X se přestane prodávat, protože se změnila technologie a výrobek X už není trhem žádán. Firma XYZ se rozhodne tento stroj dál používat k výrobě výrobku Y. Výrobek Y však není tak rentabilní jako byl výrobek X, a tak stroj evidentně ztratil část své hodnoty[6].

V tomto případě firma musí zjistit, jakou hodnotu stroj skutečně má. Musí zjistit jeho reální hodnotu, aniž by došlo k transakci, nebo-li jeho „hypotetickou reální hodnotu.“

Doplňující diskuse / reální hodnota / v praxi
Other issues / fair value / in practice

V praxi existují tři způsoby, jak zjistit reální hodnotu, a tři způsoby, jak zjistit „hypotetickou reální hodnotu“.

Pokud se těchto šest způsobů dá do seznamu, tak vždy, když účetní potřebuje změřit reální hodnotu majetku nebo závazku, začne na prvním místě a pokračuje dolů do té doby, než narazí na způsob, který se dá použít.

Transakce (transaction)

Tržní cena (market price)

Všeobecně uznávaný oceňovací model[7] (generally accepted valuation model)

Odpozorovaná transakce (observed price on market)

Nabídky od nezávislých osob na prodej nebo odkup (amounts quoted by third parties to buy or sell)

Diskontované budoucí peněžní toky (discounted future cash flows)

Pokud se dá použít jeden z prvních třech způsobů, tak hodnota, která vznikne, se dá považovat za reální hodnotu.

Pokud se (protože jeden z prvních třech není aplikovatelný) musí použít čtvrtý, pátý nebo šestý způsob, tak hodnota, která vznikne, se dá považovat za pouze „hypotetickou reální hodnotu.“

Podle vyhlášky SFAC 7 se šestý způsob smí používat pouze jako poslední možnost v situaci, kdy není možné použít ani jeden z předchozích[8].

Doplňující diskuse / reální hodnota / v praxi / podrobněji
Other issues / fair value / in practice / in more detail
Transakce
je základní (a proto první) způsob zjištění reální hodnoty. Používá se v situaci, kdy jedna strana koupí produkt (zboží, výrobek nebo službu) od druhé strany v rámci normálního obchodního styku.

Kupující strana tak zaúčtuje do majetku produkt ve výši peněz, kterých se vzdala (nebo kterých se slíbila vzdát v případě, že koupila na fakturu, nebo za jinou formu financování), aby produkt získala. Pro tuto stranu tato částka reprezentuje historickou cenu[9] koupeného produktu.

Prodávající strana zaúčtuje do majetku a tržeb přijatou (nebo slíbenou) částku (peníze, pohledávky nebo jiný nárok na peníze). Reální hodnotu produktu zaúčtuje do nákladů oproti snížení majetku (snížení zásob)[10].

Transakce se také používá pro zjištění historické ceny v případě, že se jedná o komoditní majetky nebo závazky. Na příklad, firma XYZ koupí na burze akcie v hodnotě $10,000.

V momentu pořízení tyto akcie zaúčtuje jako investici oproti penězům v jejich historické hodnotě: $10,000. Protože se jedná o komoditní majetek, v této hodnotě v účetnictví dlouho nezůstane, protože se od momentu pořízení vede v účetnictví v tržní ceně.

Tržní cena je způsob zjištění reální hodnoty, který se používá v situacích, kde lze zjistit tržní cenu.

Tržní cena se podle US GAAP dá zjistit, pokud se jedná o majetek nebo závazek, který má komoditní vlastnosti, a obchoduje se na aktivním a likvidním trhu.

Majetek nebo závazek je komoditní[11], pokud se kupuje a prodává ve standardních jednotkách (kde jedna jednotka je v podstatě stejná jako každá jiná jednotka). Například měny jsou komoditní (protože, na příklad, jeden dolar nebo jedna koruna jsou stejné jako každý jiný dolar nebo každá jiná koruna). Akcie a dluhopisy jsou také komoditní (protože jedna akcie z jedné třídy jedné firmy je stejná jako každá jiná akcie stejné třídy stejné firmy). Průmyslové nebo zemědělské komodity jsou také komoditní (jedna tuna oceli, nebo jeden barel ropy, nebo jedna přepravka zrna je v podstatě stejná jako každá jiná stejné třídy nebo kvality[12]).

Trh je aktivní, pokud se na něm pravidelně obchoduje. Na příklad, burza je aktivní, protože se na ní v každém pracovním dnu schází kupující a prodávající, kteří mezi sebou aktivně obchodují. Trh je likvidní, pokud na něj lze přinést jakékoliv množství toho, co se na trhu obchoduje, a toto množství se obvykle[13] prodá za nějakou cenu[14].

US GAAP dnes[15] považuje tržní cenu za stejně spolehlivý zdroj pro zjištění reální hodnoty jako transakci.

To znamená, že účetní jednotka je dnes povinna vést všechen majetek[16] s komoditními vlastnostmi v reální hodnotě, která je ve většině případů[17] stejná jako tržní hodnota.

Všeobecně uznávaný oceňovací model je způsob zjištění reální hodnoty v situaci, kdy neexistuje tržní cena, ale existuje požadavek, že se majetek nebo závazek musí v účetnictví vést v reální hodnotě.

Dnes se tento způsob zjištění reální hodnoty smí používat pouze v případě finančních derivátů, které se neobchodují na burze, nebo finančních derivátů používaných firmou pro účely hedging, kde se stanoví jejich časová hodnota jako hodnota, která se bude používat na měření efektivity hedge[18].

Předchozí tři způsoby zjištění reální hodnoty se mohou považovat za všeobecně spolehlivé. To znamená, že na jejich základě má účetní jednotka právo zaúčtovat majetek, závazek, tržbu, náklad, zisk nebo ztrátu.

Následující způsoby zjištění reální hodnoty se nemohou považovat za všeobecně spolehlivé. To znamená, že na jejich základě firma může zaúčtovat pokles hodnoty majetku[19], nebo vzrůst hodnoty závazky, a tak může zaúčtovat pouze náklad nebo ztrátu.

Odpozorovaná transakce je situace, kdy firma zjistí reální hodnotu majetku tím, že zjistí, za kolik se podobné majetky v současné době prodávají.

Na příklad, firma vlastní automobil a potřebuje zjistit jeho reální hodnotu. Aby to udělala, podívá se na trh, kde zjistí, za kolik se prodávají podobné automobily (přibližně stejně stará stejná značka a model s přibližně stejný vybavením).

Ve své předběžné interpretaci vlastních pravidel (Preliminary Views) FASB poskytuje následující návod, jak by se tato pravidla měla aplikovat v praxi:

Pokud se používá způsob odpozorované transakce, tak účetní jednotka použije současnou cenu nebo budoucí peněžní toky spojené s majetkem, který je identický k měřenému majetku.

Pokud nelze najít identičnost, tak by se měla použít současná cena, nebo budoucí peněžní toky spojené s majetkem, který je podobný měřenému majetku.

Pokud se majetek prodává na víc než jednom trhu, měla by se použít cena z trhu, kde cena je nejvyšší.

Vždy by se měla používat odpozorovaná tržní cena, kromě v případě, kdy tato cena neodpovídá ceně, za kterou by se majetek skutečně dal prodat, pokud se zváží všechny informace ohledně majetku.

Tržní cena se nemá upravovat, aby zohlednila předkupní práva a jiné podobné dohody.

Cena, za kterou se na základě opce dá majetek prodat, by se nikdy neměla považovat za současnou tržní cenu majetku.

Nabídky od nezávislých osob na prodej nebo odkup jsou situace, kdy firma není schopná zjistit, za kolik se podobné majetky v současné době prodávají, čímž není schopna zjistit, za kolik by mohla srovnatelný majetek koupit nebo prodat.

Například, firma vlastní výrobní stroj a potřebuje zjistit jeho reální hodnotu. Tento stroj není standardní, takže se běžně neprodává. Protože není schopná odpozorovat tržní transakci, obvolá několik firem, které se obchodem s podobnými stroji zabývají, a získá nabídky na odkup. Pak obvolá několik dalších firem, které se obchodem s podobnými stroji zabývají a získá nabídky na prodej strojů s podobnými vlastnostmi. Jednou jak tyto nabídky má, vezme průměr[20].

Diskontované budoucí peněžní toky jsou poslední možnost. Pokud nelze zjistit reální hodnotu žádným jiným způsobem, tak firma může použít tento.

Vyhláška (SFAC 7) se vyjadřuje takto: „pokud cena majetku nebo závazku nebo v podstatě stejného majetku nebo závazku se dá odpozorovat na trhu, není nutné spočítat současnou hodnotu peněžních toků. Tržní cena už ohodnocení této hodnoty spolehlivě zobrazuje[21]“.

Doplňující diskuse / reální hodnota / diskontování peněžních toků
Other issues / fair value / discounted future cash flows

V únoru 2000 vyšla vyhláška konceptu (Statement of Financial Accounting Concepts) SFAC 7. Tato vyhláška se věnuje diskontování peněžních toků jako metodě zjištění reální hodnoty.

Tato vyhláška je důležitá, protože do US GAAP zavádí nový koncept, a to je způsob diskontování, kdy se riziko spojené s peněžními toky zobrazí v odhadu peněžních toků, a kdy se pak tyto peněžní toky diskontují bezrizikovou diskontní sazbou.

Tento postup se liší od „tradičního“ postupu, který US GAAP do vydání SFAC 7 považoval za jediný vhodný, a to je postup, kdy se odhadne jeden peněžní tok a riziko spojené s tímto tokem se zobrazí, tak že se zahrne (jako riziková prémie) do diskontní sazby.

Například, firma XYZ odhadne, že za jeden rok dostane buď $100, $200 nebo $300, ale neví to jistě. Myslí si, že je nejpravděpodobnější je, že dostane $200. Jednou jak spočítá riziko[22], zjistí, že by měla počítat s rizikovou prémií ve výši 7%. Firma také zjistí, že bezriziková[23] sazba je 5%. Současná hodnota tohoto peněžního toku je tak $178.57[24].

Podle nového postupu, firma postupuje jinak. Nejprve zjistí pravděpodobnosti individuálních očekávaných peněžních toků. Zjistí, že pravděpodobnost, že dostane $100 je 10%, pravděpodobnost, že dostane $200 je 60%, a pravděpodobnost, že dostane $300 je 30%. Dál zjistí, že peněžní tok, který tyto pravděpodobnosti zohledňuje, je $220[25]. A že současná hodnota je $209.52[26].

Tento způsob diskontování se dá také snadno aplikovat na riziko spojené ne s výší peněžního toku, ale z jeho načasování.

Například, firma XYZ ví, že dostane $1,000, ale dostane je buď za rok, nebo za dva, nebo za tři s pravděpodobností 20%, 50% a 30%. Současnou hodnotu tak odhadne na $897.33[27].

Je také možné tyto dvě rizika zkombinovat.

Například firma očekává, že dostane buď $900, nebo $1,000, nebo $1,100 za buď rok, nebo dva, nebo tři. Riziko spojené s těmito peněžními toky a jejich načasování je 35%, 40% a 25%, a 20%, 50% a 30%. Současná hodnota peněžního toku je tak $888.35[28].

Vyhláška SFAC 7 tento postup nemůže nařídit, ale pouze doporučit, protože je to vyhláška konceptů, a ne standardů. Od doby, co vyšla SFAC 7, nové vyhlášky standardů už s tímto postupem počítají, a často ho nařizují. V některých situacích (jako na příklad vyhláška SFAS 144, která upravuje pravidla pro trvalý pokles v hodnotě majetku a vyřazené operace[29])

Doplňující diskuse / reální hodnota / soudní znalci
Introduction / fair value / appraisals

US GAAP nepovažuje výrok soudního znalce za spolehlivý zdroj reální hodnoty.

Používat výrok soudního znalce jako zdroje reální hodnoty je proto zakázáno, kromě těch případů, kde je to specifickou vyhláškou povoleno[30].

Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně

Other issues / accounting for income taxes

Na rozdíl od Evropy jsou daňový a finanční účetní systém v USA na sobě nezávislé a navzájem se neovlivňují. To však neznamená, že US GAAP daně ignoruje. Naopak, US GAAP vyžaduje od firem, aby svou daňovou zátěž správně zohlednily ve svých finančních výkazech a vysvětlily v příloze.

Cílem pravidel US GAAP[31] pro daně je přimět firmy řádně spočítat daňový náklad (tax expense), vysvětlit rozdíl mezi daňovým nákladem a skutečným odvodem daní (tax paid), a daňový náklad řádně časově rozlišit (tím, že zaúčtují odloženou daň[32]).

US GAAP pro daně je flexibilní. Důvod je, že tvůrci US GAAP jsou si vědomi toho, že mnoho firem, které používají US GAAP, podléhají jinému daňovému zákonu než americkému.

Tento fakt znamená, že US GAAP umožní každé firmě nebo její součásti, která operuje v Čechách, plně dodržovat český daňový zákon bez jakéhokoliv omezení. Jedinou povinnost, kterou firmám US GAAP ukládá, je řádně vykázat svou daňovou zátěž podle pravidel, která US GAAP pro účel tohoto vykazování upravuje.

Než se tato pravidla mohou vysvětlit, je nutné upozornit na některé rozdíly mezi českým a americkým daňovým systémem, protože bez tohoto vysvětlení jsou požadavky US GAAP těžko pochopitelné.

Hlavní rozdíl je, že americký daňový zákon není (až na pár výjimek[33]) založený na principu časového rozlišení.

Podle tohoto zákona firmám nevzniká daňová povinnost ve dni, kdy vystaví fakturu (nebo ve dni plnění), ale ve dni, kdy přijmou peníze. Z tohoto vyplývá, že existuje mnohem víc druhů dočasných rozdílů (temporary differences) v US GAAP, než v českém účetnictví.

Druhý podstatný rozdíl je, že v USA neexistuje daň z přidané hodnoty, a tak US GAAP s DPH nepočítá[34].

Třetí podstatný rozdíl je, že daňový zákon v USA nepředepisuje firmám, aby používaly konkrétní účetní systém.

Podle tohoto zákona žádná firma (bez ohledu na to, jak je velká) nemá povinnost vést účetnictví ani podle US GAAP, ani podle žádného jiného formálního systému. Z tohoto vyplývá, že US GAAP (technicky[35]) neslouží jako východisko k sestavení[36] daňového přiznání. Firmy mohou vést, pokud chtějí, oba systémy zvlášť a odděleně[37].

Co se samotných pravidel US GAAP týče, tak tato pravidla jsou psaná tak, aby firmám umožnila účtovat daně konzistentně, bez ohledu na to, kde daně platí, a bez ohledu na to, kterému zákona které zemi podléhají.

Všeobecně tato pravidla vyžadují od firem, aby nejprve zjistily jaká daňová povinnost pro ně vyplývá z toho daňového zákona, kterému podléhají. Dál tato pravidla od firem vyžadují, aby vykázaly skutečný daňový náklad (income tax expense), který bere do úvahy, nejenom kolik firma v období státu odvede, ale také kolik odvede v budoucnosti. Za třetí, tato pravidla od firem vyžadují, aby ukázaly, kde vzniknul rozdíl mezi daňovým nákladem a odvodem daní (income tax paid) tím, že do výsledovky nebo přílohy zahrnou reconciliation[38]. Na konec, vyžaduje od firem, aby na své rozvaze vykázaly odloženou daňovou výhodu (deferred tax benefit[39]), nebo odloženou daňovou povinnost (deferred tax liability[40]).

US GAAP také od firem vyžaduje, aby tato pravidla aplikovaly na všechny své dcery, jednotky, pobočky nebo operace, které podléhají vlastnímu daňovému režimu. Dovoluje však firmám kompenzovat odložený daňový majetek a závazek a na rozvaze vykázat buď jeden nebo druhý.

Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně / pozadí
Other issues / accounting for income taxes / history

US GAAP pro daně byla dlouho jedna z nejkontroverznějších oblastí US GAAP, protože toto účetnictví nebylo symetrické.

Pokud firmě vznikla budoucí daňová povinnost, mohla zaúčtovat odložený daňový závazek (deferred tax liability), ale pokud jí vznikla budoucí daňová výhoda (deferred tax benefit), tuto majetkovou položku zaúčtovat nemohla.

Příčinou tohoto kostrbatého účetního postupu byla definice majetku. Tato definice říká, že „majetek je majetek, pouze pokud je pravděpodobná budoucí ekonomická výhoda…[41]“, kde pod pravděpodobné se rozumí 85% až 90% jisté. Bohužel, daňová výhoda je výhoda pouze, pokud jí firma může uplatnit, a na to, aby jí uplatnila, musí v budoucnosti mít daňový základ. Tento daňový základ pak má pouze, pokud je zisková. Problém je tak ve faktu, že neexistuje 85% až 90% jistota o tom, že nějaká firma bude v budoucnosti zisková.

Původně FASB chtěl tuto potíž překonat tím, že vytvořil rigorózní metody pro to, aby se firma mohla přesvědčit o tom, že bude zisková s 85% až 90% jistotou. Výsledkem byla vyhláška SFAS 96. Ukázalo se, že skutečnost je skutečnost, a že není možné mít odhad, který poskytne takovouto jistotu, a tak se FASB tuto vyhlášku několikrát snažila upravit. Nakonec tento Sisyfův úkol vzdala, vyhlášku vymazala[42], a vydala mnohem rozumnější vyhlášku SFAS 109.

Na to, aby se vypořádala s tímto dilema (zaúčtovat majetek, který nesplňuje definici majetku) FASB do US GAAP přinesla nový koncept a nový postup.

Nový koncept je koncept „víc pravděpodobné než méně“ (more likely than not). Toto je měřítko pro pravděpodobnost, kde pravděpodobné se definuje jako víc než 50% jisté.

Nový postup je opravná položka, která se dá zrušit. Už jsme viděli[43], že podle US GAAP, jednou jak se opravná položka vytvoří, musí se rozpustit (nesmí se zúčtovat). Toto je jediná výjimka k tomuto pravidlu. Vyhláška SFAS 109 dovoluje firmám zaúčtovat odložený daňový majetek[44] (deferred tax asset), ale vyžaduje od nich, aby vytvořily opravnou položku (deferred tax allowance), pokud je víc pravděpodobné než méně, že majetek nebudou moci zužitkovat. Tuto opravnou položku mohou vytvořit až do 100% výše odloženého daňového majetku, a později (pokud se ukáže, že opravná položka není dál nutná) ji mohou znovu zrušit.

Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně / dočasné a trvalé rozdíly
Other issues / accounting for income taxes / temporary and permanent differences

Podle vyhlášky SFAS 109 mohou existovat dva druhy rozdílů mezi US GAAP a daňovým zákonem: trvalé rozdíly a dočasné rozdíly.

Dočasné rozdíly vznikají v situaci, kdy tržba, náklad, zisk nebo ztráta je uznavatelná jak podle US GAAP, tak podle daňového zákona, ale je uznavatelná i v jiném období.

Například, pokud firma odepisuje nějaký majetek po dobu 4 let podle daňového zákona a dvou let podle US GAAP, tak v prvních dvou letech má vyšší náklady podle US GAAP, než podle daňového zákona, a druhé dva roky nižší náklady podle US GAAP, než podle daňového zákona. Tento rozdíl v načasování nákladů znamená, že firma musí účtovat dočasný daňový rozdíl.

Trvalé rozdíly vzniknou v situaci, kdy tržba (revenue), náklad (expense), zisk (gain) nebo ztráta (loss) je uznavatelná pro účel US GAAP, ale není uznavatelná podle daňového zákona.

Například, pokud firma zaplatí pokutu, nesmí ji často považovat za daňový náklad, ale pro účel sestavení výkazů podle US GAAP to náklad jednoznačně vždy je.

Co se trvalých rozdílů týče, tak není žádný zvláštní účetní postup. Firma musí pouze vykázat, jak tento rozdíl ovlivňuje její daňovou povinnost.

Například, v roce 2002 firma XYZ má tržby ve výši $100,000, a náklady ve výši $60,000. Tyto jsou stejné jak podle US GAAP, tak podle daňového zákona. V témže roce zaplatí pokutu ve výši $10,000, kterou nesmí považovat za daňově účinný náklad.

Pokud daňová sazba je 30%, do přílohy zahrne následující tabulku:

Dopočítání se k daňovému nákladu

Pro rok, který skončil 31. prosince 2002

Hospodářský výsledek před zdaněním

$30,000

Trvalý rozdíl (pokuta za znečištění životního prostředí)

10,000

Daňový základ

$40,000

Daňová sazba

30%

Daňový náklad

$12,000


Reconciliation and computation of income tax payable

For the year ended December 31, 2002

Pre tax financial income

$30,000

Permanent tax difference (environmental penalties paid)

10,000

Taxable income

$40,000

Income tax rate

30%

Income tax expense

$12,000


Co se dočasných rozdílů týče, tak při tvorbě odložených daňových majetků a závazků firmy mají vycházet ze sazeb, které budou aplikovatelné v období, kdy se majetek nebo závazek vyčerpá. Pokud se zákon změní (na příklad tak, že se změní daňová sazba), všechny hodnoty související s daní z příjmu se přepočítají tak, aby zohlednily změnu s tím, že dopad změny promítnou do výsledovky.

Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně / účetní postup pro dočasné rozdíly
Other issues / accounting for income taxes / accounting for temporary differences

Postup US GAAP pro dočasné rozdíly není složitý, ale je nutné ho upravit tak, aby vyhověl daňovému zákonu té země, kde účetní jednotka platí daň z příjmu. US GAAP počítá se čtyřmi druhy dočasných rozdílů:

Náklady nebo ztráty, které jsou uznavatelné pro daně dřív, než jsou uznavatelné podle US GAAP.

Náklady nebo ztráty, které jsou uznavatelné pro daně po té, co jsou uznavatelné podle US GAAP.

Tržby nebo zisky, které jsou zdanitelné dřív, než jsou uznavatelné podle US GAAP.

Tržby nebo zisky, které jsou zdanitelné po té, co jsou uznavatelné podle US GAAP.

US GAAP počítá s tím, že následující náklady nebo ztráty jsou obvykle uznavatelné pro daně dřív, než jsou uznavatelné podle US GAAP:

Přijaté faktury (invoices received)[45]

Odpisy (depreciation, amortization, depletion) v případě, že daňové jsou kratší než finanční

Náklady příštích období (pre-paid expenses)

Příspěvek na rezervu pro penzijní připojištění zaměstnanců nad rámec povinnosti (deductible pension funding exceeding expense)

Například, v roce 2002 firma XYZ má tržby ve výši $100,000, které jsou stejné podle US GAAP i daňového zákona. Náklady vyjme, odpisy jsou $40,000. Firma vlastní majetek v hodnotě $80,000, kterou odepisuje po dobu 4 let podle daňového sazebníku, a 8 let pro účel sestavení výkazů podle US GAAP (kvůli přehlednosti příklad předpokládá, že firma majetek odepisuje rovnoměrně a k nule[46]).

V roce 2002 má tak daňový základ ve výši $40,000, zatím co hospodářský výsledek před zdaněním je ve výši $50,000 (kvůli přehlednosti příklad předpokládá, že před rokem 2002 žádné jiné dočasné rozdíly neměla, a počítá se 40% daňovou sazbou).

Daň z příjmu

20,000

Splatná daň

16,000

Odložená daň

4,000

Zaúčtování daňového nákladu a odložené daně.


Income tax expense

20,000


Income tax payable


16,000

Deferred tax liability


4,000

To record income tax expense and deferred income tax.


Za rok 2002 tak státu skutečně odvede $16,000, ale na své výsledovce vykáže daň z příjmu ve výši $20,000. Po dobu čtyř let firma tak akumuluje odloženou daň ve výši $16,000 ($4,000 x 4).

V roce 2006 je majetek už plně odepsán pro daňové účely, ale firma ho bude další čtyři roky odepisovat pro účel sestavení výkazů podle US GAAP. Během těchto let tak bude čerpat odloženou daň, kterou během prvních čtyř let akumulovala.

Například, pokud by v roce 2006 znovu měla tržby ve výši $100,000, náklady (kromě odpisů) ve výši $40,000, měla by daňový základ ve výši $60,000, ale hospodářský výsledek před zdaněním pouze $50,000. Státu by tak odvedla $24,000, ale daňový náklad by stále byl pouze $20,000.

Tuto skutečnost by zaúčtovala takto:

Daň z příjmu

20,000


Odložená daň

4,000



Splatná daň


24,000

Zaúčtování daňového nákladu a rozpuštění odložené daně.


Income tax expense

20,000


Deferred tax liability

4,000


Income tax payable


24,000

To record income tax expense and reduction of deferred income tax.


US GAAP počítá s tím, že následující náklady nebo ztráty jsou obvykle uznavatelné pro daně po té, co jsou uznavatelné podle US GAAP:

Odpisy (depreciation, amortization, depletion) v případě, že daňové jsou delší než finanční

Rezervy, které nejsou daňově účinné (provisions[47])

Nerealizované ztráty z investic (unrealized losses on investments)

Například, v roce 2002 firma XYZ měla tržby ve výši $100,000, které byly stejné pro jak daně, tak pro finanční účetnictví. Ve stejném roce firma vytvořila rezervu na záruční opravy ve výši $10,000. Ostatní náklady byly ve výši $50,000, a byly stejné jak pro daňové, tak finanční účely. Firma tak měla daňový základ ve výši $50,000 a hospodářský výsledek před zdaněním ve výši $40,000. Její daňová sazba byla 40%, a tak státu sice odvedla $20,000, ale na výsledovce vykázala daňový náklad ve výši $16,000.

Tuto skutečnost zaúčtuje takto:

Daň z příjmu

16,000


Odložená daň

4,000



Splatná daň


20,000

Zaúčtování daňového nákladu a odložené daně.


Income tax expense

16,000


Deferred tax asset

4,000


Income tax payable


20,000

To record income tax expense and deferred income tax.


V dalším roce znovu měla tržby ve výši $100,000 a náklady ve výši $50,000, ale také zaplatila $5,000, aby provedla záruční opravy. Její hospodářský výsledek před zdaněním je tak $50,000, ale její daňový základ pouze $45,000.

Daň z příjmu

20,000


Splatná daň

18,000


Odložená daň

2,000

Zaúčtování daňového nákladu a rozpuštění odložené daně.


Income tax expense

20,000


Income tax payable


18,000

Deferred tax asset


2,000

To record income tax expense and reduction of deferred income tax.


US GAAP počítá s tím, že následující tržby nebo zisky, které jsou zdanitelné po té, co jsou uznavatelné podle US GAAP:

Prodej na fakturu (credit sales)

Prodej na splátky (installment sales)

Dlouhodobé projekty (long-term construction contracts)

Nerealizované zisky na investicích (unrealized gains on investments)

Investice vykazované metodou konsolidace výsledovek (investments accounted for using equity method)

Například, v roce 2002 firma měla tržby ve výši $90,000, ale před koncem období dodala svému zákazníkovi zboží v hodnotě $10,000, za které zákazník zaplatil až v následujícím období. Náklady měla jak pro účely finančního, tak daňového účetnictví ve výši $50,000. Daňová sazba byla 40%.

Daň z příjmu

20,000


Splatná daň

16,000


Odložená daň

4,000

Zaúčtování daňového nákladu a odložené daně.


Income tax expense

20,000


Income tax payable

16,000


Deferred tax asset

4,000

To record income tax expense and deferred income tax.


V dalším roce byly tržby a náklady stejné, ale část investic prodala a zaznamenala zisk ve výši $10,000[48].

Daň z příjmu

16,000


Odložená daň

4,000



Splatná daň


20,000

Zaúčtování daňového nákladu a rozpuštění odložené daně.


Income tax expense

16,000

Deferred tax asset

4,000

Income tax payable

20,000

To record income tax expense and reduction of deferred income tax.



Pokud firma má investice, které vykazuje metodou konsolidace výsledovek[49], tak má dávat pozor na to, že zatím co na výsledovku promítá podíl na zisku investice, daň platí na přijatých dividendách. Dál, pokud je daň, která se vztahuje na kapitálové zisky jiná, než daň na dividendy, musí brát v úvahu, co s investicí míní v budoucnu dělat (zda jí míní prodat, nebo trvale vlastnit).

Například, 1.1.2002 firma XYZ koupila 40% společnosti ABC za $100,000 (částka, která odpovídala reální hodnotě čistého majetku firmy ABC). Daňová sazba pro kapitálové zisky byla 30%[50]. 30.6.2002 firma ABC vykázala hospodářský výsledek ve výši $100,000. 31.12.2002 firma ABC vyhlásila dividendy ve výši $10,000.

XYZ míní svůj podíl v budoucnosti prodat, a tak účtuje:

1.1.2002

Investice

100,000



Peníze


100,000

Zaúčtování investice do firmy ABC.


Investment

100,000


Cash


100,000

To record investment in ABC Inc.


30.6.2002

Investice

40,000


Daň z příjmu

12,000[51]



Ostatní tržby


40,000


Odložená daň


12,000

Zaúčtování podílu na zisku investice a odložené daně.


Investment

40,000


Income tax expense

12,000


Other revenue


40,000

Deferred tax liability


12,000

To record share of investee’s income and deferred tax.


31.12.2002

Peníze

4,000


Daň z příjmu

240[52]



Investice


4,000


Odložená daň


240

Zaúčtování podílu na zisku investice a odložené daně.


Investment

4,000


Income tax expense

240


Other revenue


4,000

Deferred tax liability


240

To record share of investee’s income and deferred tax.


XYZ nemíní svůj podíl v budoucnosti prodat, a tak účtuje:

1.1.2002

Investice

100,000



Peníze


100,000

Zaúčtování investice do firmy ABC.


Investment

100,000


Cash


100,000

To record investment in ABC Inc.


30.6.2002

Investice

40,000


Daň z příjmu

2,400[53]



Ostatní tržby


40,000


Odložená daň


2,400

Zaúčtování podílu na zisku investice a odložené daně.


Investment

40,000


Income tax expense

2,400


Other revenue


40,000

Deferred tax liability


2,400

To record share of investee’s income and deferred tax.



31.12.2002

Peníze

4,000


Daň z příjmu

240[54]



Investice


4,000


Odložená daň


240

Zaúčtování podílu na zisku investice a odložené daně.


Investment

4,000


Income tax expense

240


Other revenue


4,000

Deferred tax liability


240

To record share of investee’s income and deferred tax.


US GAAP počítá s tím, že následující tržby nebo zisky, které jsou zdanitelné dřív, než jsou uznavatelné podle US GAAP:

Výnosy příštích období (unearned revenue)

Prodej se zpětným odkupem[55] (sales and lease-backs)

Například, v roku 2002 firma XYZ měla běžné tržby ve výši $90,000, a také přijala nájemné předplacené na dobu dvou let. Její tržby z pohledu US GAAP byly $90,000, ale zdanitelný příjem byl $100,000[56].

Náklady byly $50,000, a byly stejné pro jak finanční, tak pro daňové účely. Daňová sazba byla 40%.

Daň z příjmu

16,000


Odložená daň

4,000



Splatná daň


20,000

Zaúčtování daňového nákladu a odložené daně.


Income tax expense

16,000


Deferred tax asset

4,000


Income tax payable


20,000

To record income tax expense and deferred income tax.


V dalším roce účtuje:

Daň z příjmu

20,000


Splatná daň

18,000


Odložená daň

2,000

Zaúčtování daňového nákladu a rozpuštění odložené daně.


Income tax expense

20,000


Income tax payable


18,000

Deferred tax asset


2,000

To record income tax expense and reduction of deferred income tax.


Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně / opravná položka
Other issues / accounting for income taxes / valuation allowance

Opravná položka, která se tvoří pro odložený daňový majetek (deferred tax asset), je zvláštní druh opravné položky.

Odlišně od normálních opravných položek se tato opravná položka tvoří, pokud je víc pravděpodobné než méně[57] (more likely than not), že firma nebude moci využít tento majetek v budoucnosti. Důvod je, že aby doložený daňový majetek měl pro firmu hodnotu, firma bude v budoucnosti muset mít daňovou zátěž, proti které bude moci odloženou daňovou výhodu (deferred tax benefit) aplikovat[58].

Je také zvláštní tím, že se nerozpustí (tím, že se sníží oproti majetku, který opravuje) jako ostatní opravné položky[59], ale sníží se oproti nákladu na výsledovce.

Na příklad, firma XYZ měla dočasný rozdíl ve výši $100,000 na konci prvního roku svých operací, které ji přinesly odloženou daňovou výhodu ve výši $40,000.

Její daňový náklad v tom roce byl $50,000, státu zaplatila $90,000, a tak účtovala:

Daň z příjmu

50,000


Odložená daň

40,000



Splatná daň


90,000

Zaúčtování daňového nákladu a odložené daně.


Income tax expense

50,000


Deferred tax asset

40,000


Income tax payable


90,000

To record income tax expense and deferred income tax.


Po té, co ohodnotila všechny dostupné důkazy, dospěla k závěru, že bude víc pravděpodobné než méně, že $10,000 z této odložené daňové výhody nebude moci v budoucnosti využít, a tak účtuje:

Splatná daň

10,000



Opravná položka k splatné dani


10,000

Zaúčtování opravné položky k splatné dani.


Income tax expense

10,000


Allowance to deferred tax asset


10,000

To record allowance to deferred tax asset.


Na konci dalšího roku po ohodnocení všech dostupných důkazů dospěla k závěru, že bude víc pravděpodobné než méně, že bude moci využít dalších $5,000 z odložené daňové výhody z předchozího roku, a tak účtuje:

Opravná položka k splatné dani

5,000



Splatná daň


5,000

Zaúčtování úpravy opravné položky k splatné dani.


Allowance to deferred tax asset

5,000


Income tax expense


5,000

To record adjustment of allowance to deferred tax asset.


Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně / opravná položka / další podrobnosti
Other issues / accounting for income taxes / valuation allowance / in more detail

SFAS 109 odstavec 20 říká, že opravná položka se tvoří po ohodnocení všech dostupných důkazů (all available evidence). Vyhláška sice vyčerpávající seznam těchto důkazů neposkytuje, ale v odstavci 21 firmám poskytuje přehled čtyř zdrojů zdanitelných příjmů, proti kterým by se dala odložená daňová výhoda aplikovat:

Obrácení[60] existujících dočasných rozdílů.

Budoucí zdanitelný příjem bez odečtení ztrát minulých let.

Budoucí zdanitelný příjem po odečtení ztrát minulých let.

Strategie na plánování daňové zátěže

Zrychlení zdanitelných příjmů, aby se využily ztráty minulých let.

Změny charakteru majetků nebo závazků z daňově neúčinných nerealizovaných kapitálových zisků nebo ztrát na daňově účinné realizované zisky a ztráty[61].

Změna z investic osvobozených od daně k investicím, které podléhají dani z příjmu.

Odstavec 23 poskytuje příklad možných důkazů, které by naznačovaly, že nebude možné opravnou položku zrušit:

Firma byla v posledních několika letech ztrátová.

Firma má zkušenost z minulosti, že nevyužila odložené daňové výhody.

Firma očekává, že bude ztrátová v následujících několika letech.

Jsou nevyjasněné okolnosti, které zpochybňují, zda firma bude zisková v několika dalších letech.

Doba, po kterou se dá aplikovat ztráta z minulých let je tak krátká, že existuje pochybnost o tom, zda ji firma bude moci plně aplikovat.

Odstavec 24 poskytuje příklad možných důkazů, které by naznačovaly, že bude možné opravnou položku zrušit:

Firma má kontrakty nebo jiné dohody, které ji přinesou dostatečný zdanitelný příjem, aby odloženou daňovou výhodu využila.

Firma má dostatečné nerealizované zisky, který, pokud by se je rozhodla realizovat, by ji umožnily využít odloženou daňovou výhodu.

Firma má historii ziskovosti, i když jedno období bylo ztrátové, a tak ji vytvořilo odloženou daňovou výhodu (např. způsobení ztráty neobvyklou nebo skutečně mimořádnou položkou (unusual[62] or extraordinary[63] item).

Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně / vykazování
Other issues / accounting for income taxes / income statement presentation

Při vykazování firmy musí uvést daň, kterou skutečně zaplatily a také tu část, kterou odložily. Toto mohou udělat na své výsledovce (viz příklad), nebo také jako doplňovací tabulku v příloze:

XYZ a.s..

Výkaz zisků a ztrát

Pro rok, který skončil 31.12.2002

Tržby


$100,000

Náklady


40,000

Odpisy


10,000

Hospodářský výsledek před zdaněním


50,000

Daň z příjmu



Splatná

$24,000


Odložená

($4,000)


Celková daň z příjmu


20,000

Hospodářský výsledek po zdanění


$30,000


XYZ Inc.

