Zásoby / Inventory

Zásoby jsou majetek, který jednotka drží za účelem opětného prodeje.[1] IFRS hovoří o ceně pořízení (IAS 2.11) a ceně konverze (IAS 2.12-15). Tento akademický (a značně teoretický) pohled na problematiku se do praxe zavádí těžko. Proto tato kapitola k problematice přistupuje zpohledu „plných absorpčních cen“.[2]

Inventory comprises assets held for sale in the normal course of business[3]. IFRS discusses “costs of purchase” (IAS 2.11) and “costs of conversion” (IAS 2.12-15). This academic (and highly theoretical) approach has drawbacks. Primary among them is the difficulty in converting it into day-to-day practice. Consequently, this chapter approaches this topic from the perspective of “full absorption costing”.

(Plné) absorpční ceny / Full absorption costing

Plná absorpční cena se skládá zpřímých a nepřímých nákladů.[4] Mezi přímé náklady patří přímý materiál (obchodní zboží) a přímé mzdy. Mezi nepřímé náklady patří fixní a variabilní výrobní náklady.[5]

Fully absorbed costs[6] comprise direct and indirect manufacturing costs. Direct costs include direct material (merchandise) and direct wages. Indirect costs (overhead) include fixed and variable production costs[7].

Vyloučené položky[8] / Exclusions[9]

Správní a obecné náklady / Administrative and general expenses

Platy a jiné odměny pracovníků správy, odpisy a pronájmy majetku používané ve správě, výzkum, vývoj, marketing, reklama, a ostatní náklady, které nesouvisí s výrobou, odbytem a nemohou se považovat za ostatní (finanční).

Salaries and other compensation of administrative employees, depreciation and rent of administrative assets, research, development, marketing, advertising and other expenses not considered production, selling or other (financial).

Odbyt obecně / Selling expenses

Platy a provize obchodních zástupců, odpisy a pronájmy majetku používaného v odbytu a ostatní náklady související sodbytem.

Salaries and commissions of sales representatives, depreciation and rent of assets used in sales, other sales related expenses.

Přeprava a skladování nesouvisející s výrobou / Delivery and warehousing

Náklady související spřepravou a skladováním už hotových výrobků a polotovaru, který je určen kdalšímu prodeji.

Expenses related to the warehousing and transportation of finished goods (including work in process intended for resale).

Nadbytečné zmetky / Abnormal amounts of wasted materials, labor or other production costs

Zmetky (znehodnocený materiál, nevyužitá pracovní síla atd.), kterým se dá rozumným využitím dostupných prostředků předejít.

Wastage (material, wages, etc.) that could have been avoided using readily available means.

Odstavené či málo využité výrobní zařízení / Idle or underutilized plant capacity

Náklady (včetně odpisů) související svýrobním zařízením, které se buď momentálně nepoužívá ve výrobě, nebo se používá jen částečně.

Expenses (including depreciation) related to productive assets not being currently utilized or only being partially utilized in production.

Noremní objem výroby / Normal capacity

Během období, kdy je abnormálně vysoký či nízký objem výroby, fixní náklady se alokují na každou jednotku ne na základě skutečné výroby, ale na základě normální (průměrné) výroby.

During periods of abnormally high or low production, fixed overheads are allocated to units produced using normal (average), rather than actual capacity.

Postupy / Procedures

IFRS nepředepisuje žádné konkrétní účetní postupy. Účetní jednotka proto může zvolit jakýkoliv postup, který:

1. zahrne do nákladů na prodané zboží (výrobky či služby) všechny náklady věcně související s výrobou (přímé i nepřímé)

2. vyloučí všechny náklady, které svýrobou věcně nesouvisí.

Pokud se dodržují tyto dva základní požadavky, pravidla IFRS jsou dostatečně flexibilní, takže jednotka si může vybrat zcelé škály možných postupů.[10]

IFRS does not prescribe particular accounting policies or procedures. The accounting entity can therefore select any policy that:

1. Includes in cost of sales all costs that pertain to production.

2. Excludes from cost of sales any costs that do not pertain to production.

As long as the entity fulfills these basic requirements, it may choose any accounting policy that avoids excessive costs or complications[11].

Náklady související sprodejem / Cost of sales

Ziskově zaměřené firmy se obvykle snaží minimalizovat pracovní kapitál tím, že omezují zásoby. Proto primární dopad IAS 2 (ačkoliv se nazývá „Zásoby“) není na rozvahu, nýbrž na výsledovku (kde náklady související spořízením zboží, výrobků či poskytnutí služeb bývají obvykle nejvýznamnější položkou).[12]

Profit oriented companies seek to minimize working capital by limiting inventory. Thus, although titled “Inventory”, IAS 2 primarily influences the income statement (where cost of sales is generally the single, largest expense item[13]).

Příklady / Examples

Zboží / Merchandise

15.12.R1 pořídila XYZ zboží za 1.000.

On 12/15/Y1, XYZ purchased merchandise for 1,000.

