Světové účetnictví II online Zpět na seznam

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky
The balance sheet / current assets / receivables


Za pohledávky se všeobecně považují všechny nároky na peníze (claims to cash), který vyplývají z běžných nebo základních operací firmy (normal nebo core operations). Pohledávky tak vzniknou v situaci, kdy firma má nárok zaúčtovat tržbu[1] před tím, než dostane zaplaceno.

Pohledávky se obvykle dělí do dvou hlavních kategorií: pohledávky z obchodního styku[2] (accounts receivable), a směnky k inkasu (notes receivable).

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / pohledávky z obchodního styku
The balance sheet / current assets / receivables / accounts receivable

Pohledávky z obchodního styku jsou základní druh pohledávek. Tyto pohledávky vznikají, když firma prodá své výrobky, zboží nebo služby na fakturu (invoice). Od směnek k inkasu se liší tím, že pohledávky z obchodního styku nejsou tzv. vyslovený slib zaplatit (signed promise to pay), a tak riziko, že nebudou zaplacené, je značně vyšší.

Z tohoto faktu také vyplývá oceňovací pravidlo[3], které vyžaduje, aby pohledávky byly vždy vykázané v nominální hodnotě mínus opravná položka na nedobytné pohledávky. Než budeme pokračovat v diskusi ohledně samotného účetnictví pro nedobytné pohledávky, je nutné prodiskutovat základní rozdíl, který existuje mezi USA a Českou republikou.

Na rozdíl od České republiky jsou daně v USA založené na bázi peněžních toků. To znamená, že firmě nevznikne daňově zdanitelný příjem v momentu vystavení faktury, ale až v momentu, kdy obdrží peníze. Z tohoto faktu také vyplývá, že otázka „jsou opravné položky pro nedobytné pohledávky daňově účinné, nebo ne“, se anglicky mluvícímu člověku zdá naprosto nesmyslná.

To také znamená, že pokud se český postup pro řešení opravných položek má takovému člověku vysvětlit, musí se začít s vysvětlením, že daňový zákon v České republice není založen na principu peněžních toků, ale na principu časového rozlišení, že firmy mohou platit daně, aniž by dostaly zaplaceno od svých zákazníků, a že existují určitá specifická pravidla o tom, jak firmy mohou o tyto ztráty snížit svůj budoucí daňový závazek[4].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka na nedobytné pohledávky
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts

Podle pravidel, která jsou upravována vyhláškou SFAS 5, účetní jednotka vždy musí vykázat své pohledávky v reálné hodnotě. Tato reálná hodnota se rovná částce, kterou účetní jednotka očekává, že dostane zaplaceno v budoucnosti.

Postup, který se používá k dosažení tohoto požadavku je, že se vytvoří opravná položka pro nedobytné pohledávky (allowance for doubtful accounts[5], také známá jako: allowance for uncollectible accounts nebo bad debt allowance).

Tato položka (pokud je podstatná[6]) se vykazuje jako součást pohledávek jako kontrární položka[7]. Například:

Rozvaha


Pohledávky z obchodního styku



Celkové pohledávky

100,000


Opravná položka pro nedobytné pohledávky

(10,000)

Čisté pohledávky z obchodního styku

90,000



Balance sheet



Accounts receivable



Accounts receivable

100,000


Allowance for uncollectible accounts

(10,000)

Net accounts receivable

990,000



Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka na nedobytné pohledávky / metody
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts / methods

K vytvoření opravné položky se všeobecně používají dva postupy[8]: aging schedule method (také známá jako balance sheet approach) a percent of sales method (také známá jako income statement approach).

Postup při aplikaci aging schedule method je následující:

Nejprve se pohledávky, které ke dni uzávěrky nebyly zaplaceny, seřadí podle jejich stáří. Zde je nutné dodat, že „stáří“ se nechápe jako kolik času uplynulo od dne jejich splatnosti, ale kolik času uplynulo ode dne, kdy pohledávka vznikla[9].

Další krok je zvolit koeficient nedobytnosti. Tento koeficient se vytváří na základě historické zkušenosti[10] firmy.

Třetí krok je tyto dvě veličiny sloučit v tabulce, která vypadá podobně:

Aging pohledávek

Stáří

do 30 dnů

od 30 do 60

nad 60

Celkem

Stav na účtě

$100,000

$20,000

$15,000

$135,000

Faktor

2%

10%

30%


Opravná položka

$2,000

$2,000

$5,000

$9,000







Accounts Receivable Aging Schedule

Age

To 30 days

30 to 60

Over 60

Total

Balance

$100,000

$20,000

$15,000

$135,000

Factor

2%

10%

30%


Allowance

$2,000

$2,000

$5,000

$9,000






Postup při aplikaci percentage of sales je následující:

Nejprve je nutné zvolit koeficient nedobytnosti. Tento koeficient se (podobně jako u předchozí metody) vytváří na základě historické zkušenosti firmy.

Další krok je vynásobit prodej (na fakturu) za období koeficientem.

Jednou jak firma vypočítá opravnou položku, může jí zaúčtovat.

Například, na konci roku 2001 firma XYZ (použití aging schedule method) spočítá, že by se měla vytvořit opravná položka ve výši $9,000 (zůstatek na účte „opravná položka pro nedobytné pohledávky“ z předchozího roku nebyl žádný).

Tuto skutečnost zaúčtuje takto:

Náklady na nedobytné pohledávky

9,000

 

 

Opravná položka pro nedobytné pohledávky

 

9,000

Zaúčtování nedobytných pohledávek, které se vztahují na rok 2001[11].


Bad debt expense

9,000


Allowance for uncollectible accounts


9,000

To record estimate of bad debt related to 2001.

V každém případě náklad promítne na výsledovku (jako součást klasifikace odbyt[12]). V následujícím roku opravnou položku rozpustí tak, že proti[13] ní zaúčtuje všechny pohledávky, o kterých usoudí, že se staly nedobytnými.

Například, 15.01.2002 firma XYZ usoudí, že pohledávka vůči firmě ABC ve výši $250 je nedobytná.

Tuto skutečnost zaúčtuje takto:

Opravná položka pro nedobytné pohledávky

250

 

Pohledávka (zákazník číslo 1234, firma ABC)


250

Zaúčtování odpisu nedobytné pohledávky.


Allowance for uncollectible accounts

250


Accounts receivable (customer # 1234, ABC Co.)


250

To record the write-off of a receivable deemed uncollectible.

Tímto postupem by firma měla do konce roku odepsat pohledávky v celkové výši $9,000, a tak na konci roku 2002 zůstatek na účte opravné položky by měl být nula, a celou operaci může znovu opakovat.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka na nedobytné pohledávky / příjem peněz z už odepsané pohledávky
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts / collection of previously written off receivable


Také může nastat situace, že pohledávka je zaplacená poté, co je už odepsaná.

Například, 20.05.2002 firma ABC zaplatí fakturu, kterou firma XYZ odepsala 15.01.2002. Firma XYZ tuto skutečnost zaúčtuje takto:

Peníze

250

 

Zisk


250

Zaúčtování zaplacené pohledávky, která byla dřív odepsaná jako nedobytná.


Cash

250



Gain


250

To record the receipt of a previously written-off receivable.

V tomto případě je firma povinna zaúčtovat příjem proti zisku. Dříve provedený odpis pohledávky se nesmí stornovat[14] (nebo de facto stornovat tím, že by se příjem zaúčtoval jako snížení nákladů na nedobytné pohledávky).

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka na nedobytné pohledávky / chyby v odhadu
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts / errors in creating estimate

Protože se jedná o odhad, je běžné, že se firmy „netrefí“ na 100% (že za rok neodepíší přesně tolik pohledávek, proti kterým vytvořily opravnou položku). Pokud se nějaká firma „netrefí“ nepodstatnou částku (cca. 5%), obvykle nenastane žádný problém. Pokud se však „netrefí“ o podstatnou částku (víc než 5%), auditor obvykle bude vyžadovat, aby upřesnila svůj postup, a začala se „trefovat“.

Způsob zacházení s tímto rozdílem se také liší podle toho, jaká metoda se zvolí. Pokud se zvolí metoda ageing schedule, tak na konci roku se rozdílu firma zbaví tím, že opravnou položku „doplní“.

