Světové účetnictví II online Zpět na seznam

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby
The balance sheet / current assets / inventory

Pravidla US GAAP pro zásoby jsou staré (hlavní vyhláška[1] pro tuto oblast – ARB 43 – pochází z roku 1953). Protože se v této době psala pravidla, která byla stručná, všeobecná, a která jednotlivým účetním dávala značnou svobodu při jejich aplikaci, US GAAP pro zásoby je stručný, všeobecný a teoreticky dává účetním značnou svobodu při jeho aplikaci.

Důvod proč se dnes (kdy většina starých pravidel už dávno byla nahrazena novými) tato oblast stále řídí původní vyhláškou je, že existuje konsensus o tom, jak by se mělo postupovat, a tak dnešní tvůrci US GAAP nepovažovali za nutné zatím zakročit a pravidla upřesnit nebo změnit.

Následující diskuse tak popisuje základní povinnosti, které vyplývají z vyhlášky 43 a z praxe. Pokud firma tyto základní pravidla splní, dál může postupovat tak, jak sama uzná za vhodné[2].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / rozvahové klasifikace
The balance sheet / current assets / inventory / balance sheet classifications

Co se rozvahy týče, US GAAP považuje následující tři[3] klasifikace[4] nezbytné k tomu, aby se zásoby mohly řádně účtovat:

Materiál (raw materials).

Rozpracovaná výroba (work in process).

Výrobky a/nebo zboží (finished goods).

Tyto klasifikace jsou však (většinou[5]) pouze vnitropodniková záležitost.

Všeobecně US GAAP také nevidí žádný rozdíl mezi zbožím (merchandise) a výrobky (products). Oba považuje za „finished goods”, nebo jednoduše za „goods“ (nebo goods for resale, goods in stock, goods on hand, stock on hand, atd.). Pokud si však firma přeje tyto položky vést zvlášť, US GAAP jí v tom nebrání.

US GAAP také nevidí žádný rozdíl mezí polotovarem a hotovým výrobkem. Nebo, přesněji řečeno, polotovar se považuje buď za součást rozpracované výroby (pokud firma míní polotovar spotřebovat), nebo hotových výrobků (pokud firma míní polotovar prodat).

Na příklad, firma XYZ (výrobce automobilů) vyrobí blatník, který plánuje namontovat na automobil, který pak prodá jako celý automobil. Tento blatník začne život jako materiál (plech), stane se součástí rozpracované výroby (v momentě, kdy se plech ze skladu materiálu vyfasuje) a zůstane součástí rozpracované výroby až do momentu, kdy firma automobil dokončí a zařadí ho do hotových výrobků.

Na druhé straně, pokud by firma blatník vyrobila s úmyslem ho prodat jako náhradní díl, blatník také začne život jako plech. Hotový výrobek se z něj stane však až v momentě, kdy se dopracuje do stavu, kde se může namontovat na auto.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / výsledkové klasifikace
The balance sheet / current assets / inventory / income statement classifications

Protože téma nákladů na výrobky (cost of goods sold) velmi blízko souvisí s problematikou zásob, diskuse o tomto tématu je uvedená zde[6].

Co se výsledovky týče, US GAAP považuje následující tři klasifikace nezbytné k tomu, aby byly splněny požadavky zásady uznání nákladů[7] (matching principal):

Přímý materiál (direct materials)

Přímé mzdy (direct wages)

Nepřímé oběti ekonomické hodnoty[8] (indirect manufacturing costs)

Fixní (fixed)

Variabilní (variable)

Do jedné z těchto tříd tak zařadí každou ekonomickou oběť (cost), která souvisí s pořízením zásob.

Tyto uskladněné ekonomické oběti pak ponechá v zásobách (kde je zařadí do jedné z třech kategorií uvedených v předchozí části) do té doby, než zásoby prodá[9]. V tomto momentu uskladněné ekonomické oběti vyřadí ze zásob a zařadí do nákladů, které na výsledovce vykáže jako náklady na prodané výrobky/služby/zboží (cost of goods sold). Uskladněné ekonomické oběti tak zůstávají v zásobách do momentu prodeje zásob, a žádné tyto ekonomické oběti (žádný materiál, žádné přímé mzdy, žádné režijní položky) se nesmí promítnout na výsledovku (jako náklady) do té doby, než se zásoby prodají[10].

K tomuto všeobecnému pravidlu existuje jedna výjimka. Pokud se ukáže, že zásoby ztratily svou hodnotu[11] (že hodnota uskladněných ekonomických obětí poklesla pod jejich historickou hodnotu), vyhláška 43 vyžaduje, aby se zásoby odepsaly. Tento odpis se promítne na výsledovku jako ztráta[12] (loss) v tom období[13], kdy se usoudilo, že k poklesu došlo.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / metoda úplných nákladů
The balance sheet / current assets / inventory / full absorption costing

Vyhláška ARB 43 sice není příliš podrobná, ale účetním jednotkám ukládá následující povinnosti:

Firmy musí všechny ekonomické oběti (costs) rozdělit podle účelu do výroby (cost of goods sold), odbytu (selling) a správy (administrative). Ekonomické oběti klasifikované jako výrobní se promítnou do zásob, zatím co ty, klasifikované jako odbyt a správa se promítnou do nákladů (v období, kterého se týkají[14]).

Firmy musí používat metodu úplných nákladů[15] (full absorption costing). Metoda přímých nákladů[16] (variable nebo-li direct costing) není pro účel sestavení uzávěrky podle US GAAP přijatelná.

Firmy by měly sledovat výrobní náklady pro každý výrobek zvlášť, kromě v případě (jako sériová výroba), kde to není praktické[17].

Firmy nesmí do výrobní režie zahrnout žádné náklady, které nejsou prokazatelně spojené s výrobou.

Poslední podmínku je nutné podrobněji vysvětlit.

Nejprve, US GAAP chápe pouze jeden druh režie: výrobní režii (pojem jako správní režie podle US GAAP neexistuje). Pod pojmem „výrobní režie“ si US GAAP představuje fixní a variabilní náklady, které přímo a prokazatelně souvisí s výrobou výrobků a/nebo poskytováním služeb.

Vyhláška 43 sice neuvádí seznam položek, které by se daly považovat za přímo související s výrobou výrobků a/nebo službami, ale v praxi jsou to následující: oprava a údržba (repairs and maintenance), neskladovatelné dodávky – elektřina, voda, plyn, stočné, atd. (utilities), pronájem nebo odpis majetku, používaný ve výrobě (rent, depreciation of assets used in production), nepřímé výrobní mzdy (indirect labor related to production), platy mistrů (supervisors’ salaries), nepřímý materiál (indirect materials and supplies), kontrola jakosti (quality control and inspection), drobný majetek okamžitě odepsaný (small tools not capitalized), a podobné.

Vyhláška 43 má však celkem jasno v tom, jaké ekonomické oběti se nemohou považovat za výrobní režii. Protože vyhláška je stručná, je zde prostor, abych ji odcitoval[18]:

“The primary basis of accounting for inventories is cost, which has been defined generally as the price paid or consideration given to acquire an asset. As applied to inventories, cost means in principle the sum of the applicable expenditures and charges directly or indirectly incurred in bringing an article to its existing condition and location.

“In keeping with the principle that accounting is primarily based on cost, there is a presumption that inventories should be stated at cost. The definition of cost as applied to inventories is understood to mean acquisition and production cost, and its determination involves many problems. Although principles for the determination of inventory costs may be easily stated, their application, particularly to such inventory items as work in process and finished goods, is difficult because of the variety of problems encountered in the allocation of costs and charges. For example, under some circumstances, items such as idle facility expense, excessive spoilage, double freight, and rehandling costs may be so abnormal as to require treatment as current period charges rather than as a portion of the inventory cost. Also, general and administrative expenses should be included as period charges, except for the portion of such expenses that may be clearly related to production and thus constitute a part of inventory costs (product charges). Selling expenses constitute no part of inventory costs. It should also be recognized that the exclusion of all overheads from inventory costs does not constitute an accepted accounting procedure. The exercise of judgment in an individual situation involves a consideration of the adequacy of the procedures of the cost accounting system in use, the soundness of the principles thereof, and their consistent application.”

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / skladovatelné náklady / účetní postup
The balance sheet / current assets / inventory / inventoriable costs / accounting

Samotný účetní postup pro zásoby není vyhláškou 43 předepsán, a tak firmy mohou postupovat tak, jak uznají za vhodné. Následující příklad je pouze jeden příklad toho, jak by postupovat mohly. V každém případě by však konečný výsledek měl být stejný: ekonomické oběti zůstanou v zásobách až do momentu, kdy zásoby jsou prodané a tržby uznané.

Například: firma XYZ od svého dodavatele koupí na fakturu materiál v hodnotě $100,000, který plánuje použít ve výrobě.

Materiál

100,000


Závazky z obchodního styku


100,000

Zaúčtování pořízení materiálu, který se bude dál používat ve výrobě.


Raw material inventory

100,000


Accounts payable


100,000

To record purchase of material to be used in production.


Firma začne pracovat na výrobku č. 123456 tím, že výrobní pracovník vyfasuje materiál v hodnotě $5,000 ze skladu materiálu.

Rozpracovaná výroba (výrobek č. 123456)

5,000


Materiál


5,000

Zaúčtování vyfasovaného materiálu na začátku výroby.


Work in process inventory (product # 123456)

5,000


Raw material inventory


5,000

To record material transferred to work in process.


Po dobu, kdy se na výrobku pracuje, firma sleduje všechny mzdové náklady všech pracovníků, kteří se na výrobě výrobku přímo podíleli. Na konci tyto ekonomické oběti sečte a zjistí, že na výrobek bude aplikovat přímé mzdy ve výši $15,000.

Rozpracovaná výroba (výrobek č. 123456)

15,000


Rozpracovaná výroba (neaplikovaná přímá práce)


15,000

Zaúčtování času, který výrobní pracovníci strávili prací na výrobku.


Work in process inventory (product # 123456)

15,000


Work in process inventory (unapplied direct labor)


15,000

To record direct labor used to manufacture product.


Firma na konci týdne zaplatí svým výrobním pracovníkům $150,000[19].

Rozpracovaná výroba (neaplikovaná přímá práce)

150,000


Peníze


150,000

Zaúčtování vyplacení mezd.


Work in process inventory (unapplied direct labor)

150,000


Cash


150,000

To record wages paid.


