Případ Enron: dohra (Sarbanes-Oxley Act)

15.9.2002

Nové tisíciletí nezačalo pro Ameriku zrovna nejlíp. Spadla burza, i přes to, že se tvrdilo, že takový pád už není možný. Krachla firma Enron, i přes to, že se tvrdilo, že byla prototypem pro novou podnikatelskou éru. A za svou nedbalou práci byla odsouzena firma Andersen, i přes to, že v jedné době byla nejrigoróznější auditorskou firmou světa1. Tyto události naznačují, že tzv. americký ekonomický zázrak devadesátých let asi nebyl založen na ničem jiném, než na podvodech a staré dobré lidské hlouposti.

Možná. Je však nutné si uvědomit, že ekonomický zázrak nebyl iluzí. Byl skutečný. Například, i přes nedávný pád, americká burza2 má stále téměř třikrát větší hodnotu, než měla na začátku devadesátých let a osmapůlkrát vyšší hodnotu, než měla během let sedmdesátých3 (doba, kdy začala transformace amerického hospodářství – transformace, která stále probíhá4). Nezaměstnanost, i přes to, že vzrostla na přibližně 6%, je stále nejnižší ze všech západních zemí5. Američtí spotřebitelé dál utrácí6 jejich příjmy7 a produktivita také dál rostou8 a dlouhodobě se očekává, že americké hospodářství poroste o 1,5% rychleji než evropské9.

Je také nutné si uvědomit, že vedení žádné firmy nemělo ze začátku v úmyslu podvádět. Tito lidé, stejně jako investoři z celého světa, a i normálně rezervovaný předseda národní banky skutečně věřili tomu, že nastala nová epocha. Tito lidé věřili, že svět má nekonečné možnosti a tak své firmy rozšiřovali, rozšiřovali a rozšiřovali s přesvědčením, že zákazníci se dál jenom pohrnou. Jak jinak se na příklad dá vysvětlit, že po světě natáhli desetkrát víc telefonních drátů než bylo potřeba, i kdyby každý člověk na planetě strávil celý den s telefonním přístrojem u ucha?

Tito lidé skutečně věřili, že jejich rozhodnutí bylo správné. Neměli pravdu. Ale hloupost není trestní čin. Bohužel, několik těchto lidí se rozhodlo, že za svou vlastní hloupost nebudou platit sami a tak začali „masírovat svá čísla10“, aby udrželi iluzi prosperity do té doby, než stačili pobrat své bonusy a prodat své opce.

Ano, to, co tito lidé udělali, je trestuhodné11. Ale faktem je, že tito lidé jsou v menšině. Z přibližně 15,000 firem, které své finanční výsledky hlásí americké Komisi pro cenné papíry12 (neboli SEC), muselo od začátku roku 2001 opravit13 své výsledky kvůli účetním nesrovnalostem necelá 2%14. Dál, z největších 942 firem, které měly podat prohlášení15 SEC, neučinilo takto pouze jedenáct16.

I přes to, že některým lidem se to příliš nezamlouvá, tato fakta jasně naznačují, že pozice Ameriky jako vůdce světové ekonomiky se sice poněkud otřásla, ale ohrožená není. Dál, a na toto je nutné chápat americkou povahu, Američané se z těchto potíží poučí, a místo toho, aby je považovali za slabost, budou je považovat za zdroj budoucí síly17. V tomto kontextu se také musí chápat nový americký zákon o účetnictví.

Před přibližně sedmdesáti lety Amerika také stála na okraji propasti. Její burza krachovala, ukázalo se, že mnoho firem tvořilo fiktivní účetnictví, položilo se její bankovnictví a zažívala svou první životu nebezpečnou hospodářskou krizi. Pokud smím, použiji automobilovou metaforu. Během třicátých let se zdálo, že americké hospodářství má prorezlou karoserii, netěsnící motor a zohýbaný podvozek. Byla tak nutná generální oprava. Tato oprava vzala formu zákonů: Securities Act of 1933, Securities Exchange Act of 1934, Public Utility Holding Company Act of 1935, Trust Indenture Act of 1939, Investment Company Act of 1940 a Investment Advisers Act of 1940.

Auto, které vzniklo, tak bylo důmyslným strojem, až na to, že konstruktér zapomněl na základní motoristické pravidlo: rychlá jízda vyžaduje účinné brzdy. Americké hospodářství tak v prudké zatáčce včas nezpomalilo, a skončilo v příkopě18 (ještě že mělo airbag).

Sarbanes-Oxley Act of 200219 tak napravuje nedostatky20, které se měly napravit už dávno21. Tento zákon zavádí nová pravidla, podle kterých budou muset hrát vedení firem22, účetní23 a auditoři.

Než tento článek přiblíží nová pravidla čtenářům, je nutné vysvětlit důvod, proč by se český ředitel, účetní nebo auditor měl starat o zákon, který vytvořila vláda cizí země na opačné straně oceánu.

Odpověď je jednoduchá. Obchodní svět se neglobalizuje. Obchodní svět je už globální.

Nový zákon se proto nevztahuje pouze na těch přibližně 15,000 amerických firem, které jsou zaregistrované u SEC, ale také na těch 1,30024 (včetně více než 350 evropských) cizích firem, které se momentálně zúčastňují obchodování na amerických burzách.

Je zcela pochopitelné, že po té, co zákon vyšel, vládní činitelé cizích zemí vyskočili jako čerti ze škatulky25 a začali skandovat hesla o neoprávněném zásahu do jejich státní suverenity. Jaké zásahy? Neuvědomují si tito vládní činitelé, že nikdo nenutí firmy z jejich zemí, aby prodávaly své akcie v Americe? Neuvědomují si, že pokud některé firmy z jejich zemí se zákonem řídit nechtějí, tak stačí stáhnout své akcie nebo dluhopisy z amerických trhů, a pak se nemusí?

Tito vládní činitelé také zapomínají na jednu zásadní věc. Suverénní státy běžně zasahují do suverenity jiných suverénních států. Například Evropská unie nedávno zakázala dvěma americkým společnostem (GE a Honeywell), aby se spojily, i po té, co jim to dovolila jejich americká vláda. Nebo evropští politici schválili zákony, které připravují Michaela Aylesworthe (amerického farmáře) o 7% jeho zisku i přes to, že on si je nezvolil26.