Například, na konci roku 2000 firma XYZ odhadla, že během roku 2001 odepíše pohledávky ve výši $9,000. Během tohoto roku skutečně odepíše pouze $8,500 (na účte opravné položky „zbude“ $500). Na konci roku 2001 firma znovu odhadne výši opravné položky, tentokrát na $10,000.

Protože jí však z předchozího roka zbylo $500, provede následující zápis:

Náklady na nedobytné pohledávky

9,500

 

 

Opravná položka pro nedobytné pohledávky

 

9,500

Zaúčtování nedobytných pohledávek, které se vztahují na rok 2002.


Bad debt expense

9,500

 


Allowance for uncollectible accounts 


9,500

To record estimate of bad debt related to 2002.

Pokud se zvolí metoda percentage of sales, postup je jednodušší. Účet se „nedoplňuje“. Zůstatek se ignoruje s tím, že se předpokládá, že se všechno časem vyrovná (v jednom roce se odepíše trochu víc, v jiném trochu míň, a tak zůstatek na účtě opravné položky nikdy nedosáhne podstatné výše).

Pokud se však odhad konzistentně dělá příliš vysoký nebo nízký, neodepsané pohledávky se začnou „hromadit“, a zůstatek se stane podstatný. V tomto momentě auditor obvykle bude trvat na tom, aby firma zvolila reálnější koeficient, nebo jinak upřesnila odhady.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka na nedobytné pohledávky / výběr metody
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts / method selection


Co se výběru metod týče, tak obě mají své plusy i své mínusy. Metoda aging schedule je přesnější, ale metoda percentage of sales lépe odpovídá požadavkům zásady uznání nákladů (matching principle). US GAAP nespecifikuje, která se má používat[15], a tak si firmy mohou vybrat podle toho, kterou považují za vhodnější.

Podstatně jiná je situace, kdy se nedobytnost pohledávek nedá rozumně odhadnout. V tomto případě vyhláška říká (jako součást doplňovací části Appendix A), že na uznání tržeb se má použít jiná metoda.

Vyhláška konkrétně říká, že se má použít buď installment sales, nebo cost recovery method[16], a nebo že se má zvolit „jiná metoda“. Pod „jinou metodou“ se v praxi však obvykle rozumí to, že firma nezaúčtuje žádné tržby do té doby, než obdrží peníze[17].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka na nedobytné pohledávky / období
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts / periods


Pokud se používá metoda aging schedule, tak se opravná položka obvykle tvoří jednou za fiskální rok (na konci roku). Důvodem je, že vychází z pohledávek, které jsou v účetnictví ve dni uzávěrky, a často v účetnictví zůstanou celý další rok[18].

Pokud se používá metoda percentage of revenue, tak v literatuře se obvykle počítá s tím, že se opravná položka také bude vytvářet ročně. V tomto případě, protože se vychází z odbytu za minulé období, by nic nebránilo v tom, aby se tvořila čtvrtročně nebo měsíčně[19].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka na nedobytné pohledávky / fakturační politika
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for doubtful accounts / credit policy


Jak bylo dřív uvedeno, opravná položka pro nedobytné pohledávky by se měla tvořit proti nákladu (expense) místo ztrátě (loss). Pokud si vzpomeneme na definici nákladů[20], tak zjistíme, že aby firma mohla považovat tvorbu opravné položky za náklad, nedobytné pohledávky musí přispívat k její výdělečné činnosti. Jak je toto možné?

Lepší otázka je: proč prodávají firmy na fakturu?

Odpověď je, že firmy prodávají na fakturu, aby zvýšily odbyt. Z toho také vyplývá, že pokud budou prodávat více lidem na fakturu, nebo budou nabízet lepší platební podmínky, zvýší se jim odbyt. Bohužel to také znamená, že pokud budou prodávat více lidem na fakturu, a budou nabízet lepší podmínky, vzroste jim také počet pohledávek, které se stanou nedobytnými. To ale také znamená, že zvýšený počet nedobytných pohledávek je cena, kterou platí za zvýšený odbyt, a tak odpis těchto pohledávek je opravdu ekonomická oběť, která přispívá k výdělečné činnosti, a tak má být považována za náklad.

Například, firma ABC chce koupit výrobek A. Tento výrobek může koupit za hotové od firmy Acme za $10,000, nebo na fakturu (se splatností 30 dnů) od firmy XYZ za $10,050. Co je pro firmu ABC výhodnější? Pokud si firma ABC může půjčit od někoho na 30 dní za míň než 6% (ročně), je výhodnější[21], aby výrobek A koupila od firmy Acme. Pokud nemůže, je výhodnější, aby výrobek koupila od firmy XYZ, i když musí zaplatit o trochu víc.

Co to znamená pro firmu XYZ? Firma XYZ bude prodávat všem firmám, které si nemohou půjčit za míň než 6%, a tak se zvedne její odbyt. Je také pravda, že pokud bude firmám prodávat na fakturu, někteří zákazníci jí nezaplatí, a tak se také zvedne její náklad na nedobytné pohledávky.

Z tohoto také vyplývá, že existuje optimální úvěrová politika. Úvěrová politika, která není ani příliš konzervativní, ani příliš liberální.

Například, firma XYZ dostane novou finanční ředitelku, která dospěje k názoru, že dosavadní úvěrová politika (scénář I) je příliš konzervativní.

Scénář I

Scénář II

Scénář III

Scénář IV

Nedobytné pohledávky jako % tržeb

0.50%

2.00%

4.00%

6.00%

Změna

 

300.00%

100.00%

50.00%

Odbyt v kusech

1,000,000

1,070,000

1,112,800

1,135,056

Změna

 

7.00%

4.00%

2.00%

Průměrná cena za kus

$ 2.00

$ 2.06

$ 2.14

$ 2.14

Změna

 

3.00%

4.00%

0.00%

Tržby

$2,000,000

$2,204,200

$2,384,063

$ 2,431,744

Změna

 

10.21%

8.16%

2.00%

Průměrná cena za kus prodaného zboží

$ 1.00

$ 0.98

$ 0.97

$ 0.97

Změna

 

-1.65%

-1.22%

-0.17%

Náklady na prodané zboží

$1,000,000

$1,052,330

$1,081,066

$ 1,100,760

Změna

 

5.23%

2.73%

1.82%


Scénář I

Scénář II

Scénář III

Scénář IV

Tržby

$2,000,000

$2,204,200

$2,384,063

$ 2,431,744

Náklady na prodané zboží

1,000,000

1,052,330

1,081,066

1,100,760

Hrubý zisk

1,000,000

1,151,870

1,302,997

1,330,984

Odbyt

200,000

220,420

238,406

243,174

Operační náklady

600,000

661,260

715,219

729,523

Náklady na nedobytné pohledávky

10,000

44,084

95,363

145,905

Hospodářský výsledek před zdaněním

190,000

226,106

254,009

212,382

Daň z příjmu

66,500

79,137

88,903

74,334

Hospodářský výsledek

$ 123,500

$ 146,969

$ 165,106

$ 138,048

 

 

 

 

 

Zisk navíc

 

$ 23,469

$ 41,606

$ 14,548

Zisk navíc (%)

 

19%

34%

12%


Scenario I

Scenario II

Scenario III

Scenario IV

Bad debt as % of revenue

0.50%

2.00%

4.00%

6.00%

Change


300.00%

100.00%

50.00%

Unit sales

1,000,000

1,070,000

1,112,800

1,135,056

Change

 

7.00%

4.00%

2.00%

Average sales price per unit

$ 2.00

$ 2.06

$ 2.14

$ 2.14

Change

 

3.00%

4.00%

0.00%

Total sales revenue

$2,000,000

$2,204,200

$2,384,063

$ 2,431,744

Change

 

10.21%

8.16%

2.00%

Average COGS per unit

$ 1.00

$ 0.98

$ 0.97

$ 0.97

Change

 

-1.65%

-1.22%

-0.17%

Total cost of goods sold

$1,000,000

$1,052,330

$1,081,066

$ 1,100,760

Change

 

5.23%

2.73%

1.82%


Scenario I

Scenario II

Scenario III

Scenario IV

Sales revenue

$2,000,000

$2,204,200

$2,384,063

$ 2,431,744

Cost of goods sold

1,000,000

1,052,330

1,081,066

1,100,760

Gross profit

1,000,000

1,151,870

1,302,997

1,330,984

Selling expenses

200,000

220,420

238,406

243,174

Operating expense

600,000

661,260

715,219

729,523

Bad debt expense

10,000

44,084

95,363

145,905

Income before taxes

190,000

226,106

254,009

212,382

Income taxes

66,500

79,137

88,903

74,334

Net income

$ 123,500

$ 146,969

$ 165,106

$ 138,048

 

 

 

 

 

Extra income

 

$ 23,469

$ 41,606

$ 14,548

Extra income (%)

 

19%

34%

12%

A tak se jí rozhodne uvolnit (scénář II). Protože to funguje podle jejích představ, uvolní jí o trochu víc (scénář III). Protože i toto uvolnění má žádoucí účinek, uvolní jí ještě víc (scénář IV). Oops. To už bylo příliš. Čas se vrátí o trochu zpátky[22].