Jednou, jak je výrobek dokončen (nebo případně na konci období), spočítá se, kolik výrobní režie by se na tento výrobek mělo aplikovat. Na základě kalkulace, která je založená na množství přímého materiálu a mzdy[20], firma zjistí, že na výrobek by měla aplikovat výrobní režii ve výši $20,000 a hotový výrobek přeřadí z rozpracované výroby do hotových výrobků.

Rozpracovaná výroba (výrobek č. 123456)

20,000


Rozpracovaná výroba (neaplikovaná výrobní režie)


20,000

Výrobky na prodej (výrobek č. 123456)

40,000


Rozpracovaná výroba (výrobek č. 123456)


40,000

Zaúčtování výrobní režie a převedení výrobku do výrobků na prodej.


Work in process inventory (product # 123456)

20,000


Work in process inventory (unapplied overhead)


20,000

Finished goods (product # 123456)

40,000


Work in process inventory (product # 123456)


40,000

To record application of overhead and transfer of product to finished goods inventory.


Firma odhadne, že spotřebovala elektřinu v hodnotě $25,000 a tuto částku zaúčtuje do rozpracované výroby do účtu, kde sleduje výrobní režii, kterou ještě neaplikovala na individuální výrobky[21].

Rozpracovaná výroba (neaplikovaná výrobní režie)

25,000


Peníze


25,000

Zaúčtování zaplacení režijního nákladu.


Work in process inventory (unapplied overhead)

25,000


Cash


25,000

To record payment electricity used in production.


Na konec, firma výrobek prodá za $80,000[22].

Pohledávky

80,000


Tržby


80,000

Náklady na prodané produkty

40,000


Výrobky na prodej (výrobek č. 123456)


40,000

Zaúčtování prodeje výrobku.


Accounts receivable

80,000


Revenue


80,000

Cost of goods sold

40,000


Finished goods (product # 123456)


40,000

To record the sale of finished goods.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / periodická metoda
The balance sheet / current assets / inventory / periodic method

V předchozím příkladě se používala tzv. průběžná metoda (perpetual method) účtování zásob, kde se úbytek zásob a nákladů účtoval dohromady s tržbami v každé transakci[23]. I když tato metoda je preferována[24], firma také může zvolit periodickou metodu (podobná metodě B v českém účetnictví)[25], kde se u každé transakce účtují pouze tržby, a úbytky zásob a nákladů se účtují pouze jednou za období (obvykle na základě fyzické inventury).

Pokud by se průběžná metoda použila v předchozím příkladu, tak poslední zápis by vypadal takto:

Pohledávky

80,000


Tržby


80,000

Zaúčtování prodeje výrobku.


Accounts receivable

80,000


Revenue


80,000

To record the sale of finished goods.


Náklady na prodané zboží a změna zásob by se pak účtovala jako součást závěrečných operací na konci období[26].

Například, na konci roku firma XYZ provede fyzickou inventuru[27] a zjistí, že má na skladě výrobky / zboží v hodnotě $55,000. Aby zjistila náklady na prodané zboží, tak provede následující výpočet:

Kalkulace nákladů na prodané zboží (cost of goods sold calculation)

Počáteční stav na skladě (beginning inventory)

$45,650

+ Nákupy (purchases)[28]

593,450

- Konečný stav na skladě (ending inventory)

(55,000)

Náklady na prodané zboží (cost of goods sold)

$584,100


a zaúčtuje:


Zásoby

55,000


Náklady na prodané zboží

584,100



Zásoby


45,650


Nákupy


593,450

Zaúčtování prodeje výrobku.


Inventory

55,000


Cost of goods sold

584,100


Inventory


55,000

Purchases


593,450

To record the sale of finished goods.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / daňová pravidla
The balance sheet / current assets / inventory / tax accounting

US GAAP všeobecně nikdy firmám neumožňuje používat stejná pravidla pro sestavování daňového přiznaní a finančních výkazů, které se používají pro sestavení daňového přiznání výkazů podle US GAAP. V situaci, kde daňová pravidla jsou taková, že by je firmy rády používaly při sestavování finančních výkazů, jim to US GAAP obvykle zakáže.

Jeden takový případ jsou zásoby. Podle daňového zákona firmy musí kapitalizovat do zásob část nákladů spojených s odbytem a správou. Vyhláška EIFT 86-46 to firmám vysloveně zakazuje při sestavování finančních výkazů podle US GAAP.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / průtok nákladů
The balance sheet / current assets / inventory / flow through assumptions

Podle zásady uznání nákladů, účetní jednotka musí zařídit, aby ekonomické oběti (costs) byly zařazené do nákladů ve stejném období, jako jsou uznané tržby, se kterými souvisí. Vyhláška 43 tato všeobecná pravidla používá v praxi tak, že firmám říká, že by měly „…podle daných okolností [vždy použít metodu], která co nejlépe vyjadřuje zisk za období.“ Nebo, řečeno jinak, měly by postupovat tak, aby všechny ekonomické oběti byly identifikované s konkrétními specifickými výrobky a/nebo službami[29].

Vyhláška 43 také uznává, že někdy toto v praxi nelze realizovat, a tak firmám umožňuje odhadnout průtok ekonomických obětí skrz sklad tím, že mohou používat „…jeden z více předpokladů ohledně průtoku costs…“.

Existují tři všeobecně uznávané předpoklady, které vyhláška uznává:


Průměrná cena (average cost)

FIFO: první do skladu, první ze skladu (first in first out)

LIFO[30]: poslední do skladu, první ze skladu (last in first out[31])

Tyto postupy jsou českým účetním už známé, a tak není nutné jejich aplikace zde vysvětlovat, pouze je nutné dodat, že podle US GAAP firmy mohou používat metodu, jakou chtějí, pokud to dělají konzistentně, a tak pokud metodu změní, nastane změna metody[32].

Protože vyhláška 43 firmám nenařizuje používat jednu z uvedených metod, firmy také mohou používat jiné metody (jako na příklad retail inventory method)[33].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / průtok nákladů / změna metody
The balance sheet / current assets / inventory / flow through assumptions / change in method

Pokud firma chce změnit jednu z těchto metod na jinou, obvykle se nejedná o změnu metody. Pouze v případě, že se přechází z metody LIFO na jinou, nastane změna metody, která se ale musí aplikovat zpětně tím, že se předělají už vydané výkazy[34].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / převod zásob
The balance sheet / current assets / inventory / the transfer of inventory

Podle US GAAP samotný čin vystavení faktury nemá na účetnictví žádný vliv[35].

Toto je sice hezké, ale proč se v diskusi o zásobách hovoří o fakturaci?

Protože podle US GAAP moment vzniku pohledávky je také moment zániku zásob[36]. Jinak řečeno, podle US GAAP zásoby se stanou náklady ve stejném momentu, kdy se uzná tržba a pohledávka[37]. Protože US GAAP nemá přesná pravidla, která upravují moment zániku zásob, odpověď na otázku „kdy máme snížit stav zásob?“ se musí odvozovat od pravidel pro pohledávky.

Na pohledávky se vztahuje vyhláška SFAS 140 (tato vyhláška se věnuje finančnímu majetku a protože pohledávky jsou finančním majetkem, má na toto téma přímý vliv). Podle vyhlášky 140 finanční majetek vznikne (a zásoby ubudou) v momentu, kdy firma nad majetkem získá kontrolu. Kontrola (jak jí definuje vyhláška 140[38]) je podle US GAAP rozhodující při účtování jak zásob, tak pohledávek. Vyhláška také vysloveně říká, že firmy by už neměly nadále používat stará kritéria převodu rizik a výhod (risks and rewards criteria).

Bohužel život je někdy komplikovaný. Nedávno americká Komise vydala interpretaci US GAAP (SAB 101), kde říká, že firma má nárok uznat tržby pouze v momentě, kdy dodá výrobek nebo zboží (nebo poskytne službu). Tato interpretace pak pokračuje a definuje slovo „dodá“ tak, že říká: „je to moment, kdy prodávající strana na kupce převede nejenom rizika a výhody vlastnictví (risks and rewards of ownership), ale také právní nárok na dodaný předmět“[39]. Technicky vzato tento požadavek je tak v přímém rozporu s tím, jak vyhláška 140 firmám říká, že mají postupovat.

Co má firma, která chce vyhovět jak pravidlům US GAAP, tak Komisi (SEC), dělat?

SEC částečně napravila zmatek, který způsobila tím, že firmám (v případě, kde firma používá dopravce, který převezme rizika) dovoluje řídit se podle podmínek na dodacím protokolu. Firma tak předmět může považovat za „dodaný“ v momentě, kdy je předán dopravci, který ručí za dopravu (kdy podmínky dohody jsou FOB shipping point[40]).

Horší je situace, kde podle US GAAP předmět nepřechází do vlastnictví kupce (vůbec, nebo přechází až na konci dohody), ale kontrola nad předmětem (jako u capital leasing) ano. Pokud by se v této situaci postupovalo podle SAB 101, nemohlo by se zároveň postupovat podle přímého požadavku US GAAP (SFAS 13, za určitých okolností, považuje pronájem za prodej, a tak za úbytek zásob jak pro nájemce, tak pro pronajímatele)[41].

V praxi tento rozpor znamená, že firma se sama musí rozhodnout jak postupovat, a za svoje rozhodnutí nést následky v případě, že by SEC měla vůči zvolenému postupu námitky[42].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / metoda reální hodnoty zásob
The balance sheet / current assets / inventory / lower of cost or market

Podle zásady historických cen[43] je nepřijatelné vykazovat jakýkoliv majetek ve vyšší, než jeho reální hodnotě. Protože zásoby (výrobky, zboží nebo služby[44] na skladě) jsou majetek, vyhláška ARB 43 tak vyžaduje od firem, aby pokud poklesne hodnota zásob, je odepsaly[45]. Účetní metoda, která se používá na tuto úpravu, je známá pod názvem lower of cost or market[46]. Tato metoda sice není příliš složitá, ale přesto kolem její aplikace existují určité nejasnosti[47].

Jeden zdroj těchto nejasností je samotný název „lower of cost or market“. Tento název by se do slova přeložil jako „nižší z historické ceny (nebo případně pořizovací hodnoty) nebo tržní hodnoty“. V realitě by se však měl překládat jako „nižší z historické ceny nebo reprodukční hodnoty[48]“.

Důvod je, že ARB 43 říká[49]: „slovo market znamená reprodukční cenu [nebo-li cenu], za kterou by se [zásoby] znova mohly pořídit (tím že se koupí nebo znovu vyrobí)“.

Další zdroj nejasností jsou mezinárodní účetní standardy.