Faktem je, že svět, kde firmy prodávají své produkty a cenné papíry globálně, se musí řídit globálními pravidly. A na tom není nic špatného, protože, pokud jsou zákony jedné země přísnější a podrobnější než zákony té druhé, firmy se obvykle řídí těmi přísnějšími. Vezměme si například firmu United Technologies Corp. Tato firma musela znovu navrhnout své klimatizační přístroje, protože Evropská unie má přísnější a podrobnější pravidla, týkající se recyklace. United Technologies tak musela přestat používat určité materiály, které jsou těžko recyklovatelné, a to i u výrobků, které prodává v Americe (i přes to, že to nevyžaduje žádný americký zákon), protože navrhovat výrobky dvakrát27 je příliš nákladné28.

Stejný princip však také platí pro fiktivní XYZ AG. Tato firma prodává své akcie jak v Německu, tak v Americe, a proto se musí řídit US GAAP, která jsou mnohem přísnější a podrobnější než německé účetnictví. Firma tak nejenom získá investory v Americe, ale také může svým belgickým, francouzským a britským akcionářům říct, že (na rozdíl od ostatních německých firem, které se skrývají za neproniknutelnými německými pravidly) ona je informuje o všem důležitém.

Z toho také vyplývá, že nový americký zákon cizím firmám29 a jejich vedení (na rozdíl od politiků) příliš nevadí30. Například, firmy Siemens Aktiengesellschaft nebo AB L.M. Ericsson se v tisku okamžitě vyjádřili, že zákon míní samozřejmě respektovat31.

Sarbanes-Oxley Act of 200232: důležité upozornění

Nový americký zákon přináší několik významných změn a úprav, které ovlivní české účetní a auditory, kteří spolupracují s firmami, podléhajícími tomuto zákonu33. Protože Česká republika se stane členem Evropské unie, kde se brzy začnou používat pravidla IFRS34, tento článek také hovoří o tom, jak nový americký zákon ovlivní vývoj mezinárodního účetnictví a IFRS.

První důležité rozhodnutí zákonodárců bylo potvrzení faktu, že tvorba účetních pravidel nepatří do politického procesu. Druhé důležité rozhodnutí bylo to, že sice shledali současný americký systém pro audit nedostačující, ale potvrdili, že tvorba auditorských standardů a dohled nad činností auditorů také nepatří do politického procesu. Třetí důležité rozhodnutí bylo, že zákon bude platit bez výjimky pro všechny firmy zaregistrované u SEC, jak americké, tak i cizí.

Ustanovení týkající se US GAAP a IFRS

První důležité ustanovení zákona tak je, že účetní standardy a pravidla musí být vysoce kvalitní a tvořeny soukromou (politicky nezávislou) organizací, která bude mít svůj vlastní, politicky nezávislý zdroj financí, která má za jediný cíl sloužit investorům a zájmům veřejnosti, která bude pohotově schvalovat standardy, a tím reagovat na měnící se obchodní prostředí a která bude podporovat mezinárodní konvergenci k jedné sadě kvalitních účetních standardů.

Toto ustanovení je důležité ze dvou důvodů. Je to poprvé, co se v zákonu objevilo ustanovení, že tvůrci účetních standardů musí být politicky nezávislí. Pozorovatelé americké scény (a pravidelní čtenáři mých příspěvků) ví, že SEC vždy ponechávala tvorbu účetních standardů v rukou politicky nezávislých organizací35. Nicméně, SEC to dělala z vlastního rozhodnutí, a tak vždy hrozilo nebezpečí (i když malé), že svoje stanovisko změní. Teď by taková změna stanoviska vyžadovala změnu tohoto zákona. Protože je téměř nemožné, aby se v dohledné budoucnosti americká politická scéna změnila natolik, že by taková změna byla možná, v USA se budou moci nadále používat pouze účetní standardy tvořené politicky nezávislými institucemi.

Za povšimnutí také stojí ustanovení, že tvůrci standardů by měli pracovat na mezinárodní účetní konvergenci. To naznačuje, že američtí zákonodárci počítají s tím, že někdy v budoucnosti Amerika přijme nějaké nadnárodní účetní standardy, ale v blízké budoucnosti to nebude. Je to proto, že doplňující paragraf zákona stanovuje, že firmy musí používat US GAAP36. Zákon tak sice ponechává dveře otevřené pro to, aby někdy v budoucnosti Amerika přijala IFRS, ale jejich přijetí bude vyžadovat změnu tohoto paragrafu37.

To znamená, že (protože hlavní ustanovení zákona je, že tvůrci musí být politicky nezávislí) IASB38 bude muset dokázat americkým zákonodárcům, že se nenechá ovlivňovat evropským politickým procesem po té, co se IFRS stanou povinným účetním systémem Evropské unie39.

Role SEC ve tvorbě účetních standardů se však podcenit nedá. Protože je to právě SEC, která posuzuje kvalitu účetních pravidel, tak bez její podpory žádná změna nebude možná. Protože SEC je hlavní hnací sílou za dnešní podobu US GAAP40, je pravděpodobné, že dospěje k závěru, že IFRS jsou vysoce kvalitní po té, co budou k nerozeznání od US GAAP.

Tímto se samozřejmě nemyslí, že IASB vezme pravidla US GAAP a opíše je. Tím se myslí, že IASB odstraní ty části IFRS, které jsou v rozporu s pravidly US GAAP. Mezi hlavní takovéto části patří: možnost přeceňovat majetek (směrem nahoru), postup přímé kapitalizace (kde se změny v hodnotě majetku nebo závazku promítnou přímo do kapitálu bez toho, aby byly zachyceny ve výsledovce), možnost sestavit pouze druhovou výsledovku (bez povinnosti doplnit ji o účelovou informaci), možnost odvolávat se na znalce při určování hodnoty majetku, možnost kapitalizovat výdaje na vývoj41, povinnost vždy odepisovat všechen nehmotný majetek42.