Příklad předpokládá, že pokud se uvolní úvěrová politika (na příklad tím, že se začne prodávat na fakturu méně důvěryhodným firmám), tak firma nejenom zvýší počet prodaných kusů, ale také cenu. To může udělat na příklad tím, že plošně zvedne všechny ceny, ale začne dávat svým lepším zákazníkům (u kterých je riziko nezaplacení nižší) slevy. Nebo tím, že sice dá zákazníkům možnost si koupit na fakturu s dlouhou splatností, ale za rychlé zaplacení dá slevu.

Příklad také předpokládá, že se sníží náklady na prodané zboží. Toto je také logický předpoklad, protože pokud firma prodává víc, nakupuje víc, a tak pravděpodobně buď dostane množstevní slevu, nebo lepší platební podmínky, atd.

Příklad však nebere do úvahy skutečnost, že v České republice firmy musí platit daně i z peněz, které nikdy nedostanou[23].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / opravná položka pro reklamace
The balance sheet / current assets / receivables / allowance for returns


Často se stává, že firma svým zákazníkům umožňuje zakoupené zboží z různých důvodů vrátit (reklamovat). Pokud se jedná o prodej konečnému spotřebiteli a reklamace je způsobená tím, že zboží nebo výrobek bylo vadné, účetní postup záleží na tom, zda se reklamuje víc než zanedbatelné množství prodaných výrobků nebo zboží.

Pokud se reklamuje zanedbatelné množství (nebo pokud se jedná o zanedbatelné množství peněz), účetní jednotka nemusí podnikat žádné zvláštní kroky. Vrácené peníze může zaúčtovat oproti nákladu (nebo případné ztrátě[24]) v období, kdy k reklamaci dojde.

Pokud se jedná o vetší než zanedbatelné množství[25], a k reklamaci dochází proto, že firma zákazníkům dává všeobecné[26] právo reklamovat (right to return), firma musí postupovat podle SFAS 48[27], která tuto konkrétní situaci řeší.

Pokud se jedná o vetší než zanedbatelné množství[28], a k reklamaci dochází kvůli vadám, tak firma musí postupovat podle všeobecné vyhlášky SFAS 5[29] a vytvořit opravnou položku.

Například: 31.12.2001 firma XYZ zjistí, že prodala zboží v hodnotě $1,000,000. Podle zkušenosti ví, že přibližně 1% tohoto zboží bude mít výrobní vady a bude reklamováno. Tento fakt zohlední v účetnictví následujícím zápisem:

Tvorba opravné položky pro reklamace [30]

10,000


Opravná položka pro reklamace [31]


10,000

Zaúčtování opravné položky pro budoucí reklamace.


Sales returns allowance

10,000


Allowance for sales returns


10,000

To record creation of allowance for returns and allowances.



Tvorba této opravné položky je však poněkud zvláštní. Zvláštní je tím, že opravní položka se netvoří oproti nákladu (expense) nebo ztrátě (loss), ale oproti tržbám s tím, že je sníží, a (pokud by opravná položka byla podstatná) na výsledovce by se vykázala takto:

Výsledovka

Tržby

$1,000,000

Opravná položka pro reklamace

(10,000)

Čisté tržby

990,000


Income statement


Revenue

$1,000,000

Sales returns allowance

(10,000)

Net revenue

990,000


Pokud by nebyla podstatná, stejně by se odečetla od tržeb, ale na výsledovce by se vykázaly tržby pod názvem jako čisté tržby (net revenue) nebo čistý obrat (net sales).

Opravná položka se pak během období vyčerpá[32]. Například, zákazník reklamuje zboží, které koupil za $1,000. Firma vrácené peníze zaúčtuje takto:

Opravná položka pro reklamace[33]

1,000


Peníze


1,000

Zaúčtování reklamace.


Allowance for sales returns and allowances

1,000


Cash


1,000

To record return.

Nebo případně takto:

Opravná položka pro reklamace[34]

1,000


Pohledávka (zákazník 123)


1,000

Zaúčtování reklamace a snížení pohledávky.


Allowance for sales returns and allowances

1,000


Accounts receivable (customer #123)


1,000

To record return and credit of account receivable.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / jiné opravné položky
The balance sheet / current assets / receivables / other allowances

Je také možné tvořit jiné opravné položky. Například, opravné položky se mohou tvořit pro záručné opravy, nebo náklady spojené s vymáháním pohledávek. Hlavní rozhodující faktor je významnost očekávaných nákladů. Vždy, když je očekávaný náklad významný, tak by se měla (podle vyhlášky SFAS 5) vytvořit opravná položka[35].

Existuje také zvláštnost ohledně toho, jak se tvoří opravné položky pro záručné opravy. US GAAP sice nemá pro tyto situace specifická a závazná pravidla, ale obvykle se postupuje následujícím způsobem.

Pokud se jedná o záruční opravy (nebo případné reklamace), které vyplývají ze zákonné povinnosti (guarantee), firma opravnou položku nevytvoří oproti nákladu, ale na výsledovku jí promítne jako snížení tržeb (příklad najdete v předchozím titulu). Na druhé straně, pokud se jedná o záruční opravy (nebo případné reklamace), které vyplývají ze smluvní povinnosti (warrantee), tak se nejedná o opravnou položku (allowance), ale o rezervu (provision). Tvorba této rezervy se na výsledovku promítne jako náklad, a ne jako snížení tržeb.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / zastavení pohledávek
The balance sheet / current assets / receivables / pledging, assigning

Často se stává, že firmy sice poskytují svým zákazníkům možnost nakupovat na fakturu, ale nechtějí tento prodej samy financovat. Existují dvě všeobecné možnosti, jak tohoto dosáhnout: 1. firmy mohou pohledávky použít jako jistinu pro půjčku, nebo 2. pohledávky mohou prodat.

V prvním případě existují také dvě možnosti. Pohledávky mohou buď „pledge”, nebo “assign”. I když existuje faktický ekonomický rozdíl mezi těmito dvěmi možnostmi[36], účetně se s nimi zachází stejně: účetní jednotka přijaté peníze zaúčtuje proti závazku.

Například, firma XYZ zastaví pohledávky ve výši $25,000 bance. Transakci zaúčtuje takto:

 Peníze

25,000

 

 

Půjčka

 

25,000

Zaúčtování zastavení pohledávek.


 Cash

25,000

 

 

Loans

 

25,000

To record the pledging of accounts receivable.

Co se vykazování týče, firma má pouze povinnost řádně označit pohledávky jako zastavení. Tuto informaci může poskytnout v příloze, na příklad:

Rozvaha

Krátkodobá aktiva

Krátkodobé závazky

Pohledávky (poznámka 1)

$50,000

Půjčky (poznámka 2)

$25,000


Příloha

Poznámka 1: $25,000 z celkových pohledávek slouží jako jistina pro půjčku.

Poznámka 2: tato půjčka je zajištěná pohledávkami.


Balance sheet

Current assets

Current liabilities

Accounts receivable (note 1)

$50,000

Loans (note 2)

$25,000


Footnotes

Note 1: accounts receivable of $25,000 are pledged as collateral for loan

Note 2: collateralized with accounts receivable

Nebo jako součást řádkové položky[37]:

Rozvaha

Krátkodobá aktiva[38]


Pohledávky ($25,000 slouží jako jistina pro půjčku)

$50,000



Balance sheet

Current assets

Accounts receivable ($25,000 are pledged as collateral for loan)

$50,000

V obou případech firma obvykle dlužníka neinformuje o tom, že jeho pohledávka byla zastavená, a tak od dlužníka postupem času sama přijme platbu.