IAS 2 také firmám nařizuje, aby používaly metody „lower of cost or market“. Tuto metodu však chápe jako „nižší z historické ceny nebo čisté realizovatelné hodnoty“. Čistá realizovatelná hodnota (kterou US GAAP a IAS naštěstí chápou stejně) také figuruje ve vyhlášce ARB 43, ale jinak než ve standardu 2[50].

Důvod, proč je to důležité[51] je, že některé významné americké firmy (na příklad IBM a GE) používají metodu, která se podobá metodě „lower of cost or market“ podle IAS[52] tím, že market definují jako čistou realizovatelnou hodnotu. Z tohoto pak vzniká domnění, že US GAAP a IAS zde postupují stejně, i přes to, že tomu tak není.

Následující diskuse tak popisuje metodu lower of cost or market tak, jak se má správně aplikovat podle pravidel US GAAP.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / metoda reální hodnoty zásob / aplikace metody reální hodnoty zásob
The balance sheet / current assets / inventory / lower of cost or market / applying LCM

Pokud by účetní chtěl aplikovat metodu reální hodnoty zásob tak, jak vyžaduje vyhláška ARB 43, tak je rozumné, aby svou práci rozdělil na dva kroky.

Během prvního kroku:

Zjistí reprodukční hodnotu[53] zboží, výrobků a/nebo služeb[54], které má firma na skladě.

Porovná reprodukční hodnotu s historickou cenou (pořizovací hodnotou), aby zjistil, která je nižší.

Druhý krok spočívá v tom, že se přesvědčí, že nižší ze dvou hodnot zjištěných v prvním kroku, nepřekročuje maximální povolenou hodnotu (ceiling) a nespadá pod minimální povolenou hodnotu (floor).

Během druhého kroku:

Odhadne čistou realizovatelnou hodnotu (net realizable value) zásob[55].

Od odhadnuté čisté realizovatelné hodnoty firma odečte svůj obvyklý zisk z prodeje těchto zásob[56].

Pokud hodnota zjištěná v prvním kroku je mezi maximální a minimální povolenou hodnotou, firma zásoby odepíše k hodnotě zjištěné v prvním kroku.

Pokud hodnota zjištěná v prvním kroku je vyšší než maximální povolená hodnota, firma zásoby odepíše až k maximální povolené hodnotě[57].

Pokud hodnota zjištěná v prvním kroku je nižší než minimální povolená hodnota, firma zásoby odepíše pouze k minimální povolené hodnotě [58].

Na příklad, firma XYZ koupila od svého dodavatele 200 kusů zboží číslo 123456 a zaplatila $100 za kus. Na konci období jí 100 kusů zboží zbylo na skladě v účetní hodnotě $10,000. Při sestavování uzávěrky firma zjistí, za kolik by jí dodavatel prodal 100 kusů, a přijde na to, že zlevnil, a že teď zboží prodává po $85 za kus.

Firma XYZ podobné zboží tradičně prodává s přirážkou ve výši 50%. Firma odhadne, že toto zboží bude během dalšího čtvrtroku prodáno za průměrnou cenu $120 (tato cena bere do úvahy rabat a zvýšenou úroveň reklamy nutnou na tento prodej). Na konci období tak provede tento zápis:

Odpis zásob

1,500[59]


Zásoby: položka číslo 123456


1,500

Zaúčtování odpisu zásob.


Inventory write-off

1,500


Inventory: item # 123456


1,500

To record loss on write-off of inventory.


Příklad 2: všechna fakta jsou stejná jako v prvním případě, kromě toho, že XYZ odhadla, že (kvůli změnám v módě v městě, kde ho bude prodávat) zboží prodá za pouze $70 (po odečtení všech nákladů na jeho likvidaci). Na konci období tak provede tento zápis:

Odpis zásob

3,000[60]


Zásoby: položka číslo 123456


3,000

Zaúčtování odpisu zásob.


Inventory write-off

3,000


Inventory: item # 123456


3,000

To record loss on write-off of inventory.


Příklad 3: všechna fakta jsou stejná jako v prvním případě, kromě toho, že dodavatel zlevnil na $50, a firma odhaduje, že zboží prodá za $100. Na konci období tak provede tento zápis:

Odpis zásob

3,333[61]


Zásoby: položka číslo 123456


3,333

Zaúčtování odpisu zásob.


Inventory write-off

3,333


Inventory: item # 123456


3,333

To record loss on write-off of inventory.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / metoda reální hodnoty zásob / metoda reální hodnoty zásob v praxi
The balance sheet / current assets / inventory / lower of cost or market / LCM in practice

Dřív[62] bylo řečeno, že některé významné americké firmy považují pravidla vyhlášky 43 za zbytečně složitá, a tak metodu reální hodnoty zásob aplikují tak, že slovo market definují stejným způsobem, jako ho definuje IAS 2: jako čistou realizovatelnou hodnotu.

Protože toto je poměrně běžné v praxi, i česká firma by mohla (po domluvě s auditorem) také takto postupovat. Na tento postup však musí řádně v příloze upozornit na příklad tím, že do přílohy zahrne větu, jako je tato: „Všechny zásoby jsou vyjádřené v nižší z pořizovací nebo realizovatelné hodnoty[63]”.

Je však důležité znovu upozornit na to, že firma nemůže tento odpis považovat za náklad[64], ale musí ho považovat za ztrátu[65].

Tento požadavek by se však neměl vykládat tak, že firma na výsledovce musí položku vykázat pod názvem jako „loss on inventory write-off“ (i když by mohla). Tento požadavek od firmy pouze vyžaduje, aby odpis zařadila mezi neprovozní položky[66]. Pokud by tento odpis byl podstatný, tak firma také má povinnost ho vykázat jako samostatnou řádkovou položku, ale může zvolit název jako na příklad „inventory write-off“ „excess inventory charge“, nebo „charge for obsolete inventory”, atd.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / zásoby / teoretický podklad
The balance sheet / current assets / inventory / theoretical basis

Účetní systém US GAAP je založen na principu, že bude popisovat hospodářskou činnost tak, jak je tato činnost chápaná v kontextu liberální ekonomické teorie[67]. Tato teorie praví, že hodnota něčeho nevyplývá z toho, že tato věc existuje, ale z toho, že ji někdo chce[68]. Hodnota tak není a nemůže být objektivní, ale je a vždy bude subjektivní.

Hodnota věci často nevyplývá z lidských potřeb, ale z jejich přání. Na příklad, lidé celkem nutně potřebují vzduch. Většina lidí však není ochotna za tuto věc (přímo[69]) zaplatit. Lidé však nepotřebují diamanty. Nicméně, mnoho lidí je ochotno za (hezké) diamanty zaplatit celkem dost velké částky[70].

Liberální ekonomická teorie v tomto ale nevidí nic špatného. Tato teorie je založená na principu, že to, co lidé chtějí, je to hlavní, a tak jim do toho nemluví. Z tohoto vyplývá, že hodnota čehokoliv není objektivně zjistitelná. Místo toho se odvíjí od subjektivních pocitů běžných lidí, kteří své stále se měnící úvahy o hodnotě věcí vyjadřují tím, že je buď dobrovolně koupí, nebo ne.

Z tohoto také vyplývá, že hodnota věcí nevzniká tím, že se věci vytvoří, ale tím, že někdo věc dobrovolně[71] koupí. To je také důvod, proč US GAAP považuje za tržbu (revenue) to, co se v rámci takové dobrovolné transakce obdrželo.

Jinak řečeno, pokud někdo něco dobrovolně koupí, existuje nezvratný důkaz o tom, že si tu věc natolik váží, že sám, bez cizího nátlaku, dobrovolně utratí peníze za tuto věc, a tak o její hodnotě existuje nezvratný důkaz.

Druhá strana stejné mince ale je, že pokud někdo to věc vytvoří, neexistuje žádný důkaz o hodnotě jeho práce do té doby, než jím vytvořenou věc někdo jiný dobrovolně koupí. To je také důvod, proč US GAAP považuje všechny ekonomické oběti (costs) spojené s tvorbou věcí za zásoby do té doby, než věc není prodaná. To, že věc někdo koupí, však ještě neznamená, že její tvorba vytvořila hodnotu.

Na příklad, kdyby tvůrce věci za její vytvoření utratil $100, ale dostal by za ní pouze $80. To by znamenalo, že nevytvořil žádnou hodnotu. Naopak nějakou zničil[72].

To je také důvod, proč US GAAP považuje za náklad (expense) hodnotu toho, čeho se vzdalo, aby byla umožněná tržba v rámci dobrovolné transakce.

Kromě toho, že tato definice tržeb, zásob a nákladů vyhovuje požadavkům nějaké staré zaprášené ekonomické teorie, má tento účetní postup nějaký význam?

Tvůrci US GAAP se domnívají, že ano.

Na příklad je člověk, který se rozhodne, že bude vyrábět holinky. Tento člověk však nežije v Skotsku, kde by toto byl rozumný podnikatelský záměr, ale v Somálsku. Neplánuje holinky vyvážet do Skotska, kde každý občan už pár holinek jistě vlastní, ale bude je prodávat místním lidem, kteří mají zoufalý nedostatek tohoto zboží.

Tento člověk holinky začne vyrábět. Vyrábí je vesele a rád, a sem tam nějakou holinku místnímu rybáři prodá. Neprodává jich hodně, ale nicméně proto, že aktivuje všechny ekonomické oběti, které vesele dává do nákladů každé období, nezdá se mu jeho činnost zbytečná.

Samozřejmě na svoje podnikání nepoužívá vlastní peníze. Jeho podnikání financují místní akcionáři, kteří jsou rádi, že nějaký místní občan konečně do své země nejenom přináší výrobek, kterého byl hrozivý nedostatek, ale také že zaměstnává spoustu místních lidí, kteří by jinak neměli kde pracovat.

Všeobecné veselí zachvátí celé Somálsko a brzy je výrobce holinek na každém rohu.

Bohužel peníze akcionářů nevydrží věčně, a tak na konec firmy zavřou dveře, propustí své zaměstnance, a protože nemají na výplaty, každému dají deset párů nových holinek jako odstupné.

Nereální příklad?

Nebylo tak dávno, kdy v Rusku (a jiných zemích, které s ekonomickým modelem, na kterém je založen US GAAP principiálně nesouhlasily) zaměstnanci byli kompenzovaní výrobky vlastních podniků. Jednou se i v novinách objevil článek o tom, jak se zaměstnanec továrny na jízdní kola, snažil jedno kolo (bez úspěchu) vyměnit za kus chleba.