SEC bude jednoznačně vyžadovat, aby se IFRS aplikovala konzistentně a takovým způsobem, aby dvě jinak srovnatelné firmy neinterpretovaly „pravdivý a věrný obraz“ tak, že jejich finanční zprávy budou nesrovnatelné. Jinak řečeno, IFRS se bude muset zbavit většiny alternativních řešení a IASB (nebo IFRIC43) bude muset vydat podrobné pokyny k tomu, jak se má dosáhnout „pravdivého a věrného obrazu“ ve všech případech a u všech firem44.

Ustanovení týkající se auditorů

Druhé důležité ustanovení zákona je nová instituce, která se jmenuje Výbor pro dohled nad účetnictvím veřejně obchodovaných firem45 (PCAOB). Mandátem výboru je vytvořit systém, který zaručí, že auditoři budou odvádět kvalitní práci. PCAOB je nezávislá nevládní instituce s vlastním nezávislým zdrojem financování (je placená z registračních poplatků vybíraných od firem, které se zúčastňují obchodování na amerických kapitálových trzích) a její členové budou vybíráni SEC. Jako součást tohoto mandátu PCAOB bude mít právo tvořit auditorské standardy, dohlížet na činnost auditorů, vyšetřovat případná porušení vlastních pravidel a trestat je46.

Jinak řečeno, PCAOB má zaručit, aby si do budoucna žádná firma nikdy nedovolila dělat to, co dělala firma Arthur Andersen, a v případě, že ano, aby takováto firma ztratila své právo auditovat firmy zaregistrované u SEC dřív, než by mohla dopustit škodám, které napáchali bývalí klienti AA, firmy jako Enron a Worldcom.

Protože tento článek je pro české čtenáře, bude se podrobně věnovat pouze těm ustanovením, která mají dopad na české auditorské firmy47.

Zákon vysloveně říká, že se vztahuje na všechny auditorské firmy (jak cizí, tak americké48), které vydají své stanovisko o společnosti zaregistrované u SEC49.

Jediná výjimka pro cizí firmy je, že nepodléhají jurisdikci amerických soudů, kromě co se týče sporů mezi firmou a PCAOB50. Jinak řečeno, cizí auditorské firmy se budou muset řídit stejnými pravidly jako americké auditorské firmy s jedinou výjimkou. Americkou firmu bude moci před americkým soudem zažalovat kdokoliv, zatímco cizí firmu bude moci zažalovat pouze PCAOB.

Zákon také pamatuje na situaci, kde auditorská firma, která je zaregistrovaná u PCAOB, spolupracuje s jinou, která zaregistrovaná není. Zde zákon říká, že tím, že jakákoliv auditorská firma vyjádří stanovisko nebo provede významnou práci při auditu společnosti, která je zaregistrovaná u SEC, souhlasí s tím, že na výzvu PCAOB nebo SEC odevzdá svůj pracovní materiál (working papers). Dál, auditorská firma, která je zaregistrovaná u PCAOB a která spoléhá na stanovisko nebo práci nezaregistrované firmy, je povinná na výzvu PCAOB nebo SEC předat pracovní materiál té druhé firmy51.

Mezi práva a povinnosti PCAOB patří:

  • Právo registrovat auditorské firmy.
  • Právo stát na straně žalujícího a žalovaného před všemi soudy, státními, federálními a ostatními.
  • Právo vytvořit nebo převzít auditorské standardy, standardy pro měření kvality práce auditorů a auditorských firem, standardy týkající se auditorské nezávislosti a etiky.
  • Povinnost pravidelné inspekce registrovaných firem. U firem, čítajících více než 100 klientů, které jsou zaregistrované u SEC, inspekce musí probíhat ročně. U všech ostatních registrovaných firem jednou za tři roky.
  • Právo provádět vyšetření včetně práva předvolat svědky a vyžádat důkazy.
  • Právo uvalit sankce na registrované firmy nebo osoby, které v nich pracují52.
  • Povinnost zachovat důvěrnost53.
  • Povinnost udělat vše pro to, aby (případně na základe pokynů SEC) zaručil vysokou úroveň profesních standardů a tím zlepšil kvalitu služeb nabízených registrovaných firem a osob s nimi spojenými tak, aby byli ochráněni investoři a zájem veřejnosti.

Přehled dalších vybraných ustanovení zákona54:

Auditorské firmy jsou povinné svůj pracovní materiál (working papers) a ostatní informace související s auditem skladovat minimálně 7 let. PCAOB (pro účel inspekce) má právo vyžadovat od firem, aby skladovaly i další doklady.

Stanovisko musí podepsat alespoň dva partneři. Jeden partner nesmí být zodpovědný za audit nebo nemůže poskytovat druhý podpis u stejného klienta po dobu víc než 5 let55.

Zákon také firmám zakazuje, aby klientům (registrovaným u SEC), pro které provádějí audit, poskytovaly následující služby:

  • Vést účetnictví
  • Projektovat, sestavit nebo implementovat finanční informační systémy
  • Ohodnocování, znalecké posudky a podobné služby
  • Právní a jiné znalecké služby kromě těch, které přímo souvisí s auditem
  • Služby pojistného matematika
  • Vnitřní audit
  • Řídicí funkce / lidské zdroje
  • Makléřské služby / poradenské služby týkající se finančních investic
  • Jakékoliv jiné služby, které PCAOB shledá za nevhodné.


Auditorské firmy smí poskytovat jiné služby včetně daňového poradenství, pouze pokud toto předem schválí účetní výbor správní rady.

Auditorské firmy nesmí provádět audit u firmy dřív než jeden rok po té, co bývalý pracovník auditorské firmy nastoupil u klientské firmy do funkce ředitele společnosti, finančního ředitele, kontrolora, hlavního účetního nebo podobné funkce.

Ustanovení týkající se všech firem zaregistrovaných u SEC

Zákon vyžaduje, aby všechny firmy, které jsou zaregistrované u SEC, jako součást správní (případně dozorčí) rady vytvořily výbor56, který bude zodpovědný za účetnictví firmy. V případě, že firma takový výbor neustanoví, tuto funkci zastává správní rada57 jako celek58.