12/15/Y1 / 15.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5

1,000

Cash / Peníze

1.1.1.1

1,000

Stejná situace sobměnou, že XYZ koupila zboží na fakturu, kterou zaplatila 14.1.Y2.

Same facts except it purchased the goods on credit, paying on 1/14/Y2.

12/15/Y1 / 15.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5

1,000

Trade payable / Závazek zobch. styku

2.1.1.1

1,000

1/14/Y2 / 14.1.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Trade payable / Závazek zobch. styku

2.1.1.1

1,000

Cash in bank / Banka

1.1.1.2

1,000

Stejná situace sobměnou, že se firma rozhodla sledovat každého dodavatele a každý druh zboží zvlášť.[14] Dodavateli přiřadila evidenční číslo 456 a zboží 321.[15]

Same facts except the company decided to record each supplier and type of merchandise separately[16]. It assigned number 321 to the supplier and 456[17] to the merchandise.

12/15/Y1 / 15.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.456

1,000

Trade payable / Záv. zobchodního styku

2.1.1.1.321

1,000

„Metoda A“ / Perpetual method

Stejná situace jako první příklad s tím, že 20.12.R1 zboží prodala za 2.000 (placené hotově).

Same facts as the first example except XYZ sold the goods for 2,000 (in cash) on 12/20/Y1.

12/15/Y1 / 15.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5

1,000

Cash / Peníze

1.1.1.1

1,000

12/20/Y1 / 20.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cash / Peníze

1.1.1.1

2,000

Revenue[18] / Výnosy[19]

4

2,000

Cost of sales / Náklady na prodej

5.1

1,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5

1,000

Stejná situace sobměnou, že zboží bylo prodáno na fakturu. Zároveň se XYZ rozhodla sledovat jak zákazníka, tak výnos a náklady zvlášť, ve svém finančním okruhu (pomocí vlastního „podrozvahového“[20] účtu). Zákazníkovi přiřadila číslo 789.

Same facts except the goods were sold on credit (to customer # 789) and XYZ decided to maintain a separate (IFRS[21]) account for each customer, expense and revenue (by type).

12/20/Y1 / 20.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Trade receivable / Pohledávka zobch. styku

1.1.3.1.789

2,000

Revenue / Výnosy

4.3.2

2,000

Cost of sales / Náklady na prodané zboží

5.1.4

1,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.456

1,000

1/20/Y2 / 20.1.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cash in bank / Banka

1.1.1.2

2,000

Trade receivable / Pohledávka zobch. styku

1.1.3.1.789

2,000

Stejná situace sobměnou, že se firma rozhodla prodeje sledovat stejně podrobně i na výsledovce.

Same facts except it decided to use the same level of disaggregation in its income statement.

12/20/Y1 / 20.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Trade receivable / Pohledávka zobch. styku

1.1.3.1.789

2,000

Revenue / Výnosy

4.3.2.456

2,000

Cost of sales / Náklady na prodané zboží

5.1.4.456

1,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.456

1,000

Stejná situace sobměnou, že se rozhodla sledovat zboží namísto UPC specificky, pomocí sériového čísla (98765).

Same facts except it decided use the good’s serial number (98765) rather than UPC.

12/20/Y1 / 20.12.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Trade receivable / Pohledávka zobch. styku

1.1.3.1.789

2,000

Revenue / Výnosy

4.3.2.98765

2,000

Cost of sales / Náklady na prodané zboží

5.1.4.98765

1,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.98765

1,000

Dodatečný komentář / Supplemental comment

Účtovou osnovu, která dokáže sledovat všechny informace nutné ksestavení zprávy podle IFRS, je možné sestavit bez větších komplikací. Je však nemožné sestavit účtovou osnovu, která vedle IFRS umožnísestavení vnitropodnikových správ, daňových přiznání a zpráv podle národních standardů (v zemích, kde to zákon vyžaduje) u jakékoliv než té nejjednodušší firmy bez mezinárodní působnosti[22].

Obviously, devising a classification scheme with this level of disaggregation is not particularly complicated. Defining a single chart of accounts capable of supporting IFRS requirements, management’s own requirements, the requirement of tax law and (in countries with the mandate) national accounting legislation is, on the other hand, a Sisyphean task at any but the simplest[23], local company.

„Metoda B“ / Periodic method

1.1.R1 XYZ prodala 2 jednotky zboží typu 123 za celkem 500 (zákazník platil hotově). 2.1.R1 prodala 4 jednotky stejného zboží (zákazník zaplatil platební kartou). Podobně pokračovala až do 31.3.R1, kdy vyčíslila náklady na prodané zboží. Protože pohyby na skladě účtovala jen periodicky, použila přitom doplňující tabulky SK-123 (a metodu FIFO).

On 1/1/Y1, XYZ sold 2 units of merchandise type 123 at retail for 500 (in cash). On 1/2/Y1, it sold another 4 units for 1,000 (credit card sale). It continued in the same manner until 3/31/R1, when it determined cost of sales. Since it elected a periodic inventory method, it used supplemental schedule IC-123 (and a first-in, first-out assumption) for this purpose.