Je také možné, že (v případě assigning) firma může splnit požadavky vyhlášky SFAS 140 ohledně převodu finančního majetku. V tomto případě by se transakce zaúčtovala jako prodej pohledávek.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / prodej pohledávek
The balance sheet / current assets / receivables / factoring

Nevýhoda zastavení pohledávek je, že účetní jednotka sice za pohledávky dostane zaplaceno, ale přijetím peněz jí vznikne závazek. Důvod, proč toto není optimální je, že akcionáři nikdy nevítají nové závazky, a často interpretují nutnost zastavit pohledávky za důkaz toho, že firma se dostává do platebních potíží. To také znamená, že firmy by obvykle radši pohledávky prodaly, než zastavily. US GAAP samozřejmě tuto operaci umožňuje[39].

Co se účetnictví týče, tak postup vyplývá z okolností prodeje a podmínek dohody mezi firmou a kupujícím. Nejjednodušší postup je pohledávky prodat za diskont (za míň než je jejich nominální hodnota).

Například, firma XYZ prodá (discounts) finančnímu ústavu, nebo jiné firmě, která se zabývá odkupem pohledávek (factor) pohledávky s nominální hodnotou $100,000, a obdrží za ně $90,000. Transakci zaúčtuje takto:

Peníze / pohledávka vůči faktorovi

90,000


Ztráta na prodeji pohledávek

10,000


Opravná položka pro nedobytné pohledávky ($100,000 x 2%[40])

2,000


Pohledávky


100,000

 

Náklady na nedobytné pohledávky


2,000

Zaúčtování prodeje pohledávek.


Cash / receivable from factor

90,000


Loss on sale of receivables

10,000


Allowance for uncollectible accounts

2,000


Accounts receivable


100,000

 

Bad debt expense


2,000

To record factoring of receivables.

Při zaúčtování transakce firma XYZ diskont ($10,000 = $100,000 - $90,000) zaúčtuje oproti ztrátě[41].

Je také nutné si všimnout, že se ruší opravná položka pro nedobytné pohledávky. Dělá se to proto, že jakmile jsou pohledávky prodané faktorovi (i když faktor okamžitě nezaplatí), faktor přebírá riziko, že zákazník nezaplatí, a tak pomine důvod tvořit opravnou položku pro eventualitu tohoto nezaplacení.

Toto přebírání rizika je v dohodě často uvedené s tím, že faktor účtuje poplatek (factor fee) za svou službu. V tomto případě je také logické transakci rozebrat na jednotlivé dílčí části.

Například, firma XYZ prodá pohledávky s nominální hodnotou $100,000. Podmínky prodeje jsou, že firma zaplatí poplatek ve výši 5%, a úrok v roční výši 20% (vážená průměrná doba k splatnosti pohledávek je 60 dnů). Transakci zaúčtuje takto:

Peníze / pohledávka vůči faktorovi

91,711


Nákladový úrok (100,000 x 20% x 60/365)

3,289


Poplatek faktorovi (100,000 x 5%)

5,000


Opravná položka pro nedobytné pohledávky

2,000


Pohledávky


100,000

Náklady na nedobytné pohledávky


2,000

Zaúčtování prodeje pohledávek.


Cash / receivable from factor

91,711


Interest expense

3,289


Factor fee

5,000


Allowance for uncollectible accounts

2,000


Accounts receivable


100,000

Bad debt expense


2,000

To record factoring of receivables.

V tomto případě by se na výsledovce poplatek faktorovi a nákladový úrok vykázaly jako součást ostatních nákladů (other expenses), zvlášť pokud by byly podstatné[42].

Je také běžné, že pokud firma svým zákazníkům dává právo na reklamaci, tak se faktor obvykle bude chtít chránit tím, že bude od firmy vyžadovat zádržné (holdback).

Například, fakta jsou stejná jako u příkladu 2, kromě toho, že faktor si vyžádá zádržné[43] (holdback) ve výši 6% pohledávek. Firma XYZ transakci zaúčtuje takto:

Peníze / pohledávka vůči faktorovi

85,711


Nákladový úrok

3,289


Poplatek faktorovi

5,000


Pohledávka na zádržné

6,000


Opravná položka pro nedobytné pohledávky

2,000


Pohledávky


100,000

Náklady na nedobytné pohledávky


2,000

Zaúčtování prodeje pohledávek.


Cash / receivable from factor

85,711


Interest expense

3,289


Factor fee

5,000


Factor’s holdback receivable

6,000


Allowance for uncollectible accounts

2,000


Accounts receivable


100,000

Bad debt expense


2,000

To record factoring of receivables.

Pokud by pak některý zákazník využil své právo reklamovat, faktor by vrátil peníze, a firma by o tuto částku snížila účet zádržného. Na příklad, zákazník vrátí zboží v hodnotě $2,000:

Opravná položka na reklamace

2,000


Pohledávka na zádržné


2,000

Zaúčtování reklamace.


Sales returns and allowances

2,000



Factor’s holdback receivable


2,000

To record return of merchandise.

Až právo na reklamaci vyprší, faktor vyplatí zbývající zádržné:

Peníze

4,000


Pohledávka na zádržné


4,000

Zaúčtování přijetí zbývajícího zádržného.


Cash

4,000


Factor’s holdback receivable


4,000

To record receipt of remaining factor holdback.

Podle vyhlášky SFAS 140[44] se všechny transakce tohoto typu musí měřit v reálné hodnotě (fair value) převedených majetků a závazků.

V literatuře[45] se objevila interpretace tohoto požadavku, která za fair value považuje nominální hodnotu pohledávek mínus opravnou položku na nedobytné pohledávky. Pokud by tato interpretace byla správná, tak by se předchozí transakce účtovala takto:

Peníze / pohledávka vůči faktorovi

85,711


Ztráta na prodeji pohledávek (100,000 - 94,000 x 6% = 300)

300


Nákladový úrok

3,289


Poplatek faktorovi

5,000


Pohledávka na zádržné (95,000 x 6%*)

5,700


Opravná položka pro nedobytné pohledávky

2,000


Pohledávky


100,000

Náklady na nedobytné pohledávky


2,000

Zaúčtování prodeje pohledávek.


Cash / receivable from factor

85,711


Loss on sale of receivable

300


Interest expense

3,289


Factor fee

5,000


Factor’s holdback receivable

5,700


Allowance for uncollectible accounts

2,000


Accounts receivable


100,000

Bad debt expense


2,000

To record factoring of receivables.

Zádržné zaúčtované firmou XYZ by se odvozovalo od nominální hodnoty pohledávek mínus opravná položka na nedobytné pohledávky. Protože by faktor však odvozoval výši zádržného od nominální hodnoty pohledávek, sám by zaúčtoval ne $5,700, ale $6,000.

Po vypršení práva na reklamaci by tak firmě XYZ zaplatil $4,000, a firma XYZ by dřív zaúčtovanou ztrátu musela stornovat takto:

Peníze

4,000


Pohledávka na zádržné


3,700

Ztráta na prodeji pohledávek


300

Zaúčtování přijetí zbývajícího zádržného.


Cash

4,000


Factor’s holdback receivable


3,700

Loss


300

To record receipt of remaining factor holdback.

Vyhláška 140 (odstavec 68) však vysloveně říká, že „fair value majetku (nebo závazku) se rovná částce, za kterou se majetek může koupit (závazek nabýt), nebo prodat (závazek splatit) v současné transakci mezi ochotnými stranami – a to je v transakci, která není vynucená[46].“ Protože transakce s faktorem splňuje náležitosti této definice, dá se tvrdit, že tento postup není opodstatněn, a že zádržné by se mělo účtovat v nominální hodnotě[47].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / prodej pohledávek s podmínkou zpětného odkoupení
The balance sheet / current assets / receivables / factoring with recourse

Pokud firma prodá pohledávky, ale zároveň se zaváže je znovu v budoucnosti odkoupit (buď vysloveně nebo implicitně), tak podle vyhlášky SFAS 140[48] nedošlo k prodeji, ale k zajištěné půjčce (secured borrowing). V tomto případě firma nemá právo přijaté peníze zaúčtovat oproti pohledávce, ale musí je zaúčtovat oproti závazku (a to i když se v dohodě vysloveně říká, že se jednalo o prodej, a podmínky jsou jinak stejné, jako kdyby k prodeji došlo).