Tento výbor bude mít následující práva a povinnosti:

  • Bude najímat, propouštět, určovat výši kompenzace a dohlížet na činnost nezávislého auditora firmy. Nezávislý auditor nesmí reportovat členům vedení firmy, ale přímo tomuto výboru.
  • Členové výboru budou zároveň členy správní rady a budou vůči společnosti nezávislí. Členové výboru se považují za nezávislé, pokud nepobírají žádnou kompenzaci (včetně kompenzace za poradenské nebo jiné služby) kromě té, která přímo souvisí s prací v tomto výboru a nejsou s firmou nijak jinak spojeni.
  • Alespoň jeden člen výboru musí být „finanční expert“59 Zákon počítá s tím, že mezi kvalifikace finančního experta budou mimo jiné patřit znalost US GAAP a pracovní zkušenost ve funkci auditora, nebo finančního ředitele, kontrolora, nebo hlavního účetního u srovnatelné firmy zaregistrované u SEC.
  • · Výbor musí předem schválit všechny služby poskytované auditorem firmy, které nesouvisí s auditem (pokud tyto služby mají hodnotu větší než 5% ceny auditu).

nahoru

 



Poznámky:

1: Na teroristický útok jsem nezapomněl, ale nezdá se mi vhodné o něm hovořit.

2: Pro srovnání (podle článku Analysts Encourage Investors To Keep European Holdings, By Silvia Ascarelli, The Wall Street Journal, September 11, 2002) během posledních 12 měsíců americký kapitálový trh poklesl o 11% (měřeno indexem Dow Jones Industrial Average). Během stejného období evropské kapitálové trhy poklesly o 23% (měřeno indexem Dow Jones Stoxx 50 Index, jeho evropským ekvivalentem). I po poklesu americké akcie stále reprezentují 54% celkové hodnoty všech akcií na světe.

3: Graf indexu S&P 500 od roku 1970.

4: Během sedmdesátých let začala Amerika snižovat daně (které v jedné době dosahovaly výši téměř 90%), odstraňovat regulace a překážky v podnikání, a rozmontovávat sociální stát, který se začal budovat na začátku dvacátého století, a který dosáhnul svého vrcholu za prezidenta Johnsona zavedením jeho "A Great Society".

5: Pro srovnání, v Německu v posledním měsíci vzrostla z 9.8 na 9.9%.

6: V červenci 2002 (podle statistik amerického Ministerstva obchodu, Commerce Department) američtí spotřebitelé utratili o 1% víc než v předchozím měsíci, co je nejrychlejší vzestup od října 2001.

7: O 0.7 (podle statistik amerického Ministerstva obchodu, Commerce Department).

8: Sice pomaleji (podle statistik amerického Ministerstva obchodu produktivita rostla ročním tempem 1.1% během června 2002, zatímco od roku 1995 rostla tempem 2.5%), ale roste.

9: Zde jsem si dovolil přeložit anglický výraz „massage the numbers“, který se mi zdá být lepším popisem toho, co se dělo, než „opékat své knihy“ („cook the books“), co je druhý hlavní anglický lidový název pro kreativní účetnictví.

10: A většina z nich bude během několika málo let za své činy po zásluze potrestána.

11: Securities and Exchange Commission

12: Zajímavé také je, že největší počet oprav nepřišel po té, co se z účetních nesrovnalostí staly titulní zprávy, ale dva roky před tím. V roce 1999 bylo 204 oprav, zatím co v roce 2000 jich bylo 163 (v roce 1998 jich bylo 96 a mezi lety 1983 až 1997 se počet pohyboval mezi 14 a 60 ročně). Tento fakt, spolu se skutečností, že účetnictví všech firem je už víc než jeden rok pod drobnohledem auditorů, kteří se chtějí vyvarovat osudu, který potkal Andersen, naznačuje, že firem, které se dnes zabývají kreativním účetnictvím, razantně ubylo.

13: V roce 2001 bylo 153 oprav, zatím co během první poloviny roku 2002 jich bylo 112. Tato čísla pochází ze studie Min Wu (doktorská kandidátka, New York University, Stern School of Business; link).

: tato studie počítá počet oprav, ne počet firem, které musely opravy zveřejnit. Protože mnoho firem muselo zveřejnit víc než jednu opravu, počet firem je nižší, než tato čísla naznačují. Jako reakci na účetní skandály, SEC požádala ředitele a finanční ředitele 942 největších amerických firem, aby podali písemné prohlášení o tom, že účetnictví jejich firem je pravdivé a podle pravidel US GAAP. Protože trest za nepravdivé prohlášení se pohybuje kolem 20 let, pouze ti ředitelé, kteří si byli jistí, že účetnictví jejich firem je pravdivé, toto prohlášení poskytli.

14: Jako reakci na účetní skandály, SEC požádala ředitele a finanční ředitele 942 největších amerických firem, aby podali písemné prohlášení o tom, že účetnictví jejich firem je pravdivé a podle pravidel US GAAP. Protože trest za nepravdivé prohlášení se pohybuje kolem 20 let, pouze ti ředitelé, kteří si byli jistí, že účetnictví jejich firem je pravdivé, toto prohlášení poskytli.

15: Jako reakci na účetní skandály, SEC požádala ředitele a finanční ředitele 942 největších amerických firem, aby podali písemné prohlášení o tom, že účetnictví jejich firem je pravdivé a podle pravidel US GAAP. Protože trest za nepravdivé prohlášení se pohybuje kolem 20 let, pouze ti ředitelé, kteří si byli jistí, že účetnictví jejich firem je pravdivé, toto prohlášení poskytli.

16: ACT Manufacturing Inc., Adams Resources & Energy Inc., Adelphia Communications Corp., Alaska Air Group Inc., CMS Energy Corp., Consolidated Freightways Corp., Dynegy Inc., Enron Corp., Gemstar-TV Guide International Inc., Hercules Inc., LTV Corp., McLeod USA Inc., Mirant Corp., Qwest Communications International Inc., TruServ Corp., and WorldCom Inc.

17: Pokud jsem se něco naučil během pětadvacetiletého pobytu v USA, je to skutečnost, že Američané považují jakoukoliv porážku za výzvu zdvojnásobit své úsilí. Faktem je, že do každého Američana je od nejranějšího věku vtloukána myšlenka, že pokud jde o soutěž (bez ohledu na to, zda se jedná o sport, obchod nebo válku), neexistuje porážka, pouze dočasná překážka, která se s dostatkem odhodlanosti, úsilí a nejmodernější technologie překoná. Protože jsou tlustí a bohatí, je někdy velmi snadné Američany podcenit. Já bych to však nikdy neudělal.