Statement of changes in financial position

For the year ended 12/31/2002

Revenue


$100,000

Expenses


40,000

Depreciation


10,000

Net income before taxes


50,000

Income taxes *



Current

$24,000


Deferred

($4,000)


Total income tax expense


20,000

Net income after taxes


$30,000


Doplňující diskuse / finanční účetnictví a daně / ztráty minulých let
Other issues / accounting for income taxes / carryforwards and carrybacks

Daňový zákon v USA umožňuje firmám aplikovat ztrátu v současném období oproti dani, kterou zaplatily v minulých třech obdobích (tax carryback), a pak tuto ztrátu aplikovat oproti ziskům během dalších 15 let (tax carryforward). Podle tohoto zákona firmy mohou daňové výhody také prodat.

Jiné země mají jiná pravidla, a tak US GAAP umožňuje firmám tyto položky účtovat tak, jak jim to umožňuje daňový zákon té které země.

Jedinou povinnost, kterou US GAAP firmám ukládá, je že (v případě carryforwards) firmy musí vytvořit opravnou položku, pokud je více pravděpodobné než méně, že firma tuto výhodu nebude moci využít.

Firmy také musí tuto výhodu řádně vykázat v období, kdy ji využijí. Toto mohou udělat v příloze nebo na výsledovce.

Například:

XYZ a.s..

Výkaz zisků a ztrát

Pro rok, který skončil 31.12.2002

Tržby


$100,000

Náklady


40,000

Hospodářský výsledek před zdaněním


50,000

Daň z příjmu



Splatná

$20,000


Ztráta minulých let

($20,000)


Čistá daň z příjmu


0

Hospodářský výsledek po zdanění


$50,000


XYZ Inc.

Statement of changes in financial position

For the year ended 12/31/2002

Revenue


$100,000

Expenses


40,000

Net income before taxes


50,000

Income tax



Income tax expense

$20,000


Income tax benefit from loss carryforward

($20,000)


Net income tax


0

Net income after taxes


$50,000




Doplňující diskuse / cizí měny
Other issues / foreign currency

Způsob, jakým US GAAP zachází s cizími měnami, se podstatně liší od toho českého. Důvod je, že kursové rozdíly, jako jsou známé v českém účetnictví, v US GAAP neexistují[64].

Podle US GAAP se změny v kurzech cizích měn do účetnictví promítají tak, že se rozvahová položka, ke které se vztahují, přeměří (remeasure), a samotná změna se promítne do výsledovky jako součást běžného hospodářského výsledku[65].

Například, firma XYZ vede své účetnictví v amerických dolarech a dostane 100 jednotek měny X ve dni, kdy kurs měny X vůči dolaru je 1.20. Do své rozvahy tak zaúčtuje dolarový ekvivalent cizí měny, nebo-li $120 (dolarů). Ve dni uzávěrky měnu X stále drží a kurz této měny vůči dolaru je $110, a tak není žádná pochybnost o tom, že dolarový ekvivalent této měny tak už není $120, ale pouze $110. Na rozvaze tak smí vykázat pouze $110, a na výsledovku musí promítnout snížení (nebo-li ztrátu) ve výši $10[66].


Jediné místo, kde podle US GAAP vznikají kursové rozdíly, které se na rozvaze objeví jako kursové rozdíly, je pokud jedna účetní jednotka musí konsolidovat jinou účetní jednotku, která používá jinou měnu buď jako svou účetní nebo funkční měnu. V této situaci vznikne kursový rozdíl, protože se jednotlivé součásti účetnictví této investice převádějí do měny investora v různých kurzech[67].


Doplňující diskuse / cizí měny / peníze, pohledávky, závazky a běžné investice
Other issues / foreign currency / holdings

V US GAAP je účetnictví pro cizí měny rozdělené do dvou polovin. První polovina jedná o tzv. holdings (cizí měny v pokladně nebo v bance, pohledávky v cizích měnách, běžné investice v cizích měnách, závazky v cizích měnách, a podobné položky). Druhá polovina jedná o tzv. investments. Toto jsou situace, kdy investor investice konsoliduje[68], nebo vykazuje metodou konsolidace výsledovek[69] (equity method).

Pokud se jedná o holdings, tak účetnictví je jednoduché. Při každé uzávěrce firma upraví (remeasure) majetek nebo závazek, který je vyjádřen v cizí měně tak, aby majetek odpovídal kurzu této měny vůči účetní měně.

Například, účetní měna firmy XYZ je americký dolar. 21.12.2002 firma nakoupila 10,000 jednotek měny X, za kterou zaplatí $11,200 dolarů. 31.12.2002 kurs měny X byl 1.03, a 12.1.2003 byl kurs 0.96. V ten den firma za cizí měnu nakoupila zásoby.

21.12.2002

Peníze v bance (měna X)

11,200



Peníze v bance (USD)


11,200

Zaúčtování nákupu cizí měny.


Cash in bank (currency X)

11,200


Cash in bank (USD)


11,200

To record purchase of foreign currency.



31.12.2002

Ztráta na přeměření cizí měny

900



Peníze v bance (měna X)


900

Zaúčtování přeměření cizí měny.


Foreign currency remeasurement loss

900


Cash in bank (currency X)


900

To record remeasurement of foreign currency.



12.1.2003

Zásoby

9,600


Ztráta na přeměření cizí měny

700



Peníze v bance (měna X)


10,300

Zaúčtování přeměření cizí měny a nákup zásob.


Inventory

9,600


Foreign currency remeasurement loss

700


Cash in bank (currency X)


10,300

To record remeasurement of foreign currency and purchase of inventory.


Podobný postup se používá, pokud se jedná o pohledávku.

Například 15.12.2002 firma XYZ prodala zboží v hodnotě 200,000 jednotek cizí měny na fakturu splatnou za měsíc v té měně. 15.12.2002 kurz byl 109. 31.12.2002 kurs byl 112, a 16.1.2003 byl 100.

15.12.2002

Pohledávka z obchodného styku splatná v měně X

1,835



Tržby


1,835

Zaúčtování prodeje zboží na fakturu splatnou v cizí měně.


Accounts receivable in currency X

1,835


Revenue


1,835

To record sale of inventory payable in foreign currency foreign currency.



31.12.2002

Ztráta na přeměření cizí měny

49



Pohledávka z obchodného styku splatná v měně X


49

Zaúčtování přeměření cizí měny.


Foreign currency remeasurement loss

49


Accounts receivable in currency X


49

To record remeasurement of foreign currency.


16.1.2003

Peníze v bance

2,000



Pohledávka z obchodného styku splatná v měně X


1,786


Ztráta na přeměření cizí měny


214

Zaúčtování přeměření cizí měny a nákup zásob.


Cash in bank

2,000


Accounts receivable in currency X

1,786


Foreign currency remeasurement gain

214

To record remeasurement of foreign currency and purchase of inventory.


Stejný postup by se používal, pokud by se jednalo o závazek.

Například, pokud místo prodeje zboží by se jednalo o nákup, firma by účtovala takto:

15.12.2002

Zásoby

1,835



Závazek z obchodného styku splatný v měně X


1,835

Zaúčtování nákupu zásob na fakturu splatné v cizí měně.


Inventory

1,835


Accounts payable in currency X


1,835

To record purchase of inventory payable in foreign currency foreign currency.



31.12.2002

Závazek z obchodného styku splatný v měně X[70]

49



Zisk na přeměření cizí měny


49

Zaúčtování přeměření cizí měny.


Accounts payable in currency X

49


Foreign currency remeasurement gain


49

To record remeasurement of foreign currency.


16.1.2003

Závazek z obchodného styku splatný v měně X

1,786


Ztráta na přeměření cizí měny

214



Peníze v bance


2,000

Zaúčtování přeměření cizí měny a nákup zásob.


Accounts payable in currency X

1,786


Foreign currency remeasurement loss

214


Cash in bank


2,000

To record remeasurement of foreign currency and purchase of inventory.


Firma také transakci může hedgovat[71].

Například, pokud by firma XYZ 15.12.2002 také vstoupila do forvardu, koupi 200,000 jednotek měny[72] X, by účtovala takto:

15.12.2002

Zásoby

1,835



Závazek z obchodného styku splatný v měně X


1,835

Zaúčtování nákupu zásob na fakturu splatnou v cizí měně.


Inventory

1,835


Accounts payable in currency X


1,835

To record purchase of inventory payable in foreign currency foreign currency.



Protože firma ani nedostala, ani nezaplatila prémii, vstup do forvardu nemusí účtovat:


31.12.2002

Závazek z obchodného styku splatný v měně X

49


Ztráta na hedgingu

49



Zisk na přeměření cizí měny


49


Forvard


49

Zaúčtování přeměření cizí měny a dopad na hedging.


Accounts payable in currency X

49


Loss on hedging activity

49


Foreign currency remeasurement gain


49

Forward contract


49

To record remeasurement of foreign currency and impact of hedging activity.



16.1.2003

Ztráta

214


Forvard

214


Závazek z obchodného styku splatný v měně X


214

Zisk na hedgingu


214

Zaúčtování přeměření cizí měny a dopad na hedging.


Loss

214


Forward contract

214


Accounts payable in currency X


214

Gain on hedging activity


214

To record remeasurement of foreign currency and impact of hedging activity.


Závazek z obchodného styku splatný v měně X

2,000



Peníze v bance


2,000

Peníze v bance

165



Forvard


165

Zaúčtování vyrovnání forvardu a nákupu zásob.


Accounts payable in currency X

2,000


Cash in bank


2,000

Cash in bank

165


Forward contract


165

To record purchase of inventory and settlement of forward contract.


Jako jediná výjimka k pravidlu, že pro účel hedgingu se vždy musí používat derivát, je situace, kde se hedguje tzv. nevykázaná pevná dohoda[73] (unrecognized firm commitment).

Například, 15.12.2002 firma XYZ vstoupila do dohody koupit určité množství zásob za cizí měnu. Aby tuto dohodu hedgovala, vstoupila také do dohody s dealerem cizích měn, kde se zavázala cizí měnu koupit za měsíc v kursu 109 jednotek za jeden dolar. Dealerovi zaplatí provizi ve výši $16. Tato dohoda vyžaduje, aby firma cizí měnu skutečně od dealera převzala, a tak neumožňuje čisté vyrovnání, a proto nemůže být považována za finanční derivát.

15.12.2002

Protože se nevykázanou pevnou dohodu (unrecognized firm commitment) neúčtuje, firma pouze zaúčtuje dohodu s dealerem cizích měn:

Pohledávka na cizí měně

1,835


Prémie[74]

17


Závazek vůči dealerovi cizích měn


1,852

Zaúčtování nevykázané pevné dohody a hedge dohody.



Foreign currency receivable from dealer

1,835


Premium paid to dealer

17


Payable to dealer


1,852

To record unrecognized firm commitment and hedge of that commitment.


31.12.2002

Ztráta[75]

49


Pohledávka na cizí měně


49

Pevná dohoda[76]

49


Zisk


49

Náklad[77]

8


Prémie


8

Zaúčtování přeměření cizí měny a dopad na hedging.



Loss

49


Foreign currency receivable from dealer


49

Firm commitment

49


Gain


49

Expense

8


Premium paid to dealer


8

To record remeasurement of foreign currency and impact of hedging activity.


16.1.2003

Pohledávka na cizí měně

214


Zisk


214

Ztráta

214


Pevná dohoda[78]


214

Náklad

8


Prémie


8

Zaúčtování přeměření cizí měny a dopad na hedging.


Foreign currency receivable from dealer

214


Loss


214

Gain

214


Firm commitment


214

Expense

8


Premium paid to dealer


8

To record remeasurement of foreign currency and impact of hedging activity.


Závazek vůči dealerovi cizích měn

1,851.85

Cizí měna v bance

2,000.00

Peníze

1,851.85

Pohledávka na cizí měně

2,000.00

 Zaúčtování příjem cizí měny od dealera.



Payable to dealer

1,851.85

Foreign currency in bank

2,000.00


Cash

1,851.85


Foreign currency receivable

2,000.00

 To record receipt of foreign currency from dealer.



Zásoby

1834.86

Pevná dohoda

164.14

Cizí měna v bance

2,000.00

 Zaúčtování pořízení zásob.


Inventory

1834.86

Firm commitment

164.14

Foreign currency in bank

2,000.00

To record purchase of inventory for foreign currency.


S finančními investicemi (kromě těch investicí, které poskytují investorovi buď podstatný nebo rozhodující vliv) v cizích měnách se zachází stejným všeobecným způsobem. Při uzávěrce se jejich hodnota přeměří na místní měnu s tím, že se rozdíl promítne na výsledovku, kde se stane součástí běžného hospodářského výsledku.

Doplňující diskuse / cizí měny / investice s podstatným nebo rozhodujícím vlivem
Other issues / foreign currency / investments

Investice v cizích měnách, které investorovi poskytují buď podstatný nebo rozhodující vliv, se buď převedou na měnu investora (aby je investor mohl konsolidovat[79]), nebo se přeměří[80].

Nejprve je nutné ujasnit terminologii:

Místní měna (local currency): měna země, kde účetní jednotka operuje.

Cizí měna (foreign currency): jiná měna, než místní.

Funkční měna (functional currency): měna, ve které účetní jednotka vede své obchody.

Účetní měna (currency of record): měna, ve které účetní jednotka vede své účetnictví.

Reportovací měna (reporting currency): měna, ve které účetní jednotka reportuje své výsledky matce nebo kapitálovému trhu.

Z těchto měn má funkční měna největší dopad na to, jak účetní jednotka bude postupovat. Při výběru funkční měny je také nutné postupovat opatrně, protože jednou jak se zvolí, nesmí se změnit[81].

Aby se funkční měna mohla řádně vybrat, měly by být zodpovězeny následující otázky:

Existuje vysoké množství vnitropodnikových transakcí?

Ovlivňují peněžní toky dcery matku podstatně?

Nabízí dcera své zboží, výrobky nebo služby v měně matky?

Jsou ceny, za které nabízí zboží, výrobky nebo služby ovlivňované kurzem místní měny a měnou matky?

Jsou náklady pobočky v měně matky?

Pochází financování dcery především od matky?

Je financování v měně matky?

Pokud odpověď na většinu těchto otázek je ano, tak by dcera měla používat stejnou funkční měnu jako matka. Pokud ne, tak by měla jako funkční měnu používat tu měnu, pro kterou většina těchto otázek povede ke kladné odpovědi.

Pokud však dcera operuje ve vysoce inflační zemi (kde inflace je alespoň 100% po dobu třech let), musí mít stejnou funkční měnu jako matka, i když na žádnou otázku neodpověděla ano.

Doplňující diskuse / cizí měny / investice s podstatným nebo rozhodujícím vlivem / převodové metody
Other issues / foreign currency / investments / conversion methods

Než se firma smí podílet na zisku investice, ve které má podstatný vliv, nebo než smí konsolidovat účetní jednotku, kterou kontroluje, musí nejprve připravit uzávěrku, která odpovídá všech náležitostem US GAAP[82]. Jednou jak toto provede, pak může tuto investici nebo dceru převést na svou vlastní (funkční) měnu.

Vyhláška SFAS 52 dovoluje firmám na tento převod použití jedné ze dvou metod[83]:

Metoda současného kursu (current rate method)

Přeměření (remeasurement[84])

Metoda by se měla zvolit podle následujících kritérií:

Pokud je funkční a účetní měna dcery její místní měna, tak by své výsledky měla převést na funkční měnu matky metodou současného kursu[85].

Pokud účetní měna dcery je jiná než její funkční měna, měla by své knihy převést na svou funkční měnu přeměřením[86]. Pokud její funkční měna je stejná jako funkční měna matky, nemusí dělat nic. Pokud její funkční měna je však jiná než funkční měna matky, svou funkční měnu převede na funkční měnu matky metodou současného kursu, ale pouze pokud funkční měna matky je zároveň reportovací měnou matky.

Pokud funkční měna matky je jiná než reportovací měna matky, tak dcera své účetnictví převede na funkční měnu matky přeměřením, a matka pak své knihy (po konsolidaci) převede na svou reportovací měnu metodou současného kursu[87].

Metoda současného kursu (current rate method) podrobněji.

Metoda současného kursu spočívá v tom, že než firma nějakou svou dceru konsoliduje (nebo než zaúčtuje podíl na jejím zisku[88]), převede její výsledky na svou vlastní měnu současným kursem. Jedinou část dcery, kterou současným kursem nepřevádí, je vložený kapitál.

Majetek a závazky dcery převede v současném kursu. Současný kurs je kurs platný v den uzávěrky.

Tržby, náklady, zisky a ztráty dcery převede v současném kursu. Současný kurs v tomto případě však není kurs v den uzávěrky, ale kurs ve dni transakce (nebo kurs ve dni události, která způsobila zisk nebo ztrátu[89]). Pokud v období došlo k vysokému množství transakcí nebo událostí, firma na převod tržeb, nákladů, zisků a ztrát může použít vážený průměrný kurs za období, ale to v pouze v případě, že použití tohoto váženého průměru nezpůsobí podstatný rozdíl.

Konečný stav v nerozděleného zisku převede v současném kurzu. Současný kurs v tomto případě je vážený průměrný kurs tržeb, nákladů, zisků a ztrát.

Počátečný stav nerozděleného zisku převede v historickém kursu. Historický kurs je ten vážený průměrný kurs, který se vztahuje na tržby, náklady, zisky a ztráty v tom období, kdy nerozdělený zisk vznikl.

Vložený kapitál převede v historickém kursu. Historický kurs v tomto případě je kurs ve dni, kdy matka dceru pořídila, nebo vstoupila do investice.

Přeměření (remeasurement) podrobněji.

Tento postup (technicky) není součást vyhlášky SFAS 52, ale uvádí se v příloze (Appendix B). Tato příloha specifikuje, že všechny položky kromě následujících, by se měly přeměřit v současném kursu (kurs platný v den uzávěrky).

Následující položky se tak přeměří v historickém kursu (kurs v den, kdy vznikly):

Tržní cenné papíry, které se vedou v účetnictví v pořizovacích cenách (tento požadavek by se také logicky vztahoval na ostatní investice, které jsou vedené v pořizovacích cenách, nebo které jsou vedené v nižší z pořizovací ceny a reální hodnoty)

Zásoby, které se vedou v účetnictví v pořizovacích cenách.

Náklady příštích období.

Hmotný investiční majetek a oprávky s ním spojené.

Nehmotný investiční majetek včetně goodwill.

Odložené položky kromě odložené daně (a odložené náklady spojené s pořízením dohody u pojišťoven).

Výnosy příštích období.

Kmenové akcie.

Prioritní akcie vedené v ceně při emisi.