1/1/Y1 / 1.1.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cash / Peníze

1.1.1.1

500

Revenue / Výnosy

4

500

1/2/Y1 / 2.1.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Receivable from bank / Pohledávka vůči bance

1.1.3.2

1,000

Credit card fee / Bankovní poplatek

5.2.11.2

20

Revenue / Výnosy

4

980

1/3/Y1 / 3.1.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cash in bank / Banka

1.1.1.2

980

Receivable from bank / Pohl. vůči bance

1.1.3.2

980

3/31/Y1 / 31.3.R1

Pref[24] / Pz[25]

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cost of sales / Náklady na prodej

M-123 / 5.1

549,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

M-123 / 1.1.4.5

549,000

Schedule M-12 3 / Tabulka Z-12 3

Merchandise 12 3 in warehouse / Obchodní zboží 12 3 na skladě

Date

Description

SD

#

Cost

WR

Rel.

Datum

Popis

ZD

Mn.

Cena

Př.

Vý.

In warehouse / Na skladě

1.1

Beg. Bal. / Počát. stav

PI-Y0 (FI-R0)

160

130

20,800

1.2

Release / Výdaj

Rel 5 (Vý 5)

(10)

130

(1,300)

-

Release / Výdaj …

- etc. / atd. -

-

130

-

5.1

Purchase / Nákup

WR 14 (Př 14)

2,800

125

350,000

-

Release / Výdaj …

- etc. / atd. -

-

125

-

14.2

Release / Výdaj

Rel 27 (Vý 27)

(5)

125

(625)

15.2

Purchase / Nákup

WR 87 (Př 87)

1,600

120

192,000

16.2

Release / Výdaj

Rel 98 (Vý 98)

(15)

120

(1,800)

-

Release / Výdaj …

- etc. / atd. -

-

120

-

31.3

Q1 Subtotal / K1 Mezisouč

562,800

(546,000)

In store / V obchodech

1.1

Beg. Bal. / Počáteční stav

ROS (MOT)

(22,000)

31.3

Ending bal Konečný stav

ROS (MOT)

19,000

Q1/K1

Cost of sales / Náklady

(549,000)

1.4

- etc. / atd. -

-

-

-

-

Použité zkratky: [26] ZD (zdrojový doklad), Mn (množství), Př (příjem na sklad), Vý (výdaj ze skladu), FI (fyzická inventura skladu provedená za přítomnosti auditora), Vý 5 (výdejka ze skladu číslo 5 podepsaná vedoucím skladu a příjemcem zboží), Př 14 (příjemka na sklad číslo 14 podepsaná vedoucím skladu a dopravcem), MOT (maloobchodní tabulka – další doplňující tabulka, v níž se shromaždují a analyzují informace získané od jednotlivých prodejen).

The acronyms used [27] : SD (source document), # (units received), WR (warehouse receipt), Rel (warehouse releases), PI (physical warehouse inventory taken in the presence of the auditor), Rel 5 (Warehouse Release Order # 5 signed by the warehouse supervisor and employee receiving goods), WR (Warehouse Receipt # 14 signed by the warehouse supervisor and shipper), ROS (Retail Outlet Schedule, where information from individual retail outlets assembled, collated and analyzed).

Stejná situace sobměnou, že se firma rozhodla místo FIFO použít vážený průměr (který se počítal kvartálně).

Same facts except it measured inventory as weighted average cost (calculated quarterly).

Schedule M-12 3 / Tabulka Z-12 3

Merchandise 12 3 in warehouse / Obchodní zboží 12 3 na skladě

Date

Description

SD

#

Cost

WR

Rel.

Datum

Popis

ZD

Mn.

Cena

Př.

Vý.

In warehouse / Na skladě

1.1

Beg. Bal. / Počát. stav

PI-Y0 (FI-R0)

160

132.65

21,224

1.2

Release / Výdaj

Rel 5 (Vý 5)

(10)

123.42

(1,234)

-

Release / Výdaj …

- etc. / atd. -

-

123.42

5.1

Purchase / Nákup

WR 14 (Př 14)

2,800

123.42

345,579

-

Release / Výdaj …

- etc. / atd. -

-

123.42

14.2

Release / Výdaj

Rel 27 (Vý 27)

(5)

123.42

(617)

15.2

Purchase / Nákup

WR 87 (Př 87)

1,600

123.42

197,474

16.2

Release / Výdaj

Rel 98 (Vý 98)

(15)

123.42

(1,851)

-

Release / Výdaj …

- etc. / atd. -

-

123.42

31.3

Q1 Subtotal / K1 Mezisouč

564,277

(546,998)

In store / V obchodech

1.1

Beg. Bal. / Počát. stav

ROS (MOT)

(22,000)

31.3

Ending bal / Koneční stav

ROS (MOT)

19,000

Q1/K1

Cost of sales / Náklady

(549,998)