Byla příčinou těchto očividných plýtvání zdrojů ekonomická teorie, která pravila, že lidská práce je zdrojem všech hodnot, byla příčinou snaha přesvědčit lidi, že cílem života je pracovat pro dobro všech[73], nebo účetní pravidla, která nepopisovala realitu tak, jak skutečně je?

Toto jsou otázky, na které tvůrci US GAAP už dávno našli odpovědi, se kterými jsou spokojení. K jakému závěru dospějí tvůrci jiných účetních systémech světa je otázka, která tvůrce US GAAP nemůže zajímat míň.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / časové rozlišení[74]
The balance sheet / current assets / accruals

Časové rozlišení je nutné, protože tržby a náklady se obvykle musí účtovat v jiném čase, než peněžní toky s nimi spojené. Například, pokud firma předem zaplatí pojistku, zaznamená oběť ekonomické hodnoty (cost), protože jí ubudou peníze. Na druhé straně, to co dostane za výměnu – pojistné – není pro ní náklad (expense), protože toto pojistné nespotřebuje hned, ale postupně. Tudíž aby firma správně dodržela zásadu uznání nákladů (matching principle), musí ho odložit až do momentu, kdy koupené pojistné přispěje k výdělečné činnosti.

Firma tak peněžní tok (nebo-li ekonomickou oběť) zaúčtuje proti majetku do nákladů příštích období (pre-paid expenses), a tento majetek rozpustí do nákladů postupně, jak dochází k výdělečné činnosti[75].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / časové rozlišení / dva druhy
The balance sheet / current assets / accruals / two types

Časové rozlišení se dá rozdělit do dvou druhů:

Předem placené položky (pre-paid items). Toto jsou situace, kde platby (peněžní toky) probíhají dřív, než se položka smí zaúčtovat buď do tržeb nebo nákladů.

Později placené položky (accrued items). Toto je opačná situace, kde se položka nejprve promítne do tržeb nebo nákladů, a pak po nějaké době proběhne platba (peněžní tok).

Každý z těchto dvou základních druhů časového rozlišení má také aktivní a pasivní součásti.

Předem placené položky se tak dají rozdělit na:

Náklady příštích období (pre-paid expenses)

Výnosy příštích období (unearned nebo deferred revenue)

Později placené položky se tak dají rozdělit na:

Příjmy příštích období (accrued revenue)

Výdaje příštích období (accrued expenses)

Rozvaha / krátkodobé aktivum / časové rozlišení / náklady příštích období
The balance sheet / current assets / accruals / pre-paid expenses

Náklady příštích období teoreticky vznikají vždy, kdy se ekonomická oběť (cost) odehrává dřív, než přispěje k výdělečné činnosti (expense). Obvykle jsou však pro tyto situace už jiná pravidla (a na rozvaze se objevují jinde než v časovém rozlišení). Na příklad, pokud firma koupí za hotové stroj, který bude používat tři roky, ekonomická oběť (výdaj peněz) se odehrává dřív, než příspěvek k výdělečné činnosti (použití stroje ve výrobě).

Pod názvem „náklady příštích období“ se tak vykazují „ostatní ekonomické oběti, které předbíhají výdělečnou činnost.“

V praxi to znamená, že tato položka je skladištěm pro účetní případy, které se nehodí zaúčtovat nikam jinam. Obvykle se do tohoto „skladiště“ účtují položky jako nájemné (pre-paid rent), nevratné zálohy (non-returnable[76] deposits), pojistné (unexpired insurance), atd.

Tato položka se také často kombinuje s odloženými majetky (deferred assets) a vykazuje se pod názvem jako „accrued and deferred assets.“

Rozvaha / krátkodobé aktivum / časové rozlišení / dlouhodobé náklady příštích období
The balance sheet / current assets / accruals / long-term pre-paid expenses

Pokud se předplácí na víc než jeden rok, náklady příštích období se musí řádně rozdělit do krátkodobých a dlouhodobých.

Například, 31.12.2001 firma XYZ zaplatí pojistné ve výši $9,000 na tři roky dopředu.

Transakci zaúčtuje takto:

Předplacené pojistné

3,000


Dlouhodobé předplacené pojistné

6,000


Peníze


9,000

Zaúčtování zaplacené pojistky.


Unexpired insurance

3,000


Long-term unexpired insurance

6,000


Cash


9,000

To record payment of insurance premium.


Na konci 2001[77] firma zaúčtuje spotřebování pojistného[78]:

Náklady na pojistné

3,000


Předplacené pojistné


3,000

Předplacené pojistné

3,000


Dlouhodobé předplacené pojistné


3,000

Zaúčtování spotřeby pojistného.


Insurance expense

3,000


Unexpired insurance


3,000

Unexpired insurance

3,000


Long-term unexpired insurance


3,000

To record insurance expense.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / časové rozlišení / příjmy příštích obdob
The balance sheet / current assets / accruals / accrued revenue

Příjmy příštích období vzniknou v situaci, kdy firma má nárok zaúčtovat tržbu před tím, než dostane zaplaceno. Pokud tato definice zní podezřele podobně jako definice pohledávek, je to proto, že se jedná o položky, které mají stejný charakter.

Jaký je tedy (podle US GAAP) rozdíl mezi řádkou „příjmy příštích období“ a řádkou „pohledávky?“

Pohledávky jsou pohledávky za normální tržby (revenue). Příjmy příštích období jsou pohledávky za ostatní tržby[79] (other revenue[80]). Obvykle se do tohoto účtu dávají položky jako: pohledávky za úroky, pohledávky za dividendy, pohledávky za nájemné, atd.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / časové rozlišení / výnosy příštích období
The balance sheet / current assets / accruals / unearned revenue

Podle zásady uznání tržeb (revenue recognition) firma nikdy nesmí uznat tržbu, aniž by si ji zasloužila (earn). Příjmy příštích období tak vznikají vždy, když firma přijme peníze (nebo jiný majetek) před tím, než dodá výrobek, zboží nebo poskytne službu.

Protože toto téma je důležité, tato publikace se mu podrobně věnuje v části: income statement / revenue recognition. Zde je nutné pouze dodat, že pokud by firma předčasně zaúčtovala tržbu, porušila by US GAAP tím nejhrubším možným způsobem[81].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / časové rozlišení / výdaje příštích období
The balance sheet / current assets / accruals / accrued expenses

Výdaje příštích období vznikají, když firma musí zaúčtovat náklad před tím, než dojde k zaplacení. Je tak těžké rozeznat tento závazek od ostatních závazků.

Například, jaký je rozdíl mezi tím, že firma dluží svým dodavatelům za dodaný materiál, který spotřebovala ve výrobě, a tím, že dluží zaměstnancům za práci, kterou rovněž spotřebovala ve výrobě?

Ano, existuje určitý teoretický rozdíl, ale většině účetním[82] (pokud jsou upřímní) uniká. Většina účetních to proto řeší šalamounsky. Pokud musí zaúčtovat položku jako závazek z obchodního styku, zaúčtují jí do účtu, který nazvou „accounts payable.“ Pokud musí zaúčtovat závazek jako nevyplacené mzdy, zaúčtují jí do účtu, který nazvou „wages payable.“ Pokud musí zaúčtovat položku jako nevyplacené dividendy, zaúčtují jí do účtu, který nazvou „dividends payable.“

Takže pokud se zvolí nějaký takovýto rozumně popisný název („něco payable“), a položka se pak vykáže jako závazek, uživatel v tom může vidět kolik rozdílů chce, a účetní si s tím nemusí lámat hlavu.

Jediné, na co se musí dávat pozor, je závazek řádně vykázat buď jako krátkodobý nebo dlouhodobý. Toto je důležité, protože krátkodobé závazky se odečítají při kalkulaci pracovního kapitálu (working capital), ale dlouhodobé ne[83].

Rozvaha / ostatní krátkodobý majetek
The balance sheet / other current assets

US GAAP technicky nemá klasifikaci „ostatní krátkodobý majetek“ (other current assets), ale také nezakazuje firmám, aby tuto klasifikaci vytvořily, pokud se domnívají, že to vylepší jejich rozvahu.

Do této klasifikace se zahrnou všechny krátkodobé aktivní položky, které se nemohou logicky považovat za peníze, pohledávky, zásoby nebo časové rozlišení, ale které nejsou dostatečně podstatné, aby se musely vykázat jako samostatné řádkové položky.

Pokud jedna nebo druhá položka není podstatná, ostatní majetky se často sloučí dohromady s časovým rozlišením. Tento postup sice není US GAAP zakázán, ale pokud ho firmy použijí, musí položky řádně označit.

Takovéto sloučení položky se obvykle označuje jako „accrued and other assets“, nebo „accrued and other items“, či „accrued and deferred items“, nebo jiným podobným způsobem.

Rozvaha / ostatní krátkodobý majetek / DPH
The balance sheet / other current assets / VAT

V USA se daň z přidané hodnoty (value added tax) neplatí[84], a proto US GAAP nemá pro vykazování DPH žádná specifická pravidla. Postup pro DPH se tak musí logicky odvodit.

Všeobecně, protože se nejedná o výdělečný čin, se DPH nesmí zahrnout do tržeb[85] (revenue), a pohledávka na DPH (VAT receivable) se nemůže zahrnout do běžných pohledávek (accounts receivable).

Pokud by tato pohledávka byla podstatná, vykázala by se pod názvem „VAT receivable“, a byla by uvedená na konci krátkodobé části rozvahy pod časovým rozlišením.

Pokud by tato částka nebyla podstatná, tak by se nevykazovala jako samostatná řádková položka, ale zahrnula by se do jiné řádkové položky. Pokud firma vykazuje ostatní majetek (other assets), tak by se zahrnula tam.

Pokud firma vykazuje pouze časové rozlišení, tak by se mohla zahrnout tam.

V případě, že firma vykazuje oba druhy (náklady příštích období a příjmy příštích období) aktivního časového rozlišení pouze jako jednu řádka, tuto řádku by musela pojmenovat „accrued and other current assets“[86].

V případě, že firma vykazuje náklady příštích období a příjmy příštích období odděleně, tak by pohledávku na DPH zahrnula do příjmů příštích období a tuto řádku by pojmenovala „accrued revenue and other current assets“.

Rozvaha / ostatní krátkodobý majetek / odložený majetek
The balance sheet / other current assets / deferred assets

Označení „odložené“ (deferred) se používá pro položky, které se nemohou logicky zařadit do jiných kategorií majetku. Na příklad, odložené daně (deferred taxes[87]), odložený hrubý zisk (deferred gross profit[88]) nebo odložená kompenzace (deferred compensation[89]).