Například, firma XYZ prodá faktorovi pohledávky ve výši $100,000 s průměrnou splatností 60 dnů s tím, že zaplatí poplatek ve výši 5% nominální hodnoty a úrok v roční výši 20%. S faktorem také podepíše vedlejší dohodu, kde si rezervuje právo pohledávky kdykoliv koupit zpět, a zaváže se je koupit zpět před jejich splatností.

Tato dohoda znamená, že podle vyhlášky 140 firma XYZ stále pohledávky kontroluje, a transakci musí zaúčtovat takto:

Peníze / pohledávka vůči faktorovi

91,711


Nákladový úrok (100,000 x 20% x 60/365)

3,289


Poplatek faktorovi (100,000 x 5%)

5,000


Závazek faktorovi


100,000

Zaúčtování zastavení pohledávek.


Cash / receivable from factor

91,711


Interest expense

3,289


Factor fee

5,000


Due to factor


100,000

To record secured borrowing.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / prodej pohledávek s garancí
The balance sheet / current assets / receivables / factoring with guarantee

Situace, kdy firma prodá pohledávky, ale pouze garantuje odškodnit faktora, pokud nedojde ke splacení pohledávek, se obvykle nepovažuje za prodej pohledávek s podmínkou zpětného odkoupení. Pokud tato dohoda neponechá firmě kontrolu nad pohledávkami, může se zaúčtovat jako jejich prodej. Nicméně, z garance pro firmu také vznikne závazek, a tento se musí řádně zaúčtovat.

Například, firma XYZ prodá faktorovi pohledávky ve výši $100,000 s průměrnou splatností 60 dnů s tím, že zaplatí poplatek ve výši 5% nominální hodnoty a úrok v roční výši 20%. S faktorem podepíše také dohodu, kde se zaváže uhradit ztráty, pokud někteří její zákazníci své pohledávky neuhradí.

Peníze / pohledávka vůči faktorovi

91,711


Nákladový úrok (100,000 x 20% x 60/365)

3,289


Poplatek faktorovi (100,000 x 5%)

5,000


Opravná položka pro nedobytné pohledávky

2,000


Pohledávky


100,000

Závazek faktorovi pro případ nesplacení pohledávek


2,000

Zaúčtování prodeje pohledávek.


Cash / receivable from factor

91,711


Interest expense

3,289


Factor fee

5,000


Allowance for uncollectible accounts

2,000


Accounts receivable


100,000

Recourse obligation


2,000

To record factoring of receivables.

V podstatě se tato transakce zaúčtuje stejně jako normální prodej pohledávek, kromě toho, že místo aby se opravná položka na nedobytné pohledávky zrušila oproti nákladům, tak se přeúčtuje do závazků. Je obvykle logické, že tento závazek se bude rovnat opravné položce, protože když tato opravná položka byla tvořená, měla být tvořená ve výši, která reprezentovala rozumný odhad budoucích nedobytných pohledávek.

Nicméně, protože vyhláška 140 vyžaduje, aby se všechny převody měřily v reálné hodnotě (fair value) dne převodu, účetní jednotka má povinnost se přesvědčit, že původní výše stanovené opravné položky stále odpovídá skutečnosti. Pokud ne, musí pro ní stanovit novou fair value, a rozdíl vyrovnat oproti zisku nebo ztrátě.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / směnky k inkasu
The balance sheet / current assets / receivables / notes receivable

Směnky se liší od běžných pohledávek tím, že držiteli poskytují určitá práva, které pohledávky neposkytují. Směnky také mají tu vlastnost, že – na rozdíl od běžných pohledávek – mohou být cenné papíry (tak jak jsou chápány US GAAP[49]).

Směnky se mohou rozdělit do třech všeobecných typů:

Směnky obdržené výměnou za peníze (notes received for cash)

Směnky obdržené výměnou za peníze plus jinou vedlejší výhodu (notes received for cash and other benefit)

Směnky obdržené výměnou za něco jiného než peníze (notes received for other than cash)

Účetní postup se pak (všeobecně) odvíjí od toho, jakého typu jsou.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / směnky k inkasu / směnky obdržené výměnou za peníze
The balance sheet / current assets / receivables / notes receivable / notes received for cash

Směnky přijaté za peníze, pokud splňují definici cenného papíru podléhají požadavkům vyhlášky SFAS 115, a účetní jednotka je musí rozdělit do těchto třech klasifikací:

Obchodované (trading)

Na prodej (available-for-sale)

Držené do splatnosti (held-to-maturity)

Od této klasifikace se pak odvíjí účetní postup.

Je nutné znovu zopakovat, že zda konkrétní směnka podléhá vyhlášce 115, nebo ne, záleží na tom, jestli je cenným papírem (security), nebo ne. V praxi se obvykle používá poměrně jednoduché pravidlo.

Pokud je směnka tržní (může být koupená nebo prodaná na organizovaném trhu[50]), je jednoznačně cenným papírem, a jednoznačně podléhá vyhlášce 115[51].

Pokud směnka není tržní, a nedá se dál prodat, jednoznačně není cenným papírem a jednoznačně nepodléhá vyhlášce 115. Na tyto směnky se používá účetní postup „amortized cost method[52]” (co je stejný postup, jaký se používá pro cenné papíry klasifikované jako držené do splatnosti).

Pokud směnka není tržní, ale dá se dál prodat, a pokud byla obdržená výměnou za peníze, může podléhat vyhlášce SFAS 115 (a nemusí). Zda ano nebo ne, se rozhodne podle toho, jestli se u ní dá spolehlivě zjistit její reálná hodnota (fair value[53]). Pokud ano, tak podléhá vyhlášce, pokud ne, tak nepodléhá.

Toto je však spíš akademický rozdíl. Faktem je, že fair value se obvykle nedá spolehlivě zjistit u cenného papíru, který není tržní. Nicméně, pokud je firma přesvědčená, že je schopná spolehlivě zjistit fair value, a je schopná o tomto přesvědčit svého auditora, a z nějakého[54] důvodu chce na směnku aplikovat vyhlášku 115, asi by jí v tom nic nebránilo.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / směnky k inkasu / směnky obdržené výměnou za peníze plus jinou vedlejší výhodu
The balance sheet / current assets / receivables / notes receivable / notes received for cash and other benefit

O směnkách obdržených výměnou za peníze plus jinou vedlejší výhodu se hovoří později[55].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / směnky k inkasu / směnky obdržené výměnou za něco jiného než peníze
The balance sheet / current assets / receivables / notes receivable / notes received for other than cash

Pro směnky obdržené výměnou za něco jiného než peníze, je nutné určit, zda jsou tržní, nebo ne.

Pokud je směnka tržní, tak se transakce měří v hodnotě směnky.

Například, firma ABC vydá 100,000 tříměsíčních[56] směnek s tím, že 75,000 prodá (na veřejném trhu) okamžitě, a zbytek si ponechá v pokladně. O několik dní později od firmy XYZ koupí stroj za 1,000 těchto směnek (stroj má reální hodnotu $100,000). Ve dni transakce se směnky obchodují na trhu za $980.39 za kus.

XYZ zaúčtuje transakci takto:

Směnky k inkasu

98,039

 

Tržby


98,039

Náklady na prodané výrobky

60,000

 

Zásoby (stroj č. 123)


60,000

Zaúčtování prodeje výrobku.


Notes receivable

98,039


Revenue


98,039

Cost of goods sold

60,000


Inventory (machine # 123)


60,000

To record the sale of product.

Protože směnky jsou tržní transakce, tak se měří (a tržby vykážou) v tržní hodnotě směnky. Se směnkou se dál zachází tak, jak předepisuje vyhláška 115. To znamená, že pokud směnku hodlá prodat, XYZ ji klasifikuje jako trading[57], a protože ji klasifikuje jako trading, tak ji poté vykazuje v tržní hodnotě.

Na příklad, ve dni uzávěrky (o měsíc a půl později) firma XYZ směnky stále drží. Jejich cena na trhu vzrostla na $990.00 za kus.