Tržby a náklady spojené s nepeněžními položkami (jako na příklad náklady na prodané zboží u zásob vedené v pořizovacích cenách, odpisy hmotného a nehmotného majetku, atd.).

Následující položky se tak přeměří v současném kursu (kurs platný v den uzávěrky):

Peníze, pohledávky (a jiné podobné peněžní položky) a krátkodobé závazky.

Všechny ostatní majetky a závazky, které se vedou v současné (reální) hodnotě[90], nebo v budoucí hodnotě[91].

Tržby a náklady, které nejsou spojené s nepeněžními položkami.

Při aplikaci této metody se všechny zisky a ztráty, které vzniknou z přeměření peněžních majetků a závazků, okamžitě promítají na výsledovku jako součást běžného hospodářského výsledku.

Doplňující diskuse / samostatné operační jednotky
Other issues / segments

Podle US GAAP se firma dá rozdělit do progresivně menších kousků. Největší tento kus je segment[92].

Segment je také jediný kus, který firma musí[93] podle US GAAP vykazovat.

Segmenty se mohou logicky tvořit použitím různých kritérií. Firma se může rozhodnout, že segmenty bude tvořit podle toho, jaký výrobek prodávají nebo vyrábí. Na příklad průmyslový konglomerát se často takto segmentuje.

Je také možné je rozdělit podle typu zákazníků nebo metody distribuce. Na příklad firma se může rozdělit na segment, který obchoduje s jinými výrobci , segment, který prodává velkoobchodům, a segment, který prodává konečným zákazníkům poštou nebo přes internet.

Také je možné vytvořit segmenty z geografických oblastí. Na příklad prodejce spotřebního zboží často tvoří jeden segment pro významnou zem jako Německo nebo Anglie, a další segmenty pro oblasti jako střední Evropa, nebo jihozápadní Spojené státy.

Je také poměrně běžné tvořit segmenty podle regulačního prostředí. Na příklad finanční firma může mít za segment banku, pojišťovnu, leasingová společnost penzijní fond, atd.

A to nejsou všechny možnosti. Firmy se mohou segmentovat podle zdroje materiálu, podle výrobní technologie, podle toho, kde chtějí bydlet členové vedení, nebo i podle právnické jednotky.

Z pohledu US GAAP jsou všechny tyto postupy přijatelné. Jediné, co US GAAP od firem vyžaduje, je že pokud se nějakým způsobem segmentují[94] vnitropodnikově, aby se stejným způsobem prezentovaly i veřejnosti[95].

Aby tohoto dosáhla, vyhláška SFAS 131 vyžaduje od firem, aby používaly tzv. manažerský přístup (management approach). Podle tohoto přístupu segment je komponent firmy, který splňuje následující kritéria:

Provozuje obchodní činnost, která komponentu přináší tržby a při které vznikají náklady (včetně tržeb a nákladů, které vznikají vnitropodnikově[96])

Operační výsledky komponentu se pravidelně reportují tzv. hlavnímu rozhodovateli[97] (chief decision maker) firmy.

Je možné zjistit finanční informace pro komponent[98].

Každý segment, který je podstatný, se má vykázat. Segment je podstatný, pokud generuje alespoň 10% vnějších tržeb. I potenciální segment[99] může byt podstatný, pokud se do budoucna očekává, že bude generovat víc než 10% vnějších tržeb[100]. Pokud segment „ostatní[101]“ (all other) firmě přináší víc než 25% vnějších tržeb, firma musí vytvořit další segment nebo segmenty do té doby, než alespoň 75% všech vnějších tržeb jsou reportované jinými individuálními segmenty, než segmentem ostatní.

Na druhé straně firma by neměla vykazovat víc než 10 segmentů. Dva nebo víc nepodstatných segmentů se mohou sloučit, pokud jejich ekonomické vlastnosti jsou podobné[102] a mají podobné výrobky, služby, výrobní procesy, zákazníky, distribuční metody, a regulační prostředí je zhruba srovnatelné[103].

Doplňující diskuse / samostatní operační jednotky / reportovací povinnost
Other issues / segments / reporting requirements

Následující informace (pokud jsou na segment aplikovatelné) se musí poskytnout o všech reportovaných segmentech:

Kritéria, podle kterých se segmenty vytvořily[104].

Kritéria, podle kterých se segmenty sloučily (pokud se nějaké segmenty od minulé uzávěrky sloučily)

Výrobky, zboží nebo služby, který segment prodává, aby generoval své tržby (pokud to nevyplývá ze samotné segmentace)

Informace o ziscích a ztrátách

Vnější tržby (tržby od zákazníků, kteří nejsou ve skupině)

Vnitropodnikové tržby (tržby od zákazníků, kteří jsou ve skupině, včetně tržby z obchodu s jinými segmenty)

Příjmové a nákladové úroky (oba se musí vykázat zvlášť, pokud jsou podstatné[105]).

Nepeněžní náklady (odpisy a podobné náklady)

Výdaje za dlouhodobý majetek (hmotný nebo nehmotný)[106]

Neobvyklé položky[107]

Podíl na zisku investic s podstatným vlivem[108]

Daňový náklad nebo výhoda[109]

Skutečně mimořádné položky[110]

Majetek (pokud je identifikovatelný, a dá se alokovat na segment)

Následující informace se nemusí poskytnout:

Náklady

Původní návrh vyhlášky počítal s tím, že firmy budou muset náklady rozdělovat na individuální segmenty. Mnoho firem argumentovalo tím, že pokud by je vyhláška nutila tyto informace poskytnout, mohlo by to poškodit investory. Jako příklad uváděly výzkum a vývoj.

Například, firma XYZ má tři segmenty X, Y a Z. Chce získat větší podíl na trhu pro segment X a rozhodne se, že bude investovat značnou částku do vývoje nového výrobku, který z tohoto trhu konkurenty segmentu X vytlačí. Pokud by US GAAP firmu toto donutil sdělit, tak konkurence by se o chystané operaci dozvěděla dřív, a mohla by začít pracovat na protiútoku.

FASB tuto argumentaci přijal jako rozumnou, a tak místo toho, aby vytvořila seznam nákladů, které se musí, nebo nemusí zveřejňovat, umožnila firmám sdělit náklady, pokud chtějí, ale nenutí je náklady sdělovat na úrovni segmentů.


Závazky

Původní návrh vyhlášky také počítal s tím, že firmy budou muset závazky rozdělovat na individuální segmenty. Firmy používaly podobnou argumentaci jako pro náklady, a také argumentovaly, že firmy si často půjčují celofiremně, a tak by se celkový závazek musel rozdělit na segmenty na základě odhadu. FASB dospěl k závěru, že firmy mají pravdu, a že nutit je rozdělovat závazky na individuální segmenty nijak nezkvalitní informace, které investorům poskytují[111].

Zákazníci

Podle staré interpretace US GAAP firmy musely vyjmenovat individuální zákazníky, kteří jim poskytovali alespoň 10% celkových tržeb. Vyhláška SFAS 131 sice vyžaduje od firem, aby sdělily, pokud jeden zákazník reprezentuje víc než 10% (vnějších) tržeb, ale nevyžaduje, aby ho jmenovaly. Tudíž, pokud firma tohoto zákazníka jmenovat nechce, podle nové vyhlášky nemusí.


Doplňující diskuse / samostatné operační jednotky / měření
Other issues / segments / measurement

Co se vykázaných hodnot týče, tak firma má všeobecnou povinnost vykazovat položky ve stejných hodnotách, jako je prezentuje hlavnímu rozhodovateli[112]. Firma dál musí vysvětlit alespoň následující účetní postupy pro zjištění reportovaných hodnot:

Na jaké bázi se měřily transakce mezi segmenty[113].

Jak se na individuální segmenty alokují celopodnikové tržby, náklady, zisky a ztráty, a jak tato alokace ovlivňuje hospodářský výsledek těchto segmentů. Pokud vznikne rozdíl mezi součtem hospodářských výsledků vykázaných individuálních segmentů a celkovým hospodářským výsledkem vykázaným za celou společnost, tento rozdíl se musí vysvětlit a doložit[114]. Stejný požadavek se také vztahuje na všechny komponenty hospodářského výsledku uvedené v bodu 4[115].

Jak se na individuální segmenty alokují celopodnikové majetky. Pokud vznikne rozdíl mezi součtem majetků vykázaným individuálními segmenty a majetkem vykázaným celou společností, tento rozdíl se musí vysvětlit a doložit. Stejný požadavek se také vztahuje na všechny jiné podstatné reportované položky.

Nesymetrické alokace. Nesymetrická alokace je na příklad, když majetek je alokován na jeden segment, ale odpis tohoto majetku figuruje při spočtení hospodářského výsledku jiného segmentu.

Změny v metodách, které se používají na změření položek v současném období, a ty, které se používaly v minulých obdobích.

Doplňující diskuse / samostatné operační jednotky / informace o celé firmě
Other issues / segments / enterprise-wide disclosures

Tato vyhláška je jediná, která kvantifikuje podstatnost. Dělá to tak, že vyžaduje následující informace od všech firem, které vyhlášce podléhají, bez ohledu na to, zda mají či nemají segmenty.

Výrobky nebo služby. Firma musí reportovat všechny výrobky nebo služby, nebo skupiny výrobků nebo služeb[116], které jí poskytují víc než 10% vnějších tržeb.

Zákazníci. Firma musí sdělit, pokud jeden zákazník reprezentuje víc než 10% tržeb. Firma nemusí však zákazníka jmenovat[117], ani nemusí přesně vyčíslit tyto tržby. Pod pojmem „jeden zákazník“ se také rozumí několik podniků, které jsou součástí jedné skupiny, nebo několik samospráv, pokud jsou částí jedné země nebo jiné samosprávy.

Geografická informace. Firma musí reportovat, pokud víc než 10% tržeb pochází z jedné geografické oblasti. Pokud víc než 10% pochází z jedné země, tuto zem musí identifikovat. Firma také musí reportovat, pokud víc než 10% majetku leží v jedné geografické oblasti. Pokud víc než 10% leží v jedné zemi, tuto zem musí identifikovat.

Doplňující diskuse / změny
Other issues / accounting changes

Podle US GAAP firmy mají postupovat konzistentně tak, aby jejich uzávěrky byly srovnatelné v průběhu času. Nicméně, US GAAP uznává, že někdy je nutné provést změnu. Proto upravuje postupy, jak by se tyto měly provádět.

Podle US GAAP existují tři druhy změn:

Změna zásady (change in accounting principle)

Změna odhadu (change in estimate)

Změna jednotky (change in entity)

Existuje také situace, kde se firma dopustí chyby. Chyby jsou podle US GAAP speciální druh změn, který vyžaduje vlastní účetní postup.

Doplňující diskuse / změny / změna zásady
Other issues / accounting changes / change in principle

Změna zásady (také známá jako změna metody[118]) nastane, když účetní jednotka přejde z jedné všeobecně uznávané účetní zásady na jinou.

Například, firma svůj majetek odepisuje rovnoměrně a rozhodne se, že ekonomické podstatě by lépe odpovídalo, aby majetek odepisovala zrychleně. Pokud chce provést tuto změnu, může, ale musí vykázat změnu metody.

Změna metody spočívá v tom, že se vrátí do všech období ovlivněných starou metodou a zjistí, jaký by býval hospodářský výsledek, pokud by se v těchto obdobích používala nová metoda. Rozdíl mezi vykázaným hospodářským výsledkem a jaký by byl býval vykázán sečte a vykáže na výsledovce[119] jako změnu metody v období změny. Už vydané výkazy nemění.

Existují však změny, které se tímto způsobem vykázat nesmí. Tyto změny vyžadují zpětný přístup (retroactive approach), také známý jako opravy minulých období (prior period adjustments).

Zpětný přístup se musí používat v následujících situacích[120]:

Změna z LIFO[121] na jinou metodu.

Změna z metody percentage-of-completion[122] na metodu completed-contract[123] u dlouhodobých projektů.

Změna z "full cost method" v těžebním průmyslu[124].

Když nová vyhláška od FASB tento postup vyžaduje.

Před primární emisí[125].

Doplňující diskuse / změny / změna odhadu

Other issues / accounting changes / change in estimate

Změna odhadu je na příklad situace, kde firma původně odhadla, že majetek bude užitečný 8 let, ale později (na příklad proto, že se neočekávaně změnila technologie) se ukázalo, že bude užitečný pouze 6 let.

Normální postup je že se odhad se opraví v období, kdy se ukázalo, že původní odhad nebyl reální. Tato změna se pak promítne do současného období a všech následujících, pokud je odhad ovlivňuje (currently and/or prospectively).

V uvedeném příkladě by firma tento odhad změnila tak, že by zvýšila roční odpis, aby majetek stihla odepsat do šestého roku.

Pokud odhad nebyl původně vytvořen v dobré víře, pak to není změna odhadu, ale oprava chyby.

Doplňující diskuse / změny / změna jednotky
Other issues / accounting changes / change in entity

Pokud se změní jednotka, firma vytvoří svou uzávěrku, jako kdyby nová jednotka vždy existovala.

Mezi změny jednotky patří fúze (když se dvě firmy spojí), akvizice (když jedna firma koupí druhou, nebo koupí významnou[126] část druhé firmy), nebo likvidace (když firma prodá segment, obchodní jednotku, nebo významnou část svých operací).

Za změnu jednotky se také považuje situace, když jednotka poprvé musí konsolidovat jinou jednotku, protože během období nad ní získá kontrolu[127].

Protože Komise pro cenné papíry vyžaduje, aby firmy zveřejňovaly výsledky alespoň 5 let zpátky, je nutné tuto změnu aplikovat 5 let zpátky.

Existuje výjimka pro situace, kdy se jedná o likvidaci operace, která se sice dá považovat za likvidaci samostatné operace podle vyhlášky SFAS 144, ale kde firma nesledovala tuto operaci v účetnictví samostatně, a kde by jí vytvoření uzávěrek 5 let zpátky přineslo značné potíže[128].

Doplňující diskuse / chyby
Other issues / errors

Podle vyhlášky APB 20 chyby vždy vyžadují zpětný přístup (retroactive approach)[129]. Tento postup spočívá v tom, že se účetní jednotka vrátí zpátky do období, kdy se chyb dopustila, chyby opraví a znovu vydá uzávěrku za období. Pokud tato chyba ovlivňuje další období, tak tyto se také opraví a znovu vydají. Pokud se tato chyba stala tak dávno, že firma toto období už ve své výroční zprávě nevykazuje, tak o hodnotu chyby opraví počáteční stav nerozděleného zisku. V každém případě však musí uvést v příloze, že se chyby dopustila, spolu s vysvětlením, proč se chyby dopustila, a jak dopad chyby spočítala. Podle US GAAP neexistuje žádná promlčecí doba[130].

Doplňující diskuse / chyby / typy chyb
Other issues / errors / types of errors

Podle US GAAP následující jsou běžné[131] chyby:

Změna ze zásady, která není podle US GAAP, na zásadu, která je podle pravidel US GAAP (na příklad účtování aktivace, používání stejné odpisové tabulky pro finanční a daňové účely, kapitalizování vývoje, nebo nekapitalizování majetkových pronájmů).

Matematické chyby (na příklad chyba při inventuře).

Změna odhadu, protože původní odhad nebyl vytvořený v dobré víře (na příklad pokud firma záměrně prodlouží nebo zkrátí odpisovou dobu, aby buď zpomalila nebo zrychlila náklady, je to chyba[132]).

Zapomnětlivost (na příklad účetní zapomene zaúčtovat přijatou nebo vystavenou fakturu).

Zneužívání faktů (na příklad firma neodepisuje svůj hmotný investiční majetek k reální zbytkové hodnotě).

Nesprávná klasifikace (na příklad firma systematicky dává drobný investiční majetek do nákladů, i když majetek má život delší než jeden rok. Toto je samozřejmě chyba, protože to není náklad, ale majetek[133]).

Doplňující diskuse / výkaz peněžních toků
Other issues / statement of cash flow

Výkaz peněžních toků je třetí povinný výkaz, který každá firma musí podle US GAAP vykázat ve své výroční správě. Postup, který se podle US GAAP má používat na vytvoření tohoto výkazu, se nijak podstatně neliší od postupu, který se používá podle českého účetnictví[134], a tak je zbytečné se tomuto postupu věnovat. Z tohoto důvodu tato část pouze poskytuje příklady, jak by měl hotový výkaz vypadat.

Příklad výkazu peněžních toků sestavený přímou metodou (direct method):

XYZ a.s..

Výkaz peněžních toků

Pro rok, který skončil 31. prosince 2002

Peníze poskytnuté operační činností

 

Peníze přijaté od zákazníků

$6,000

 

 

Úrok přijatý

300

 

 

Dividenda přijatá

200

 

 

Peníze z pojistného plnění

200

 

 

Peníze zaplacené zaměstnancům a dodavatelům

(3,500)

 

 

Úroky zaplacené

(400)

 

 

Daně z příjmu

(800)

 

 

Peníze vynaložené na ukončení soudního případu

(500)

 

Celkové peníze poskytnuté operační činností

 

1,500

Peníze poskytnuté investiční činností

 

 

 

Příjem za prodej výrobního zařízení

500

 

 

Příjem ze směnky k inkasu

300

 

 

Výdaje za investiční majetek

(5,000)

 

 

Částka za pořízení firmy X

(800)

 

Celkové peníze poskytnuté investiční činností

 

(5,000)

Peníze poskytnuté finanční činností

 

 

 

Půjčka z kontokorentu

500

 

 

Prodej dluhopisu

2,300

 

 

Prodej akcií

6,000

 

 

Splátky jistiny z majetkového pronájmu

(3,000)

 

 

Dividendy vyplacené

($250)

 

Celkové peníze poskytnuté finanční činností

 

5,050

Vzrůst peněz

 

1,550

Peníze na začátku období

 

450

Peníze na konci období

 

$2,000

 

 


Doplňovací tabulka: srovnání hospodářského výsledku a peněžního toku

Hospodářský výsledek

 

$950

Plus (mínus) nepeněžní položky a změny v majetku a závazcích

 

 

 

Odpisy hmotného a nehmotného majetku

$500

 

 

Opravná položka na nedobytné pohledávky

100

 

Nerealizovaný zisk na investici

125


 

Nerealizovaná ztráta na investici

(50)

 

 

Podíl na hospodářském výsledku investice

(100)

 

 

Vzrůst pohledávek

(200)

 

 

Pokles zásob

200

 

 

Vzrůst v nákladech příštích období

(25)

 

Pokles běžných závazků z obchodního styku

(250)


Vzrůst splatných úroků a daní

50


Vzrůst odložených daní

150


 

Vzrůst ostatních běžných závazků

$50

 

Celkem

 

550

Vzrůst peněz

 

$1,500

 

 

 


Doplňovací tabulka: vliv nákupu firmy X

 

Reální hodnota pořízených majetků

$1,500

 

Částka zaplacená za kapitál firmy

(800)

 

Převzaté závazky

$700

 

 


XYZ Inc.