1.4

- etc. / atd. -

-

-

-

-

3/31/Y1 / 31.3.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cost of sales / Náklady na prodej

M-123 / 5.1

549,998

Merchandise inventory / Zboží na skladě

M-123 / 1.1.4.5

549,998

Stejná situace sobměnou, že prodeje vypadaly takto: 1.1.R1, 09:15.47, prodejna číslo 4, pokladna 8, jeden kus zboží s UPC 123-456 za 250; 1.1.R1, 11:46.13, prodejna číslo 4, pokladna 6, jeden kus stejného zboží za 250; 2.1.R1 16:45.26 prodejna číslo 8, pokladna 12, dva kusy za 500;… 30.3.Y1 12:18.28, prodejna číslo 2, pokladna 5, jeden kus 250. Protože se jednalo o relativně velký objem jednotlivých transakcí, XYZ se rozhodla jak výnosy, tak náklady účtovat periodicky.

Same facts except 1/1/Y2, 09:15.47, outlet 4, register 8, one unit merchandise with a UPC of 123-456 for 250; 1/1/Y1, 11:46.13, outlet 4 register 6, one unit of the same merchandise for 250; 1/2/Y1, 16:45.26, outlet 8, register 12, two units 500;… 3/30/Y1, 12:18.28, outlet 2 register 5, one units for 250. As a large number of individual transaction occurred, XYZ decided to record both revenue and expenses periodically.

3/31/Y1 / 31.3.R1

Pref[28] / Pz[29]

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cash / Peníze

MS-123 / 1.1.1.1

574,542

Cash in bank[30] / Banka[31]

MS-123 / 1.1.1.2

477,900

Credit card fee / Bankovní poplatek

MS-123 / 5.2.11.2

9,558

Revenue / Výnosy

MS-123 / 4

1,062,000

Cost of sales / Náklady na prodej

IC-123 / 5.1

531,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

IC-123 / 1.1.4.5

531,000

Supplemental schedule MS-12 3 / Doplňující tabulka PZ-12 3

Merchandise Sales: UPC 12 3-456 / Prodej zboží kód 12 3-456

TS

POS

UA

GS

CgS

BC

ČD

MP

MK

H

PK

BP

1.1.R1, 09:15.47

4/8

1

250

0

0

1.1.R1, 11:46.13

4/6

1

250

5

2.1.R1 16:45.26

8/12

2

500

10

-

-

-

-

-

-

30.3.Y1 12:18.28

2/5

1

250

0

0

574,542

477,900

9,558

TS (time stamp), POS (point of sale), PM (payment method), UA (sale in units), CS (cash), CgS (charge sales), BC (bank charges)

ČD (datum a čas), MP (místo prodeje), ZP (způsob platby), MK (množství vkusech), H (hotově), PK (platební kartou), BP (bankovní poplatky)

Manka a škody (přirozené úbytky) / Shrinkage

20.2.R2 XYZ zjistila, že místo očekávaných 100 na prodejně 3 měla ve skutečnosti pouze 97. Protože se jednalo o drobné krádeže, kterým jednotka nemohla ani při přijetí rozumných opatření úplně předejít, úbytek klasifikovala jako normální.

On 2/20/Y2 XYZ determined that rather than the expected 100 units at outlet 3, it had only 97. Since the loss was attributable to shoplifting (which could not be, using reasonably practical measures, completely eliminated), it classified this shrinkage as normal.

2/20/Y2 / 15.2.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Shrinkage / Úbytek

5.2.8.1

30

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.123

30

Stejná situace s obměnou, že zákazník upustil jednotku zboží tak nešťastně, že ji úplně zničil. Jednotka vystavuje zboží vregálech, proto se nedá těmto ztrátám úplně zabránit.

Same facts except a customer dropped the merchandise in such a manner that it was damaged beyond repair. Since the entity sells the goods on open shelves, such losses cannot be completely eliminated.

2/20/Y2 / 15.2.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Shrinkage / Úbytek

5.2.8.2

30

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.123

30

Stejná situace, pouze zaměstnanec přejel zboží vysokozdvižným vozíkem. Protože se nejednalo o úmyslný čin, úbytek byl opět klasifikován jako normální.

Same facts except an employee ran over several products with a forklift. Since it was not intentional, this shrinkage was also classified as normal.

2/20/Y2 / 15.2.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Shrinkage / Úbytek

6.4.1.2

30

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.123

30

Stejná situace sobměnou, že zaměstnanci ukradli zboží ze skladu. Těmto krádežím by se mělo zabránit, proto byl úbytek klasifikován jako abnormální.[32]

Same facts except the entity determined that employees stole merchandise from the warehouse. Since this loss could have been reasonably prevented, it was classified abnormal[33].

2/20/Y2 / 15.2.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Shrinkage / Úbytek

5.3.3

30

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.123

30

Stejná situace s obměnou, kdy ztráta vznikla proto, že vedoucí nákupu objednal příliš mnoho zboží, které se nakonec nepodařilo prodat. Protože ho tolik objednávat nemusel, ztráta byla klasifikovaná jako abnormální.