Tuto skutečnost zaúčtuje takto:

Směnky k inkasu

960.65

 

Zisk


960.65

Zaúčtování změn v tržní hodnotě cenných papírů klasifikovaných jako trading.


Notes receivable

960.65


Gain


960.65

To record the change in market value of securities classified as trading

Pokud by se firma XYZ bývala rozhodla směnky neprodat, klasifikovala by je jako held-to-maturity, a použila by metodu amortized cost. V den prodeje stroje by zaúčtovala transakci takto:

Směnky k inkasu

100,000

 

Diskont


1,961

Tržby


98,039

Náklady na prodané výrobky

60,000

 

Zásoby (stroj č. 123)


60,000

Zaúčtování prodeje výrobku.


Notes receivable

100,000


Discount


1,961

Revenue


98,039

Cost of goods sold

60,000


Inventory (machine # 123)


60,000

To record the sale of product.

V den její uzávěrky by nemusela upravit směnku k tržní hodnotě, ale musela by rozpustit část úroků do výnosů[58].

Diskont

980

 

Výnosový úrok


980

Zaúčtování rozpuštění diskontu do úroků.


Discount

980


Interest income


980

To record amortization of discount.

Až by firma ABC směnky zaplatila, firma XYZ by rozpustila zbývající úrok takto:

Peníze

100,000


Směnky k inkasu


100,000

Diskont

981


Příjmový úrok


981

Zaúčtování proplacení směnky


Cash

100,000


Notes receivable


100,000

Discount

981


Interest income


981

To record receipt of payment on note receivable.

Pokud směnka není tržní, tak se transakce měří v reální hodnotě (fair value) majetku.

Se směnkou se účetně zachází stejně, jako kdyby byla klasifikována jako na prodej (available-for-sale).

Například, firma XYZ chce firmě ABC prodat výrobek, ale má pochybnosti o tom, zda firma ABC řádně a včas zaplatí. Obchod uzavře s tím, že od ABC dostane směnku v hodnotě $102,000 splatnou za tři měsíce. Stroj obvykle prodává za $100,000.

Transakci zaúčtuje takto:

Směnky k inkasu

102,000


Diskont


2,000

Tržby


100,000

Náklady na prodané výrobky

600,000

 

Zásoby (stroj č. 123)


600,000

Zaúčtování prodeje výrobku.


Notes receivable

102,000


Discount


2,000

Revenue


100,000

Cost of goods sold

600,000

 

Inventory (machine # 123)


600,000

To record the sale of product.

Příjem peněz zaúčtuje takto[59]:

Peníze

100,000


Směnky k inkasu


100,000

Diskont

2,000


Příjmový úrok


2,000

Zaúčtování proplacení směnky


Cash

100,000


Notes receivable


100,000

Discount

2,000


Interest income


2,000

To record payment of note receivable.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / směnky k inkasu / opravná položka
The balance sheet / current assets / receivables / notes receivable / allowance


Protože směnky poskytují větší záruky než běžné pohledávky, obvykle nesplňují požadavky vyhlášky SFAS 5[60] pro tvoření opravné položky. To znamená, že pro nedobytné směnky se opravná položka netvoří.

Nicméně, pokud reálná hodnota směnky trvale poklesne (na příklad proto, že dlužník vyhlásí bankrot), jedná se o tzv. permanent impairment[61]. Pokud k tomuto dojde, účetní jednotka je povinná snížit účetní hodnotu směnky na reální hodnotu (proti ztrátě na výsledovce).

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / pohledávky vůči závislým osobám
The balance sheet / current assets / receivables / related party receivables

Nic v US GAAP nezakazuje, aby firmy měly pohledávky vůči závislým osobám[62]. Nicméně na tyto pohledávky se vztahují přísnější podmínky, co se podstatnosti týče. Obvykle je majetek podstatný (a musí se tak vykázat na rozvaze), pokud je větší než 5% celkového majetku. U pohledávek vůči spřízněným osobám tato hranice klesá na 5%[63].

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávky / závislé osoby podle US GAAP
The balance sheet / current assets / receivables / related parties according to US GAAP

Protože podle US GAAP má ekonomická podstata vždy přednost před právní formou, definice závislých osob je poněkud jiná podle US GAAP, než podle českého zákona o účetnictví.

Vyhláška SFAS 57 definuje spřízněné osoby takto:

Podniky ve skupině (affiliates of the enterprise).

Podniky, které se účtují metodou jednořádkové konsolidace[64] (investments accounted for by the equity method).

Svěřenecké fondy spravované vedením společnosti (trusts under the trusteeship of management).

Vlastníky společnosti[65] (principal owners of the enterprise).

Vedení[66] (management)

Členy rodin vedení a vlastníků (members of the immediate families of principal owners of the enterprise and its management)

Ostatní osoby, které mohou ovlivnit vedení účetní jednotky tak, že účetní jednotka nebude plně prosazovat své vlastní zájmy[67].

Tato poslední podmínka je samozřejmě otevřená k interpretaci, a tak způsobuje firmám, účetním a auditorům nekonečné potíže.

Například, podle definice manželka výkonného řiditele je jasně spřízněná osoba. Ale co její psychiatr?

Pokud by psychiatr byl schopen s touto firmou uzavřít dohodu (pro něj výhodnější, méně už pro firmu) než by byl schopen, pokud by nebyl psychiatr manželky, tak ano.

V tomto duchu můžeme pokračovat dál. Například, astrolog psychiatra. Pokud by astrolog kvůli svému vztahu s  psychiatrem byl schopen s firmou uzavřít výhodnou dohodu, tak také ano.

Někdy lidé namítají, že přijít na tento vztah je příliš těžké. Nic nemůže být jednodušší. Na příklad, pokud si auditor všimne, že firma s nějakým zdánlivě nezávislým astrologem uzavřela dohodu o půjčce, řekneme $100,000 za 2% úrok, začne se zajímat proč. Jednou jak na tento vztah přijde[68] (a pokud je šikovný, tak na to přijde), je to jasné. Jedná se o transakci se spřízněnou osobou a firma je povinná na tuto transakci aplikovat stejný účetní postup, jaký by používala, pokud by se jednalo o transakci s nespřízněnou osobou[69].

Důležitá poznámka: ke konci roku 2001 zkrachovala firma Enron, stala se největším bankrotářem všech dob a s ní zmizelo bohatství v hodnotě přibližně $60 miliard dolarů[70]. Jedna z příčin tohoto krachu byly transakce se spřízněnými osobami, které firma řádně nevysvětlila investorům.

Jako reakci na tuto událost (aby předstihla případné kroky zákonodárců[71]) velká pětka ve znamení soudružnosti (Enron auditoval jeden z nich: Arthur Andersen) 31.12.2001 poslala SEC návrh pravidel (www.sec.gov/rules/petitions/petnappx-12312001.htm), která mimo jiné upřesní pravidla hry pro informování o transakcích se spřízněnými osobami.

Rozvaha / krátkodobé aktivum / pohledávka za upsané vlastní jmění
The balance sheet / current assets / subscribed stock receivable


Pokud má firma pohledávku za upsané vlastní jmění, nesmí ji podle US GAAP vykazovat jako součást aktiv, ale jako kontrární (zápornou) položku v pasivech (jako součást jmění).

Důležitá poznámka: další přečin proti US GAAP, který spáchala firma Enron byla zaúčtování směnky oproti majetku a vlastnímu kapitálu[72]. Dá se tak očekávat, že do budoucnosti budou auditoři na tento způsob zneužívání US GAAP dávat obzvláště velký pozor.



1 Diskusi o tom, kdy přesně – podle US GAAP – tento nárok vznikne, najdete pod titulem: viz: the balance sheet / current assets / inventory / the transfer of inventory.



2 Postup pro zaúčtování tržeb, pohledávek, nákladů a zásob najdete pod titulem: the balance sheet / current assets / inventory / accounting.



3 Toto pravidlo vyplývá z požadavků vyhlášky SFAS 5, která stanovuje účetní postupy pro možné budoucí (eventuální nebo podmíněné) ziskové nebo ztrátové události (contingent gains and losses).



4 Dále z tohoto rozdílu vyplývá, že postup pro určování odložených daňových položek (diskusi na toto téma najdete pod titulem: Other issues / accounting for income taxes) se podstatně liší od standardního postupu podle US GAAP, a tak se musí (pokud jsou vzniklé rozdíly podstatné) vysvětlit v příloze.