Statement of cash flow

For the year ended December 31, 2002

Cash flows from operating activities

 

 

 

Cash received from customers

$6,000

 

 

Cash received as interest

300

 

 

Cash received as dividend from affiliate

200

 

 

Insurance proceeds received

200

 

 

Cash paid to suppliers and employees

(3,500)

 

 

Interest paid

(400)

 

 

Income taxes paid

(800)

 

 

Cash paid to settle lawsuit

(500)

 

Net cash provided by operations

 

1,500

Cash flows from investing activities

 

 

 

Proceeds from sale of facility

500

 

 

Payment received on note

300

 

 

Capital expenditure

(5,000)

 

 

Payment for company X (net of cash)

(800)

 

Net cash flow from investing activities

 

(5,000)

Cash flows from financing activities

 

 

 

Borrowings under line of credit

500

 

 

Proceeds from sale of long-term debt

2,300

 

 

Proceeds from issuance of common stock

6,000

 

 

Principle payments under capital lease

(3,000)

 

 

Dividends paid

($250)

 

Net cash flow from financing activities

 

5,050

Net increase in cash

 

1,550

Cash at beginning of period

 

450

Cash at end of period

 

$2,000

 

 


Reconciliation of net income to net cash flow from operating activities

Net income

$950

Plus (minus) items not effecting cash and changes in assets and liabilities

 

 

Depreciation and amortization

$500

 

 

Allowance for doubtful accounts

100

 

Unrealized gain on investments

125


 

Unrealized loss on investments

(50)

 

 

Undistributed earnings in affiliate

(100)

 

 

Increase in accounts receivable

(200)

 

 

Decrease in inventory

200

 

 

Increase in pre-paid expenses

(25)

 

Decrease in accounts payable and accrued expenses

(250)


Increase in interest and income taxes payable

50


Increase in deferred taxes

150


 

Increases in other liabilities

$50

 

Total non-cash items

 

550

Net cash provided by operations

 

$1,500

 

 

 


Supplemental schedule for purchase of company X

 

Fair value of assets acquired

$1,500

 

Cash paid for all outstanding equity

(800)

 

Liabilities assumed

$700

 

 

 

 


Příklad výkazu peněžních toků sestavený nepřímou metodou[135] (indirect method):

XYZ a.s..

Výkaz peněžních toků

Pro rok, který skončil 31. prosince 2002

Hospodářský výsledek

 

$950

Plus (mínus) nepeněžní položky a změny v majetku a závazcích

 

 

 

Odpisy hmotného a nehmotného majetku

$500

 

 

Opravná položka na nedobytné pohledávky

100

 

Nerealizovaný zisk na investici

125


 

Nerealizovaná ztráta na investici

(50)

 

 

Podíl na hospodářském výsledku investice

(100)

 

 

Vzrůst pohledávek

(200)

 

 

Pokles zásob

200

 

 

Vzrůst v nákladech příštích období

(25)

 

Pokles běžných závazků z obchodního styku

(250)


Vzrůst splatných úroků a daní

50


Vzrůst odložených daní

150


 

Vzrůst ostatních běžných závazků

$50

 

Celkem

 

550

Vzrůst peněz

 

$1,500

- atd. -


XYZ Inc.

Statement of cash flow (example using the direct method)

For the year ended December 31, 2002

Net income

$950

Plus (minus) items not effecting cash and changes in assets and liabilities

 

 

Depreciation and amortization

$500

 

 

Allowance for doubtful accounts

100

 

Unrealized gain on investments

125


 

Unrealized loss on investments

(50)

 

 

Undistributed earnings in affiliate

(100)

 

 

Increase in accounts receivable

(200)

 

 

Decrease in inventory

200

 

 

Increase in pre-paid expenses

(25)

 

Decrease in accounts payable and accrued expenses

(250)


Increase in interest and income taxes payable

50


Increase in deferred taxes

150


 

Increases in other liabilities

$50

 

Total non-cash items

 

550

Net cash provided by operations

 

$1,500

- etc. -


Doplňující diskuse / výkaz změn ve vlastním kapitálu
Other issues / statement of changes in equity

Výkaz změn ve vlastním kapitálu je čtvrtý a poslední povinný podle US GAAP. Protože tento výkaz pouze ukazuj, kde vzniknul rozdíl mezi počátečným a konečným kapitálovým stavem, není nutné nic víc o jeho sestavování říkat. Tato část tak pouze obsahuje příklady tohoto výkazu.

První příklad - základní výkaz změn ve vlastním kapitálu:

XYZ a.s..

Výkaz změn ve vlastním kapitálu

Pro rok který skončil 31. prosince 2002


Nerozdělený zisk k 1.1.2002

$1,300

Hospodářský výsledek za rok

$600

Dividendy na kmenové akcie deklarované k 31.12.2002

(200)

Dividendy na prioritní akcie deklarované k 31.12.2002

(100)

Nerozdělený zisk 31.21.2002

1,600

Kmenové akcie


Kmenové akcie k 1.1.2002

10,000

Kmenové akcie vydané během roku 2002

5,000

Kmenové akcie k 31.21.2002

15,000

Emisní ážio


Emisní ážio 1.1.2002

40,000

Emisní ážio přijaté během roku 2001

20,000

Emisní ážio k 31.21.2002

60,000

Celkový kapitál k 31.21.2002

$76,600



XYZ Inc.
Statement of changes in equity
For the year ended December 31, 2002

Retained earnings on 1/1/2002

$1,300

Net income for year

$600

Common dividend declared 12/31/02

(200)

Preferred dividend declared 12/31/02

(100)

Retained earnings on 12/31/2002

1,600

Common stock


Common stock on 1/1/2002

10,000

Common stock issued during 2002

5,000

Common stock on 12/31/2002

15,000

Additional paid in capital


Additional paid in capital on 1/1/2002

40,000

Additional capital paid-in during 2002

20,000

Additional paid in capital on 12/31/2002

60,000

Total equity on 12/31/2002

$76,600



Druhý příklad - výkaz změn ve vlastním kapitálu včetně úpravy minulého období:

XYZ a.s..

Výkaz změn ve vlastním kapitálu

Pro rok, který skončil 31. prosince 2002


Nerozdělený zisk k 1.1.2002

$1,100

Vliv opravené chyby, která nastala v minulém období (po $50 dani z příjmu)

200

Opravený nerozdělený zisk k 1.1.2002

1,300

Hospodářský výsledek za rok

$600

Dividendy na kmenové akcie deklarované k 31.12.2002

(200)

Dividendy na prioritní akcie deklarované k 31.12.2002

(100)

Nerozdělený zisk k 31.21.2002

1,600

- atd. -


XYZ Inc.
Statement of changes in equity
For the year ended December 31, 2002

Retained earnings on 1/1/2002

$1,100

Correction of prior period error (net of $50 tax)

200

Adjusted retained earnings on 1/1/2002

1,300

Net income for year

$600

Common dividend declared 12/31/2002

(200)

Preferred dividend declared 12/31/2002

(100)

Total retained earnings on 12/31/2002

1,600

- etc. -


Třetí příklad - výkaz změn ve vlastním kapitálu včetně informace ohledně fondů ze zisku a souhrnného hospodářského výsledku:


XYZ a.s..


Výkaz změn ve vlastním kapitálu


Pro rok, který skončil 31. prosince 2002

Nerozdělený zisk


Nerozdělený zisk

$1,000

Fond ze zisku (fond na rozšíření továrny)

300

Nerozdělený zisk k 1.1.2002

1,300

Hospodářský výsledek za rok

$600

Dividendy na kmenové akcie deklarované k 31.12.2002

(200)

Dividendy na prioritní akcie deklarované k 31.12.2002

(100)

Nerozdělený zisk k 31.21.2002

1,600

Kumulace ostatního souhrnného hospodářského výsledku (viz: tabulka A)


Kumulovaný ostatní souhrnný hospodářský výsledek k 1.1.2002

100

Ostatní souhrnný hospodářský výsledek za rok

30

Kumulovaný ostatní souhrnný hospodářský výsledek k 31.12.2002

130

- atd. -


Tabulka A

Ostatní souhrnný hospodářský výsledek


Nerealizovaný zisk na investici klasifikované jako obchodovatelné

$30

Nerealizovaný zisk z finančního derivátu, který hedguje očekávanou transakci

25

Rozdíl z převodu konsolidované investice v cizí měně

(15)

Reklasifikační úprava

(10)

Ostatní souhrnný hospodářský výsledek celkem

$30


XYZ Inc.
Statement of changes in equity
For the year ended December 31, 2002

Retained earnings

Unappropriated retained earnings

1,000

Retained earnings appropriated for plant expansion

300

Retained earnings on 1/1/2002

$1,300

Net income for year

$600

Common dividend declared 12/31/2002

(200)

Preferred dividend declared 12/31/2002

(100)

Total retained earnings on 12/31/2002

1,600

Accumulated comprehensive income (see: schedule A)


Accumulated comprehensive income on 1/1/2001

100

Comprehensive income for year

30

Other comprehensive income on 12/31/2001

130

- etc. -


Schedule A

Other comprehensive income

Unrealized gain on investments classified as available-for-sale

$30

Unrealized gain on derivatives used to hedge forecast transactions

25

Foreign currency translation adjustments

(15)

Reclassification adjustment

($10)

Total other comprehensive income

$30


Doplňující diskuse / příloha
Other issues / the footnotes

Průběžně se v této publikaci uvádělo, co se podle US GAAP musí zahrnout do přílohy. Následuje krátký seznam, který tyto položky rekapituluje a také uvádí další položky, které se musí v příloze podle US GAAP uvést.

Tento seznam není vyčerpávající.

Protože každá firma se musí řídit zásadou úplné informace[136], není možné, aby se zde uvedl vyčerpávající seznam.

Následující seznam je tak rekapitulací nejdůležitějších okolností, které musí být podle US GAAP do přílohy zahrnuty.

Je tak nutné zdůraznit, že pokud firma tají nějakou informaci (nebo tuto informaci nesdělí tak, aby jí běžný uživatel pochopil) která, pokud by byla sdělená, by změnila názor uživatele ohledně firmy, a nezahrne ji do výkazů nebo přílohy, poruší US GAAP. Za tento prohřešek může být soudně stíhána, pokud zároveň tvrdí, že US GAAP dodržuje.

Pokud firma vědomě poruší US GAAP, tak je také povinná na toto porušení upozornit. Pokud osoba zodpovědná za účetnictví firmy ví, že firma porušuje US GAAP, tak je povinná na toto porušení upozornit. Pokud tato osoba na toto porušení neupozorní, může být trestně stíhána za podvod.

Doplňující diskuse / příloha / účetní metody a politika
Other issues / the footnotes / accounting methods and policies

Účetní jednotka musí v příloze vysvětlit svoje účetní metody. Tento požadavek se vztahuje na situace, kde účetní jednotka si může vybrat ze dvou nebo více všeobecně uznávaných metod.

Například, účetní jednotka musí vysvětlit své odpisové metody. Pokud používá standardní metody, stačilo by následující vysvětlení:

Firma svůj investiční majetek, který má užitkový život kratší než tři roky, odepisuje rovnoměrně. Investiční majetek, který má užitkový život delší než tři roky, odepisuje buď rovnoměrně nebo zrychleně. Pro majetky, které odepisuje zrychleně a u kterých nehrozí riziko, že předčasně ztratí svou užitečnost, používá metodu sum-of-the-year’s digits. Pro majetky, které odepisuje zrychleně a u kterých hrozí riziko, že předčasně ztratí svou užitečnost používá, metodu declining balance.

Doplňující diskuse / příloha / průmyslové zvyklosti
Other issues / the footnotes / industrial practices

Pokud firma používá účetní metody nebo postupy, které nejsou standardní „protože operuje v průmyslovém odvětví, kde se tyto nestandardní postupy běžně používají“, musí tyto postupy v příloze vysvětlit.

Například, zemědělci smí uznat tržby v momentě, kdy sklidí úrodu. Nemusí čekat, než úrodu prodají. Pokud to však dělají, musí na to uživatele výkazů upozornit.

Nebo technologická firma, která svůj investiční majetek obvykle odepíše v roce pořízení, protože tento majetek rychle morálně zestárne. Toto dělat sice smí, ale musí na tento fakt upozornit.

Nebo jiná firma vlastní majetek, který, až ho přestane používat ve svých operacích, nemá žádnou hodnotu (až ho přestane používat, akorát ho vyhodí, protože ho nikdo nechce koupit). V tomto případě by bylo možné majetek odpisovat k nule (místo k zbytkové hodnotě[137]), ale muselo by se to uvést a vysvětlit v příloze.

Doplňující diskuse / příloha / finanční investice
Other issues / the footnotes / investments

Co se finančních investic týče, účetní jednotka musí vysvětlit jak účetní postup, který pro tyto investice používá, tak účel, za kterým investice drží. Zde je obzvláště důležité uživatelům sdělit, zda investice slouží strategickým cílům.

Například, pokud firma investuje do jiných firem, proto aby získala přístup k jejich technologii nebo know how, tak to v příloze musí říci. Jinak, pokud firma investuje pouze proto, aby své volné peníze rentabilně investovala, tak to uživatelům také musí sdělit.

Následující příklad by se mohl objevit v příloze firmy, která má finanční investice.

„Firma všechny finanční investice, které mají při pořízení splatnost kratší než tři měsíce zařazuje do třídy obchodované (trading), a vykazuje je na rozvaze jako součást řádky peníze a peněžní ekvivalenty (cash and cash equivalents). Všechny investice, s kterými firma pravidelně obchoduje a které mají při pořízení splatnost delší než tři měsíce nebo které jsou majetkové cenné papíry, firma zařazuje do třídy obchodované a vykazuje na rozvaze na řádce obchodovatelné cenné papíry (marketable securities). Firma klasifikuje finanční investice, s kterými pravidelně neobchoduje jako na prodej (available for sale) a vykazuje je na rozvaze jako krátkodobé investice (short-term investments), pokud se jedná o dlužné investice splatné do jednoho roka, a jako investice (investments), pokud se jedná o majetkové investice, nebo dlužné investice splatné za více než jeden rok. Firma žádné investice nemá ze strategických důvodů a žádné majetkové investice firmě neposkytují významný nebo rozhodující vliv. Firma také nemá žádné dlužné investice, které míní držet do splatnosti.“

Doplňující diskuse / příloha / struktura majetku
Other issues / the footnotes / the structure of assets

Každá firma má podle US GAAP povinnost uživatelům vysvětlit strukturu svého majetku. Pokud tato struktura je zřejmá, protože firma na rozvaze používá rozumně popisné názvy[138] a všechny podstatné majetky, třídy a nebo seskupení jsou na rozvaze vykázány, tento popis může být stručný. Pokud rozvaha není dostatečně informativní, tak v příloze firma musí svůj majetek popsat tak, aby uživatel pochopil složení majetku, který firma vlastní a k čemu tento majetek používá.

Doplňující diskuse / příloha / operace
Other issues / the footnotes / operations

Firma vždy musí popsat své operace tak, aby je běžný uživatel pochopil. Tento popis by měl zahrnovat popis výrobků nebo služeb, které firma prodává, jak je prodává (distribuční kanály), komu je prodává (zákazníky, jejich průmyslové odvětví, geografické oblasti, atd.), kde je získává (výrobní postupy, zdroje materiálu, subdodavatele, atd.), jak je financuje, atd.

Nejlepší způsob zjistit, jak by takovýto popis vypadal a co všechno by v něm mělo být zahrnuto, je podívat se, jak to dělají firmy, které US GAAP používají. Všechny firmy, které jsou součástí indexů Dow Jones Industrial, nebo S&P 500 by měly zveřejňovat výroční správy, které mohou sloužit jako vzor.
Doplňující diskuse / příloha / cizí zdroje
Other issues / the footnotes / obligations

Firma vždy musí popsat své cizí zdroje. Zde je důležité popsat vlastnosti a podmínky, spojené se všemi záznamními dluhopisy, půjčkami a jinými cizími zdroji, tak, aby uživatel byl schopen zjistit přesně, komu firma dluží peníze a za jakých podmínek si tyto peníze půjčila.

Doplňující diskuse / příloha / struktura vlastního kapitálu
Other issues / the footnotes / structure of equity

Firma vždy musí popsat strukturu vlastního kapitálu. Zde firma musí sdělit, kolik akcií má (celkové množství, počet vydaných, počet v pokladně, atd.), jaké jsou jejich třídy a vlastnosti těchto tříd.

Musí také sdělit kolik opcí na vlastní akcie vydala, komu a proč.

Doplňující diskuse / příloha / podmíněné budoucí závazky
Other issues / the footnotes / contingent liabilities

Podle vyhlášky SFAS 5 firma musí ve svých výkazech vždy zohlednit případné budoucí ztráty a informovat o nich v příloze.

Všeobecně se těmto případným budoucím ztrátám v angličtině říká contingent liabilities. Contingent liabilities jsou události, které, pokud nastanou, přinesou firmě ztrátu, a zda nastanou, záleží na něčem, co není jisté. Tímto se liší od českých dohadných položek[139], u kterých je jisté, že nastanou, ale pouze jejich výše není přesně známa.

Například, firma XYZ zjistila, že 1,000 kusů výrobku X, které prodala před rokem, mělo skrytou výrobní vadu. Protože tento výrobek se už dostal do rukou konečných spotřebitelů a protože firma nemá evidenci těchto lidí, vydá inzerát v novinách, kde na tuto vadu upozorňuje a nabízí těmto zákazníkům bezplatnou výměnu. Ztráta, která jí nastane, je tak podmíněná tím, že vlastník výrobku si inzerát přečte a výrobek vrátí. Firma odhadne, že z 1,000 prodaných kusů bude vráceno 500 kusů po dobu dalšího roku. Část z nich bude vrácena lidmi, kteří inzerát přečetli a část lidmi, kteří na vadu přišli sami.

Firma tuto případnou událost zdokumentuje tak, že zaúčtuje ztrátu oproti rezervě takto:

Ztráta

5,000


Rezerva


5,000

Zaúčtování podmíněné budoucí ztráty pro reklamaci vadných výrobků.


Loss

5,000


Provision


5,000

To record loss provision for replacement of defective products.