18: Zákony, které vznikly v třicátých letech, napravily nedostatky, které existovaly v třicátých letech. Je proto pochopitelné, že tvůrci zákonů nemohli předvídat potíže, které vzniknou tím, že polovina obyvatelstva vybere své úspory z bank a dá je na kapitálový trh. Nemohli také předvídat potíže, které vzniknou, pokud každý pracovník firmy dostane počítač, který mu umožní dělat celosvětové obchody rychlostí světla. Přece jenom v dobách, kdy tyto zákony vznikaly, neexistovala žádná US GAAP, auditor stále nebyl samostatná profese, a nikdo nemohl tušit, že auditorům vznikne střet zájmů tím, že svým klientům budou instalovat účetní systémy a radit, jak mají sestavovat obchodní jednotky vytvořené za speciálním účelem.

19: Američtí zákonodárci stále pracují na podobě třech dalších zákonů, které reagují na skandály kolem firem Enron a Worldcom. Tyto zákony by však na české firmy, auditory a účetní neměly mít žádný podstatný vliv, proto není nutné, abych je zde popisoval.

20: V článku Případ Enron jsem napsal: Případ Enron ale není ‘krize amerického účetnictví‘… Jestli krach firmy Enron něco představuje, tak je to krize auditorské profese (link). Nový americký zákon tuto krizi vyřešil. Plné znění zákona lze přečíst zde.

21: Zajímavá je otázka, proč nebyly mezery v pravidlech odhalené dříve? Byly. Například na konci osmdesátých let krach amerických kampeliček (v té době největší krize od třicátých let) ukázal, že pravidla mají vážné nedostatky a před několika lety bývalý předseda SEC i navrhoval podobné změny, jaké jsou obsažené v novém zákonu. Bohužel příliš mnoho lidí si vydělávalo příliš mnoho peněz využíváním mezer, než aby se našla „politická vůle“ k jejich odstranění. Jakmile polovina amerických obyvatelů přišla o přibližně $5,500 miliard dolarů (peníze, se kterými počítali na svůj důchod), „politická vůle“ se, jako zázrakem, objevila.

22: Protože je psán pro účetní, tento článek o všech nových povinnostech vedení firem nehovoří (na konci tohoto článku jsou uvedena některá vybraná ustanovení, která se týkají firem a jejich správních rad). Jedna nová povinnost však přece stojí za zmínku. Podle nového zákona musí ředitel a finanční ředitel každé společnosti, která je zaregistrována u SEC, písemně potvrdit, že každá finanční zpráva (roční a čtvrtroční) odevzdaná SEC, je pravdivá a sestavená podle (anebo upravená k) pravidel US GAAP. Pokud někdo podá takové potvrzení, o kterém ví, že je nepravdivé, může být potrestán odnětím svobody na 10 až 20 let a / nebo pokutě $1,000,000 až $5,000,000 (delší trest je v případě, že nepravdivé potvrzení bylo podáno úmyslně, willfully). Stejný trest se vztahuje na zničení důkazních materiálů. Trest za úmyslnou defraudaci investorů se stanovuje na maximálně 25 let a / nebo pokutu ve výši $25,000,000. Peněžitých trestů se nelze zbavit vyhlášením bankrotu. Doba promlčení je 5 let od činu nebo dva roky od objevení činu. Pokud se během vyšetřování ukáže, že mohl být spáchán trestný čin, SEC má právo požádat soud o obstavení firemních a / nebo osobních účtů podezřelých na dobu ne delší než 45 dní (která se dá prodloužit).

Ale proč má nějaký americký zákon zajímat občana České republiky?

Protože, pokud občan cizí země je členem vedení firmy, která je zaregistrovaná u SEC, podle amerického práva podléhá americkým zákonům. Pokud občan cizí země poruší takový zákon, SEC nebo státní zástupce má právo získat od amerického soudu mezinárodní zatykač. Pokud země, jejíž občan se dopustil porušení takového zákona, respektuje mezinárodní zatykače vydané americkým soudem, bude tato osoba předaná americké justici. Právní zástupce jednoho z mých mezinárodních klientů mi vyprávěl následující příběh.

Byl jednou občan země, která nerespektovala americké zatykače a tak se rozhodl ignorovat předvolání podat svědectví před americkým soudem (tato osoba nebyla obžalovaná, pouze byla předvolána ke svědectví). Jednou tato osoba během služební cesty přiletěla do Frankfurtu, kde měla přesednout na jiné letadlo. Na palubu druhého letadla však tato osoba nenasedla, protože německé úřady jí zadržely a předaly americkým federálním šerifům. I přes to, že se nakonec ukázalo, že nespáchala další jiný trestní čin, tato osoba strávila několik měsíců ve vazbě jako trest za pohrdání americkým soudem.

I přesto, že nejsem právník a tak nemohu dávat právní rady, z tohoto příběhu plyne zajímavé poučení. Pokud někdo nemíní respektovat výzvy a rozhodnutí amerických soudů, je rozumné se nezdržovat na území těch zemí, které respektují americké zatykače.

23: Zde by bylo na místě se podívat na význam anglického slova accountant. Toto slovo se překládá do češtiny jako účetní, a pod účetním si každý představí někoho, kdo účtuje. Jinak řečeno, někoho, jehož práce je monotónní, rutinní a (protože postup upravuje souvztažnost účtů) nalinkovaná. Americké slovo accountant však vyplývá z jiné vlastnosti. Americký výraz accountant vyplývá z vlastnosti accountability, neboli zodpovědnosti. V anglickém pojetí proto účetní není člověk, který účtuje, nýbrž člověk, který dokládá zodpovědnost.

Zodpovědnost koho? Zodpovědnost vedení firmy.