Často se také v praxi používá jako náhradní označení pro „ostatní majetek“ (other nebo - li miscellaneous assets), a nebo se zkombinuje (pokud není podstatný) s časovým rozlišením, a vykáže pod názvem jako „accrued and deferred assets.“

Podobně jako u časového rozlišení, je také nutné odložené majetek rozdělit do krátkodobého a dlouhodobého (a řádně přeúčtovat, pokud se z nějakého dlouhodobého stane krátkodobý).

Rozvaha / ostatní krátkodobý majetek / zálohy
The balance sheet / other current assets / deposits

US GAAP nepovažuje zálohy jako takové za samostatnou účetní položku. Pokud jsou zálohy nevratné (non-returnable) – tím, že se nebudou vracet v penězích, ale ve zboží, výrobcích nebo službách – tak se považují za časové rozlišení nákladů příštích období (pre-paid expenses), pokud se vyplatily, a výnosy příštích období (unearned revenue), pokud se přijaly.

Pokud jsou vratné (returnable), tak se podle charakteru považují za peněžní ekvivalenty (cash equivalents), nebo investice (investments), nebo případně pohledávky (receivables), nebo příjmy příštích období (accrued assets), pokud se vyplatily, a za závazky (liabilities), pokud se přijaly.

Rozvaha / ostatní krátkodobý majetek / kursové rozdíly
The balance sheet / other current assets / exchange rate differences

Podle US GAAP se s kursovými rozdíly zachází tak, že se promítnou do výsledovky jako zisky nebo ztráty oproti majetku nebo závazku, ke kterému se vztahují[90].

US GAAP s těmito položky nezachází „rozvahově “.

Například, 1.12.2001 firma XYZ koupí 10,000 za 0.9480:

Peníze v bance (Euro)

9,480


Peníze v bance (USD)


9,480

Zaúčtování koupě cizí měny (Euro).


Cash in bank (Euro)

9,480


Cash in bank (USD)


9,480

To record purchase of foreign currency (Euro).


Na (den její uzávěrky) konci měsíce se Euro prodává za 0.9350 a firma účtuje:

Ztráta

130


Peníze v bance (Euro)


130

Zaúčtování zisku v cizí měně.


Loss

130


Cash in bank (Euro)


130

To record gain on foreign currency.


Stejný všeobecný postup se také používá, pokud se jedná o pohledávky nebo závazek. Na příklad, pokud by XYZ koupila zboží v hodnotě 10,000 na fakturu (s měsíční splatností), transakci by zaúčtovala takto[91]:

1.12.2001:

Materiál

9,480


Závazek v Euro


9,480

Zaúčtování pořízení zboží v cizí měně.


Raw material inventory

9,480


Payable in Euro


9,480

To record purchase on invoice in foreign currency.


31.12.2001:

Závazek v Euro

130


Zisk


130

Zaúčtování zisku na závazku v cizí měně.


Payable in Euro

130


Gain


130

To record gain on foreign currency payable.


Nebo pokud by prodala zboží na fakturu:

1.12.2001:

Pohledávka v Euro

9,480


Tržby


9,480

Zaúčtování prodeje na fakturu v Euro.


Receivable in Euro

9,480


Revenue


9,480

To record invoice sale denominated in Euro.


31.12.2001:

Závazek v Euro

130


Zisk


130

Zaúčtování ztráty při prodeji na fakturu v cizí měně.


Payable in Euro

130


Gain


130

To record loss on foreign currency invoice sale.


Na US GAAP rozvaze se sice objevuje řádka s titulem „kursové rozdíly“ (jako součást vlastního kapitálu), ale tato řádka je pouze kumulace rozdílů, které vznikají při konsolidaci[92] (nebo při aplikaci tzv. equity method pro investice s podstatným vlivem).

Rozvaha / krátkodobé aktivum / vyhláška 140
The balance sheet / current assets / statement 140

Vyhláška SFAS 140 stanovuje pravidla pro převody (transfers) finančních majetků a splacení (extinguishments[93]) všech závazků. Když vyšla[94], zásadním způsobem změnila dosavadní praktiky.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / vyhláška 140 / majetek
The balance sheet / current assets / statement 140 / assets

Před vyhláškou 140 se na převody finančních majetků používala tzv. kritéria rizik a výhod (risks and rewards criteria[95]). Vyhláška 140 tento postup opustila a nahradila ho tzv. přístupem finančních komponentů (financial components approach), kde rozhodujícím faktorem je kontrola (control) převedeného majetku nebo závazku.

Hlavní dopad vyhlášky 140 je, že pokud se finanční majetek dá rozdělit do součástí (jako součást se dá chápat ta část majetku, se kterou jsou spojená jiná práva a povinnosti než s celým majetkem, nebo jinou součástí), účetní jednotka je povinná majetek do těchto součástí rozdělit, každou zaúčtovat tak, aby zaúčtování odpovídalo ekonomické skutečnosti[96].

Hlavní ekonomickou skutečností, kterou musí firma zohlednit, je kontrola[97]. To znamená, že pokud firma převede nějaký finanční majetek na jiný subjekt, ale tento finanční majetek stále kontroluje, jedná se o zastavení majetku (secured borrowing) nebo jinou podobnou operaci, ale o prodej jistě ne.

Další podstatný dopad vyhlášky 140 je, že stanovuje reální hodnotu (fair value[98]) jako jedinou možnou hodnotu, ve které se může měřit (a následně zaúčtovat) transakce.

Například[99], firma XYZ prodala půjčku ( dřív svému klientovi půjčila peníze a teď tuto půjčku, nebo-li pohledávku prodá třetí straně). Tato půjčka má účetní hodnotu $1,000 a reální hodnotu (fair value) $1,100. Firma XYZ nemá další závazky spojené s inkasem půjčky (loan service obligations), protože kupující přebírá právo půjčku od dlužníka vymáhat. XYZ od kupujícího půjčky obdrží opci koupit zpět stejnou nebo podobnou[100] půjčku. A zároveň dává kupujícímu půjčky záruku, že pokud původní dlužník nezaplatí, zaplatí XYZ (tato záruka se nedá považovat za podmínku na zpětné odkoupení[101]).

Firma XYZ dále poskytne kupujícímu půjčky získat variabilní úrok, i když původní podmínky půjčky byly, že dlužník bude platit fixní úrok (tato dohoda je mezi XYZ a kupujícím půjčky, původní dlužník bude dál platit fixní úrok).


Firma určí, že komponenty této transakce budou mít následující hodnoty:

Fair value komponentů je (fair values):

Peníze obdržené za prodej (cash proceeds)

$1,050

Výměna úroků (interest rate swap)

40

Opce na odkoupení (call option)

70

Závazek na zpětný odkup (recourse obligation)

60


Firma určí, že příjmy budou následující:

Čisté příjmy (net proceeds):

Peníze přijaté (cash received)

$1,050

Plus:

Opce na koupi (call option)

70

Výměna úroků (interest rate swap)

40

Mínus:

Závazek na zpětný odkup (recourse obligation)

(60)

Příjmy celkem (net proceeds):

$1,100



Firma určí, že výnosy budou následující:

Zisk na prodeji (gain on sale):

Příjmy celkem (total proceeds)

$1,100

Účetní hodnota prodaných půjček (carrying amount of loans)

$1,000

Celkový zisk (gain on sale):

$100



Firma transakci zaúčtuje takto:

Peníze

1,050


Výměna úroků

40


Opce na odkoupení

70


Půjčky


1,000

Závazek na zpětný odkup


60

Zisk


100


Cash

1,050


Interest rate swap

40


Call option

70


Loans


1,000

Recourse obligation


60

Gain on sale


100

To record transfer.


Jak je vidět, tato transakce se rozdělila do čtyř komponentů (půjčky, swapy, opce, a závazek na zpětné odkoupení). Každý tento komponent se zaúčtoval zvlášť, a zaúčtoval se ve fair value[102].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / vyhláška 140 / stanovení kontroly
The balance sheet / current assets / receivables / statement 140 / establishing control

Co se kontroly majetku týče, tak odstavec 9 uvádí tři kritéria a říká, že k převodu majetku dojde pouze tehdy, pokud převádějící strana (transferor) splní všechna tři. Tato kritéria jsou:

Převedený majetek byl izolován od převádějící strany, a byl dán mimo dosah převádějící strany a jejích věřitelů[103], i v případě bankrotu (bankruptcy) nebo nucené zprávy (receivership).

Každý subjekt, který majetek přijme (transferee), má právo s převedeným majetkem sám disponovat tím, že ho může použít jako jistinu (pledge), nebo dál převést (transfer), a neexistují žádné podmínky, které by přijímající straně zabránily v tomto kroku, nebo které by poskytly převádějící straně větší než triviální[104] (more than trivial) výhody.

Převádějící strana neudržuje efektivní kontrolu (effective control) převedeného majetku tím, že 1. existuje dohoda, která dovoluje a zavazuje převádějící stranu koupit majetek zpět (repurchase nebo redeem) před splatností[105], nebo 2. má možnost z vlastního rozhodnutí (unilaterally) přimět přijímající stranu majetek vrátit[106], kromě případu, že se jedná o tzv. cleanup call[107].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / vyhláška 140 / jednotky vytvořené pro speciální účely
The balance sheet / current assets / receivables / statement 140 / special purpose entities

Jeden z hlavních důvodů, proč se FASB rozhodla nahradit vyhlášku SFAS 125 vyhláškou SFAS 140, byly otázky spojené s tzv. SPE[108]. Hlavní námitkou uživatelů vyhlášky 125 vůči této vyhlášce je, že nutila firmy konsolidovat SPE a tak převedený majetek dál vykazovat po té, co byl převeden. Protože uživatelé vyhlášky 125 s tímto řešením nebyli spokojení, požádali FASB o změnu, a ta jim vyhověla. Vyhláška 140 tak považuje SPE (který splní určitá kritéria) za samostatný ekonomický objekt, a převody na tento objekt považuje za stejné jako převody na nezávislou třetí stranu.

Co je to SPE?

SPE je samostatný subjekt, který byl vytvořen účetní jednotkou, ale slouží zájmům jiných osob nebo firem.

Například, firma XYZ se zabývá finančními operacemi. Tato firma založí SPE, který na otevřeném trhu koupí mnoho různých riskantních dluhopisů (high yield bonds, nebo-li dluhopisy, které mají nižší ohodnocení než investment grade – také známé jako junk bonds). Toto portfolio riskantních dluhopisů pak rozdělí na několik sub-portfolií.