Rezervu pak vykáže buď v krátkodobých nebo dlouhodobých závazcích, podle toho, kdy se očekává, že ztráta nastane.

Takovýto nebo podobný zápis je firma vždy povinná provést, pokud jsou splněny následující dvě podmínky:

Případná budoucí ztráta pravděpodobně[140] nastala.

Tato ztráta se dá rozumně odhadnout.

Pokud případná budoucí ztráta buď pravděpodobně nastala, ale nedá se odhadnout, nebo dá se odhadnout, ale není pravděpodobné, že nastane, firma případnou ztrátu nemusí účtovat, ale musí o ní informovat v příloze.

Co se odhadu týče, tak je nutné znovu upozornit na zásadu opatrnosti podle US GAAP[141]. Podle US GAAP zásada opatrnosti se nesmí chápat tak, že firma vždy bude účtovat nejhorší možnosti. Z pohledu US GAAP firma která by toto dělala, by ve skutečnosti nebyla opatrná, ale tvořila by skryté rezervy[142].

Doplňující diskuse / příloha / podmíněné budoucí závazky / účetní postup
Other issues / the footnotes / contingent liabilities / accounting

Účetní postup, který se používá pro podmíněné budoucí závazky, záleží na situaci, která případnou budoucí ztrátu způsobuje. Následující seznam je přehled nejběžnějších situací a účetních postupů.

Pohledávky - pokud firma prodává na fakturu, tak se dá předpokládat, že některé faktury se stanou nedobytné. Pro tyto nedobytné pohledávky tak musí, podle vyhlášky SFAS, vytvořit opravnou položku.

Tuto opravnou položku[143] tvoří oproti nákladu, který na výsledovce vykáže jako součást nákladů na odbyt[144] (selling expenses).

Záruky - pokud firma poskytuje zákazníkům záruku nebo právo reklamovat výrobek kvůli výrobním defektům, tak má vytvořit opravnou položku nebo rezervu.

Pokud se jedná o zákonnou povinnost, tak tuto opravnou položku (allowance) vytvoří tak, že jí na výsledovku promítne jako snížení tržeb[145] (ne jako náklad nebo ztrátu), a na rozvaze jí vykáže jako kontrární položku, která snižuje pohledávky[146].

Na druhé straně, pokud se jedná o jinou smluvní povinnost (například, kdyby firma svým zákazníkům nabízela možnost reklamovat zboží i poté, co vyprší zákonná povinnost reklamovat) opravná položka se vytvoří oproti nákladu, který se vykazuje jako součást nákladů na odbyt.

Vady - pokud firma objeví výrobní vadu u výrobků, které už prodala, tak nevytvoří opravnou položku, ale rezervu (provision), a tuto rezervu vykáže jako závazek (ne jako kontrární položku v majetku). Tuto rezervu také nevytvoří oproti nákladu, ale oproti ztrátě (kromě případu, že vyrobila vadné výrobky úmyslně).

Soudní žaloby a podobné případy - pokud někdo proti firmě zahájí žalobu nebo jí žalobou vyhrožuje, firma vytvoří rezervu, pokud je pravděpodobné, že spor prohraje (nebo pokud je pravděpodobné, že žaloba bude zahájena a spor prohraje), a je schopná odhadnout, kolik bude muset zaplatit. Také vytvoří rezervu, pokud se míní dohodnout, pokud je pravděpodobné, že druhá stranu na dohodu přistoupí a dá se odhadnout, kolik dohoda bude stát.

Stejný postup se používá u podobných případů. Například, firma ví, že znečistila životní prostředí a ví, že je pouze otázka času, než stát na to přijde a až na to přijde, tak firmě vyměří pokutu a nařídí jí, aby škodu odstranila. Zde firma také zaúčtuje rezervu a tuto rezervu vytvoří oproti ztrátě (nebo nákladu, pokud znečistění bylo úmyslné).

Rizika spojené s požáry, explozemi a podobnými hazardy. Tato rizika se zohlední tak, že se vytvoří rezerva. Rezerva se vytváří buď oproti nákladu, nebo jako ztráta podle charakteru rizika a důvodu vzniku. Například, pokud firma převáží dynamit, tak riziko spojené s explozí, vyplývá z obchodní činnosti firmy, a tak by se rezerva vytvořila oproti nákladu.

Pokud tato rizika jsou plně pojištěná, tak firma nemusí rezervy vytvářet. Pokud tato rizika jsou však pouze částečně pojištěná, tak musí vytvořit rezervu, aby zohlednila ztrátu, kterou by pojišťovna neuhradila.

Když firma vlastní majetek, který nemá pojištěný, tak se jedná o tzv. self-insurance risk. V tomto případě firma vždy musí vytvořit rezervu, která zohledňuje riziko spojené s eventuální ztrátou tohoto majetku.

Riziko spojené se ztrátou majetku, zapříčiněnou znárodněním majetku, nebo zničením ve válce, nebo v jiné podobné události. Obvykle se ztráty na majetku způsobené činy vlád dají považovat za skutečně mimořádné položky[147] (extraordinary items) a zaúčtují se pouze, pokud nastanou, a pak pouze až nastanou. Pokud firma však ví, že toto riziko jí hrozí (například obchoduje se zemí, kde probíhá válka), tak toto riziko zohlední tak, že vytvoří rezervu oproti nákladu, pokud toto riziko nese dobrovolně. V případě, že toto riziko neexistovalo v době, kdy si ohrožený majetek pořizovala, tak by tuto rezervu mohla vytvořit oproti skutečně mimořádné ztrátě.

Garance zadluženosti, akreditiv, dohoda o zpětném odkupu pohledávek a podobné situace jsou speciální případ. Zde se rezerva musí vytvořit (obvykle oproti nákladu) i v tom případě, že není pravděpodobné, že ke ztrátě dojde[148].

Všeobecné riziko spojené s podnikáním. Vyhláška SFAS 2 nevyžaduje od firem, aby vytvářely rezervy pro všeobecné riziko spojené s podnikáním.

Nicméně, podnikání je riskantní a tak vyhláška SOP 94-6 vyžaduje od firem, aby tato rizika vysvětlily v příloze (pokud ztráta z nich je pravděpodobná a odhadnutelná).

Následuje krátký seznam rizik, o kterých musí uživatele informovat[149]:

Podstata operací. Například, pokud firma staví ropní věže, musí vysvětlit, jaká rizika hrozí, pokud dojde k nehodě a jaká je pravděpodobnost, že se nehoda stane.

Hlavní výrobky. Firma musí sdělit rizika spojená s výrobky. Například, pokud firma vyrábí výrobek, který rychle morálně zastarává, tak o tom musí informovat. Pokud firma vyrábí výrobek, který může vyjít z módy, musí o tom informovat. Atd.

Hlavní trhy. Firma musí vysvětlit, na jaké trhy spoléhá a jaká tam hrozí rizika. Například, pokud firma obchoduje se zemí, kde hrozí hospodářská recese, pak o tom musí informovat.

Používání odhadů. Firma vždy do své přílohy musí přidat upozornění, že při sestavování výroční správy byly použité odhady[150].

Koncentrace. Pokud firma má všechny majetky v jedné zeměpisné oblasti, musí o tom informovat. Pokud firma spoléhá na jedno průmyslové odvětví, na významnou část tržeb, musí o tom informovat. Pokud firma spoléhá na pár klíčových dodavatelů, musí o tom informovat. Atd[151].

Firma musí také informovat o koncentraci úvěrového rizika (concentration of credit risk). Toto nastane, pokud firma má víc než 10% svých peněz investovaných do cenných papírů, kde hrozí úvěrové riziko (riziko, že dlužník nevrátí peníze). Stejné pravidlo se vztahuje na vklady v bankách, pokud tyto vklady nejsou pojištěny americkou vládou[152].


Doplňující diskuse / příloha / podmíněné ziskové události
Other issues / the footnotes / contingent gains

Odlišně od podmíněných budoucích ztrát, které se musí zaúčtovat, pokud jsou pravděpodobné a mohou se odhadnout, podmíněné budoucí zisky, se zaúčtovat nesmí.

Maximálně firma může o těchto situacích informovat vydáním tiskové zprávy, nebo přidá zmínku do přílohy.

Doplňující diskuse / příloha / kompenzace vedení


Other issues / the footnotes / management compensation

Podle pravidel americké Komise pro cenné papíry kompenzace vedení (platy, bonusy, prémie, opce na akcie, atd.) firem, které prodávají své cenné papíry široké veřejnosti, je veřejná informace. Komise pro cenné papíry tak vyžaduje, aby jí firmy odevzdaly kopie pracovních smluv všech členů nejvyššího vedení a komise tyto smlouvy na svých stránkách zveřejňuje.

Firmy také obvykle tuto informaci zveřejňují ve zprávě akcionářům (proxy statement), kterou rozesílají před valnou hromadou. Firmy tuto informaci, pokud je podstatná (material) nebo, pokud je významná (significant), musí uvést v příloze. Poskytovat neúplnou nebo nepravdivou informaci je považováno za trestný čin podvodu.

Doplňující diskuse / příloha / kompenzace vedení / kompenzace vlastními akciemi
Other issues / the footnotes / management compensation / stock based compensation

Účetnictví pro kompenzace vlastními akciemi[153] je ošetřováno vyhláškou SFAS 123. Tato vyhláška byla (a stále je) nejkontroverznější vyhláškou, kterou FASB kdy vydal[154].

Odpor vůči této vyhlášce byl tak značný, že v americkém Kongresu se začalo diskutovat o tom, že bude nutné FASB zrušit a přijmout zákon o účetnictví.

Nakonec, aby zabránil tomu, že účetnictví v USA začne být upravováno zákonem, FASB podlehl politickému tlaku. FASB napsal: „Debata o kompenzaci vlastními akciemi dovedla strany do nesmiřitelných pozic a začala ohrožovat budoucí spolupráci mezi FASB a firmami, které US GAAP používají. Nakonec se ukázalo, že tato debata ohrožuje samotný základ účetního systému v USA, a protože chyběla možnost vést debatu logickým a racionálním způsobem, FASB se rozhodl pro kompromisní řešení[155]“.

O co se jednalo?

O platy vedení.

Podle starého US GAAP firma nemusela na výsledovku promítnout náklad, pokud vedení dala opce na akcie, které neměly žádnou vnitřní hodnotu[156] (intrinsic value). FASB chtěl změnit pravidla tak, že firma musí vždy vykázat tyto opce v jejich reální hodnotě[157] (fair value). To by však znamenalo, že firma by musela účtovat náklad pokaždé, jak svému vedení dá opce.

Vedení firem se tato představa samozřejmě nelíbila a přes své lobbisty daly najevo svůj nesouhlas americkým zákonodárcům.

Nakonec se FASB vzdal a umožnil firmám pokračovat podle starých pravidel, pokud stejnou informaci vykážou v příloze. Protože vedení firem ví, že přílohy nikdo nečte, souhlasilo[158].

To také znamená, že téměř všechny firmy, které daly svému vedení opci před tím, než vyšla tato vyhláška, informaci o hodnotě těchto opcí vykazují pouze v příloze.

Doplňující diskuse / příloha / smlouvy a jednání
Other issues / the footnotes / contracts and negotiations

Pokud firma podepsala významné dohody během období, tento fakt musí sdělit (v příloze nebo jiným způsobem).

Pokud firma má významná práva a povinnosti, které vyplývají z dohod podepsaných v minulých obdobích - tento fakt musí sdělit (v příloze nebo jiným způsobem).

Pokud firma vede významná jednání - tento fakt musí sdělit (v příloze nebo jiným způsobem).

Doplňující diskuse / příloha / historické výkazy
Other issues / the footnotes / comparative statements

Pokud firmy jsou obchodovány na burze, tak musí do své rozvahy zahrnout historické výkazy alespoň pět let pozadu, s tím, že poslední dva roky mají být plné výkazy, a zbytek mohou být zkrácené výkazy.

Doplňující diskuse / příloha / čtvrtletní data
Other issues / the footnotes / quarterly data

Firma do své výroční správy musí zahrnout čtvrtletní výkazy včetně výkazů cash flow. Tyto čtvrtletní výkazy mohou být zkrácené verze čtvrtletních výkazů, které jsou všechny firmy povinné odevzdávat Komisi pro cenné papíry.

Doplňující diskuse / příloha / události po dni uzávěrky
Other issues / the footnotes / subsequent events

Pokud nějaká událost, která souvisí s rokem, který právě skončil, nastane mezi dnem uzávěrky a dnem, kdy je zveřejněna výroční zpráva, musí se zohlednit v této výroční zprávě.

Existují dvě možnosti jak to udělat.

Firma informaci zahrne do výkazů.

Firma informaci zahrne do přílohy.

Pokud se událost vztahuje na něco, co existovalo před dnem uzávěrky, tak se informace zahrne do výkazů, které se musí upravit před tím, než se výroční správa zveřejní. Toto je obvykle případ, kdy výkazy obsahovaný odhad upřesnily.

Například, 15.11.2002 firmu XYZ zažaloval zákazník, kterému jeden výrobek firmy způsobil škodu. Firma odhadla, že pokud spor prohraje, bude muset zákazníka odškodnit, a že jí to bude stát $1,000,000. Ve dni uzávěrky její rozvaha tak obsahovala rezervu (provision) ve výši $1,000,000. 25.2.2002 firma spor ukončila tím, že zákazníkovi zaplatila $750,000. Protože se tato událost vztahovala na událost, která existovala před dnem uzávěrky, rezervu stornuje a místo ní vykáže realizovanou ztrátu ve výši $750,000.

Tento postup se také používá k upřesnění všech nákladů, které se musely na konci období odhadnout[159].

Pokud se událost vztahuje na něco, co neexistovalo před dnem uzávěrky, tak se informace zahrne do přílohy a výkazy se neupraví.

Například, firma XYZ má konec fiskálního roku každého 31.12. a své výroční zprávy zveřejňuje do konce března. 4.1.2002 firma zjistila, že z jednoho jejího závodu unikla látka, která poškodila životní prostředí a která ohrožuje lidské zdraví. Ve stejný den najala firmu ABC, aby zjistila rozsah škody.

15.3.2002 dostala zprávu od firmy ABC, na základě které odhadla, že odstranění škody jí bude stát mezi $1,000,000 a $5,000,000, že dostane pokutu od státu ve výši $350,000 a že bude muset zaplatit mezi $25,000,000 a $100,000,000, aby odškodnila lidi, které tato havárie poškodila. Protože tato událost se stala až po dni uzávěrky, firma tuto informaci uvede v příloze.

Doplňující diskuse / příloha / doplňující informace
Other issues / the footnotes / MD&A

Součástí každé přílohy by měl být komentář vedení (management discussion and analysis, nebo-li MD&A). Tento „pokec vedení“ může obsahovat tzv. forward looking information. Jinak řečeno, odhad toho, co se v budoucnosti stane. Podle zákona z roku 1995[160] vedení firmy nemůže být zažalováno za to, že zveřejní odhad, který se nakonec ukáže být nesprávný, pokud byl vytvořen v „dobré víře“ (in good faith).

Vedení tak podle US GAAP sice nesmí účtovat odhady[161], ale může je zahrnout do operací firmy. Auditor tuto část výroční správy nemusí kontrolovat, ale má povinnost jí „review“[162].

Důležitá poznámka: ke konci roku 2001 zkrachovala firma Enron, co znamenalo největší bankrot všech dob a s ní zmizelo bohatství v hodnotě přibližně $60 miliard dolarů[163]. Jednou z příčin tohoto krachu byly transakce se spřízněnými osobami, které firma řádně nevysvětlila investorům.

Jako reakci na tuto událost (aby předstihli případné kroky zákonodárců[164]) velká pětka 31.12.2001 poslala SEC návrh pravidel[165], která počítají s tím, že se MD&A rozšíří a že firmy zde budou muset podrobně informovat o spřízněných osobách[166], o mimorozvahovém financování[167] a o finančních derivátech, který se vedou v reálních hodnotách, ale které nejsou obchodované na trhu[168].

Doplňující diskuse / americká Komise pro cenné papíry a US GAAP
Other issues / US GAAP and the Securities and Exchange Commission

Podle zákona[169] americká Komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission[170]) má právo stanovit, jaký účetní systém budou firmy používat[171].

Podle zákona emitent[172] musí veřejnosti a Komisi pro cenné papíry předkládat uzávěrku, která je vytvořená podle pravidel US GAAP, pokud emitent není cizí emitent (foreign issuer).

Podle zákona, pokud emitent je cizí emitent, smí používat buď US GAAP, nebo jiný účetní systém (například svůj vlastní národní systém, nebo IAS). V případě, že zvolí používání jiného účetního systému než US GAAP, je povinen zveřejnit dopočítání k US GAAP.

Podle zákona cizí emitent je emitent, který je 1). cizí vláda nebo vládou zřízená organizace, 2). občan a rezident cizí země, 3). akciová společnost nebo jiná právnická osoba, která je založená podle práva cizí země.

Podle zákona[173] soukromý cizí emitent (emitent, který není cizí vláda nebo vládou zřízená organizace) se podle uvedené definice nepovažuje za cizího emitenta, pokud splní jednu nebo víc z následujících podmínek:

Víc než 50% volících práv[174] emitenta je v rukách nebo pod kontrolou občanů USA nebo osob, které mají pobyt[175] na území USA.

Většina členů nejvyššího vedení (executive officers) nebo členů správní rady (directors) jsou občany USA nebo mají pobyt na území USA.

Víc než 50% majetků firmy je na území USA.

Firma se vede hlavně z území USA[176].

Podle zákona, pokud firma je cizí emitent a nepoužívá US GAAP jako svůj primární účetní systém, může poskytnout dopočítání[177] k US GAAP.

Finanční informace. Firma musí poskytnout alespoň následující informace. Pokud jedna nebo víc z následujících položek chybí (nebo je jiná podle účetních pravidel, které firma používá jako své primární účetní pravidla), hodnota se musí spočítat podle pravidel US GAAP (nebo upravit tak, aby byla stejná jako hodnota, která by byla vykázaná podle pravidel US GAAP):


Čisté tržby nebo operační tržby

Operační hospodářský výsledek

Hospodářský výsledek před zdaněním (celkem a na akcii)

Hospodářský výsledek po zdanění a po odečtení položek pod čarou (celkem a na akcii)

Celková aktiva

Vlastní kapitál (čistá aktiva)

Počet akcií

Dividendy deklarované (v měně výkazů, a také v měně domácí země)

Plně rozředěný[178] zisk na akcie.