V americkém pojetí vedení firmy má pouze jednu roli (a ne, není to – jak si lidé často myslí – organizovat práci. Na to vedení najímá lidi). Rolí vedení je vydělávat peníze pro vlastníky firmy. Jinak řečeno, role vedení je vytvářet zisk. Výše zisku však záleží na jedné klíčové proměnné. Zisk = riziko. Role vedení je tak riskovat, protože pouze risk přináší zisk. A čím riskuje vedení? Pokud vede vlastní firmu, tak riskuje vlastní peníze (a možná peníze banky). Pokud však vede firmu na burze, riskuje peníze, které mu svěřili investoři. Protože z cizího krev neteče, vedení, které neriskuje vlastní peníze, je ochotno riskovat víc.

To je také důvod, proč výkonnost firem na burze obvykle převyšuje výkonnost soukromých firem. Jejich vedení, protože nepřijde o své vlastní peníze, je ochotno riskovat víc. Bohužel, někdy je ochotno riskovat do takové míry, kdy ohrozí zdraví firmy a peníze investorů. Proč? Protože pokud to vyjde, dostane prémie, bude moci prodat své opce a zbohatne. Pokud to nevyjde, pouze změní zaměstnání. Samozřejmě investoři mohou zabránit nadbytečnému riskování dřív, než je příliš pozdě, tím že vedení odstraní. A zde je jádro problému. Aby to mohli udělat, musí o tom vědět. A jak se o tom dozví? Tak, že někdo donutí vedení firmy (které se tomu z pochopitelných důvodů brání zuby nehty), aby publikovalo finanční zprávu, která poskytuje pravdivý a věrný obraz finančního stavu firmy, výsledky jejího podnikání a všechna významná rizika, která jí hrozí. A ten někdo je účetní neboli accountant. Účetní (protože je zaměstnanec firmy) to však nedokáže sám. Proto byla vytvořena účetní pravidla jako US GAAP (nebo IFRS), a také proto účetnictví firmy kontroluje nezávislý odborník, neboli auditor. Pokud však účetní a auditoři selžou, dějí se špatné věci (jako například krach firem Enron, WorldCom a další), které investory připraví o peníze, které (protože státu brzy dojdou prostředky, aby se on ně staral) budou potřebovat, aby měli z čeho žít v důchodu.

24: Seznam firem k 31.12.2001.

25: Podle německého deníku Der Spiegel, německá ministryně spravedlnosti Herta Daeubler-Gmelin poslala Evropskému komisaři pro vnitřní trhy Fritsu Bolkesteinovi dopis, ve kterém ho žádala, aby „bojoval všemi dostupnými prostředky proti těmto problematickým plánům.“

26: Tento příklad se objevil v článku (Rules, Regulations of Global Economy Are Increasingly Being Set in Brussels, Brandon Mitchener, Wall Street Journal, April 23, 2002), který vysvětloval, že (protože jsou přísnější a podrobnější) zákony schválené v Bruselu ohledně ochrany spotřebitelů a bezpečnosti výrobků velmi často omezují svobodu podnikání firem a jednotlivců, kteří nejenom že nejsou občany některé z evropských zemí, ale v Evropě ani nic neprodávají. V případě pana Aylesworthe je důvod ten, že velké mezinárodní agrární společnosti nekupují geneticky modifikovanou kukuřici, protože v Evropské unii se výrobky, které obsahují i mizivé množství této kukuřice, musí označit. Protože všechna zrna vypadají stejně, pokud by se používaly stejné dopravní prostředky jak na modifikovaná, tak na nemodifikovaná zrna, nebylo by možné dokázat úředníkům v Bruselu, že nějaké modifikované zrno neproklouzlo. Aby si ušetřily zbytečné komplikace a náklady, velké agrární společnosti tak geneticky modifikované zrno nekupují od farmářů jako pan Aylesworth, který tak přichází o část své úrody (protože nemodifikované zrno je méně odolné vůči škůdcům) kvůli regulaci schválené vládními činiteli, které nezvolil.

27: Spotřebitelé v Americe sice pravděpodobně zaplatí poněkud víc, než by jinak zaplatili, pokud by firma tyto náklady neměla, ale za to evropští zaplatí o trochu míň, protože firma bude moci část těchto nákladů převést na ty americké. Na druhé straně, výrobek tím dosáhne nových vlastností, na které bude firma moci prominentně upozorňovat v reklamě, a tak získá nějaké PR body. To je také důvod, proč se (podle zmíněného článku) 176 amerických firem „dobrovolně“ dohodlo s Bruselem, že budou respektovat jejich pravidla. O tom, zda toto je neoprávněný zásah do americké suverenity, příliš neuvažovaly.

28: Obzvláště pokud by se někdy dostalo do tisku, že firma se stará o evropské životní prostředí, ale na americké kašle.

29: Které dnes postupují podle pravidel a které nemají co skrývat.

30: Do 27.8.2002 měla SEC rozhodnout, zda bude aplikovat všechna ustanovení zákona na všechny firmy stejně, nebo zda pro cizí udělá nějaké výjimky.

31: V Německu se sešlo čtyřiadvacet z jednatřiceti firem, na které se zákon bude vztahovat. Představitelé firem se shodli na tom, že se jim nový zákon příliš nezamlouvá a 16.8.2002 poslali SEC dopis, ve kterém požadovali pro své firmy výjimky. Dopis však mělo odvahu podepsat pouze jedenáct z nich (žádná z nich však dodnes neoznámila, že by své akcie z Ameriky stahovala).

Podle článku Most German US-Listed Cos Oppose Swearing To Accounts (Bert Erik ten Cate, Dow Jones Newswires, August 20, 2002) vedení firem, které dopis nepodepsalo, vysvětlovalo své rozhodnutí tak, že nechtěli svým akcionářům posílat signál, že chtějí něco skrývat, tím, že se brání dodržování těchto nových pravidel, nebo že nejsou ochotní se za účetnictví svých firem pevně postavit.

A tento postoj se nakonec ukázalo být rozumný, protože 27.8.2002 SEC vydala tiskovou zprávu (link), ve které se o žádných výjimkách nehovořilo. Naopak, SEC potvrdila, že podmínky ohledně půjček vedení budou stejné pro všechny firmy, americké, i cizí. SEC také oznámila, že brzy zveřejní podrobné pokyny. Tyto však dosud zveřejněny nebyly.