Same facts except the purchasing manager ordered too much merchandise. Since he was not required to place this excessive order, the loss was classified abnormal

2/20/Y2 / 15.2.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Shrinkage / Úbytek

5.3.3

30

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.123

30

„Metoda B“ / Periodic method

Stejná situace stím, že jednotka používala periodickou metodu.

Same facts except the entity used a period method to record cost of sales.

2/15/Y2 / 15.2.R2

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Shrinkage / Úbytek

5.3.3

30

Cost of goods sold / Náklady na prodané zboží

5.1.4

30

Peněžní slevy, rezervy na reklamace, doprava a vedlejší náklady / Cash discounts, returns and allowances, delivery and related costs

Během prvního kvartálu jednotka DEF koupila zboží č. 234 v hodnotě 9,900,000. Za přepravu zaplatila: 50,000 (spedice), 75,000 (celní poplatky), 10,000 (nevratná daň zobratu) a 15,000 (pojistné[34]). Na základě historické zkušenosti odhadla, že zboží vhodnotě 200,000 bude vadné (jednotka má právo vadné kusy reklamovat u výrobce). Nakonec odhadla, že jí bude náležet množstevní sleva ve výši 100,000.[35]

During the first quarter, DEF purchased merchandise # 234 for 9,900,000. In delivery charges is paid: freight forwarding 50,000, customs fees 75,000, non-refundable sales tax 10,000 and insurance 15,000[36]. Based on historical experience, it estimated merchandise worth 200,000 would be defective (it has the right to return defective merchandise to the manufacturer for full credit). It also estimated that, by period end, it would be entitled to a quantity discount of 100,000[37].

2/1/Y1 / 1.2.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.234

9,900,000

Freight / Spedice

5.1.1.2.1

50,000

Custom’s fees / Celní poplatky

5.1.1.2.2

75,000

Taxes / Daně

5.1.1.3.1

10,000

Instance / Pojistné

5.1.1.3.2

15,000

Accounts payable / Závazky zobch. styku

2.1.1.1

9,900,000

Cash / Peníze

1.1.1.1

150,000

Returns and allowances / Opr.pol. reklamace

2.1.1.1.(1.1)

200,000

Returns and allowances / Opr.pol. reklamace

1.1.4.(6.1)

200,000

Vender credits / Peněžní slevy

2.1.1.1.(2)

100,000

Vender credits / Peněžní slevy

1.1.4.(6.2)

100,000

31.1.R1 jednotka zaplatila za zboží a uplatnila slevu.

On 1/31/Y1 it paid the invoice, deducting the discount.

1/31/Y1 / 31.1.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Accounts payable / Závazky zobch. styku

2.1.1.1.3.5

9,900,000

Cash in bank / Banka

1.1.1.2

9,800,000

Vender credits / Peněžní slevy

2.1.1.1.(2)

100,000

Během prvního kvartálu jednotka prodala zboží v hodnotě 14,850,000.[38] Vedle povinnosti reklamovat vadné zboží odhadla, že bude reklamovat zboží vhodnotě 100,000 bez udání důvodů (možnost, kterou zákazníkům nabízí za účelem zachování dobrého jména) po dobu jednoho roku (bezdůvodné reklamace po uplynutí této lhůty už neuznává).

During the first quarter, it sold the goods for 14,850,000[39]. In addition to a legal obligation to refund for defective goods, the entity also estimates that customers will return goods worth 100,000 under a general refund policy (if offers this return policy as a customer service for one year following the purchase).

3/31/Y1 / 31.3.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Cash on hand / Pokladna

1.1.1.1

14,850,000

Merchandise revenue / Tržby zprodeje zboží

4.3.2

14,850,000

Returns and allowances / Reklamace

4.(2.2)

300,000

Returns and allowances / Opr. pol. reklamace

1.1.5.(7.1)

300,000

Warranties / Smluvní reklamace

5.2.7

100,000

Customer claims / Reklamace

2.1.4.3

100,000

Cost of goods sold / Náklady na prodané zboží

5.1.4

9,900,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.234

9,900,000

Returns and allowances / Opr. pol. reklamace

1.1.4.(6.1)

200,000

Returns and allowances / Reklamace

5.1.4.(1.1)

200,000

Vender credits / Peněžní slevy

1.1.4.(6.2)

100,000

Vender discounts / Peněžní slevy

5.1.4.(1.2)

100,000

15.4.R1 zákazník vrátí zboží, které koupil za 325, protože bylo vadné.

On 4/15/Y1, a customer returned defective goods purchased for 325.

4/15/Y1 / 15.4.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Returns and allowances / Opr. pol. reklamace

1.1.5.(7.1)

300

Cash on hand / Pokladna

1.1.1.1

300

Cash on hand / Pokladna

1.1.1.1

200

Returns and allowances / Opr. pol. reklamace

2.1.1.1.(1.1)

200

30.9.R1 zákazník vrátil zboží v hodnotě 150, protože si nákup rozmyslel.