5 Podle US GAAP není přijatelné, aby se nedobytné pohledávky odepisovaly přímo proti nákladu. Musí se odepisovat proti opravné položce (která byla předtím vytvořená proti nákladu). Jednou jak se tato opravná položka vytvoří, tak US GAAP neumožňuje, aby byla zúčtována. Musí být rozpuštěná (viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology / allowance).



6 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / constraints / materiality. Pokud není podstatná, ale je významná (significant), její výše by se měla uvést v příloze.



7 Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology /contra account.



8 Vyhláška SFAS 5 vyžaduje, aby se opravná položka vytvořila pokud, 1. je pravděpodobné, že pohledávka se stane nedobytná, a 2. je možné odhadnout její výši.



9 Pohledávka všeobecně vznikne ve stejném momentu, kdy vznikne tržba, a to je také stejný moment, kdy zaniknou zásoby. Podrobnou diskusi na toto téma najdete pod titulem: the balance sheet / current assets / inventory / the transfer of inventory.



10 Všeobecně US GAAP vyžaduje, aby se při stanovování koeficientu hledělo na historickou zkušenost. To znamená, že firmy obvykle neberou do úvahy očekávaný vývoj na trhu. Z tohoto vyplývá, že pokud skutečné nedobytné pohledávky v období podstatně přesáhnou opravnou položku, firmy tento dodatečný odpis považují za neobvyklou nebo nepravidelnou ztrátu (unusual or infrequent loss). V současné době se na toto téma vedou odborné polemiky, ale neočekává se, že v blízké budoucnosti tvůrci US GAAP změní svůj postoj, a tak historická zkušenost bude i nadále sloužit jako základ při tvorbě této opravné položky.

V praxi to znamená, že auditor je obvykle ochoten tolerovat to, že se firma občas (jednou za 3 nebo 4 roky) netrefí do svých odhadů (pod netrefí se obvykle rozumí, že skutečně odepsané položky se liší od odhadu o víc než 5% až 10%). Pokud se to však začne stávat běžně, auditor jistě bude trvat na tom, aby firma svůj postup upravila, a aby se začala do odhadů trefovat.

Změny v odhadech se obvykle považují za tzv. změny odhadu (podle vyhlášky APB 20). To znamená, že se opraví v období, kdy se zjistí, že odhad se má změnit, ale nemusí se opravit (restate) minulé období. Pokud se však ukáže, že odhad nebyl vytvořen v „dobré víře“ (že se firma naschvál snažila zamaskovat skutečnost), tak se nejedná o změnu odhadu, ale o opravu chyby. Chyba se opraví ve všech obdobích, kdy se chyby dopustilo (v praxi to znamená, že se „restatement“ může vztahovat až na období pět až deset let zpátky).



11 Tento zápis provede jako součást svých závěrečných úprav. Podrobnější diskusi na toto téma najdete pod titulem: other issues / period end closing.



12 Obvykle se náklady spojené s nedobytnými pohledávkami považují za prodejní náklady (selling expenses). Důvodem je, že firmy často používají svou úvěrovou politiku k podpoře odbytu. Je však možné, že pokud tyto náklady nejsou vytvářeny jako součást cílené firemní politiky, nebo pokud jsou nadměrné, auditor bude vyžadovat, aby je firma překlasifikovala a vykázala jako součást správních nákladů.



13 Podle US GAAP se opravné položky tvoří proti nákladu nebo ztrátě na výsledovce, a rozpustí se proti patřičným účtům na rozvaze. Není přijatelné, aby se rozpouštěly proti jiným účtům na výsledovce. To také znamená, že US GAAP nemá obdobu účtů jako „Zúčtování opravných položek do provozních výnosů”.



14 Důvod, proč vyhláška SFAS 5 toto zakazuje, je že kdyby se zde firmám ponechala volná ruka, mohly by používat tento účetní postup ke tvorbě skrytých rezerv.



15 Vyhláška SFAS 5 nespecifikuje žádnou konkrétní metodu. To znamená, že pokud firma chce použít jinou (než dvě uvedené) metodu, tak může. Problém však je, že pokud si firma zvolí „nestandardní“ metodu, v příloze musí uvést důvod, proč ji zvolila a popsat ji tak, aby ji pochopil i běžný uživatel.

Jako bývalý auditor preferuji aging schedule method, protože vychází z pohledávek, a tak se dá snadněji zkontrolovat.



16 Viz: Income statement / revenue recognition / sales where collection is uncertain / … .



17 Tento postup je běžný, pokud se jedná o prodej služeb nebo jiné situace, kde firma má omezené právo postihnout dlužníka, nebo nemá možnost získat zpět prodaný předmět.



18 Podle studií U.S. Commerce Department se 4% všech pohledávek stanou nedobytnými. Nedobytnými se také stane 10% pohledávek, které nebyly zaplaceny do 60 dnů, 17% do 90, 26% do 120, 34% do 180 dnů, atd. To také znamená, že se počítá s tím, že firmy skutečně neodepíší pohledávky nějak rychle. Často to firmám trvá až celý rok, než ztratí naději, a pohledávku konečně odepíší. Nic však nebrání firmám, aby náklad (proti kterému opravnou položku vytvoří) řádně časově rozlišily.



19 Pokud firma zvolí tento postup, je možné, že auditor bude chtít, aby toto uvedla v příloze, ale je to nepravděpodobné.



20 Náklady jsou oběti, ke kterým firma přistoupila pro to, aby umožnila výdělečný čin.



21 Pokud si firma nemůže půjčit za míň než 6%, ale cost of capital (to se dá, například, spočítat použitím CAPM: k = rf + [E(rM) - rf] ) je nižší než 6%, tak pro firmu je stále výhodnější, aby výrobek koupila za hotové.



22 Je těžké „vědecky“ určit správnou úvěrovou politiku. V praxi se tak obvykle používá (stará dobrá) metoda pokusu a omylu. Tato metoda samozřejmě funguje nejlíp, pokud firma používá informační systém, který je schopný poskytnout zpětnou vazbu v reálném čase (nebo co nejblíže k reálnému času).



23 Protože tato kniha je o US GAAP, a ne o českém účetnictví, ponechám na Vás, abyste tento fakt v modelu zohlednili sami.



24 Zde záleží na tom, zda firma úmyslně prodává vadné kusy. Někdy je příliš náročné kontrolovat jakost každého prodaného kusu. V tomto případě firma může své výrobky prodávat s tím, že ví, že určité množství bude reklamováno kvůli závadám. Protože se v tomto případě jedná o záměr, opravná položka by se vytvořila oproti nákladu. V opačném případě, kde firma nemá v plánu prodávat vadné kusy, reklamace by se měla zaúčtovat oproti ztrátě.



25 Pod větší než zanedbatelná se dá rozumět částka, která je výrazně menší než 1% celkových tržeb.



26 Toto je situace, kde zákazník má právo reklamovat, aniž by se jednalo o vadný kus.



27 Viz: income statement / revenue recognition / sales where right to return exists.



28 Pod větší než zanedbatelnou se dá rozumět částka, která je výrazně menší než 1% celkových tržeb.



29 Viz: other issues / the footnotes / contingencies.



30 Tento účet se promítne na výsledovku.



31 Tento účet se promítne na rozvahu jako kontrární položka v pohledávkách. Viz: introduction / US GAAP conceptual framework / additional terminology /contra account.



32 US GAAP neumožňuje, aby se opravné položky „zúčtovaly“ (aby se zrušily oproti výnosům). Podle US GAAP jednou jak se vytvoří, musí se vyčerpat tak, že se sníží oproti jinému rozvahovému účtu.



33 Která byla vykazovaná v pohledávkách.



34 Která byla vykazovaná v pohledávkách.



35 Protože se často nejedná o významné položky, je obvyklé, aby je firmy buď vůbec nevykazovaly, nebo pokud je vykážou, aby je všechny dávali do jedné řádky. Této řádce pak obvykle řeknou „returns and allowances“. Pod tímto názvem pak vykážou jak samotnou opravnou položku, tak její dopad na výsledovku.