Jediné, co firmy Allianz AG Holding; Altana AG; BASF AG; Bayer AG; DaimlerChrysler AG; Deutsche Telekom AG; E.On AG; Infineon Technologies AG; Pfeiffer Vacuum Technology AG; SAP AG; a SGL Carbon AG svou stížností (dle mého názoru) dokázaly, že SEC je bude považovat za potížisty a jejich finančním zprávám bude věnovat obzvláště velkou pozornost.

32: Důležité upozornění: před zahájením diskuse o podrobnostech nového zákona musím upozornit na fakt, že nejsem právník, a že tento článek píšu z pohledu účetního. Vedle textu zákona jsem čerpal informace především z publikovaných vyjádření těchto osob: Rich Kosnik (partner, Jones, Day, Reavis & Pogue); Stephan Hutter (partner Shearman and Sterling); Peter J. Beshar (co-chairman of Gibson, Dunn & Crutcher's); Todd Malan (executive director, Organization for International Investment); John Olson (securities lawyer Gibson, Dunn & Crutcher); a především John Coffee (professor of law Columbia University). S těmito lidmi jsem však přímo nekomunikoval a o tom, že jejich vyjádření používám v tomto článku, jsem je neinformoval. Za případné chyby při výkladu nového zákona tak mohu pouze já. Pokud jste jedním z těch, na které by se tento zákon mohl případně vztahovat, je nezbytně nutné vaši případnou odpovědnost konzultovat s kvalifikovanou osobou.

33: Zákonu podléhají všechny firmy (americké i cizí), které jsou zaregistrované u SEC a prodávají své cenné papíry na americkém kapitálovém trhu. Zákon se rovněž vztahuje na společnosti, které jsou pod kontrolou nebo podstatným vlivem (jak tyto termíny definuje US GAAP) firem zaregistrovaných u SEC.

34: International Financial Reporting Standards neboli Mezinárodní standardy pro finanční reportování (dříve známé jako International Accounting Standards neboli Mezinárodní účetní standardy). Na toto téma jsem nedávno napsal článek, který se nachází zde.

35: Důvod, proč je to důležité, vysvětluji v poznámce 23 k článku IFRS (IAS) versus US GAAP, který najdete zde.

36: US Generally Accepted Accounting Principles neboli Americké všeobecně uznávané účetní zásady.

37: Někteří lidé tvrdí, že zákon nespecifikuje, že se jedná o US GAAP, ale o GAAP. Tvrdí, že pokud SEC shledá, že jiná pravidla než ta, vydávaná FASB, jsou GAAP, nebude to vyžadovat změnu tohoto paragrafu.

Toto tvrzení je však sporné. Zákon sice nespecifikuje, že se jedná o US GAAP, ale žádný Američan nepoužívá výraz US GAAP, pokud hovoří o amerických účetních standardech. Výraz US GAAP se objevuje pouze v zahraničí. Já se domnívám, že zákonodárci měli jasně na mysli US GAAP, když napsali GAAP a že by rozhodnutí SEC akceptovat IFRS bez změny tohoto paragrafu zákona považovali za překročení pravomocí.

38: International accounting standards board (Výbor pro mezinárodní účetní standardy) - tvůrce IFRS (link).

39: Na toto téma jsem dřív napsal článek, který se dá přečíst zde.

40: Důvod, proč v roce 1973 vzniknul dnešní tvůrce US GAAP (FASB, Financial Accounting Standards Board, neboli Výbor pro standardy finančního účetnictví) je ten, že SEC požadovala, aby se tvořily standardy, které budou dostatečně podrobné a přísné na to, aby přiměly všechny srovnatelné firmy vydávat srovnatelné finanční zprávy. Protože standardy, které dnes vydává IASB, se ve většině ohledů podobají standardům, které vydával předchůdce FASB, dá se očekávat, že SEC shledá, že IASB tvoří vysoce kvalitní standardy, které slouží zájmu veřejnosti a k ochraně investorů, jednou jak IFRS budou k nerozeznání od US GAAP.

Dodatečná poznámka: zákon ukládá SEC povinnost studovat účetní systém založený na všeobecných zásadách („principles-based accounting system“) jakými (údajně) IFRS jsou. Jak jsem psal v článku IFRS (IAS) versus US GAAP (link), US GAAP je systém založený na zásadách. Jediný rozdíl mezi US GAAP a IFRS je, že US GAAP vedle všeobecných zásad obsahuje podrobný návod k tomu, jak se tyto zásady mají v praxi aplikovat.

Dle mého názoru, jediný důvod, proč zákon toto ustanovení obsahuje, je, že zákony píšou právníci, kteří účetnictví nerozumí a protože „principles-based accounting system“ byla módní fráze, která se dostala do debaty o účetních standardech proto, že Evropa chtěla přesvědčit Ameriku, aby přijala IFRS. Protože SEC se vůči „účetním systémům založených na všeobecných zásadách“ historicky staví velmi skepticky, a protože to bude SEC, kdo studii bude provádět, domnívám se, že výsledek studie bude ten, že SEC zákonodárcům oznámí, že tento systém už v USA existuje a tak není nutné ho zavádět, a nebo že s ohledem na ustanovení, že účetní standardy mají sloužit investorům a veřejnosti, takový systém nelze v USA zavést.

41: V této oblasti existuje možnost, že US GAAP se přiblíží IFRS. Momentálně tvůrci US GAAP studují pravidla pro výzkum a vývoj, a existují určité náznaky toho, že jsou ochotní dosavadní zákaz jakékoliv kapitalizace přehodnotit. Toto jsou však pouze předběžné náznaky. Osobně se domnívám, že dosavadní praxi nezmění. Necháme se teda překvapit.

42: FASB v roce 1999 publikoval srovnání US GAAP a IFRS (The IASC-U.S. Comparision Project). V této knize jsou probrány rozdíly mezi US GAAP a IFRS k roku 2000. Dále se v ní upozorňuje na místa, kde jsou požadavky těchto dvou systémů rozdílné, ale slučitelné (kde by se mohlo postupovat podle jednoho nebo druhého systému s tím, že postup by se pouze popsal a vysvětlil), a na místa, kde jsou neslučitelné (kde jsou požadavky jednoho systému v rozporu s druhým a kde by se jeden nebo druhý systém musel změnit). Tato kniha obsahuje 502 stránek textu (s tím, že každá stránka upozorňuje v průměru na přibližně 3 rozdíly). Uvedený seznam upozorňuje pouze na hlavní neslučitelné rozdíly.