První sub-portfolio má prvotní nárok na peníze z dluhopisů, druhé sub-portfolio má druhotný nárok, atd. Tato sub-portfolia se pak znovu rozdělí na individuální cenné papíry (kterým se říká collateralized-debt obligations, nebo-li CDO). Všechny tyto CDO sice reprezentují nárok na peněžní tok ze stejného všeobecného portfolia původních dluhopisů, ale protože mají různé priority, jsou různě bezpečné.

Například, CDO, které mají prvotní nárok na peněžní tok, mohou klidně být investment grade, zatímco ty, které mají poslední (který jsou známy jako „toxický odpad“ – “toxic waste”) mohou být tak riskantní, že nenesou vůbec žádné ohodnocení (ale za to platí vysoký úrok).

První úroveň CDO se tak může prodat penzijním fondům a jiným investorům, kteří pořizují bezpečné investice, a poslední úroveň se může prodat těm, kteří si chtějí zariskovat[109].

CDO složené z junk bonds je relativně malá část ($175 bilion) ze všech CDO ($400 bilion), a CDO jsou relativně malá část všech půjček (cca. $1 miliarda[110]), které banky takto prodaly.[111]



1 Existuji i jiné vyhlášky, které na zásoby mají vliv (APB 20, 28 a 29; SFAS 48 a 49; a EIFT 86-46), ale tyto vyhlášky odpovídají na konkrétní specifické otázky, a tak ARB 43 zůstává jedinou vyhláškou, která se zásobám věnuje jako celku.



2 Zásoby jsou oblast, kterou se intenzivně zabývá manažerské účetnictví. Protože jeho řešení jsou z hlediska finančního účetnictví všeobecně uspokojivé, doporučuji, aby se čtenáři této knihy obrátili na učebnici manažerského účetnictví, pokud po přečtení této části stále mají nezodpovězené otázky.



3 Pokud firma chce mít víc než tyto tři, tak samozřejmě může.



4 Podle US GAAP se ekonomické oběti (costs) přímo spojené s poskytováním služeb také musí kapitalizovat a držet v zásobách do doby, než jsou uznané tržby za služby. Firma, která se zabývá prodejem služeb, tak v zásobách bude pravděpodobně mít další kategorii: „náklady na prodané služby“ (cost of services sold), nebo případně tyto ekonomické oběti bude považovat za rozpracovanou výrobu do té doby, než za ně neuzná tržbu. Podrobnější diskuse tohoto tématu se nachází pod titulem: income statement / revenue recognition / services / cost of services sold.



5 Firma tyto klasifikace sice bude vést v účetnictví, ale na rozvaze je vykáže, pouze pokud by byly podstatné (material). Například, pokud by materiál byl podstatný, tak firma by vykázala materiál a ostatní zásoby, do kterých by zahrnula rozpracovanou výrobu.



6 Diskuse o tom, jak se účtují náklady, které vzniknou, až se zásoby prodají, se nachází pod titulem: income statement / expenses / cost of goods sold.



7 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / principles / matching principle.



8 Tato kategorie je také známá jako výrobní režie (manufacturing overhead).



9 Jak US GAAP definuje moment prodeje se uvádí pod titulem: the balance sheet / current assets / inventory / the transfer of inventory.



10 Český postup, kde se určité ekonomické oběti hned promítnou do nákladů, a později aktivují tím, že se na výsledovku promítne výnos (změna stavu zásob), není v souladu s US GAAP a nesmí se při sestavování uzávěrky podle US GAAP používat. Tento rozdíl není pouze povrchní rozdíl, jak se na první pohled zdá. Vychází z teoretického podkladu, na kterém je postaven celý GAAP systém. Tento teoretický podklad je popsán na konci této části (viz: the balance sheet / current assets / inventory / theoretical basis).



11 Viz: the balance sheet / current assets / inventory / lower of cost or market.



12 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / 10 elements / gains and losses.



13 Podle US GAAP se pokles zásob účtuje v momentu, kdy se usoudilo, že k poklesu došlo, tím že se zásoby o pokles sníží. Není přijatelné, aby se oproti zásobám vytvořila opravná položka, nebo rezerva (postup, který je běžný v České republice).



14 Jinak řečeno, odbyt a správa se dávají do nákladů hned, místo toho, aby se nejprve promítly do zásob. Je však důležité si uvědomit, že výraz „dát do nákladů hned“ se nemá chápat tak, že podle US GAAP není nutné tyto náklady řádně časově rozlišit. Protože US GAAP je založený na akruálním principu, je nutné všechny ekonomické oběti řádně časově rozlišit.



15 Kde se do zásob účtují všechny tři oběti ekonomické hodnoty spojené s výrobou: přímý materiál, přímé mzdy a výrobní režie (jak fixní, tak variabilní). Viz: the balance sheet / current assets / inventory / income statement classifications.



16 Kde se do zásob účtuje pouze přímý materiál a přímé mzdy. Tato metoda je přijatelná pouze pro vnitropodnikové účely, ne při sestavování finančních výkazů, které budou předkládané veřejnosti.



17 Vyhláška firmám tuto povinnost sice ukládá, ale nespecifikuje, jak ji mají splnit. Pouze chce, aby zvolily „rozumný“ postup, bez toho, aby definovala co je „rozumný“. Pod „rozumným“ se tak dá teoreticky chápat jakýkoliv postup, který si firma vymyslí a nazve rozumným. V praxi se pod „rozumným“ chápe postup, který je „všeobecně uznávaný za rozumný“. Nejjednodušší způsob jak přijít na to, jaký postup je „všeobecně uznávaný za rozumný“, je používat postup popsaný v odborné literatuře. V tomto případě by se za odbornou literaturu (protože toto téma neřeší knihy o US GAAP) dala považovat učebnice manažerského účetnictví od renomovaného autora a/nebo uznávaného vydavatele.



18 Editovaný překlad „… Ačkoliv zásady, podle kterých se ekonomické oběti (costs) označují jako součást zásob, se mohou snadno říci – obzvlášť, když se jedná o rozpracovanou výrobu a hotové výrobky – v praxi je často náročné identifikovat přesně, které tyto oběti by se měly alokovat do zásob, a které ne. Na příklad za určitých okolností položky jako momentálně odstavený majetek (idle facility), nadbytečné zmetky (excessive spoilage), dvojitá doprava (double freight) a vnitropodniková doprava (rehandling) mohou být tak nadnormální, že se s nimi musí zacházet jako s náklady období, a ne jako se skladovatelnými položkami (inventory costs). Dále správní náklady (general and administrative expenses) se mají považovat za náklady období, kromě případů, které jsou jasně spojené s výrobou, a bezesporu tvoří součást skladovatelných nákladů. Náklady spojené s odbytem (selling expenses) nejsou nikdy skladovatelné. Také by se mělo brát na vědomí, že výrobní režie se má považovat za skladovatelnou (nezahrnutá výrobní režie do zásob se nedá považovat za přijatelný účetní postup). Použití úsudku (the exercise of judgment) v jednotlivých případech vyžaduje, aby se do úvahy brala dostatečnost, rozumnost a konzistentnost zvoleného postupu (nebo systému).



19 Peníze vyplacené za mzdy se nejprve zaúčtují do rozpracované výroby, a pak se podle norem, časových karet nebo jiné rozumné metody aplikují na jednotlivé výrobky (předchozí zápis). Na konci roku firma mzdu případně časově rozliší přes účet nevyplacené mzdy (wages payable).



20 Firma na tuto alokaci může použít jakýkoliv rozumný způsob pod podmínkou, že ho bude aplikovat konzistentně.



21 U položek jako elektřina je nutné odhadnout spotřebu pouze na konci období, aby se mohla provést uzávěrka. Pokud se skutečně zaplacená částka liší, tak se zaúčtovaná může zpětně upravit. Viz: other issues / the footnotes / subsequent events.



22 Takovýto zápis provede v případě, že pro účtování zásob používá průběžnou metodu. Je také možné používat periodickou metodu, viz: the balance sheet / current assets / inventory / periodic method.



23 Tato metoda je zhruba srovnatelná s metodou A podle českého zákona o účetnictví.



24 Obvykle pokud podnik tuto metodu může používat, tak by ji používat měl. S příchodem počítačové techniky, a obzvlášť čárových kódů se tato metoda dnes dá používat téměř vždy. US GAAP sice i v těchto případech umožňuje používat i periodickou metodu, ale auditoři preferují používání metody průběžné.



25 Tato metoda je zhruba srovnatelná s metodou B podle českého zákona o účetnictví.



26 Existují dva postupy, které se mohou použít. Zde je uveden pouze běžnější (tzv. single closing entry method).



27 Hlavní nevýhoda této metody tak spočívá v tom, že se často nepřijde na manka a škody, co je naprosto zřejmé, pokud (v případě, že se používá průběžná metoda) nesedí konečný stav zásob s fyzickou inventurou.



28 Do nákupů se zahrnou všechny náklady spojené s pořízením zásob, jak je uvedené pod titulem the balance sheet / current assets / inventory / full absorption costing.



29 V současné době sílí tlak na tvůrce US GAAP, aby od firem vyžadovali zveřejňování finančních informací v reálném čase (real time) přes internet. Až takové pravidlo vyjde, firmy všechny tyto náklady budou muset sledovat transakci po transakci.



30 Co se LIFO týče, tak pokud ho česká firma chce používat, tak ho podle US GAAP používat může. Protože LIFO je však výhodné pouze z daňového hlediska, žádná rozumná česká firma by to nedělala.



31 Za překlady FIFO a LIFO (které se mi moc líbí) vděčím mému diplomantu Petru Holečkovi.



32 Viz: other issues / accounting changes / change in principle.



33 Je však rozumné, že než se firmy pro nějakou alternativní metodou rozhodnou, aby se vždy poradily s auditorem, aby se ujistily, že vůči vybrané metodě nebude mít výhrady.



34 Viz: accounting changes / change in principle.



35 Ani podle daňového zákona není vystavení faktury daňová událost. V USA je daňový zákon postavený (podobně jako jednoduché účetnictví v Čechách) na bázi peněžních toků. Vystavení faktury tak nemá žádný daňový význam. Daňový význam má pouze přijetí peněz. Viz: other issues / accounting for income taxes.