On 9/30/Y1 a customer returned goods worth 150 because he changed his mind.

9/30/Y1 / 30.9.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Customer claims / Reklamace

2.1.4.3

150

Cash on hand / Pokladna

1.1.1.1

150

Výkaznictví / Disclousure

DEF Inc. / DEF a.s.
Costof Merchandise Sold Schedule / Tabulka nákladů na prodané zboží
For the Quarter Ended 3 / 3 1/Y1 / Za kvartál, který skončil 3 1. 3 .R1

X CU10,000

Beginning merchandise inventory / Počátečný stav zboží

15

Purchases / Nákupy

990

Delivery / Doprava

6.5

Customs fees and taxes / Cla a daně

8.5

1,005

Returns & allowances / Opravná pol. na reklamace a opravy

(20)

Vender credits and discounts / Peněžní slevy přijaté

(10)

(30)

Goods available for sale / Celkové zboží na prodej

990

Ending merchandise inventory / Konečný stav zboží

(14)

Cost of merchandise sold / Náklady na prodané zboží

976

Přeprava, dodatečný příklad / Delivery, supplemental example

Stejná situace s obměnou, kdy dodavatel dopravil zboží FOB na mezisklad ABC. ABC však zaplatila cla a nevratné daně ve výši 2.475.000 a dalších 30.000 dopravci, který zboží rozvezl z centrálního skladu do maloobchodů ABC.

Same facts except the supplier delivered the goods to ABC’s central warehouse and ABC paid customs fees and non-refundable taxes of 2,475,000. ABC also paid 30,000 to a shipper who transported the goods from the central warehouse to ABC’s retail outlets.

2/1/Y1 / 1.2.R1

Pref / Pz

Dr. / Md

Cr./ Dal

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.234

9,900,000

Accounts payable / Závazky zobch. styku

2.1.1.1

9,900,000

Merchandise inventory / Zboží na skladě

1.1.4.5.234

2,475,000

Cash / Peníze

1.1.1.1

2,475,000

Delivery / Přeprava

5.2.3.1

30,000

Cash / Peníze

1.1.1.1

30,000




[1]Ačkoliv náklady související sposkytováním služeb by se měly (z hlediska koncepce) účtovat do zásob, vpraxi se často účtují do akruálů (časového rozlišení), protože postrádají hmotnou podstatu.


[2]Tento přístup má tu výhodu, že se relativně snadno zavádí vpraxi, aniž by přinesl nadbytečné náklady (ve smyslu Framework 44). Zároveň pokud se aplikuje správně, vyhovujezcela požadavkům IAS 2.


[3]Although they should (from a conceptual perspective) by recognized as inventory, costs related to services (because they generally lack physical substance) are often disclosed as accruals.


[4]Český jazyk nemá přesný ekvivalent pro anglické slovo „cost” (obětovaná ekonomická hodnota), které se proto běžně překládá jako „náklad” (hodnota, jejíž obětování zapříčinilo dodání výrobku či zboží a/nebo poskytnutí služby). Při výkladu IAS 2 (obzvláště pokud se vychází zpřekladu) je nutné být obezřetný a zvolit postup, který je v souladu nejen sliterou standardu, ale také sjeho duchem, aby tato nejednoznačnost negativně neovlivnila praxi.


[5]Viz: Výsledovka / Klasifikace / Náklady související svýrobou


[6]The Czech language does have an exact semantic equivalent for „cost“ (the consumption, or using up of, economic benefits) which it translates as “expense” (a cost incurred as a result of delivering goods and/or rendering services). Care must therefore be taken, so that this ambiguity, does not negatively impact practice.


[7]See: Income statement / Recognition / Cost of sales


[8]Přestože IFRS (IAS 1.99) umožňuje sestavit a publikovat jen druhovou výsledovku, požadavek IAS 2.16 nezahrnout do ceny výroby (mimo jiné) náklady související s odbytem a správou znamená, že jednotka musí sledovat náklady účelově (minimálně vnitropodnikově).


[9]Although IFRS (IAS 1.99) allows an entity to present a function of expense income statement only, IAS 2.16 explicitly disallows recognizing (among other) selling or administrative expenses as inventory. This prohibition implies that IFRS requires recognizing expenses on the basis of their function.


[10]Významná část manažerské účetní teorie je zaměřená právě na výrobu. Proto je celkem běžné vpraxi výrobu sledovat vtomto okruhu a IFRS zprávu sestavit na základě výstupu zmanažerského okruhu. Pokud se vyhoví požadavkům IFRS, není takový postup chybou.


[11]Managerial accounting theory explores production in great detail. Consequently, common practice bases IFRS reporting on cost accounting. As long as none of its requirements are violated, such an approach would not be inconsistent with IFRS.


