Příloha / Appendix

Účtová osnova obsažená v této publikaci je příklad, který byl úmyslně sestaven tak, aby „účtovou osnovu podle IFRS[1]“ co možná nejvíce přiblížil čtenářům zvyklým na účtovou osnovu podle české národní úpravy.

Aktuální verzi najdete zde

Na rozdíl od IFRS, které jsou založeny na zásadách, je česká úprava (stejně jako většina evropských národních systémů) založena na pravidlech. Základní rozdíl mezi nimi je flexibilita a různorodost prvně zmíněného systému ve srovnání ze standardizací a rigiditou systému druhého.

Jelikož IFRS nepředepisuje žádnou specifickou účtovou strukturu (účtovou osnovu, postupy účtování, atd.), každá účetní jednotka si svůj účetní systém má navrhnout a sestavit tak, aby odpovídal její konkrétní situaci a potřebám.

Čtenáře zvyklého na národní pravidla proto může zarazit věta jako „Jelikož jednotka považuje celou [výrobní] linku za jeden investiční celek, klasifikovala ji jako jednu majetkovou položku (s tím, že její individuální stroje, roboty či stanoviště eviduje jako komponenty).“ Vždyť podle národních standardů (které striktně vymezují, co je a co není „majetkovou položkou“) by takováto flexibilita byla nanejvýš úsměvná.

Většina národních účetních systémů byla však původně navržena v době, kdy vrcholem „informační technologie“ byla ořezaná tužka a psací stroj. V době, kdy i ten nejmenší podnik si může dovolit výkonnou databázi a adekvátní účetní software,[2] lze účetní systém, který stále spoléhá na pevně definovanou a očíslovanou účtovou osnovu přirovnat k jízdě po D1 kočárem poháněným koňmi.

Nicméně vedle „školení IFRS“ je druhou nejčastěji vyhledávanou klíčovou frází „účtová osnova podle IFRS“.[3] Takováto osnova tedy evidentně někomu chybí, proto se objevuje zde (koneckonců, kde je poptávka, tam je i nabídka).

Důležité upozornění: Ve skutečnosti žádná „účtová osnova podle IFRS“ neexistuje a snaha nějakou vytvořit popírá podstatu IFRS.[4]

IFRS existuje proto, aby podávalo věrnou finanční informaci o konkrétní firmě. Jelikož každá firma je podobně jako každý člověk jedinečná, IFRS je flexibilní a umožňuje firmě přizpůsobit svou účtovou soustavu tak, aby tuto jedinečnost zdůraznila, nikoli popřela.

Možná by byla na místě metafora. Finanční zpráva je tím, čím se firma prezentuje nejen investorům, ale i veřejnosti. Na rozdíl od loga, reklamy či firemní image nemá finanční zpráva oslovit širokou, indiferentní veřejnost. Finanční zprávu čtou osoby, u kterých se dá předpokládat určitý, poměrně vysoký stupeň sofistikovanosti a důvtipu.

Rigidně definovaná účtová soustava a výroční zpráva připomínající úřední listinu vypadají, jako by se firma rozhodla vyjít do společnosti v montérkách.[5] Ale kdo se neumí oblékat, jen zřídkakdy večírek protančí. Spíše jej prosedí v koutě s drinkem v ruce.

Předkládaná účtová osnova proto není vzor ani šablona. Jejím jediným účelem je znázornit podrobnost, která je (minimálně) nutná, aby se vyhovělo základním požadavkům IFRS.

The chart of accounts presented in the publication is an example[6] that was intentionally drafted to approximate, as closely as possible, a chart of accounts that would be mandatory under one of continental Europe’s national accounting systems (if it were consistent with IFRS).

In contrast to principles based IFRS, most national systems are based on a very ridged and fixed set of rules and procedures.

Since IFRS does not prescribe any specific accounting structures (charts of account, specific procedures, standardized financial statements, etc.), each entity is free to design an accounting system that enhances its uniqueness and individuality rather than denies it.

Consequently, a statement such as “Since it considered it to be a single integrated unit, the company decided to record the entire [production] line as a single asset. It carried the individual robots, conveyer belts and other machines as components” may seem ridiculous to an accountant accustomed to a system that strictly defines the unit of account. However, most national accounting systems were first designed when the cutting edge of information technology was a sharp pencil and typewriter.

Today, when even the smallest company[7] can afford a powerful databases and when the simplest accounting software offers flexibility, trying to apply an rigidly defined chart of accounts is like trying to make it down the autobahn in a carriage drawn by two (somewhat overworked) horses.