Kapitalizaci a zadluženost. Emitent musí poskytnout informace ohledně svých cizích zdrojů (půjčky, dluhopisy, směnky, atd.). Tato informace musí obsahovat dlužné částky a také informace o prioritách jednotlivých věřitelů, o zastaveném majetku. Emitent také musí poskytnout informaci o nepřímých (na příklad garance) nebo podmíněných závazcích[179].

Historická data alespoň pět let zpátky ve stejné měně jako finanční výkazy. Tento požadavek se nevztahuje na firmy, které vznikly dřív, než před pěti lety. Firmy mohou vypustit poslední jeden nebo dva roky, pokud své vlastní komisi pro cenné papíry (regulátorovi kapitálových trhů v zemi původu) oznámí, že vytvořit tato data by bylo nemožné nebo příliš nákladné.

Důvod, proč firma v USA emitovala, a jak bude nakládat se získanými prostředky.

Rizika. Emitent je povinen informovat o všech podstatných rizikách spojených s podnikáním, zejména:

Podstatu obchodní činnosti, která emitentovi přináší tržby.

Informace o zemích, kde operuje.

Zda nějaké operace emitenta byly v posledních několika letech ztrátové, a proč.

Finanční pozici firmy a informace ohledně likvidity jejích cenných papírů na všech trzích, kde své cenné papíry emituje.

Do jaké míry spoléhá na nenahraditelnou odbornost svého vedení.

Potenciální zředění akcií[180]

Neobvyklé konkurenční prostředí[181]

Duševní vlastnictví, který brzy zanikne, například patent, který za několik málo let vyprší

Významné dohody, které brzy zaniknou, například licence na vysílání televize, která se za několik málo let bude muset obnovit

Závislost na několika málo významných zdrojích surovin nebo polotovarů

Závislost na několika málo významných zákazníků.

Jako součást svých požadavků Komise firmám nařizuje, aby tyto informace uvedly ve finančních správách „výrazným způsobem“ (prominently).

To znamená, že by neměly například pro nepříznivou informaci zvolit menší písmo, než pro příznivou.



1 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / 10 elements.



2 Tyto jiné osoby, které na ni mohou mít vliv, jsou známé jako spřízněné osoby (related parties). Podle US GAAP jsou to osoby (právnické nebo fyzické), které jsou schopny ovlivnit účetní jednotku tak, že jí zabrání v tom, aby plně prosazovala své vlastní zájmy. Podrobnou diskusi o spřízněných osobách najdete pod titulem: the balance sheet / current assets / receivables / related parties according to US GAAP.



3 Diskusi o tom, jak se podle US GAAP má postupovat ,pokud se jedná o nepeněžní transakci najdete pod titulem: the balance sheet / long-lived assets / PP&E / non-monetary transactions.



4 Pojem hypotetická reální hodnota se v US GAAP neobjevuje. Tento pojem používám já na to, abych rozlišil objektivně zjištěnou reální hodnotu (reální hodnota, která vyplývá z transakce) od odhadnuté reální hodnoty (reální hodnota, která vyplývá z odhadu, kolik by se zaplatilo / přijalo, pokud by došlo ke skutečné transakci).



5 SFAC 7 (glossary of terms): “The amount at which that asset (or liability) could be bought (or incurred) or sold (or settled) in a current transaction between willing parties, that is, other than a forced liquidation sale.”



6 Je nutné si uvědomit, že investiční majetek podle US GAAP nikdy nemůže mít vnitřní hodnotu (intrinsic value). Jeho hodnota se rovná budoucím ekonomickým výhodám (penězům), které firmě přinese. Tyto výhody mohou pocházet ze dvou zdrojů. Buď se majetek používá na to, aby vyráběl nějaký produkt, nebo se bude likvidovat. V prvním případě se jeho hodnota odvíjí od hodnoty produktu. Pokud tento výrobek se dál prodává a vydělává tak i v případě, že by tržní (likvidační hodnota) majetku byla nižší, jeho hodnota k firmě je vyšší. Na druhé straně, pokud se produkt neprodává, nebo se prodává za míň, tak hodnota stroje bude nižší ze dvou hodnot: hodnota, která vyplývá z produktu, nebo jeho tržní (likvidační hodnota). Viz: The balance sheet / long-lived assets / PP&E / impairment pro podrobnější diskusi poklesu hodnoty majetku.



7 Tato metoda se smí používat pouze v případě finančního derivátu, nebo jiného majetku nebo závazku, který se musí vést v účetnictví v reálných hodnotách, a který nemá tržní cenu.



8 Tento postup odpovídá požadavkům interpretace US GAAP od americké Komise pro cenné papíry SAB 100.



9 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / principles / historical cost principle.



10 Viz: the balance sheet / current assets / inventory / accounting.



11 Zde se myslí, že má komoditní vlastnosti, a ne, že je komodita.



12 Na rozdíl od finančních komodit, které jsou naprosto stejné, u průmyslových nebo zemědělských komodit často existují rozdíly, kdy konkrétní jednotky nejsou naprosto stejné jako standardní jednotky (se kterými se obchoduje na komoditním trhu). Z pohledu US GAAP tyto průmyslové nebo zemědělské komodity jsou však v podstatě komoditní, a tak se dají považovat za komoditní.



13 Někdy se stává, že trhy, které jsou obvykle likvidní, se stanou dočasně nelikvidní. Například během ruské krize v roku 1998 se trh s firemními dluhopisy stal dočasně nelikvidní. Na druhé straně, trh jako na příklad americký OTC nebo český RM systém, se často nedají považovat za likvidní, protože se často stává, že některé akcie, které se na tomto trhu obchodují, nemohou najít kupce za žádnou cenu. V tomto případě tyto majetky nemají tržní cenu podle US GAAP, a jejich reální hodnota se musí zjistit jiným způsobem.



14 Této ceně se říká „market clearing price“, nebo-li cena, za kterou se všechno prodá.



15 Podle pravidel, která vznikla během devadesátých let ,se změnil přístup k finančnímu majetku. V jedné době se s většinou finančního majetku zacházelo stejně, jako se dnes zachází s nefinančním majetkem: vedl se v účetnictví v nižší z pořizovací (historické) hodnoty a reální (tržní) hodnoty. Od vydání vyhlášky SFAS 130 se všechen tento majetek vede v účetnictví v tržní hodnotě.



16 Závazky jsou zvláštní. Pokud závazek má charakter finančního nástroje a pokud má tržní hodnotu (co se nejčastěji stává v případě finančních derivátů), tak se vede v tržní hodnotě. V ostatních případech se vede v současné hodnotě. Viz: the balance sheet / liabilities and equity / liabilities / basic measurement rule.



17 Podle vyhlášky SFAS 115 se akcie musí vést v reální hodnotě, pouze pokud se obchodují na burze, která odpovídá ve své hloubce a šířce burze jako NYSE nebo NASDAQ. Dluhopisy a ostatní dlužní cenné papíry se (podle stejné vyhlášky) musí vést v účetnictví v reálních hodnotách vždy bez ohledu nato, jak se zjistí jejich reální hodnota (stejné pravidlo se také podle vyhlášky SFAS 133 vztahuje na všechny finanční deriváty).



18 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / derivative securities.



19 V určitých případech, jako na příklad nepeněžní transakce (viz: the balance sheet / long-lived assets / PP&E / non-monetary transactions) existují výjimky k tomuto všeobecnému pravidlu. Ale všeobecně, pokud se použije jeden z těchto třech způsobů zjištění reální hodnoty, účetní jednotka smí účtovat pouze ztráty, ale ne zisky.



20 Pokud by firma musela zjistit reální hodnotu, protože stroj plánuje brzy prodat, tak by získala pouze nabídky na odkup, a tyto by zprůměrnila (nevzala by, a priori, nejlepší, protože než stroj konečně prodá, situace se může změnit).



21 SFAC 7: “if the price of an asset or liability or an essentially similar asset or liability can be observed in the marketplace, there is no need to use present value measurements. The marketplace assessment of present value is already embodied in such prices.”



22 Riziko se počítá tak, že se ohodnotí variabilita peněžních toků, na základě které se určí riziková prémie. Způsob, jak se to dělá, spíš patří do oblasti statistiky, a tak se mu tato publikace nevěnuje.



23 Toto je obvykle sazba, která platí státní dluhopisy, splatné ve stejné době jako očekávaný peněžní tok. Pokud se nepoužije tato diskontní sazba, tak se musí zjistit skutečná bezriziková sazba (obvykle 2% až 2.5%), ke které se přičte očekávaná inflace za období. Výhoda používání státních dluhopisů je, že tato inflační prémie je už implicitně součást této sazby, a tak se počítat nemusí.



24



25 $220 = ($100 x .10) + ($200 x .60) + ($300 x .30).



26



27 1,000/ (1+.0500)[1]= 952.38x .20 =190.481,000/ (1+.0525)[2]= 902.73x .50 =451.371,000/ (1+.0550)[3]= 851.60x .30 =255.48897.33Všimněte si, že diskontní sazba postupně roste. To je normální.



28 900 (.35) + 1,000 (.40) + 1,100 (.25)= 990/ (1+.0500)[1]= 942.86x .20 =188.57900 (.35) + 1,000 (.40) + 1,100 (.25)= 990/ (1+.0525)[2]= 893.70x .50 =446.85900 (.35) + 1,000 (.40) + 1,100 (.25)= 990/ (1+.0550)[3]= 843.10x .30 =252.93888.35



29 Viz: the balance sheet / long-lived assets / PP&E / impairment.



30 V současné době pouze vyhláška SFAS 141 umožňuje firmám spoléhat na znalecký posudek, a to pouze v situacích, kdy se jedná o obchodní kombinaci, u které vzniká goodwill, a to pouze pro majetky jako pozemky, nerosty a neobchodovatelné cenné papíry.



31 US GAAP pro daně upravuje vyhláška SFAS 109.



32 Toto časové rozlišení je nutné proto, že často existuje rozdíl v tom, kdy se tržby (revenue), náklady (expenses), zisky (gains) a ztráty (losses) stanou uznavatelné podle US GAAP, a kdy se stanou daňové účinné. Tato časově rozlišená daňová povinnost se pak na rozvaze vykáže buď jako majetek (deferred tax benefit) nebo závazek (deferred tax expense).



33 Firmy musí na příklad kapitalizovat hmotný investiční majetek a zásoby, jak pro účely US GAAP, tak pro účely daňového zákona.



34 V praxi to znamená, že firma může s DPH zacházet podle českých pravidel, protože US GAAP pro DPH žádná pravidla nemá. Viz: the balance sheet / liabilities and equity / liabilities / current liabilities / accruals / accrued expenses / agency accounts.



35 Často v praxi firmy vedou účetnictví podle US GAAP a používají US GAAP jako východisko k sestavení daňového přiznání. Toto je však jejich volba, nikoliv povinnost. Pokud firma je schopná řádně sestavit daňové přiznání bez toho, aby vedla své účetnictví podle US GAAP, tak ze zákona nemá žádnou povinnost US GAAP používat. V této situaci firmy často vedou účetnictví, které je podobné českému jednoduchému účetnictví. Ale je důležité si uvědomit, že neexistuje žádný zákon, který jim říká, jak toto účetnictví má vypadat. Každá firma si ho tak může vytvořit po svém.



36 V USA také neexistuje něco jako český daňový poradce (který má zvláštní postavení ze zákona). Daňové přiznání může zpracovat jakýkoliv účetní. Jediné speciální postavení, které účetní může mít, je že může být CPA (certified public accountant). Tento titul však s daněmi nemá nic společného. CPA je označení pro účetní, který má od americké auditorské komory (American Institute of Certified Public Accountants) licenci provádět audit.



37 Podle mých zkušeností je tento postup optimální (kde se všechny účetní případy účtují dvakrát: jednou pro účel sestavení uzávěrky podle českého zákona, a podruhé pro účel sestavení uzávěrky podle US GAAP) i zde v Čechách. Důvod je, že pokud se používá jeden systém a převádí se do druhého, nastane mnoho chyb, které zkomplikují, zpomalí a tak prodraží audit. Toto víc než převáží úsporu, která se získá tím, že každý účetní případ se zaúčtuje pouze jednou. Stejný postup bych také doporučil firmám, které používají IAS (i když IAS je flexibilnější než US GAAP), protože do budoucna se dá očekávat, že IAS se stane stejně podrobný a nekompromisní jako US GAAP, a tak nastanou stejné potíže.



38 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology / reconciliation.



39 Tato výhoda se vykáže na rozvaze buď jako krátkodobý a/nebo dlouhodobý majetek pod názvem „deferred tax asset“ (nebo pod jiným podobným popisným názvem).



40 Tento závazek se vykáže na rozvaze buď jako krátkodobý a/nebo dlouhodobý závazek pod názvem „deferred tax liability“ (nebo pod jiným podobným popisným názvem).



41 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / 10 elements / assets.



42 FASB tuto vyhlášku nezrušila. FASB se tak styděla, že jí kdy vydala, takže jí kompletně vymazala, a proto už její původní text v publikací od FASB nenajdete.



43 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology / allowance.



44 Název účtu, do kterého se zaúčtuje budoucí daňová výhoda (deferred tax benefit).



45 Protože daňový zákon v USA je postavený na bázi peněžních toků, příjem faktury neznamená daňový náklad, ale může znamenat náklad podle pravidel US GAAP (technicky, náklad vznikne v momentu, kdy kupující převezme rizika a výhody vlastnictví, a samotná fakturace na toto nemá žádný vliv, viz: the balance sheet / current assets / inventory / the transfer of inventory).



46 Podle US GAAP se majetek obvykle musí odepsat k jeho zbytkové hodnotě. Viz: the balance sheet / long-lived assets / PP&E / salvage value.



47 US GAAP předpokládá, že žádné rezervy nejsou daňově účinné, protože v USA se platí daň pouze tehdy, až dojde k peněžnímu toku. České zákonné rezervy by se tak do této kategorie nezahrnovaly.



48 Kvůli přehlednosti příkladu se zde předpokládá, že daň z příjmu a daň z kapitálového zisku jsou stejné.



49 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / significant influence.



50 Aby minimalizoval dvojité zdanění, daňový zákon v USA umožňuje firmám odepsat 70% dividend, pokud vlastní do 20% jiné firmy, 80% dividend, pokud vlastní mezi 20% a 80% jiné firmy, a 100% dividend, pokud vlastní nad 80% jiné americké firmy.



51 Protože firma míní podíl do budoucna prodat, odloženou daň tvoří na základe daňové sazby, která je aplikovatelná na kapitálové zisky. Předpoklad je takový, že až firma svůj podíl prodá, kapitálový zisk bude zhruba stejný jako zisky, které investice vydělala, ale nevyplatila.



52 Protože firma vlastní 40%, může 80% dividend odepsat, a tak platí pouze $240 = $4,000 x (1-80%) x 30%



53 $2,400 = $40,000 x (1-80%) x 30%



54 Protože firma vlastní 40%, může 80% dividend odepsat a tak platí pouze $240 = $4,000 x (1-80%) x 30%



55 Pokud firma prodá majetek (obvykle nemovitost), a pak stejný majetek znovu pronajme, podle pravidel US GAAP nedošlo k prodeji (firma majetek bude dál mít v majetku), ale z hlediska amerického daňového zákona k němu došlo, a tak firma musí získanou částku zahrnout do svého daňového základu.



56 Protože daňový zákon v USA je postavený na bázi peněžních toků, tento příjem se považuje za zdanitelný příjem.



57 Obvykle se opravné položky tvoří pouze, pokud je pravděpodobné (85% až 90% jisté), že dojde k využití opravné položky (viz: other issues / the footnotes / contingencies). Na rozdíl od těchto opravných položek, se tato opravná položka tvoří, pokud je víc než 50% jisté, že se bude muset využít.



58 Důvod, proč je to důležité, se uvádí pod titulem: other issues / accounting for income taxes / history.



59 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology / allowance.



60 V prvním dříve uvedeném příkladě jsme viděli, že během prvních čtyř let daňový náklad byl vyšší než daňový odvod, a během posledních čtyř let se tato situace obrátila, a daňový náklad byl nižší než daňový odvod.



61 Například tím, že prodá akcie, u kterých byly zaúčtované nerealizované zisky, které se do daňového základu ještě nepřipočítaly.



62 Viz: income statement / non-operating section / unusual or infrequent gains or losses.



63 Viz: income statement / below-the-line section / extraordinary items.



64 V prvním vydání této knihy jsem se dopustil chyby při vysvětlování cizích měn. Na straně 192 jsem uvedl jako příklad kursových rozdílů, které se musí kumulovat na rozvaze v řádce nerealizované zisky a ztráty pohledávek. Toto nebylo správně.



65 Technicky vzato, výsledkový dopad změn v kurzu cizí měny se nemůže považovat za zisk nebo ztrátu. Důvod je, že zisky a ztráty jsou způsobené změnami reální hodnoty (fair value) něčeho, a peníze nemají (technicky vzato) reální hodnotu. Co peníze mají, je nominální hodnota. To, že se nějaké množství jedněch peněz může vyměnit za nějaké množství jiných peněz, neříká nic o jejich reální hodnotě, ale pouze o jejich relativní hodnotě. Nicméně, změny v kurzech cizích měn se promítají na výsledovku, a tak se chovají přesně jako zisky a ztráty. Správně by se jim ale zisky a ztráty (i když se to v praxi běžně dělá) říkat nemělo.



66 Zde musím zdůraznit, že daňový dopad této ztráty není z pohledu vykazování podle US GAAP relevantní. Je tak možné, že pokud tato ztráta není daňově účinná, firmě vznikne dočasný daňový rozdíl. Viz: other issues / accounting for income taxes / accounting for temporary differences.



67 Viz: other issues / foreign currency / investments.



68 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / control.



69 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / significant influence.



70 Změna kurzu se aplikuje na rozvaze na položce, ke které se vztahuje. Protože se závazek bude platit v cizí měně, tak se musí přeměřit. Zásoby (protože je povinnost je vést v historických cenách) se nepřeměřují.



71 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / derivative financial instruments / foreign currency fair value hedge.



72 Firma ani nedostala, ani nezaplatila žádnou prémii.



73 Nevykázaná pevná dohoda je dohoda, která zavazuje firmu do budoucna provést transakci, která se v momentu, kdy se do ní vstoupí, neúčtuje.