[12]Just-in-time a jiné praktiky tzv. lean výroby vedou ktomu, že rozvahový stav zásob (jejichž pořízení představuje značnou finanční zátěž) je často minimální (obzvláště na konci období). Tím, že IAS 2 vyžaduje dělit náklady alespoň na výrobu, odbyt a správu, nutí společnosti používat účelové členění nákladů (minimálně na úrovni hlavní knihy), a to i vpřípadě, že se rozhodnou publikovat pouze druhovou výsledovku (což umožňuje IAS 1).


[13]Just-in-time and other Lean manufacturing techniques are widespread and lead to relatively insignificant (balance sheet) inventory (especially at year end). Similarly, since it requires a functional classification of expenses (at minimum: production, distribution and administration) IAS 2 obligates companies use a function of expense classification (at minimum at the general ledger level) even if they choose to publish a nature of expense income statement.


[14] Jak bylo řečeno vúvodu této publikace, celý koncept pevně strukturované a očíslované účtové osnovy je anachronismem z dob, kdy se účetnictví vedlo ručně, a dnes, kdy informační technologie umožňují zachytit účetní data bez omezení vyplývajících z takto neflexibilního přístupu, již nemá své místo. Je tedy málo pravděpodobné, že by se nějaká firma rozhodla svá účetní data sledovat pomocí takto pevně očíslovaných účtů, spíše by zvolila informační systém postavený na databázi, který umožňuje seřadit data libovolným způsobem.

Kdyby se však přece jenom rozhodla, že nějakou pevně definovanou účtovou osnovu mít bude, IFRS (který konkrétní účetní postupy neupravuje) by tím neporušovala. Vtom případě by však bylo praktičtější sledovat jednotlivé datové položky pomocí manažerského okruhu stím, že informace nutné ksestavení zprávy podle IFRS by následně čerpala zněj. Každopádně konečnou volbu vhodného způsobu by měla provést každá konkrétní firma sama prostřednictvím svého vedení.



[15] Vpraxi se obvykle používá UPC (Universal Product Code). Zde se používá kratší číslo, aby se ušetřilo místo.


[16] As discussed in the introduction to this publication, the entire concept of a firmly defined chart of accounts, with firmly assigned account numbers, is reminiscent of the days where accounts were kept by hand. Today, when even basic financial information systems reside atop robust databases, forcing users to record and access date using such a ridged and inflexible format is an anachronism. Nevertheless, since many national accounting systems are procedural in nature, this is the approach that seems “natural” to many accountants.


If such an approach were to be used, rather than attempting this level of disaggregation in the financial accounting system, it would be more practical to initially record and store individual data items in the managerial (costing) system. Information necessary for an IFRS report, would then be drawn from this system.

In any event, since IFRS does not prescribe any specific accounting procedures, the final selection of a workable model should be based on the judgment of each individual entity and its management.



[17] In practice the UPC (Universal Product Code) is generally used. A shorter number is used here to save space.


[18] Since IFRS (IAS 1.82.a) does not require revenue to be disaggregated on the basis of what was sold, the company uses a single account to record all its revenue (product, merchandise and service) for IFRS purposes.


[19] Vzhledem k tomu, ze IFRS (IAS 1.82.a) nevyžaduje, aby se výnosy dělily podle toho, zda se prodalo zboží, výrobky či služby, používá firma na všechny výnosy stejný účet.


[20] IFRS nedefinuje účtovou osnovu ani jiné podobné formality, proto pojem "podrozvahový" nezná. Naopak předpokládá, ze v každé firmě existuje kromě finančního okruhu (na základe kterého se generuje IFRS zpráva) také vnitropodnikový (manažerský) okruh, který se používá za účelem controllingu a jiných interních funkcí. Dál předpokládá, ze mezi těmito systémy bude nějaká vazba. Proto není zakázáno použít při sestavení správy podle IFRS informaci čerpanou z manažerského účetnictví. Podmínkou vsak je dostatečná dokumentace (výraz "průkaznost" se zde nehodí, protože tato vazba není formálně definovaná). Ta musí dokládat vazbu mezi zprávou podle IFRS a transakcemi a jinými událostmi, o kterých tato zpráva informuje.


[21] Obviously, most companies would not use their financial reporting system in this manner. Instead, this level of disaggregation would be evident only in a managerial (costing) system. Nevertheless, since many national accounting systems are, in effect, a managerial-financial hybrid (and many a managerial-financial-tax hybrid), accountants accustomed to national systems would often try to approach IFRS in a similar manner. Readers, who would not, are advised to skip ahead to the next section (Shrinkage).


[22] Nejjednodušší neznamená jen, ze se firma nezabývá výrobou či finančními službami. Znamená to také, ze nevlastní žádný významný majetek, nemá žádný leasing, a nenarazí ani na žádnou ze stovek dalších situací, kde se pravidla IFRS a pravidla národních účetních/daňových systému rozcházejí.


[23] Simple does merely mean the company has no manufacturing or financial operations. It also means that it has no significant fixed assets, leases, or any of the hundreds of issues treated differently under IFRS, tax law and local accounting statute.


[24] Up to this point, journal entries had simple (one sided) posting references. Since this entry is not directly supported by a source document, a two sided (“from / to”) reference is used.