Nevertheless, besides “IFRS training” the most common search query[8] is “IFRS chart of accounts”. Since someone is evidently looking[9], one is presented (after all, demand always leads to some kind of supply).

Important: In reality, no “IFRS chart of accounts” exists and any attempt to create one runs counter to the essence of IFRS[10].

IFRS seeks to provide faithful information about a particular company. Since each company, as each person, is unique, IFRS’s flexibility gives each company the freedom to use its financial reporting to express that individuality.

Metaphorically, a financial report is a fashion statement. In contrast to a logo, commercial or corporate image, it is not a statement made to the general, indiscriminating public. It is made to investors and other individuals who have attained a fairly high level of sophistication and savvy.

Obviously, a company such as Microsoft can make dressing its financial results a report with the esthetics of a tax return[11] work. Most companies, if they step wearing coveralls, don’t spend the evening engaged in conversation. They spend it all alone, drinking their sullen drink, wondering why no one cares.

Consequently, the chart of accounts presented here should not be taken as a template or even a guide. Instead, it should be seen as an example that shows the (minimum) level of disaggregation needed to fulfill (rudimentary) IFRS requirements.




[1] IFRS žádnou účtovou osnovu nepředepisuje.


[2] A každý větší podnik si může pořídit integrovaný systém, který kromě IFRS reportingu dokáže sledovat také majetek, výrobu, mzdy, sklad, rozpočty, emisní limity, ISO normy, obchodní kontakty, a pokud se řádně nastaví, i národní daňové systémy libovolného počtu zemí či krajin.


[3] Poznámka autora: Původní verzi „účtové osnovy podle IFRS“ jsem vytvořil před pár lety, protože se mi želelo lidí, kteří hledali, hledali a nic nenacházeli. Od té doby se tato stránka (vedle diskusní skupiny) stala nejnavštěvovanější na GAAP.cz. Právě její popularita vedla k vydání této publikace, která se snaží účetní systém založený na zásadách přiblížit čtenářům zvyklým na systém založený na pravidlech.


[4] Nejbližší „oficiální“ struktura (zatím tento systém získal formální uznání pouze od Americké komise pro cenné papíry, která ho plánuje vyžadovat od firem u ní registrovaných; v Evropské unie se o podobném kroku zatím oficiálně neuvažuje) je XBRL (eXtensible Business Reporting Language).

Nicméně podstatou slova eXtensible je, že se nejedná o rigidně definovaný systém, nýbrž konvenci, na jehož základě mohou jednotlivé firmy postavit vlastní systémy, jež budou sloužit jejich konkrétním požadavkům.



[5] Standardizace samozřejmě plně vyhovuje úřadům, které mají ze zákona povinnost měřit každou firmu stejným metrem. Na rozdíl od investorů a obchodních partnerů však úřady od firem obvykle jen odčerpávají prostředky. Je proto logické, že informace, která vyhovuje jim, je v podstatě opačná než ta, která vyhovuje subjektům, které prostředky poskytují.


[6] IFRS not only does not define a chart of accounts, it explicitly states that the financial statements (as presented in IAS 1) are examples that should be adjusted to reflect the specific circumstances of each individual company.


[7] While tiny companies may rely on MSO Accounting or QuickBooks, once they step up to Business One, All-In-One or Oracle Financials, they have a system that, besides IFRS, can keep track of production, wages, warehousing, budgeting, emission limits, ISO norms, sales contacts, the tax/national accounting of an unlimited number of countries and much, much more.

Note: since a relatively large number of accounting packages exist, and since most of them are up to the task at hand, the above should not taken as a recommendation or endorsement of any one product. It is simply provided for illustration purposes.


[8] According to statistics compiled by gaap-cz.com.


[9] Author’s note: a few years back, in a fit of compassion for people looking and not finding, I decided to (just for fun) post an “IFRS chart of account”. Today, besides the Czech language Q&A, it gets more hits than any other page, and its was the impetus for this publication.


[10] The closest “official” (while the US SEC plans to require its use, a similar requirement is not yet on the table in the European union) approximation is XBRL. But the eXtensible in “eXtensible Business Reporting Language” means that XBRL is designed to be extended. As a result, XBRL does not define a company’s account structure, but simply serves as guide according to which such a structure can be customer made.


[11] When a company generates a billion dollars in free cash flow each month, it can get away with sending out a 10-K in place of a proper annual report (just like its founder, who gets invited to parties even when he arrives wearing those eyeglasses).












Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 25.Sep.2016 | Design: Frkal.com