36 Pro firmy, které operují v Americe je toto spíš akademická otázka. Pro firmy, které operují v Čechách, mohou mít tyto otázky významný vliv na jejich účetnictví. Je to proto, že v Čechách (na rozdíl od Ameriky kdy daňová povinnost vzniká pouze přijetím peněz) má vznik pohledávky dopad na daňovou povinnost firmy. Protože toto ovlivňuje každou firmu jiným způsobem, nelze zde uvést jeden všeobecný postup, jak tento rozpor v praxi vyřešit. Tato část tak uvádí pouze postupy, které jsou požadované US GAAP bez toho, aby se snažila najít řešení pro to, jak je skloubit s postupem vyžadovaným českým zákonem. Pokud potřebujete vědět víc, můžete se obrátit přímo na mne a objednat si individuální konzultaci. Kontaktní informace najdete na internetu na adrese www.us-gaap.cz.



37 Nebo v případě prodeje za hotové, moment, kdy vznikne tržba a jsou přijaté peníze.



38 Viz: the balance sheet / current assets / statement 140.



39 V SAB 101 SEC píše: „The staff believes that delivery generally is not considered to have occurred unless the customer has taken title and assumed the risks and rewards of ownership of the products specified in the customer's purchase order or sales agreement”.



40 SAB 101: „Typically this occurs when a product is delivered to the customer's delivery site (if the terms of the sale are "FOB destination") or when a product is shipped to the customer (if the terms are "FOB shipping point")“.



41 Toto je také celkem dobrý důkaz toho, že by se tvorba účetních pravidel neměla ponechávat v rukách lidí, kteří tomu nerozumí (o čem se zde už vedla dlouhá diskuse. Viz: introduction / sources of US GAAP / Securities and Exchange Commission). Naštěstí současný předseda SEC (republikán Harvey Pitt) se zdá být mnohem méně nakloněn tomu, aby umožnil vládním úředníkům zasahovat do účetnictví, než byl jeho předchůdce (demokrat Arthur Levitt).



42 Dle mého názoru by firma vždy by měla postupovat tak, jak vyžaduje US GAAP. Důvod je, že SEC (technicky) US GAAP pouze interpretuje, a tak ho může interpretovat mylně. Nebo (mnohem lepší postup z pohledu těch, kdo za účetnictví nesou ve firmě zodpovědnost) firma může požádat svého auditora, aby se k záležitosti (písemně) vyjádřil. Další možnost je auditora na tento rozpor během auditu (písemně) upozornit a vyžadovat od něj písemné vyjádření svého stanoviska.



43 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / principles / historical cost principle



44 Podle US GAAP se určité ekonomické oběti spojené se službami kapitalizují do zásob. Viz: income statement / revenue recognition / services / cost of services rendered.



45 Vykázat zásoby, jejichž hodnota poklesla dál v historické hodnotě, je z pohledu US GAAP naprosto nepřijatelné i v tom případě, že to od firmy vyžaduje daňový zákon při sestavování daňového přiznání. US GAAP však od firmy nevyžaduje, aby odepsané zásoby prodala nebo fyzicky likvidovala před tím, než je odepíše, i v tom případě, že je odepíše na 100%. Na druhé straně, pokud firma zásoby odepíše 100% nebo téměř 100%, měla by zásoby fyzicky likvidovat (i když to od ní US GAAP nevyžaduje). Pokud toto neudělá, je pravděpodobné, že investoři dospějí k závěru, že tvoří skryté rezervy.

Na příklad v roce 2001 firma Cisco Systems 100% odepsala zásoby v hodnotě $2.5 miliard i přes to, že zásobami byly elektronické součástky, které obvykle mají nějakou hodnotu. Netrvalo dlouho, než si tohoto kapitálový trh všimnul (analytik Charlie Glavin, který pracuje pro Credit Suisse First Boston, byl první, kdo na to veřejně upozornil). Vlna kritiky, která následovala, přiměla firmu ke slibu, že: 1. tyto součástky fyzicky oddělí od ostatních zásob, a že 2. v případě že je prodá, tržby za ně jasně označí.



46 V literatuře a ve vyhláškách se také objevuje pod názvem: cost or market, whichever is lower.



47 Nebo, jak jednou řekl jeden kolega: „je v tom bordel.“



48 To je také důvod, proč jsem se rozhodl tuto metodu přeložit do češtiny pod názvem „metoda reální hodnoty zásob“. Nechci přidávat palivo na oheň.



49 ARB 43, kapitola 4: „ As used in the phrase lower of cost or market, the term market means current replacement cost (by purchase or by reproduction, as the case may be).“



50 A to není vše. IAS 2 považuje případný odpis hodnoty zásob za náklad (expense), zatím co podle US GAAP se považuje za ztrátu (loss). Podle US GAAP není přijatelné, aby firmy považovaly odpis zásob za náklad. Důvod je vysvětlen pod titulem: the balance sheet / current assets / inventory / theoretical basis.



51 US GAAP nikdy neumožňuje firmám odvolávat se na požadavky IAS při sestavování uzávěrek podle US GAAP, a tak jsou požadavky IAS (z pohledu US GAAP) irelevantní.



52 Viz: the balance sheet / current assets / inventory / lower of cost or market / applying LCM in practice.



53 Reprodukční hodnota je definována jako: ekonomická oběť nutná k tomu, aby (ve dni uzávěrky) firma byla schopná zboží, výrobky a/nebo služby znovu koupit, vyrobit nebo vykonat.



54 Vyhláška ARB 43 dovoluje firmám tuto metodu aplikovat tak, že zjistí hodnotu každého individuálního výrobku / zboží / služeb na skladě, nebo tak, že zjistí hodnotu každé kategorie výrobku / zboží / služeb na skladě.

Na příklad, výrobce dopravních prostředků by pravděpodobně považoval individuální modely za „individuální výrobky“, a osobní automobily, nákladní automobily, automobily hromadní dopravy za „kategorie“.

Americký daňový zákon však firmám umožňuje zásoby odepsat z daní, pouze pokud tuto metodu aplikují na každý výrobek zvlášť, a tak to je metoda, kterou firmy používají v praxi. Protože český zákon jim tyto zásoby neumožňuje odepsat do té doby, než je prodají, firmy zde mohou používat ten či onen postup, podle toho, který jim přinese míň práce.



55 Tuto hodnotu zjistí tak, že od částky, o které se domnívá, že za ní bude schopná prodat zásoby, odečte ekonomické oběti nutné na případné dohotovení výrobků nebo služeb, a na likvidaci (disposal) zásob. ARB 43: „Net realizable value [is the] estimated selling price in the ordinary course of business less reasonably predictable costs of completion and disposal“.



56 Výrazem „obvyklý zisk“ se myslí obvyklý hrubý zisk, nebo-li tržby mínus náklady na prodané zboží, výrobky nebo služby (revenue less cost of goods sold). Pod slovem „obvyklý“ se rozumí hrubý zisk, který si na základě své historické zkušenosti firma tradičně a prokazatelně na prodeji zboží, výrobků nebo služeb vydělává.



57 Toto pravidlo má firmám zabránit v tom, aby vykazovaly zásoby ve vyšší než reální hodnotě.



58 Toto pravidlo má firmám zabránit v tom, aby vytvářely skryté rezervy.



59 Odhadnutá čistá realizovatelná hodnota (za kus) je $120. Odhadnutá čistá realizovatelná hodnota mínus hrubý zisk je $80 (= $120 / (1+50%). Protože reprodukční hodnota je mezi $120 a $80, zboží odepíše k jeho reprodukční hodnotě.



60 Protože čistá realizovatelná hodnota ($70) je nižší než reprodukční ($85), firma zásoby odepíše až k čisté realizovatelné hodnotě.



61 Protože čistá realizovatelná hodnota mínus hrubý zisk ($66.67 = $100 / (1+50%)) je vyšší než reprodukční ($50), firma zásoby odepíše až k čisté realizovatelné hodnotě mínus hrubý zisk.



62 Viz: the balance sheet / current assets / inventory / lower of cost or market.



63All inventories are stated at the lower of cost or realizable values.“ Zdroj: poznámka číslo jedna přílohy k výroční správě pro rok 2000 firmy General Electric.



64 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / 10 elements / expenses.



65 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / 10 elements / losses.



66 Viz: income statement / non-operating items.



67 Zde používám slovo liberální v jeho původním významu, a to je na označení ekonomické teorie od lidí jako Adam Smith, Friedrich A. Hayek a Ludwig von Misses.



68 Na příklad toxický odpad jednoznačně splňuje kritérium existence. Protože však tuto věc nikdo nechce, nemá žádnou hodnotu. Naopak, jeho absence má hodnotu.



69 Toto je samozřejmě zjednodušování reality. Lidé jsou za vzduch, alespoň za čistý vzduch, ochotní zaplatit poměrně mnoho. Tato cena se projevuje v cenách výrobků, které jsou vyrobené způsobem, při kterém jejich výrobce vzduch neznečisťuje, a který cenu za technologii, umožňující tento způsob, zahrne do ceny svých výrobků. Lidé, kteří tyto výrobky nekupují, však tento čistý vzduch dostanou zdarma.



70 Toto není důkaz toho, že někteří lidé jsou iracionální (jak praví někteří ekonomové a politici, kteří by celkem rádi lidem nařizovali, co by měli ve vlastním zájmu chtít). Je to pouze důkaz toho, že na světe je celkem dost vzduchu pro každého, ale pouze dost diamatů pro ty, kteří je opravdu chtějí. Kdyby opak byl pravdou, většina lidí by za ten vzduch přece jenom asi byla ochotna něco zaplatit.



71 Na příklad, pokud si občané nějaké země usmyslí, že jim vyhovuje hliník víc než ocel, tak výrobce oceli mají smůlu. Vládám těchto zemí se často takovéto dobrovolné rozhodování svých občanů příliš nezdá (možná kvůli tomu, že jim je líto těch pár lidí, kteří přijdou o práci v hutném průmyslu, nebo proto, že jim budou chybět peníze, kterými hutný průmysl přispívá na jejich znovuzvolení, nebo bůh ví proč), a tak se jim často snaží nařídit, aby ocel kupovali dál, tím, že na příklad na hliník uvalí speciální daň, nebo tím, že zabrání jeho dovozu. To, že občané ke své preferenci pro hliník mohou mít dobrý důvod (na příklad proto, že automobily vyrobené z hliníku jsou lehčí a spotřebují míň paliva), je také často příliš nezajímá.



72 Toto je také důvod, proč se podle vyhlášky 43 odpis zásob (viz: the balance sheet / current assets / inventory / lower of cost or market) považuje za ztrátu, ne náklad. Aby oběť mohla být označená jako náklad, musela by přispět k tvorbě hodnoty (výdělečnému činu, nebo-li tržbě). Protože odpis zásob je pouze důkaz toho, že zásoby ztratily hodnotu. Tato ztráta hodnoty se nedá považovat za příspěvek k výdělečné činnosti, a tak nemůže být označená za náklad, ale musí se označit jako ztráta.