[25] Zatím se používaly jednoduché (jednostranné) prověřovací záznamy. Vtomto příkladě však zápis není přímo podložen zdrojovým dokladem, nýbrž doplňující tabulkou, takže záznam je dvoustranný (první část identifikuje tabulku, zekteré se vychází, druhá pak účet, na který se bude částka promítat).


[26] Vzhledem ktomu, že IFRS neupravuje postupy, nelze zde uvedené zkratky ani samotnou formu tabulky vžádném případě považovat za standardní. Naopak každá firma si sama na základě vlastního úsudku vytvoří tyto a všechny další doplňující tabulky tak, aby 1. doložily správnost zápisu 2. usnadnily audit. Důvod nezbytnosti druhého bodu je nasnadě: pokud se auditor vúčetnictví firmy nevyzná, stráví u ní víc času, čímž se (téměř jistě) audit prodraží.


[27] IFRS does not discuss procedures. Consequently, the acronyms (and schedule itself) used herein should not taken as generally accepted. Quite the opposite. In applying IFRS, each company is obligated to create its supporting documentation so as to (in its own judgment) best capture the character and nature of its own, particular operations. In drafting this documentation the company should keep in mind two goals. First, provide sufficient evidence to support the correctness of each entry. Second, make the auditor’s job as easy as possible (not necessarily for the auditor’s sake but to minimize hours spent, hours billed).


[28] Since supplemental schedule have not been used up to this point, journal entries had simple (one sided) posting references. Here, since the entry is not directly supported by a source document, a “from / to” posting reference is necessary.


[29] Zatím se zápisy obešly bez doplňujících tabulek, a proto nebyly nutné "dvoustranné" prověřovací záznamy. V tomto příkladě není záznam přímo podložen zdrojovým dokladem, nýbrž pomocnou tabulkou, takže musí na tuto tabulku odkazovat.


[30] For simplicity, this entry assumes the banks debit credit sales the same day.


[31] Pro zjednodušení se předpokládá, ze banka připíše platby kartou ve stejný den.


[32]IFRS (IAS 2.16.a) zakazuje, aby se do hodnoty zásob zahrnuly „abnormální“ úbytky či ztráty. Výraz „abnormální“ však nedefinuje. Běžně používaným kritériem je, zda se ztrátě dalo za rozumně dostupných prostředků zabránit. Proto maloobchody krádeže běžně klasifikují jako normální (i když se používají bezpečnostní rámy či ochranka, stoprocentně se krádežím zabránit nikdy nedá), pokud se stanou vobchodech. Pokud se zboží naopak ztratí ze skladu (kde kradou zaměstnanci, kterým by se vtom mělo zabránit), měly by se klasifikovat jako abnormální. Něco jiného by bylo, kdyby kúbytkům docházelo ze strany podniku úmyslně; vtomto případě by se měly zahrnout do personálních nákladů jako vedlejší výhody pro zaměstnance.


[33]IFRS (IAS 2.16.a) disallows recognizing abnormal wastage in cost of inventories. It does not, however, explicitly define the term „abnormal“. In practice, it is common to define as abnormal, wastage that could have been reasonably prevented. Therefore, shrinkage that occurs at the retail level (which cannot be fully prevented by camera systems, security or electronic countermeasures) is generally considered to be normal. If the loss occurs at the warehouse level (where it is reasonable to expect it to be preventable), it would be classified as abnormal.


[34]Vtomto případě jednotka zvolila hybridní postup, kde náklady na samotné zboží sleduje vzásobách, zatímco vedlejší náklady související spořízením zboží účtuje jako náklady období. Kdyby tyto vedlejší náklady nebyly v porovnání shodnotou zboží zanedbatelné, byl by na místě rigoróznější postup.


[35]Vtomto zjednodušeném příkladě (kde se jedná o jeden souhrnný nákup) by se opravná položka netvořila. Jednotka by ihned věděla, že jí náleží množstevní sleva. Vreálu (kde se zboží kupuje postupně) by se tvořila, pokud by jednotka očekávala, že za období nakonec koupí tolik zboží, aby byla schopná slevy dosáhnout.


[36]In this example, the entity uses a hybrid approach whereby it capitalizes merchandise but expenses indirect costs. Since indirect costs (compared to merchandise costs) are immaterial, any potential misstatement so insignificant that the costs associated with a more rigorous approach would outweigh any potential benefits.


[37]In this simplified example (where the purchase is made as a single transaction), an allowance for vender discounts would not be necessary (the entity would know precisely the discount to which it was entitled). In practice (where goods are purchased over an extended period), an allowance is used, if the entity assumes it will eventually purchase a sufficient amount to entitle it to the discount.


[38]Příklad zachycuje pro přehlednost prodej jedním zápisem, na konci období.


[39]For clarity, a single, period-end entity is presented.










Google+


Activate flash to enable translator.
Copyright 1998 - 2016 | 29.Aug.2016 | Design: Frkal.com