43: International Financial Reporting Interpretations Committee (dřív známá jako Standing Interpretations Committee, SIC), rada, která IAS interpretuje (link).

44: Lidé si často stěžují na to, že US GAAP jsou příliš podrobná. Ale US GAAP jsou podrobná právě proto, že vedení firem (ve snaze minimalizovat svou odpovědnost) neustále hledá cestičky k obcházení pravidel. Například, velká část finančních derivátů je tvořená právě proto, aby vyvolávala dojem věrného a pravdivého obrazu, zatím co skutečnou ekonomickou podstatu ponechají zakrytou svou složitostí. V takovém prostředí není divu, že účetní pravidla pro deriváty převyšují 1,000 stránek.

Dle mého názoru jednoduchá účetní pravidla mohou fungovat pouze v prostředí, kde vedení firem nemá co získat zkreslováním skutečnosti. Pokud však nechceme zavést centrální plánovaní, tak takové prostředí vytvořit nelze.

45: Public Company Accounting Oversight Board, neboli (s nadsázkou) „Peek-a-Boo“.

46: Většina pravomocí nového výboru byla dřív rozdělena mezi Komorou auditorů (AICPA neboli American Institute of Certified Public Accountants), Výborem pro veřejný dohled (Public Oversight Board) a státními účetními komisemi.

47: Zaměstnanci velké čtyřky se mohou spolehnout, že jim firma přesně vysvětlí, jak PCAOB bude ovlivňovat jejich práci.

48: O tom, zda tento zákon je, nebo není zásahem do státní suverenity cizích zemí, jsem se už zmínil. Na toto téma jistě brzy nastanou zdlouhavé a bouřlivé politické debaty. Protože jsem realista, tak z mého soudu, pokud ustanovení obsažené v tomto zákonu přinese Američanům ekonomické výhody, nezmění nic, bez ohledu na stížnosti zbytku světa. Na druhé straně, pokud opak bude pravdou (například pokud cizí firmy a investoři začnou houfně opouštět americké kapitálové trhy), přizpůsobí se a ustanovení upraví. Protože skutečná reakce zbytku světa na tento americký zákon se dnes nedá přesně určit, nedá se ani také s jistotou říct, co bude dál. Osobně to vidím 80 ke 20 ve prospěch varianty A. To znamená, že pokud bych byl auditor, který chce někdy spolupracovat s americkými společnostmi, nebo jejich dcerami, nebo vnučkami nebo jinými příbuznými, nebo s některými z 1,300 cizích firem, které už jsou na americkém kapitálovém trhu kotované, jistě bych si zjistil, co přesně US GAAP jsou, a jak přesně bude PCAOB chtít, abych je auditoval. Na druhé straně, pokud bych se byl schopen uživit tím, že audituji malé místní firmy bez ambice na mezinárodní expanzi, vybodnul bych se na celý PCAOB a US GAAP, a začal bych se pečlivě učit IFRS, abych se připravil na rok 2005.

49: U SEC se musí zaregistrovat všechny společnosti, které se zúčastňují obchodování na amerických kapitálových trzích, a také všechny společnosti, ve kterých taková společnost má rozhodující nebo podstatný vliv (podle definice US GAAP).

50: Sarbanes-Oxley Act of 2002', SEC. 106. (a) APPLICABILITY TO CERTAIN FOREIGN FIRMS (1) IN GENERAL: Any foreign public accounting firm that prepares or furnishes an audit report with respect to any issuer, shall be subject to this Act and the rules of the Board and the Commission issued under this Act, in the same manner and to the same extent as a public accounting firm that is organized and operates under the laws of the United States or any State, except that registration pursuant to section 102 shall not by itself provide a basis for subjecting such a foreign public accounting firm to the jurisdiction of the Federal or State courts, other than with respect to controversies between such firms and the Board.

51: Sarbanes-Oxley Act of 2002', SEC. 106. (b) (1) CONSENT BY FOREIGN FIRMS: if a foreign public accounting firm issues an opinion or otherwise performs material services upon which a registered public accounting firm relies in issuing all or part of any audit report or any opinion contained in an audit report, that foreign public accounting firm shall be deemed to have consented--

(A) to produce its audit workpapers for the Board or the Commission in connection with any investigation by either body with respect to that audit report; and

(B) to be subject to the jurisdiction of the courts of the United States for purposes of enforcement of any request for production of such workpapers.

52: Nespolupráci PCAOB může trestat tím, že osobě zakáže spolupracovat s firmou zaregistrovanou u PCAOB, nebo může firmě odebrat registraci, nebo použít mírnější trest. PCAOB během vyšetřování může spolupracovat s SEC nebo státním zástupcem. Peněžité tresty jsou limitované částkou $100,000 za čin a souhrnně ne víc než $750,000 pro fyzické osoby a $2,000,000 za čin a souhrnně ne víc než $15,000,000 pro právnické osoby.

53: Doklady odevzdané PCAOB jsou chráněny zákonem, jsou důvěrné a nemohou být PCAOB vydány dál. Protože PCAOB je soukromá instituce, nevztahuje se na ní stejná povinnost vydávat informace, jako se vztahuje na americkou vládu nebo vládní instituce.

54: Protože tento zákon je podrobný a obsáhlý (obsahuje 29 299 slov) není zde možný podrobný popis všech jeho ustanovení.

55: Zákon také vyžaduje, aby byl prostudován návrh, podle kterého by společnosti musely měnit auditora každých pět let. Je však nepravděpodobné, že k tomuto dojde.

56: Audit committee.

57: V tomto případě, ustanovení zákona, která by se jinak vztahovala pouze na tento výbor, se vztahuje na celou správní radu.

58: Protože v USA se nepoužívá německý systém představenstva a dozorčí rady, tato ustanovení by se vztahovala na dozorčí rady firem, které používají tento systém. Očekává se, že SEC brzy vydá další podrobnosti o tom, jak mají cizí firmy aplikovat nový zákon.

59: SEC má povinnost tento výraz upřesnit do konce roku 2002.

nahoru











Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 05.Dec.2016 | Design: Frkal.com