73 Možná se zdá, že tyto úvahy nepatří do knihy o účetnictví. Podle filozofky Ayn Rand, ekonomika, politika a všechny jiné sociální vědy (včetně účetnictví) jsou neoddělitelně provázané. Moje příspěvky na toto téma jsou sice založené na jejích myšlenkách, ale jsou pouze chabým a slabým pokusem toto myšlení čtenářům přiblížit.

Poznámka: podle mého (osobního) názoru paní Rand nebyla pouze nejdůležitější myslitel dvacátého století. Byla nejdůležitější myslitel všech dob (a nebo alespoň nejdůležitější od Aristotele). Protože paní Rand zásadně ovlivnila moje myšlení, cítím za svou povinnost všechny čtenáře na její psaní upozornit a doporučit jim, aby si ho sami přečetli a pak si vytvořili vlastní názor o tom, co znamená. Její myšlení je vyjádřeno především ve dvou knihách (The Fountainhead a Atlas Shrugged), ale také v řadě článků a (sepsaných) přednášek.



74 V této části se hovoří o časovém rozlišení jako celku. Krátkou diskusi o pasivním časovém rozlišení najdete pod titulem: the balance sheet / liabilities and equity / liabilities / current liabilities / accruals.



75 Podobně jako postupně odepisuje investiční majetek.



76 Pod non-returnable deposits se rozumí zálohy, které nebudou vrácené v hotovosti, ale předáním výrobku, zboží nebo služby. Pokud se jedná o vratnou zálohu (returnable deposit), tak ta se vždy účtuje zvlášť, a vykazuje se buď jako součást peněžních ekvivalentů (cash equivalents), nebo případně krátkodobých investic (short term investments) nebo –pokud se nejedná o podstatnou částku – jako součást peněz (cash).



77 Pro zjednodušení příklad předpokládá roční uzávěrku. Tento zápis by se ve skutečnosti dělal na konci každého období.



78 Komplexní náklady příštího období, protože mají podobný charakter jako aktivace (viz: income statement / expenses / period costs / aktivace), nejsou v souladu s US GAAP.



79 Je důležité si uvědomit, že – podle US GAAP – samotná fakturace je irelevantní (viz: the balance sheet / current assets / inventory / the transfer of inventory), a tak se nevyfakturované dodávky (unbilled revenue) nikdy nevykazují.



80 Viz: income statement / revenue / other revenue.



81 Komise pro cenné papíry na toto téma v posledních letech zaměřila svou pozornost. Nejen že vydala přísnou interpretaci US GAAP (www.sec.gov/rules/acctreps/sab101.htm), ale také soustřeďuje své vyšetřovací aktivity právě na tuto oblast. Dále, protože v posledních několika letech se největší nesrovnalosti objevily právě u zahraničních operací firem, kotovaných na amerických burzách, se obzvláště zaměřuje na firmy, které tyto operace mají, i když se zdají být nepodstatnými.



82 Jako jsem já.



83 Pokud existuje pochybnost o tom, zda by se nějaká konkrétní položka měla vykazovat krátkodobě nebo dlouhodobě (nebo o tom, jak by se měla nazvat), nejlepší je se domluvit s auditorem na postupu, který bude vyhovovat oběma stranám.



84 V USA se však často platí daň z obratu (sales tax). Tato daň se odvádí pouze, pokud se prodá konečnému spotřebiteli, a tak se podstatně liší od postupu, který se používá při placení daně z přidané hodnoty. Tato daň se však platí na státní (a ne federální) úrovni. Je však řada států, které tuto daň nevybírají, a tak ne všechny firmy jí musí účtovat.



85 Diskusi o dopadu DPH na výsledovku najdete pod titulem: income statement / revenue / net revenue / VAT.



86 Nebo by použila jiný podobný název, který dává uživatelům najevo, že se jedná o časové rozlišení, a také něco jiného co (technicky) není časové rozlišení.



87 Položka, která vzniká kvůli rozdílu mezi pravidly daňového a finančního účetnictví - Viz: other issues / accounting for income taxes.



88 Položka, která vzniká, pokud se používá metoda „installment sales method“ pro prodej na splátky - Viz: income statement / revenue recognition / sales where collection is uncertain / the installment sales.



89 Položka, která vzniká u penzí (income statement / expenses / period costs / administrative expenses / pension plans), opcí na akcie (income statement / expenses / period costs / administrative expenses / stock based compensation) a jiných druhů nepeněžní kompenzace.



90 Bližší informace ohledně cizích měn najdete pod titulem: other issues / foreign currency / holdings.



91 V prvním vydání této knihy jsem se dopustil chyby při vysvětlování cizích měn. Na straně 192 jsem uvedl jako příklad kursových rozdílů, které se musí kumulovat na rozvaze v řádce nerealizované zisky a ztráty pohledávek. Toto nebylo správně.

Tímto bych chtěl také poděkovat pozorné čtenářce, která mně na tuto chybu upozornila.



92 Viz: other issues / foreign currency / investments.



93 Ještě jsem nenašel ten správný překlad pro „extinguish”. V tomto kontextu to může znamenat buď že závazek je splacený, nebo že dlužník je od závazku oproštěn (na příklad soudním rozhodnutím). V angličtině sloveso to extinguish znamená vyhasit, ale „vyhašení závazku“ zní příliš divně. Tudíž tento výraz překládám jako splacený, i když to není úplně přesné.



94 Technicky, když vyšla vyhláška 125, kterou vyhláška 140 nahrazuje a rozšiřuje.



95 Protože mezinárodní standardy pro tuto oblast se stále tvoří, IAS 39 (který vyšel v prosinci 1998) byl tzv. interim standard. Z tohoto důvodu se FASB nesnažil pravidla harmonizovat s mezinárodním přístupem. To znamená že, protože IAS 39 tak stále na převody aplikuje toto kritérium „rizik a výhod“, převody finančních majetků jsou jedna z oblastí, kde se US GAAP podstatně liší od mezinárodních standardů, a kde je postup předepsaný mezinárodními standardy v rozporu s postupem předepsaným US GAAP.



96 Zde právní forma není rozhodujícím faktorem. Rozhodujícím faktorem je ekonomická skutečnost.



97 Diskusi o těchto pravidlech najdete pod titulem: the balance sheet / current assets / receivables / statement 140 / establishing control.



98 Toto je konzistentní s ostatními vyhláškami, které v posledních přibližně 10 letech vyšly. Na příklad vyhláška 115 uvádí fair value jako jedinou možnou hodnotu, ve které se mohou vykázat finanční investice, které se mohou kdykoli prodat, a vyhláška 133 uvádí fair value jako jedinou možnou hodnotu, ve které se mohou vykázat finanční deriváty.



99 Uvedený příklad se objevuje ve vyhlášce SFAS 140, v odstavci 57. Zde je přeložený a mírně editován, aby se upřesnily určité nejasnosti.



100 Pokud by to byla opce koupit pouze stejnou půjčku, tak by firma dále půjčku kontrolovala, a transakci by nemohla zaúčtovat jako prodej. Je také důležité, aby se podobné půjčky mohly koupit. Na to aby to bylo možné, musí existovat aktivní trh s takovými půjčkami (který v USA existuje).



101 Viz: the balance sheet / current assets / receivables / factoring with recourse.



102 Podrobnosti ohledně toho, jak se má zjistit fair value, najdete pod titulem: other issues / fair value. Pokud se na stanovení fair value použije metoda současné hodnoty, vyhláška 140 doporučuje (ale nevyžaduje), aby se na zjištění této hodnoty používal postup popsaný ve vyhlášce konceptů SFAC 7.



103 Vyhláška (odstavec 27) říká, že se musí zvážit „všechny dostupné důkazy“ (all available evidence), a majetek se smí převést pouze, pokud tyto důkazy poskytují rozumnou jistotu (reasonable assurance) o tom, že pravděpodobnost, že by nebyly mimo dosah věřitelů (nebo věřitelů skupiny, pokud se jedná o převádějící stranu, která je součástí skupiny) je vzdálená (remote).



104 Příklad takovéto triviální výhody by byl, pokud by převádějící strana měla právo prvního odmítnutí v případě, že by přijímající strana chtěla majetek převést na jinou třetí stranu (např. na konkurenta převádějící strany, pokud existují i jiní ochotní kupující).



105 Převod se tak musí považovat za zajištěnou půjčku (secured borrowing), pokud se splní všechny tyto podmínky:

Majetek, který se musí koupit zpět, je stejný nebo v podstatě stejný jako majetek, který byl převeden.

Převádějící strana je schopna majetek zpětně odkoupit za dohodnutých podmínek, i v případě porušení dohody (default) přijímající stranou (touto podmínkou se myslí to, že převádějící strana má vždy k dispozici prostředky potřebné ke koupi).

Dohoda majetek koupit zpět před splatností stanovuje fixní a zjistitelnou cenu.

Do dohody se vstoupí souběžně (concurrently) s převodem.



106 Například tzv. „attached call“ může splnit tuto definici, ale tzv. „embedded call“ ji nesplní.



107 Který se vztahuje na tzv. special purpose enterprises (SPE).



108 Překlad special purpose entity jako „jednotky vytvořené pro speciální účely“ není příliš výstižný, protože pod special purpose entity se rozumí specifický druh ekonomické jednotky, který nemá přesný ekvivalent v České republice. Z tohoto důvodu v diskusi o jednotkách vytvořených pro speciální účely (a také proto, že tento název je zbytečně dlouhý) používám zkratku SPE.



109 Firma American Express byla jak tvůrce, tak kupující CDO, ale její ochota takto zariskovat, jí stála $826 milionů, ale alespoň se dostala na titulní stránku v deníku Wall Street Journal (July 27, 2001).



110 Zdroj informace je deník Wall Street Journal.



111 Protože securitization však ještě není příliš rozšířený v České republice (nebo lépe řečeno, protože firmy, které to dělají a které zároveň musí vykazovat podle US GAAP, jsou všechno cizí firmy, které tuto publikaci číst nebudou), a protože se jedná o poměrně rozsáhlou záležitost (která se nedá ani zkrátit, ani zjednodušit), v této publikaci se jí nebudu věnovat podrobněji.

Pokud potřebujete o této tématice vědět víc, prosím obraťte se na autora. Kontaktní informace najdete na internetové adrese www.gaap.cz.











Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 31.May.2016 | Design: Frkal.com