74 Tato prémie je pro firmu v tomto momentu náklad příštích období.



75 Tato ztráta se vztahuje na hedge.



76 Protože se oproti pevné dohodě zaúčtoval zisk, tento účet se vykáže jako závazek.



77 Toto je rozpuštění části časového rozlišení.



78 Protože se oproti pevné dohodě zaúčtovala ztráta, která převýšila dřív uznané zisky, z tohoto účtu se stává závazek.



79 Nebo aby mohl konsolidovat výsledovky v případě, že se jedná o investici s podstatným vlivem. Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / significant influence.



80 Způsob, jak se přeměří, se však podstatně liší od způsobu, jakým se přeměřují holdings.



81 Kromě případů, kdy se podstatně změní ekonomické okolnosti, které vedly k jejímu zvolení.



82 Nebo musí připravit reconciliation.



83 Existuje víc metod, které se na převod cizích měn v praxi používají. Pouze tyto dvě jsou však v souladu s US GAAP, a tak se o zbývajících metodách v této publikaci nehovoří.



84 Také známá jako remeasurement technique. Tato metoda zhruba odpovídá metodě, které se v účetní literatuře často říká peněžní / nepeněžní metoda (monetary / nonmonetary method).



85 Toto je nejběžnější případ, kdy česká dcera účtuje v českých korunách, jako svou funkční měnu má českou korunu a je konsolidovaná americkou matkou.



86 Toto by byl případ, pokud by česká firma účtovala v české koruně, ale jako svou funkční měnu by měla cizí měnu, a za matku by měla americkou společnost.



87 To by byl případ, kde českou firmu vlastní na příklad holandská společnost, která emitovala akcie v Americe, a na americkém kapitálovém trhu tak musí reportovat v dolarech.



88 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / significant influence.



89 V případě nerealizovaných zisků a ztrát je to kurz v den uzávěrky.



90 Na příklad finanční investice vedené v tržní hodnotě nebo závazky vedené v nominální hodnotě.



91 Na příklad závazky vedené v současné hodnotě budoucích peněžních toků.



92 Další kusy jsou reportovaná jednotka (reporting unit), majetková skupina (asset group), a na konec individuální majetek (individual asset). Reportovaná jednotka je definovaná vyhláškou SFAS 142 jako operační jednotka, která má stejné vlastnosti jako segment, ale v organizaci je o jeden stupeň níž (viz: the balance sheet / long-lived assets / intangible assets / goodwill / impairment of value / reporting unit). Majetková skupina je definovaná vyhláškou SFAS 144 jako seskupení majetku, pro které lze vyčíslit čisté peněžní toky (s tím, že i individuální majetek může být považován za svou vlastní skupinu, pokud lze pro něj vyčíslit čisté peněžní toky).



93 Tento požadavek se vztahuje pouze na ty firmy, které emitovaly své akcie nebo dluhopisy na kapitálovém trhu, a které tak podléhají registraci u SEC. Ostatní firmy segmenty mohou, ale nemusí reportovat.



94 Jediná firma, která segmenty tvořit a vykazovat nemusí (kromě těch, které nejsou na kapitálovém trhu a tak vyhlášce nepodléhají), je firma, která je tak úzce zaměřená, že žádné segmenty nemá. Například firma, která používá jeden výrobní postup k výrobě jednoho druhu výrobků, který prodává jednomu typu zákazníků v jednom místě, by segmenty vytvořit nemusela. Všechny jiné firmy by to dělat musely.



95 Pokud firma vnitropodnikově používá tzv. matrixovou strukturu (kde zároveň používá dvě různá kritéria, např. výrobek a geografickou oblast), měla by si zvolit jedno kritérium, podle kterého bude reportovat segmenty. Které kritérium si zvolí, je pak už na ní.



96 Tento požadavek znamená, že komponent nemusí mít vnější zákazníky, aby byl segment. Je možné tak mít segment, který obchoduje pouze s firmami ve skupině.



97 Hlavní rozhodovatel je osoba nebo skupina osob, které mají právo rozhodovat o tom, jak firma bude využívat své zdroje. Je možné, že toto bude jedna osoba, například CEO. Je také možné, že to bude skupina osob, jako na příklad představenstvo. Co je důležité, že tato osoba nebo skupina má konečné slovo a zodpovědnost za to, jak firma bude utrácet své peníze.



98 Je možné identifikovat jaký majetek, tržby a náklady patří komponentu, a tak je možné sestavit alespoň aktivní půlku rozvahy a výkaz zisků a ztrát pro komponent. Není nutné, aby se závazky podniku daly identifikovat s komponentem. Firma může své závazky vést celopodnikově.



99 Potenciální segment je komponent, který se právě vytváří nebo zakládá, a který, až bude hotový, bude splňovat uvedená kritéria.



100 Firma tento segment sice nemusí začít vykazovat do doby než je podstatný, ale jednou, jak se jeho výsledky stanou podstatnými, musí ho vykázat alespoň 5 let zpátky, a tak by jeho výsledky měla sledovat od začátku, aby jí později nevznikly zbytečné komplikace.



101 Tento segment se obvykle tvoří pro to, aby firma měla kde sledovat tu administrativní činnost, která souvisí se správou celého podniku, čím se logicky nedá rozdělit na individuální segmenty.



102 Jejich tržby, náklady, hrubý zisk a čistý zisk reagují přibližně stejně na ekonomické změny.



103 Dva nebo víc podstatných segmentů se mohou sloučit pouze, pokud jejich ekonomické vlastnosti, výrobky, služby, výrobní procesy, zákazníky, distribuční metody a regulační prostředí jsou stejné.



104 Tento požadavek se dá splnit tak, že se pro segmenty zvolí rozumně popisné názvy. Na příklad firma XYZ má 4 segmenty: software, hardware, služby a ostatní. Je evidentní, že zvolila produkt jako kritérium na vytváření segmentů. Na druhé straně, pokud by firma zvolila názvy jako žlutý, červený, zelený a fialový, tak by asi musela do přílohy přidat vysvětlení.



105 Pouze segment, který se zabývá finančními operacemi, může vykázat čisté úrokové příjmy nebo náklady.



106 Kromě informací v bodu d) a e) se další informace o peněžních tocích spojených se segmenty nemusí vykazovat.



107 Viz: income statement / non-operating section / unusual or infrequent gains or losses.



108 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / significant influence.



109 Viz: other issues / accounting for income taxes.



110 Viz: income statement / below-the-line section / extraordinary items.



111 Jediná výjimka je, že pokud firma má dceru, která je samostatná právnická osoba s vlastními věřiteli, kteří nemohou uplatnit svůj závazek vůči matce, tak se tento fakt musí sdělit a vysvětlit v příloze.



112 To znamená, že nemůže upravit informaci o segmentech tak, aby nějaké segmenty „vypadaly dobře“ pro investory, zatím co se vedení firmy prezentují „konzervativně“.



113 Vyhláška sice nespecifikuje, že vnitropodniková transakci se musí měřit v reální hodnotě, ale protože vyžaduje, aby firma poskytla spolehlivé informace o ziscích nebo ztrátách každého segmentu, tento požadavek z vyhlášky vyplývá. Důvod je, že pokud se nepoužívá reální hodnota na měření vnitropodnikových transakcí, není možné spolehlivě změřit zisky nebo ztráty z jejich operací.



114 Tím, že se do přílohy zahrne reconciliation. Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology / reconciliation.



115 Viz: other issues / segments / reporting requirements.



116 V tomto kontextu se na prodej zboží dívá jako na službu.



117 Toto je podstatná změna pravidel, která existovala před vyhláškou 131. Podle těchto pravidel firma zákazníka jmenovat musela.



118 Change in method.



119 Viz: income statement / below-the-line section / cumulative effect of changes in accounting principle.



120 Musí se také používat, pokud se jedná o opravu významných chyb, kterých se firma dopustila v minulosti, ale oprava chyb technicky není změna, a tak do následujícího seznamu nepatří.



121 Viz: the balance sheet / current assets / inventory / flow through assumptions.



122 Viz: income statement / long-term contracts / percentage-of-completion accounting



123 Viz: income statement / long-term contracts / completed-contract accounting



124 Toto vydání této publikace se nevěnuje US GAAP pro tento průmysl.



125 Podle SEC firmy musí poskytnout kapitálovém trhu finanční informace, které odpovídají US GAAP 5 let před primární emisí (initial public offering), nebo od vzniku společností, než jim SEC udělí povolení tuto emisi uskutečnit.



126 Část, která se dá považovat za operaci podle vyhlášky SFAS 144.



127 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / control.



128 Protože toto téma je důležité, je nutné pečlivě prostudovat pravidla, nebo se poradit s auditorem nebo jinou znalou osobou před tím, než se učiní jakékoliv nezvratné rozhodnutí.



129 Také známé jako opravy minulých období (prior period adjustments) nebo, lidsky řečeno, předělat (restatement).



130 Je důležité uvědomit, že US GAAP není zákon, a tak nemusí mít promlčecí doby. To také znamená, že chyba se opravuje, až se na ní přijde, bez ohledu na, to jak dávno se stala. Aby firmy, které podléhají US GAAP byly schopné dokázat, že se v minulosti nedopustily chyb, archivují své účetní dokumenty až 40 let s tím, že předpokládají, že případné chyby, které se staly před 40 lety, už pravděpodobně nebudou objevené.



131 Tento seznam není vyčerpávající. Chyba je cokoliv, co zkreslí ekonomickou realitu, a toto zkreslení poruší zásadu úplné informace (viz: introduction / US GAAP conceptual framework / principles / full disclosure principle).



132 Pokud se Vám to nezdá, tak na tuto chybu je velmi snadné přijít. Auditor si pouze musí všimnout, že firma často vyřazuje majetek v jiném období, než ve kterém ho odepsala. Nebo auditor si může všimnout, že se zdá, že firma vlastní a dál odepisuje majetek, který nevypadá, že se používá. Stejný princip se dá aplikovat i jinde. Pokud si auditor všimne zásob, které nevypadají, že se prodávají, asi bude předpokládat, že se firma dopustila chyby tím, že je neodepsala tak, jak vyžaduje US GAAP. Nebo si možná všimne, že firma má na skladě zásoby, které se zdají být prodejné, ale že je v účetnictví už odepsala. V tomto případě ho napadne, že firma tvoří skryté rezervy, i když to US GAAP zakazuje. Samozřejmě dobří auditoři nesedí jenom na zadku v kanceláři a nekontrolují doklady, chodí také po podniku a dívají se, zda náhodou nepřišli na něco, co vypadá jako chyba. Jak jinak se dobrý auditor zviditelní před svým partnerem, a tak postoupí dál ve své kariéře?



133 Pokud to dělá proto, že to je výhodnější pro daně, je to dvojitá chyba (nesprávná klasifikace a změna ze zásady, která není podle US GAAP, na zásadu, která je).



134 Samozřejmě vychází však z rozvahy a výsledovky, které jsou tvořené podle pravidel US GAAP, a tak se od českého z tohoto důvodu bude lišit.



135 Pokud se používá tato metoda, tak se liší pouze operační část. Zbytek výkazu je stejný.



136 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / principles / full disclosure principle.



137 Viz: the balance sheet / long-lived assets / PP&E / salvage value.



138 Viz: the balance sheet / long-lived assets / PP&E / categories.



139 Toto je také důvod, proč zde nepoužívám český výraz dohadné položky jako překlad pro anglický výraz contingent liabilities.



140 Pod pravděpodobný se rozumí 85% až 90% jistý.



141 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / constraints / conservatism.



142 Představa skrytých rezerv obzvlášť vadí Komisi pro cenné papíry, která tvorbu těchto rezerv považuje za nepřijatelné řízení zisku. Viz: the balance sheet / long-lived assets / earnings management.



143 Viz: the balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts.



144 Viz: income statement / expenses / non-inventoriable costs / selling expenses.



145 Viz: income statement / revenue / net revenue.



146 Viz: the balance sheet / current assets / receivables / allowance for returns.



147 Viz: income statement / below-the-line section / extraordinary items.



148 SFAS 5 říká: certain loss contingencies are presently being disclosed in financial statements even though the possibility of loss may be remote. The common characteristic of those contingencies is a guarantee, normally with a right to proceed against an outside party in the event that the guarantor is called upon to satisfy the guarantee. Examples include (a) guarantees of indebtedness of others, (b) obligations of commercial banks under "standby letters of credit," and (c) guarantees to repurchase receivables (or, in some cases, to repurchase the related property) that have been sold or otherwise assigned. …



149 Tento seznam není vyčerpávající.



150 Jinak právníci nejsou spokojeni.



151 Podle vyhlášky SFAS 131 firma musí informovat, když jeden zákazník reprezentuje víc než 10% tržeb, když jeden výrobek přináší víc než 10% tržeb, a když má v jedné geografické oblasti víc než 10% majetku.



152 I když vklady jsou pojištěny jinou než americkou vládou, tak z pohledu US GAAP toto stále pro firmu reprezentuje úvěrové riziko, o kterém musí informovat.



153 Kompenzace vlastními akciemi není v Čechách v době psaní této publikace běžná. Z tohoto důvodu se toto vydání tomuto tématu podrobně nevěnuje. Tento titul tak obsahuje pouze přehled nejpodstatnějších bodů. Do budoucna se další vydání publikace tomuto tématu bude věnovat podrobně.



154 Nedávno IASB ohlásil, že se touto otázkou také bude zabývat a okamžitou reakcí bylo, že se zvedla řada hlasů, které otevřely debatu, zda se IASB nepokouší o to, co před sedmi lety téměř způsobilo zánik FASB. Bude zajímavé sledovat, zda IASB bude mít odvahu návrh vyhlášky na toto téma vydat.



155 Vyhláška SFAS 123, odstavce 60 až 62: „The debate on accounting for stock-based compensation unfortunately became so divisive that it threatened the Board's future working relationship with some of its constituents. Eventually, the nature of the debate threatened the future of accounting standards setting in the private sector. … the deliberate, logical consideration of issues that usually leads to improvement in financial reporting was no longer present. …The Board chose a disclosure-based solution for stock-based employee compensation to bring closure to the divisive debate on this issue--not because it believes that solution is the best way to improve financial accounting and reporting.”



156 Toto jsou opce, které držiteli dávají právo koupit akcie za současnou tržní cenu, nebo vyšší cenu v budoucnosti.



157 Tato hodnota by byla buď jejich tržní hodnota, pokud by se stejné opce obchodovaly na trhu, nebo jejich časová hodnota (time value).



158 Tato výjimka se však vztahuje pouze na ty firmy, které historicky používaly starou metodu (používaly ji dřív, než začala platit vyhláška 123) protože vyhláška vysloveně zakazuje firmám, aby se vrátily k staré metodě, pokud začnou používat novou, nebo aby starou používaly, pokud před tím nepoužívaly žádnou. Protože tato vyhláška platí od 15.12.1995, tato výjimka se vztahuje pouze na firmy, které už používaly US GAAP před 15.12.1995 a vydaly akcie podle staré metody před 15.12.1995. Všechny firmy, které vznikly nebo začaly používat US GAAP po 15.12.1995 jsou povinny používat novou metodu.



159 Na příklad spotřeba energie, viz: the balance sheet / current assets / inventory / inventoriable costs / example of accounting.



160 Private Securities Litigation Reform Act.



161 Kromě případů, kdy se jedná o podmíněné budoucí události (viz: other issues / the footnotes / contingent liabilities) nebo trvalé poklesy v hodnotě majetku (viz: the balance sheet / long-lived assets / PP&E / impairment; the balance sheet / long-lived assets / intangible assets / goodwill / impairment of value a the balance sheet / long-lived assets / investments / debt securities / permanent decline in value).



162 Přečíst si jí, aby zjistil, zda odpovídá realitě.



163 Minulý rok firma měla tržní kapitalizaci kolem $60 miliard dolarů a na konci roku 2001 měla kapitalizaci pod $500 milión dolarů.



164 Viz poznámku pod titulem the balance sheet / current assets / receivables / related parties according to US GAAP.



165 Viz: www.sec.gov/rules/petitions/petnappx-12312001.htm



166 Viz: the balance sheet / current assets / receivables / related parties according to US GAAP.



167 Viz: the balance sheet / liabilities and equity / liabilities / long-term liabilities / off-balance sheet debt.



168 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / derivative instruments / measurement of value.



169 Securities Act of 1933 a Securities and Exchange Act of 1934.



170 Viz: introduction / sources of US GAAP / Securities and Exchange Commission (SEC).



171 Toto právo má pouze tehdy, když je firma u Komise zaregistrována. Firmy se musí zaregistrovat u Komise před tím, než smí prodat své cenné papíry americké veřejnosti. Firmy dále podléhají pravomocem Komise po celou dobu, kdy se jejich cenné papíry v Americe obchodují.



172 Emitent je definován jako firma, která emituje a prodává cenné papíry.



173 Securities Act of 1933, Rule 405.



174 Akcie nebo jiné cenné papíry, které držiteli dávají právo volit při volbě správní rady nebo jiných řídicích orgánů firmy.



175 V USA není rozdíl v tom, zda někdo má trvalý nebo přechodný pobyt. Pobyt je podle tohoto zákona definován jako ta adresa, na které je držitel cenného papíru zaevidován u firmy. Z tohoto požadavku vyplývá povinnost zjistit totožnost fyzických osob, které vlastní nebo jinak kontrolují (přes prostředníka) akcie firmy. Pokud toto firma tuto informaci nemá, musí jí zjistit. Pokud jí nezjistí, porušuje tento zákon, za co může být trestně stíhána.



176 Například firma Tyco je založená na Bermudách. Její vedení však sedí v Pennsylvanii, a tak se nepovažuje za cizího emitenta.



177 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology / reconciliation.



178 Viz: the balance sheet / liabilities and equity / equity / common stock classifications.



179 Viz: other issues / the footnotes / contingent liabilities.



180 Například, pokud zákon země, kde firma operuje, firmě umožňuje emitovat nové akcie bez toho, aby tyto přednostně nabízela stávajícím akcionářům - o tomto faktu musí informovat. Podobná situace je, když firma může dávat opce jiným osobám s tím, že pokud tyto opce budou využity, sníží to vlastnický podíl stávajících akcionářů. Komise pro cenné papíry očekává, že firmy budou informovat o všech těchto okolnostech.



181 Tím Komise myslí například, že firma operuje v zemi, kde konkuruje  firmám vlastněným například armádou (Pákistán), nebo v zemích, kde musí konkurovat  státním podnikům. Myslí tím také situace, kde stát zasahuje do svobodného podnikání tím, že například reguluje ceny nebo platy, nebo kde uděluje licence na dovoz surovin nebo polotovarů, a podobné situace, které nejsou v USA běžné.











Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 28.Jul.2016 | Design: Frkal.com