36 Pledging je méně formální postup, kdy se firma zaváže zaplatit půjčku ze všeobecných pohledávek. Assigning je víc formální postup, kdy se firma zaváže zaplatit půjčku ze specifických pohledávek (které věřitel často sám prověří). Tak či tak, firma i nadále ručí za půjčku i v případě, že sama od svých zákazníků nedostane zaplaceno.



37 V příloze musí také poskytnout všechny podstatné informace v souladu se zásadou úplné informace (full disclosure) v obou případech.



38 Kvůli úspoře místa je zde uvedena pouze aktivní část rozvahy.



39 Vyhláška 140 (odstavec 112) říká, že tento typ transakce vyžaduje, aby se dlužníkovi (zákazníkovi) oznámilo, že jeho pohledávka byla převedená na jiný subjekt, a že platbu by měl poslat právě tomto subjektu. Odstavec také říká, že než se tato transakce dá považovat za prodej pohledávek, musí se splnit všechna kritéria pro převod pohledávek, jak jsou uvedená v odstavci 9.



40 Opravná položka se původně počítala jako 2% prodeje na fakturu.



41 Tento postup nevyplývá z konkrétního požadavku žádné vyhlášky. Diskont se tradičně účtuje oproti ztrátě místo nákladu.



42 V případě, že by součástí transakce byl také diskont, tak by se (stejně jako v prvním příkladě) účtoval oproti ztrátě.



43 Zádržné se běžně požaduje, pokud firma poskytuje svým zákazníkům právo reklamovat nebo vrátit zboží. Je stanovené ve výši očekávaných budoucích reklamací (po dohodě s faktorem).



44 Viz: The balance sheet / current assets / statement 140.



45 GAAP 2000, Wiley



46 Tím, že jedna nebo druhá strana je v konkurzu, pod nucenou zprávou nebo pod jiným podobným nátlakem.



47 Dle mého názoru by tento postup byl správný. Protože však (evidentně) neexistuje konsensus, doporučil bych všem, kteří takovouto situaci musí řešit, aby ji konsultovali s jejich auditorem, než dospějí ke konečnému rozhodnutí.



48 Tato vyhláška říká, že pokud firma prodá finanční majetek, ale tento stále kontroluje, ve skutečnosti nedošlo k prodeji majetku, nýbrž k jeho zastavení (secured borrowing). Podrobnou diskusi této vyhlášky najdete pod titulem: the balance sheet / current assets / statement 140.



49 Podle vyhlášky SFAS 115 cenné papíry (securities) jsou akcie a vlastnické podíly nebo jiné podíly, které:

  • Mají formu finančního nástroje buď na držitele, nebo na jméno, nebo

  • Mají formu něčeho, s čím se běžně obchoduje na burze (nebo podobném trhu)

  • Jsou dělitelné do tříd nebo sérií akcií, podílů, účastí, nároků nebo závazků.

Běžné pohledávky u komerčních firem a půjčky k inkasu u obchodních a komerčních, a jiných podobných finančních ústavů nesplňují definici „cenného papíru“ ….



50 Burze, peněžním trhu, trhu s komoditami, atd.



51 Podrobnosti o účetním postupu najdete pod titulem: the balance sheet / long-lived assets / investments / SFAS 115.



52 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / debt / accounting / held-to-maturity (amortized cost accounting).



53 Viz: Doplňující diskuse / reálná hodnota.



54 Samozřejmě je obvykle výhodnější pro firmu používat metodu amortized cost (protože pak jí na výsledovku neplynou zisky a ztráty), a tak se spíš bude snažit přesvědčit auditora o tom, že účtovat touto metodou je správné.



55 Viz: the balance sheet / liabilities and equity / liabilities / additional issues / notes issued for cash and another benefit.



56 Tento příklad sice není příliš reálný (z ekonomického hlediska), ale pro účely vysvětlení účetního postupu je dostačující.



57 Je také možné, aby je klasifikovala jako available-for-sale. Postup pro cenné papíry takto klasifikované najdete pod titulem: income statement / comprehensive income / example with stock.



58 Všeobecně je na rozpouštění diskontu nebo prémií nutné používat metodu effective interest rate (viz: the balance sheet / liabilities and equity / liabilities / effective interest rate method). Protože tato směnka však byla přijatá jako součást běžných obchodních činností, a protože je splatná do jednoho roku, firma může diskont jednoduše časově rozlišit.



59 I když v tomto příkladu se to neobjevuje, pokud byla mezi uzavřením obchodu a obdržením peněz nutná uzávěrka, firma XYZ samozřejmě musí řádně časově rozlišit příjmový úrok.



60 Vyhláška specifikuje, že aby nastal účetní případ, případné ztráty musí být pravděpodobně (85% až 90% jisté. U směnek jsou případné ztráty buď nepravděpodobné nebo jisté (jisté se stanou na příklad, pokud dlužník vyhlásí bankrot), ale téměř nikdy něco mezi.



61 I když se tento požadavek explicitně nevztahuje na směnky vedené v tržních hodnotách, tak implicitně ano, protože tržní cena jakéhokoli cenného papíru vždy bere do úvahy všechna důležitá fakta (jako na příklad bankrot dlužníka).



62 Zde používám výraz „závislá strana“ místo českého výrazu „spřízněná osoba“, protože US GAAP definuje závislou stranu poněkud odlišněji, než český zákon o účetnictví definuje spřízněnou osobu, a nechci, aby se tyto dva výrazy pletly.



63 Může být i nižší, pokud podle subjektivních kritérií by nevykázání této pohledávky mohlo zkreslit celkový obraz firmy, který si udělá rozumně informovaný uživatel.



64 Viz: the balance sheet / long-lived assets / investments / equity securities / classification / significant influence.



65 Tímto se myslí akcionáři, kteří buď ovládají společnost, nebo mají významný vliv na společnost.



66 Tím se myslí vyšší vedení, vedení, které má exekutivní moc (executive power).



67 Vyhláška 57 přesně říká: Other parties with which the enterprise may deal if one party controls or can significantly influence the management or operating policies of the other to an extent that one of the transacting parties might be prevented from fully pursuing its own separate interests. Another party also is a related party if it can significantly influence the management or operating policies of the transacting parties or if it has an ownership interest in one of the transacting parties and can significantly influence the other to an extent that one or more of the transacting parties might be prevented from fully pursuing its own separate interests.



68 Zajímavá otázka je, co by se mělo udělat, pokud firmu audituje nešika, který si ničeho nevšimne. Nejsem zde od toho, abych lidem radil, ale pokud bych se v této situaci ocitl já, uvědomil bych si, že se jedná o chybu, a až (nebo pokud) se na ní přijde, bude se muset opravit (zpětně, viz: other issues / errors). Pokud bych si myslel, že odpovědnost za tuto chybu na konec padne na mně, tak by mně také napadlo, že je mojí povinností auditorovi sdělit všechny podstatní okolnosti, a zařídil bych, aby si auditor této věci všimnul.



69 Viz příklad pod titulem: the balance sheet / long-lived assets / investments / other debt investments.



70 Minulý rok firma měla tržní kapitalizaci kolem $60 miliard dolarů a na konci roku 2001 měla kapitalizaci pod $500 milión dolarů.



71O příčinách krachu Enronu vede vyšetřování 5 komisí (3 ve sněmovně reprezentantů a 2 v senátu), americká Komise pro cenné papíry, americký státní zástupce a americké ministerstvo práce. Protože Enron byl největší dárcem v kampani amerického prezidenta Bushe a protože v čele jednoho výboru sedí pan Lieberman (který dohromady s panem Gorem byl panem Bushem v minulých prezidentských volbách poražen), dá se očekávat, že zákonodárci se budou snažit být činorodí. Také se dá očekávat, že tyto transakce budou po dobu několika dalších let pod drobnohledem nejenom Komise, ale všech ambiciózních politiků, kteří by strašně rádi z tohoto neštěstí vytřískali, co se dá. Pardon, kteří by strašně rádi ochránili své voliče od těchto okolností v budoucnosti.



72 Protože tento čin je v naprostém nesouladu se základními pravidly US GAAP, a protože její auditor byl o tomto postupu informován, dá se očekávat, že za tento čin dotyčný auditor bude tvrdě potrestán nejenom pokutou a zákazem činnosti, ale také (pravděpodobně) ztrátou licence.











Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 27.May.2016 | Design: Frkal.com